On-line kurzy MOOC se valí světem... Jak je zpeněžit?

Přibývá platforem a webů, zapojených škol i studentů. Ale fenomén masivních on-line kurzů stále hledá svůj vhodný byznys-model.

Fakt, že budou masové webové přednášky MOOC čím dál důležitější součástí vzdělávání, se zdá jasný. Nejisté je, jak promění povahu vysokého školství a zda si na sebe vydělají. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Fakt, že budou masové webové přednášky MOOC čím dál důležitější součástí vzdělávání, se zdá jasný. Nejisté je, jak promění povahu vysokého školství a zda si na sebe vydělají. | foto: © repro Wisc.eduČeská pozice
Fakt, že budou masové webové přednášky MOOC čím dál důležitější součástí vzdělávání, se zdá jasný. Nejisté je, jak promění povahu vysokého školství a zda si na sebe vydělají.

Někdo říká, že je to jen dočasná bublina a hysterie. Jiní naopak tvrdí, že je to nevyhnutelná budoucnost vzdělávání: kvalitní a zároveň pro početné publikum. Ve světě čím dál populárnější on-line studium pro desetitisíce, ba statisíce vysokoškoláků, které si zatím osahává své možnosti. Ano, jde o Massive Open On-line Courses (MOOC), pro něž ČESKÁ POZICE v nadsázce navrhla označení „moocky“ nebo „masivky“.

Jestli je to „bublina“, nafukuje se hodně rychle. Ale nejen mediálně, nýbrž i reálně. Prostě bytní. Od roku 2011, kdy se do průlomových e-přednášek umělé inteligence na Stanfordu zapsalo 160 tisíc studentů, se krátké videošoty MOOC s úkoly a souvisejícími diskuzemi rozlézají po celé Zemi. A třeba na webu Edutechnica.com je vidět, jak v čase postupovaly světem, na jakých platformách, školách a kam dospěly v srpnu 2013 – před zahájením školního roku.

Stránky chronologicky sledují šest „sdružení“, kde lze přednášky MOOC, jež jsou většinou zdarma, najít. Jde předně o dva nejznámější a námi již popsané projekty z Ameriky: Coursera a EdX, a pak o novější CanvasNet, CourseSites, australské Open2Study a převážně britský FutureLearn, jenž má nabídnout své první kurzy nyní v září.

Malá historická geografie MOOCů

Na mapě z dubna 2012 jsou jen čtyři zelené tečky Coursery v USA (Stanford, Ann Arbor, UPenn, Princeton), v květnu se přidává fialové EdX zaštítěné Harvardem a MIT. V červenci přibývají první dvě školy v Evropě – vždy trendová polytechnika v Lausanne a skotský Edinburgh – a v září už i Hebrejská univerzita v Jeruzalémě a první dálně-asijská vlaštovka MOOC v Hongkongu a navíc i australská univerzita v Melbourne.

Podle jedné studie zvažuje zapojení do MOOC platforem typu Coursera či EdX 83 procent oslovených univerzitV listopadu 2012 vzniká síť CanvasNet menších amerických škol. V prosinci se britské univerzity dohodnou na vstupu do FutureLearn a počátkem roku 2013 přibudou i stránky s nabídkou přednášek v síti CourseSites (Dubaj či Illinois). A konečně v březnu přibývá šestý sledovaný hráč, kde lze studovat zdarma a přes net, server Open2Study, pod nímž jsou podepsány mimo jiné Griffith University či Tafe od „protinožců“.

Pak už to jde ráz naráz. Školy přibývají v Japonsku i Číně, jak ČESKÁ POZICE psala, hodně ve Spojených státech i Mexiku, v kontinentální Evropě od Skandinávie po Barcelonu, ale i v Indii, přičemž dění pochopitelně sledují české univerzity, které se možná do globálního rozpuku MOOC rovněž zapojí svými (anglickými) on-line kurzy.

Nahrazení běžné výuky? Spíše doplněk.

Tento trend totiž sleduje většina univerzit. Podle studie, již během léta vypracovala společnost Enterasys, by zapojení do webových platforem typu Coursera, EdX nebo Udacity zvažovalo asi 83 procent oslovených škol; 17 procent o tom ani neuvažuje.

Z průzkumu také vyplynulo, že 84 procent dotázaných vidí v „masivkách“ doplněk klasické prezenční výuky, pouze šestina odpovědí je považuje za soka běžné výuky. Navíc si 67 procent respondentů nemyslí, že by MOOC někdy zcela nahradily prezenční vzdělávání, nicméně 28 procent nevylučuje, že se to někdy stát může – ovšem za šest a více let.

Jaké jsou dle firmy Enterasys nejběžněji pociťované přínosy masivních kurzů? Nejčastěji zmiňován je pokrok a vývoj metod vzdělávání, dále zvýšení povědomí o škole, jež MOOC vyučuje, a konečně i zvýšení kvality rezidenční výuky doplňkovými kurzy.

Naopak za hlavní nedostatky hromadného on-line studia jsou považovány nedotažená hodnocení kurzů a evaluace studentů, velké náklady na vytvoření videopřednášek a také nezbytný čas na samostudium. Co je ale velmi podstatné, plných 44 procent škol zvažuje (nebo již nabízí) uznání kreditů získaných absolvováním „moocek“ odjinud.

Věcí, jež ale univerzitám a investorům nejvíce motá hlavu, je vynalézání byznys-plánů, jak rozjíždějící se boom zpeněžit. Varianty jsou různé: udílená osvědčení/diplomy o absolutoriu za malý poplatek, zvýhodněné školné pro on-line výuku oproti výuce v kampusu, vkládání reklamy do kurzů (obzvláště kacířský nápad!) anebo zpoplatnění až navazujících kurzů.

Podle listu The Wall Street Journal zkoušejí nyní dva psychologové z Texasu nabídnout úvody do oboru za 550 dolarů. Své variantě výuky v reálném čase říkají Synchronous Massive On-line Class (SMOC), neboť počítají s e-výukou tisíců lidí v konkrétním daném čase, nikoliv kdykoliv – jako je běžné u předpřipravených MOOC. Zaplatí jim zájemci za takový pokus?