Ondřej Homola: Chceme vizualizovat nepředstavitelné. A způsobit revoluci ve vzdělávání.

Česká firma Corinth zažila americký sen. Rozhovor s jejím zakladatelem o tom, jak vznikají jedny z nejlepších vzdělávacích aplikací na světě.

„Náš problém, se kterým jsem se ve škole potýkal i já, je ten, že my sice informace máme, ale neumíme s nimi pracovat. A to je i to, co nás baví – dávat informace do kontextu,“ říká CEO společnosti Corinth Ondřej Homola. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy „Náš problém, se kterým jsem se ve škole potýkal i já, je ten, že my sice informace máme, ale neumíme s nimi pracovat. A to je i to, co nás baví – dávat informace do kontextu,“ říká CEO společnosti Corinth Ondřej Homola. | foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice
„Náš problém, se kterým jsem se ve škole potýkal i já, je ten, že my sice informace máme, ale neumíme s nimi pracovat. A to je i to, co nás baví – dávat informace do kontextu,“ říká CEO společnosti Corinth Ondřej Homola.

V kavárně v centru Prahy sedí sportovně oblečený mladý muž, na stole má položené dva tablety a chytrý telefon. Náhodný kolemjdoucí by hádal geeka se zájmem o moderní technologie. A celkem by se i trefil. Ovšem s důležitým dovětkem, že třiatřicetiletý Ondřej Homola je šéfem brněnské firmy Corinth, stoupající hvězdy amerického Silicon Valley v oblasti inovací ve vzdělání, která se pro tuto oblast stala důležitým partnerem globálního Microsoftu.

Byť je firma, která existuje od roku 2011, typickým příkladem naplnění amerického snu, Homola v rozhovoru pro ČESKOU POZICI o byznysu v legendárním Silicon Valley, vzdělání a dalších oblastech působí tak samozřejmě a bezstarostně, jako by mluvil o otevírání vesnického koloniálu. Po hodinovém rozhovoru s ním odcházíte s pocitem, že nic není nemožné...

„Když se podíváte na naši aplikaci, tak na začátku máte kupříkladu strom, což je celkem běžná věc. Ale jdeme postupně do různých struktur a dostaneme se kupříkladu do struktury listu. Toho modelu se můžeme dotýkat a on nám popíše, co je co. Pak půjdeme do úrovně buňky, bakterie nebo viru a pořád dostáváme nové a nové informace. Takhle se můžeme dostat až ke kvarkům, přičemž začít můžeme na úrovni galaxie,“ popisuje Homola aplikace pro tablety a další mobilní zařízení, které se ve světě stávají doslova revolucí ve vzdělávání.

ČESKÁ POZICE: Jak se vlastně stane, že se začínající česká firma dostane do Silicon Valley?

HOMOLA: Pro nás byl dost důležitý projekt CzechAccelerator agentury CzechInvest. Někdy loni na jaře jsme měli to štěstí, že nás vybrali. Do té doby jsme dělali menší projekty, například něco s NASA, o čemž byla i reportáž v České televizi, dále projekty například s českými architekty Evou Jiřičnou a Josefem Pleskotem. Také jsme se věnovali muzeím a dalším institucím.

ČESKÁ POZICE: Byl pro vás jako malou začínající firmu vstup do programu CzechInvestu zásadním krokem k tomu, abyste se dostali do Silicon Valley a dále?

HOMOLA: Původně jsme si mysleli, že to nepotřebujeme, že to půjde i bez toho. Ale faktem je, že být v Silicon Valley je pro náš druh byznysu alfou a omegou. CzechAccelerator byl tedy hlavně jakýsi impuls, který nás tam dovedl, ale dnes už tam fungujeme na vlastní ose.

ČESKÁ POZICE: Je možné se dnes jako česká firma dostat do Silicon Valley i bez pomoci státu?

„Jedna ze základních pouček Silicon Valley říká, že každá úspěšná firma měla dva zakladatele: komunikativního extroverta a technického pologénia“HOMOLA: Rozhodně. Pro nás byla pomoc státu skutečně spíš v rovině impulsu a prvotního zázemí. Jedna ze základních pouček Silicon Valley říká, že každá úspěšná firma měla dva zakladatele: komunikativního extroverta a technického pologénia. Vy potřebujete, aby alespoň jeden z těch dvou do Silicon Valley přišel a působil tam. Prostředí tam je na jednu stranu příjemné, co se komunikace a kontaktů týče, ale musíte se umět prosadit a najít si ty správné lidi. Pro cizince je obtížné si vybudovat pozici. Výhoda projektu CzechAccelerator spočívá v tom, že vám pomůžou se základním zázemím. To je super!

