Online firmy přijdou o peníze. EU zvýší míru soukromí na internetu

Nové evropské nařízení má zlepšit ochranu soukromí na internetu, například má zjednodušit zamítnutí nebo přijetí takzvaných cookies.

Internet. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Internet. | foto: Montáž ISIFA, Richard CortésČeská pozice
Internet. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Vyskakující okýnko s obtěžující nesrozumitelnou právní formulací o používání webu a souhlasu s ukládáním a sdílením osobních informací zná každý uživatel internetu. Prohlášení, zabírající často značnou část obrazovky – zvlášť na mobilu, se dá dnes pouze vzít na vědomí. A vyskočí při příští návštěvě znovu. Nově by měla přibýt i možnost jasně odmítnout, přesněji odkliknout tlačítko „ne“.

Zdánlivá drobnost pro uživatele má být výsledkem takzvaného nařízení ePrivacy z pera Evropské komise. Lidem má především přinést větší kontrolu nad tím, jak jsou jejich data online využívána, internetové firmy ale může stát desítky miliard eur.

Nová pravidla by měla vstoupit v platnost v květnu 2018. Reklamu z internetu úplně neodstraní, může se ale stát, že už nebude tak cílená na jednotlivé uživatele, protože firmy o nich nebudou moci bez jejich souhlasu schraňovat spoustu informací. Třeba kde se nejčastěji pohybují, co vyhledávají, nebo dokonce o jakých tématech komunikují se svými známými.

Více reklamy na webu?

Reklamní průmysl tvrdí, že nové opatření naopak zvýší množství reklamy právě kvůli tomu, že ubude té šité na míru. Naopak, tím více se prý bude zobrazovat reklama méně cílená, s nižší hodnotou pro inzerenty. Nová opatření mají navíc dopadnout i na služby jako WhatsApp, Facebook či Skype.

„Uživatelé budou mít možnost udělení souhlasu přeskočit. Zároveň by se nemělo stát, že si nesouhlasem zamezím přístup k nějaké základní službě nebo informaci. Nesmí se stát, že budu tlačena k souhlasu i v případě, kdy to není nutné,“ řekla eurokomisařka Věra Jourová, do jejíž kompetence spadá ochrana spotřebitele v EU. Z Evropské komise nicméně zaznívají i hlasy, které by takovou praxi povolily.

Nařízení mimo jiné zjednoduší zamítnutí nebo přijetí takzvaných cookies – kódu, který se ukládá do zařízení uživatele a internetovým serverům slouží k jeho identifikaci.

Nařízení mimo jiné zjednoduší zamítnutí nebo přijetí takzvaných cookies – kódu, který se ukládá do zařízení uživatele a internetovým serverům slouží k jeho identifikaci. „Návrh vyjasňuje, že souhlas není potřeba pro cookies, která do soukromí nezasahují a zlepšují služby internetu, například zapamatování historie nákupního koše,“ dodává Jourová. Problémy může mít ale třeba hromadné měření návštěvnosti.

Zde se Brusel tvrdě střetává s pohledem internetových firem, které právo používat cookies jako dnes chtějí zachovat. Jen v Česku loni objem online reklamy vzrostl meziročně o 31 procent a dosáhl 19,7 miliardy korun.

Internet je tak z pohledu inzerce už druhým nejvýznamnějším mediatypem, i když oproti televizi je stále ani ne poloviční. Navíc pro většinu webových stránek a služeb jde o hlavní či jediný příjem, který mají.

„Pokud by k tomu uživatel nedal souhlas, měl by mít provozovatel stránky právo mu v přístupu zamezit nebo mu nabídnout pouze omezený obsah. Jde o to, že bezplatný obsah je nutné nějakým způsobem financovat, přičemž reklama, za jejímž účelem jsou mimo jiné cookies sbírána, je tím nejdůležitějším zdrojem financí,“ vysvětluje manažerka pro státní správu Sdružení pro internetový rozvoj Jana Břeská.

Spor o blokování reklamy

Stejný postoj proto má online byznys i k používání takzvaných adblokátorů, tedy aplikací, jež zobrazování reklamy zamezují úplně. Podíl uživatelů využívajících tuto technologii zatím činí jen několik málo jednotek procent, rychle ale roste. Podle SPIR by tak provozovatel měl mít právo získat z prohlížeče informace, zdali používá tzv. adblokátor, a případně jej obejít. Je možné, že v tomto bodě eurokomise volání průmyslu vyslyší.

„Mohl by mu reklamu zobrazit jiným způsobem, například tím, že by ji vložil jako pevnou součást obsahu, podobně jako obrázek v textu,“ vysvětluje Břeská.

Návrh nového nařízení, jež firmy považují za příliš přísné, podle Bruselu odráží to, co lidé surfující po internetu chtějí.

„Nová pravidla reklamu nijak nezakazují, ani možnost pro webové stránky užívat cookies či jiné technologie pro stanovení charakteristiky uživatele. Návrh dává uživateli právo dělat informovanou volbu – akceptovat tyto praktiky. Důležitá je transparentnost. Lidé musí vědět, jestli informace ukládané v jejich přístrojích jsou sledovány a mají k nim přístup ostatní,“ vysvětluje eurokomisařka Jourová.

Návrh nového nařízení, jež firmy považují za příliš přísné, však podle Bruselu odráží to, co lidé surfující po internetu chtějí. Při tvorbě nové direktivy prý Komise vycházela z průzkumu mezi uživateli napříč Evropou.

Z něj mimo jiné vyplynulo, že 89 procent lidí si přeje, aby základním nastavením prohlížeče bylo nesdílení informací. Pro 64 procent je pak prý nepřípustné, aby jejich online aktivity byly monitorovány výměnou za neomezený přístup k nějaké stránce, a 40 procent se už dokonce proto někdy rozhodlo na konkrétní web raději nejít.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.