Oliva u jazykovědců končí. Vaz mu měly zlomit granty

Karel Oliva neměl dostatečný důvod, aby ještě jako ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd nepodepsal tři grantové přihlášky, usnesla se jeho rada. Postupoval jsem v mezích zákona, brání se Oliva.

Ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd Karel Oliva | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd Karel Oliva | foto:  David Neff, MAFRA
Ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd Karel Oliva | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Jazykovědec a matematický lingvista Karel Oliva vedl Ústav pro jazyk český Akademie věd přes 13 let. Dál už ve funkci ze zákona pokračovat nemohl, nestal se z něho ale ani řadový zaměstnanec. Důvodů pro Olivův úplný konec v instituci bylo podle informací zevnitř ústavu několik, například i nedostatek vědeckých výstupů. Jako závažnější problém ale vidí řada oslovených jeho letošní rozhodnutí ještě v pozici ředitele, že nepodepíše tři projekty, jimiž se pracovníci oddělení lexikografie hlásili do soutěže o sedm milionů korun.

Těsně předtím, než měly být granty podepsané a odeslané komisi, totiž došlo ke kolizi mezi odbory ústavu a samotným Olivou. Vše se točilo kolem dohody obou stran, že zaměstnanci budou přijímáni jen na dobu určitou. „Podle zákoníku práce jsme měli dohodu, že je možné dávat smlouvy jen na dobu určitou. To se přesně celou dobu dělalo a ústav fungoval,“ sdělil LN Oliva.

Odboráři ale chtěli tuto praxi změnit. „Letos nastala situace, že byl deadline na podání grantů, načež odbory bez toho, že by se mnou jakkoliv jednaly, tuto dohodu vypověděly,“ vysvětluje bývalý ředitel Oliva.

Snaha o kmenové pracovníky

Odbory tento postup potvrzují. „Chtěli jsme prolomit přežitek z 90. let, že všichni výzkumní pracovníci bez rozdílu mají pouze smlouvy na dobu určitou. Podle zákoníku práce to jde, ale musí být dohoda mezi odbory a vedením,“ vysvětluje Michal Hořejší, lingvista, který předsedá odborářům ústavu. Spolu s kolegy podle jeho slov chtěl, aby v instituci také byli nějací kmenoví pracovníci. A plánovali s Olivou dál vyjednávat.

„Tak jsem jim řekl, že když nechtějí jednat dostatečně pružně, přecházíme na jiný modus existence ústavu. Žádné granty nebudou, bude jenom institucionální financování a na konci roku budeme propouštět.“

Harmonogram celé akce byl podle Rady ústavu následující: 25. března se Oliva dozvěděl o tom, že odbory k 30. červnu vypoví smlouvu. S nyní již bývalým ředitelem se sešly 28. března, tedy dva dny před tím, než měly být grantové projekty odeslány do soutěže. „A dohodli se, že do 20. dubna společně vypracují a podepíší dohodu novou,“ napsal LN Luboš Veselý, člen rady. Podle Olivy ale odboráři nezareagovali dostatečně pružně. „Tak jsem jim řekl, že když nechtějí jednat dostatečně pružně, přecházíme na jiný modus existence ústavu. Žádné granty nebudou, bude jenom institucionální financování a na konci roku budeme propouštět,“ vysvětlil svůj postup Oliva.

Grantová politika se podle něho za dobu jeho šéfování ústavu významně zvedla: „Fungovalo to i proto, že lidé věděli, že si buď podají kvalitní grant, nebo jim prostě skončí smlouva.“ Odbory i on podle něho postupovaly v mezích zákona. „Chápu, že z obou stran to bylo neetické, ale já jsem si nezačal,“ dodal Oliva.

Čistě účelové tvrzení?

Problémem se proto začala zabývat rada ústavu. Oliva si podle zúčastněných před tímto kontrolním orgánem nedokázal svůj postup obhájit. Rada proto dospěla k usnesení, že jeho jednání bylo chybné. Grantová politika a uzavírání smluv se zaměstnanci podle ní totiž nijak nesouvisejí.

„Tvrzení Karla Olivy, že v případě neexistence dohody o možnosti uzavírat smlouvy na dobu určitou je nerozumné žádat o grantové prostředky, je natolik absurdní, že by mu nemohl uvěřit ani naprostý blázen; a troufám si tvrdit, že mu nevěří dokonce ani sám jeho autor Karel Oliva. Tím chci říct, že jde o tvrzení čistě účelové,“ napsal LN Veselý.