ČESKÁ POZICE: Je to tedy jakási vstupenka, ale jak se kdo uchytí, už je jen na něm?

HOMOLA: Ano. Velký problém, který u spousty start-upů vidím, je v managementu. Zkrátka šéf té firmy musí být schopen pozici v Silicon Valley pro danou firmu získat. Z pohledu přípravy českých firem bych viděl jako úplně ideální propojit mladé firmy s Vysokou školou ekonomickou nebo s jiným subjektem a obecně hledat tento typ propojení. To je myslím to, co mladým firmám dává šanci na úspěch. Viděl jsem tam hodně firem, ať už z České republiky nebo odjinud, které zastupují primárně technici. Mají tam spoustu inspirace pro technologii a další věci, ale nejsou schopní si vybudovat ty správné vztahy a získat si pozici. A přitom právě o tom je byznys.

ČESKÁ POZICE: Splnilo Silicon Valley vaše očekávání?

HOMOLA: Čekali jsme, že tam dorazíme a dostaneme studenou sprchu ohledně technologie a produktu jako takového. Zároveň jsme ale měli pocit, že máme perfektní byznysmodel spočívající v tom, že budeme fungovat jako service provider. A místo toho jsme zjistili, že produkt i technologie jsou dobré a naopak fungování jako service provider je poměrně neefektivní způsob práce. To byl první impuls, který nás donutil přemýšlet o tom, jak by se věci daly dělat jinak.

Další důležitý moment nastal, když jsme poznali Steva Ballmera (výkonný ředitel Microsoftu – pozn. red.), který přišel do Rocket Space v Silicon Valley prezentovat Windows 8. Kolega ho odchytil, ukázal mu věci, které děláme, a on nás pak představil Anthonymu Salcitovi, což je viceprezident Microsoftu pro vzdělávání. A od té doby vzniká, dovolím si říct, úspěšná spolupráce s globálním vedením Microsoftu v oblasti vzdělávání. Anthony s námi dělal dvakrát rozhovor pro svůj blog a celkově naše věci prezentují úplně všude.

ČESKÁ POZICE: Tehdy vzniklo vaše rozhodnutí vyvíjet aplikace hlavně pro platformu Windows?

„Dnes děláme všechny mobilní platformy, ale pro oblast vzdělávání je logicky nejzajímavější spolupracovat s přáteli z Microsoftu“HOMOLA: Od začátku loňského roku vydáváme věci i pro Apple, chvíli potom jsme přišli také s aplikacemi pro Android, a děláme je i pro Kindle Fire. Nicméně vlastně díky propojení s panem Ballmerem jsme objevovali Windows 8. Jinými slovy, dnes děláme všechny mobilní platformy, ale pro oblast vzdělávání je logicky nejzajímavější spolupracovat s přáteli z Microsoftu, protože ani Apple ani Google nemají takovou prodejní síť a síť spolupracovníků po celém světě, jakou má dnes právě Microsoft.

Navíc například jeho tablet Surface je otevřená hardwarová platforma. Můžu do něj nahrát data pomocí USB, což u tabletů od Applu nejde, a navíc tam mám všechny standardní aplikce, jako je Excel či Power Point. My například vytváříme v rámci projektu Corinth Classroom vzdělávací pomůcky, které používají učitelé, když prezentují různé abstraktní, technické, či jak říkají v Americe, „science based“ témata. Učitelé k tomu mají spoustu vlastních podkladů, které mají na svém PC. Takhle si je můžou přehrát do tabletu a použít je spolu s nějakou naší aplikací. Praktičnost platformy je tedy pro nás dost důležitá.

ČESKÁ POZICE: Spolupracovali jste také s US Market Acces Centrem, což je neziskový „inkubátor“ pro začínající firmy sídlící v Silicon Valley. Jak spolupráce probíhala a co pro vás znamenala?

HOMOLA: Vzniklo to z popudu CzechInvestu. Oni nás propojili s Alfredem Coppolou a Chrisem Burrym (výkonný ředitel projektu a člen managementu pozn. red.). V rámci Silicon Valley je to jedna z organizací, která nám velice pomohla a která je pro začínající firmy velice dobrá. S Alfredem komunikujeme dál a myslím, že to má rozhodně smysl. Na druhou stranu musíte mít zdravě nastavené očekávání.

ČESKÁ POZICE: Jak se zrodil nápad, že se budete věnovat vzdělávacím aplikacím?

HOMOLA: To je jednoduché. Začali jsme nejprve s architekturou, což byla například vizualizace rekonstrukce Vítkovického plynojemu s architektem Josefem Pleskotem. Potom jsem přizval ke spolupráci svého otce, který začínal jako pedagog. A byl to on, kdo mi řekl: „Nemyslíte, že je lepší používat ty věci k tomu, aby lidé lépe pochopili technické věci, různé struktury a další?“ Tak jsme se tomu začali věnovat.

„Dnešní studenti mají obrovské informační zdroje. Ale chybí jim logická struktura věcí. Nejsou jednoduše schopní si všechny ty informace poskládat.“Pokud se podíváte třeba na nějaké technické výkresy, tak vám nezbývá, než si ve své představivosti tento 3D objekt vizualizovat. Jakmile máte tu strukturu v hlavě, jste už schopní ji komukoli popsat a říct, jak vypadá nebo jak funguje. A je spousta jiných věcí, které se představují jen velmi těžko. Například poměry v atomu. Když jsem se o to zajímal, tak kdybychom atomové jádro přirovnali například ke Slunci, byl by elektron velký jako fotbalový balon. A vzdálenost mezi nimi je jako půlka galaxie. Jakmile použijete takovýto příměr, tak nemusíte být raketový vědec, abyste si uvědomil, jaké síly působí v jednom obyčejném atomu. Pokud tyto věci vizualizujete a použijete třeba analogii univerza, jste schopní vysvětlit, jakým způsobem funguje atom, i průměrnému nebo podprůměrnému studentovi.

Osobně jsem až při první konzultaci s profesorem Tomášem Zimou nad naším projektem modelu lidského těla pochopil, jak málo o fungování sebe sama vlastně víme a jak všechny civilizační nemoci mají svoji neúprosnou logiku a jak jsou spjaté s naším chováním. Dnešní studenti mají obrovské informační zdroje. Mohou hledat na Wikipedii a na řadě dalších serverů. Ale chybí jim logická struktura věcí. Nejsou jednoduše schopní si všechny ty informace poskládat.

To je tedy ve zkratce to, k čemu jsme dospěli, když jsme potkávali stovky různých odborníků a ukazovali jim naše produkty. Podle nás je to způsob, jak různé věci pochopit.

ČESKÁ POZICE: V Česku je hodně firem, které jsou v IT sektoru celkem úspěšné. Máte nějakou teorii, v čem to má kořeny?

HOMOLA: Je potřeba si říct, že speciálně v našem případě přicházíme s něčím, co nemá zbytek trhu. Já se dneska dívám do oboru mobilního internetu a rozumím tomu, proč a čím jsou některé české firmy v tomto oboru úspěšné. Ale IT je natolik široké, že nemám dokonalou znalost například antivirového byznysu a toho, proč je tak úspěšný kupříkladu Avast.

Jsme trochu zjevení i v Silicon Valley, protože přicházíme s odlišným přístupem a s lehce odlišnou technologií. Hlavně jsme na svůj obor technologicky dost rozkročení. Nicméně obecně se dá říct, že co se technologií týče, jsou Češi nesmírně šikovní. A také v hledání řešení, která jsou v tom nejlepším slova smyslu kreativní. Extrémně špatně nám jde ale obchod, nebo lépe řečeno prodej toho, co umíme. Je třeba se naučit prezentovat sám sebe mnohem agresivněji, než jsme zvyklí. Tím, co nám prozatím obecně chybí, jsou ostré lokty. V Silicon Valley nebo i obecně v globálním byznysu bez toho nepřežijete. A nejen že nepřežijete, nemáte ani šanci se tam dostat.

ČESKÁ POZICE: V Silicon Valley působí obrovské množství firem a jak sám říkáte, hodně se vzájemně inspirují. Myslíte, že máme možnost něco podobného vybudovat i v Česku?