„Tvrzení Karla Olivy je natolik absurdní, že by mu nemohl uvěřit ani naprostý blázen.“

Na jednání podle něho bývalý ředitel tvrdil, že granty nepodepsal proto, že neměl jistotu ohledně podpisu nové dohody. Oliva ale údajně argumentoval poté i tím, že s ním samotní žadatelé granty neprodiskutovali s dostatečným předstihem. Na to si ostatně stěžoval i v rozhovoru s LN. Věcí se následně zabývalo také shromáždění vědeckých pracovníků, během kterého údajně zaznělo, že Oliva ústav poškodil. Nyní se ještě tomuto problému bude věnovat dozorčí rada.

Veselý předpokládá, že všechny tři granty budou podány příští rok a ústav bude moci o peníze soutěžit.

Jazykovědci: Kvůli migraci Oliva neskončil

Karel Oliva, jazykovědec a matematický lingvista, skončil v čele Ústavu pro jazyk český Akademie věd po více než 13 letech v září. Z instituce mizí zcela. Nestal se z něj ani řadový zaměstnanec, i když prohlašoval, že o to stojí.

A právě kvůli tomu se objevila jedna z několika třecích ploch, proč se Oliva neshodne s ústavem pod vedením nového ředitele Martina Proška a proč se ozývají někteří jazykovědci, kteří pod Olivou léta pracovali.

„Mám pořád jen několik hypotéz, na skutečnou pravdu se musíte zeptat nového pana ředitele,“ odpověděl LN Karel Oliva na otázku, proč nemůže dál pracovat v instituci. Jeho nástupce Proška se snažily LN opakovaně kontaktovat, bez úspěchu.

Oboroví kolegové ale skloňují hned několik důvodů. Upozorňují například na to, že Oliva neměl vědeckou smlouvu. Aby tedy mohl být dál zaměstnaný, musel by se účastnit konkurzu na určité místo. „Když se zeptáte jakéhokoliv vedoucího vědecké instituce, jestli by někoho takového zaměstnal, nedostanete nejspíš pozitivní odpověď,“ shodli se oslovení jazykovědci obeznámení se situací v ústavu. V jedné z užívaných vědeckých databází, ve Scopusu, má Oliva za posledních deset let jen tři položky: z let 2006, 2010 a z loňska, kdy se dvěma dalšími autory přispěl do časopisu CEUR Workshop Proceedings.

Je však třeba připomenout, že tyto databáze nezahrnují češtinářské magazíny, a už vůbec ne tuzemské knižní monografie.

Mediální propagace

Více než vědecká činnost šla podle některých hlasů exřediteli mediální propagace ústavu, a to bez přiznaného kreditu těm, kdo ve skutečnosti stáli za projekty. Jeden příklad za všechny: aplikace Internetová jazyková příručka, která byla naplno spuštěna v roce 2009. „Kolega Oliva do tohoto projektu nepřispěl vůbec ničím. Z tohoto hlediska mi to přijde velmi nefér vůči zaměstnancům ústavu, kteří na tom skutečně pracovali,“ řekl LN Jan Chromý, jeden ze spoluautorů aplikace, který ovšem již působí v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace Filozofické fakulty UK.

Do třetice: pracovníkům ústavu také vadí, že Oliva nepodepsal tři grantové projekty, a ústav tak prý přišel o desítky milionů korun. Jako málo pravděpodobná se jazykovědcům naopak zdá varianta, o které psala MF DNES, a to, že Oliva úplně skončil v ústavu, protože publikoval společně s psychiatrem Cyrilem Höschlem v Lidových novinách článek o uprchlících. V něm oba prezentují svoji obavu z adaptace muslimských imigrantů. „... jednou – a nemuselo by to dlouho trvat – zcela změní život v naší zemi,“ stojí přímo v článku. Reagovali tak na výzvu vědců „proti strachu a lhostejnosti“, kterou podepsalo 3423 osob. Proti textu se ohradil i lingvista Michal Hořejší, který zároveň působí v odborech ústavu.

„My nejsme v opozici vůči jejich názorům, ale způsobu, jak nevědecky a falešně ti dva argumentovali. Na tom textu je hezky vidět, jak pan Oliva umí manipulovat s realitou,“ řekl MF DNES.



Počet příspěvků: 1, poslední 1.11.2016 09:08 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.