„Česko je skvělá země, co se týče technologií a výroby jako takové. Ale problém je, když nerozumíte tomu, jak to máte prodávat, jak dělat marketing a následný prodej.“HOMOLA: V Silicon Valley je obrovská koncentrace kapitálu, know-how a zkušeností obecně. Je rozhodně perfektní spolupracovat s týmy a potkávat lidi. My jsme takhle například potkali Dava McClura (známý investor, který podporuje začínající firmy pozn. red.). On se dnes hodně dívá po firmách mimo Spojené státy a hodně ho zajímá právě střední Evropa, což nám komunikaci s ním dost usnadnilo.

Obecně myslím, že Česko je skvělá země, co se týče technologií a výroby jako takové. Ale problém je, když nerozumíte tomu, co máte dělat, jak to máte prodávat, jak dělat marketing a následný prodej. Tím pádem je velmi těžké se z Česka dostat na globální trh. Umím si představit mít výrobu v Česku, ale je dobré umět využít know-how, které je právě v Silicon Valley.

ČESKÁ POZICE: Nejste první, kdo mi říká, že se na nové nápady a firmy chodí do centrální Evropy. Je to trend současnosti?

HOMOLA: Těžko říct. Co rozhodně vidím, je, že si některé země uvědomily, že IT technologie jsou zajímavým oborem, a systémově do něj investují. V Silicon Valley je velmi aktivní třeba Polsko. Nejsem překvapen, že když Mark Zuckerberg (zakladatel Facebooku pozn. red.) přijede do střední Evropy, tak se v Polsku potká se zástupci vlády. V Česku bychom možná ani nevěděli, že přijel.

Dále vidím hodně accelerator projektů, které hledají způsob, jak expandovat mimo Silicon Valley. Nicméně je dobré vědět, že když je zlatá horečka, tak na tom nejvíc vydělají restaurace, hospody a služby. A nikoliv samotní zlatokopové.

Z těchto důvodů myslím, že řada hráčů má obrovský zájem najít nějakou firmu třeba tady v Česku, vložit do ní 50 tisíc dolarů a za tři roky na exitu vydělat tisícinásobek.

ČESKÁ POZICE: Kdybyste měl shrnout pár rad pro mladého „ajťáka“, co má dobrý nápad, bydlí někde v Praze a rád by se dostal do Silicon Valley nebo sehnal nějakého „andělského“ investora...

HOMOLA: Primárně by si měl najít kamaráda, kterému věří a který je schopný odjet do Silicon Valley a začít tam pracovat na projektu. Pokud je ten ajťák schopný komunikovat a rád se potkává s novými lidmi, tak ať tam jede klidně i sám. Pokud takový není, ať si najde kamaráda, který takový je. Musí prostě vytvořit zakládající dvojici, o které jsem už mluvil. Dokonce i když děláte jednu z prvních evaluací nebo když hledáte investora, tak jednou z prvních věcí, na kterou se potenciální partner dívá, je složení týmu. A jedna z prvních otázek je právě to, zda funguje ono základní pravidlo „Hustler and Hacker“. Tedy ten, který se stará o chod a o byznys, a ten, který se stará o techniku.

ČESKÁ POZICE: Hodláte do budoucna pokračovat ve vzdělávacích aplikacích?

HOMOLA: Stoprocentně. Teď totiž existuje obrovské hnutí nejen v rámci Silicon Valley, ale i v celých Státech, které přichází s nápady na inovování školství – EdTech. V rámci EdTech vidím přicházet řadu velmi zajímavých nápadů a projektů, které mohou proces vzdělávání inovovat. My jsme dnes respektovaní jako vydavatel vizuálních vzdělávacích pomůcek a máme to štěstí, že i díky komunikaci s globálním Microsoftem máme na své straně přístup ke školám skoro po celém světě.

Nyní pracujeme na vytvoření konceptu Corinth učeben, který bude spočívat ve vizualizaci nepředstavitelného. Jde přesně o ta témata, která se obtížně vysvětlují a obtížně chápou. Tato témata chceme vizualizovat do nějaké srozumitelné podoby. Velmi bychom si přáli komunikovat s českými učiteli a tyto vzdělávací lekce vytvořit spolu s nimi.

ČESKÁ POZICE: Jak na to čeští učitelé reagují? Proběhla už nějaká jednání třeba s ministerstvem školství nebo s nějakou asociací pedagogů?

„Náš plán do budoucna: tablet jako nástroj pro učitele, který díky tomu nebude muset vozit pomůcky nebo malovat na tabuli“HOMOLA: Ve Spojených státech absolvuji jednu velkou vzdělávací konferenci za druhou. Pak přijedu domů a vidím, že úroveň technického školství v Česku je sice na velmi vysoké úrovni, ale jako všude jinde vidím příležitost inovovat pomůcky. To je náš plán do budoucna. Ne tedy tablet do škol, na to myslím ještě doba není připravená, ale tablet jako nástroj pro učitele, který díky tomu bude na projektoru nebo monitoru schopen představovat některá témata, k nimž by jinak musel vozit pomůcky nebo malovat na tabuli.

Samozřejmě komunikujeme s učiteli, ale zatím ne na nějaké oficiální rovině. Nicméně pokud jsme od ministerstva školství v naší dosavadní činnosti potřebovali pomoc nebo podporu, musím říct, že se nám jí vždy dostalo, a máme pocit, že ministerstvo školství naše projekty sleduje se zájmem.

ČESKÁ POZICE: Když mluvíte o dobré úrovni technického vzdělání, asi máte na mysli například ČVUT, Matfyz a další vysoké školy. Máte ale dojem, že třeba i základní či střední školství je na takové úrovni, aby v dohledné době přijalo takhle progresivní metody?

HOMOLA: Profesionální knihtisk od Guttenberga už tady je nějakých pět set let. Za tu dobu se všichni učíme z knížek. Nyní jsme v situaci, kdy máme díky technologiím obrovské možnosti. Spousta lidí na světě dnes přemýšlí, jak technologie uchopit – snaží se proces učení inovovat, přičemž ne nutně jsou všechny dnešní nápady k prospěchu vzdělání jako takového.

My dnes investujeme nemalé úsilí do toho, abychom vyráběli správný produkt pro správné zákazníky. Dělali jsme průzkum potřeb více než 250 učitelů z patnácti zemí. Microsoft má dnes asi 33 nejinovativnějších škol po celém světě. A s nimi testujeme svůj software. Nicméně nejdůležitější osobou v procesu vzdělání je z mého pohledu právě student. Student má dnes chytrý telefon, tablet a technologie, které používáme, jsou pro něj intuitivní a zajímavé. Student připravený je. Nemyslím tedy, že otázka stojí tak, zda české školství je či není připravené. Otázka je, jak začít.

ČESKÁ POZICE: Jaké nabízíte řešení?

„Chceme porozumět tomu, jestli daná funkcionalita pomáhá, vzbuzuje ,WOW efekt‘ u studentů, pomáhá dobře vysvětlovat látku“HOMOLA: Z našeho pohledu spočívá v tom, že se do jedné či dvou tříd pořídí tablet, který stojí dejme tomu patnáct tisíc. K tomu se pořídí  sada vzdělávacího softwaru, který vám jako učiteli pomáhá vysvětlit témata, u kterých stejně nějaké pomůcky potřebujete. Řádově se bavíme o investici, která není žádným způsobem zásadní. A ani netvrdíme, že musíme vybavovat školy nějakým specifickým zařízením, jako jsou interaktivní tabule či něco podobného. Toto řešení je designované na většinu středních či základních škol na světě. Tyto školy by měly být schopny si toto řešení dovolit.

Teď je potřeba mít pár prvních pilotních škol a na nich si to vyzkoušet. Ve finále každé řešení musí akceptovat a používat učitel. Proto je pro nás důležitá úzká spolupráce a komunikce právě s ním. Chceme porozumět tomu, jestli daná funkcionalita pomáhá, vzbuzuje „WOW efekt“ u studentů, pomáhá dobře vysvětlovat látku. Pokud ne, chceme rozumět proč. To je cesta, jak něco změnit.

ČESKÁ POZICE: Potkáváte se s řadou expertů na vzdělávání tady i ve Spojených státech. Jaký je rozdíl mezi českým školstvím a americkým?

HOMOLA: Jsem moc rád, že jsem vzdělání získal tady. Český způsob je podle mého velmi dobrý. Když jsem v USA a s někým se bavím o geografii nebo historii, tak mají lidé velmi sporadické informace. Například v Kalifornii se dějepis na základních školách učí jen tři roky. V prvním roce jsou dějiny Kalifornie, druhý rok dějiny USA a třetí rok zbytek světa. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale jak chcete umět pracovat s informacemi, když žádné nemáte?

Náš problém, se kterým jsem se ve škole potýkal i já, je ten, že my sice informace máme, ale neumíme s nimi pracovat. A to je i to, co nás baví – dávat informace do kontextu. Když se podíváte na naši aplikaci, tak na začátku máte kupříkladu strom, což je celkem běžná věc. Postupně však jdeme do různých struktur a dostaneme se do struktury listu. Toho modelu se můžeme dotýkat a on nám popíše, co je co. Pak půjdeme do úrovně buňky, bakterie nebo viru a pořád dostáváme nové a nové informace. Takhle se můžeme dostat až ke kvarkům, přičemž začít můžeme na úrovni galaxie. Takže z toho vidíme, že není nic jako biologie či chemie. Všechno je to jeden celek a my se bavíme jen o vrstvách.

ČESKÁ POZICE: V jednom textu o vás jsem našel novotvar interpasivita. Co si pod tím představit?

„Stoprocentní interaktivita z pohledu studenta nefunguje a je nezajímavá. Proto jsme vytvořili interpasivní systémy, které vás vedou, ale zároveň vás zapojují.“HOMOLA: Když se podíváte třeba na naši aplikaci, která popisuje vývoj motoru, tak tam je to jasně vidět. Hledali jsme nějakou logickou osnovu, jak uživatele vést při vysvětlování různých typů motorů a jejich skladby. Máte zkrátka různé typy motorů v časové řadě, a když se podíváte na nějaký konkrétní, uvidíte to, čemu říkáme interpasivní prezentace. Nejde jen o to, že se můžeme kterékoli části motoru dotknout a zjistit, co to je a k čemu slouží, ale nejzajímavější z mého pohledu je možnost složit si celý motor dohromady a zjistit, která část je k čemu.

Interpasivitu bych definoval asi takto: přijedete třeba do Barcelony a můžete si zaplatit průvodce – třeba tour bus, který vás proveze nejzajímavějšími částmi města. Autobus vás veze, ale vy se zároveň rozhlížíte a díváte se na to, co vás zajímá. Stoprocentní interaktivita podle našich zjištění z pohledu studenta nefunguje a je nezajímavá. Zároveň víme, že když je to pouhá animace, tak je také nezajímavá, protože chybí zapojení. Proto jsme vytvořili interpasivní systémy, které vás vedou, ale zároveň vás zapojují.

ČESKÁ POZICE: Jaká je v tomto oboru konkurence?

HOMOLA: To je celkem zajímavá věc. Spolupracujeme s největším vydavatelstvím na světě Pearson a z jejich strany zní, že o moc velkém množství firem, které by něco takového dělaly v takové šíři a kvalitě, nevědí.

ČESKÁ POZICE: Takže váš byznys model spočívá v tom, že vytvoříte něco, co zachovává princip interpasivity, přičemž obsahem může být cokoli – učebnice, výrobní manuál a podobně?

HOMOLA: Vytváříme vzdělávací vizuální pomůcky, které nabízíme a prodáváme do celého světa. To je náš byznys model. Placeni jsme za licence, takže třeba okrsek, škola nebo stát si od nás koupí x licencí na naše produkty. Do toho děláme i zvláštní projekty pro velké hráče. To znamená, že jste třeba Coca-cola či jiná velká firma, přijdete k nám a my popřemýšlíme, jak naši technologii aplikovat pro vaše konkrétní představy.

ČESKÁ POZICE: Technologicky to vypadá jako hodně náročná věc. Kolik lidí zaměstnáváte?

HOMOLA: Dohromady je dnes kolem celého projektu asi dvacet lidí. Ale pořád to bereme jako základní stadium a těšíme se na to, až s rostoucím byznysem bude lidí přibývat.

ČESKÁ POZICE: Kde se vidíte za dva, tři roky?

HOMOLA: Slovy Winstona Churchilla vám mohu říct jen to, že slibuji pot, krev a slzy (smích). Máme ambice, pracujeme tvrdě, troufnu si říct, že jsme dobrým partnerem globálního Microsoftu a spolupracujeme i s dalšími firmami. Baví nás to a můžu říct, že jsme hrdí, že jsme česká firma.