Odstoupení USA od smlouvy INF destabilizuje mezinárodní vztahy

Situace okolo Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu zneklidňuje evropské země NATO. Poslední šancí na její záchranu, může být pařížské setkání prezidenta USA Donalda Trumpa a jeho ruského protějšku Vladimira Putina.

Odpal rakety vzduch-země z Vincennesu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Odpal rakety vzduch-země z Vincennesu. | foto: US Navy
Odpal rakety vzduch-země z Vincennesu.

Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa, že USA odstoupí od Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty, INF), v českých médiích dlouho nevydrželo. Přitom se týká i národních zájmů České republiky. Pokud USA od smlouvy INF odstoupí, nejen to výrazně sníží stabilitu světa, ale ČR bude postavena před mnohem vážnější dilema, než bylo umístění amerického radaru v Brdech.

Otázka raket středního a krátkého doletu není nová, v americko-ruských vztazích se objevuje již od padesátých let 20. století. Na začátku jejich vývoje v USA byl bývalý příslušník SS Wernher von Braun. Ten v září 1955 informoval ministerstvo obrany USA, že rakety, jež vznikly pod jeho vedením, lze vojensky použít.

Ohrožení atomovými zbraněmi

Na začátku roku 1958 se ve Velké Británii začala budovat základna pro 60 raket a současně USA jednaly s Francií o rozmístění 45 raket na jejím území, což však tehdy nový francouzský prezident Charles de Gaulle odmítl. Proto se Pentagon obrátil na další spojence Turecko a Itálii. V letech 1961 až 1963 bylo v Itálii rozmístěno 30 raket a v říjnu 1959 USA podepsaly dohodu s Tureckem. Tehdejší prezident USA Dwight D. Eisenhower rozmístění raket oddaloval, protože by výrazně zhoršilo sovětsko-americké vztahy.

Americko-sovětská dohoda sice zabránila válce, ale neomezovala vývoj a rozmisťování kvalitativně nových raket středního a krátkého doletu. Na základě toho v osmdesátých letech 20. století ohrožovaly země obou bloků atomové zbraně.

Rozmístění raket v Turecku na podzim 1961 schválil tehdy nový prezident USA John F. Kennedy. Sovětský svaz (SSSR) zareagoval rychle a rozmístil své rakety středního doletu na Kubě, čímž USA ohrožovaly atomové zbraně. Svět nikdy nebyl od druhé světové války stejně blízko globálnímu konfliktu. Nakonec zvítězil rozum a výsledkem sovětsko-amerických jednání bylo odstranění všech sovětských raket z Kuby a amerických z Itálie a Turecka.

Americko-sovětská dohoda sice zabránila válce, ale neomezovala vývoj a rozmisťování kvalitativně nových raket středního a krátkého doletu. Na území evropských členských zemí NATO se postupně objevily balistické rakety Pershing II a řízené střely s plochou dráhou letu Tomahawk. A SSSR rozmístil na svém území balistické rakety SS 20 a u svých spojenců taktické a operačně taktické rakety s jadernými hlavicemi. Na základě toho v osmdesátých letech 20. století ohrožovaly země obou bloků atomové zbraně.

Likvidace jedné kategorie

Zatímco na USA mířily „jen“ ruské mezikontinentální balistické rakety, jejichž počet již tehdy omezovala rusko-americká smlouva SALT, území Sovětského svazu bylo v dosahu nejen amerických mezikontinentálních balistických střel, ale i mnoha raket středního doletu rozmístěných v Evropě.

Celkem bylo zlikvidováno 2692 raket středního a krátkého doletu – 1846 sovětských a 846 amerických. Poprvé v dějinách byla zlikvidována jedna kategorie zbraní. Smlouva INF výrazně snížila mezinárodní napětí a přispěla ke konci studené války.

Kreml se zejména obával raket Pershing II, jež letěly ke strategickým cílům SSSR v průměru jen osm minut – americké rakety v Evropě mohly vyřadit mnoho sovětských mezikontinentálních raket, což již na začátku případného konfliktu výrazně narušovalo rovnováhu strategických zbraní SSSR a USA. I tehdy se podařilo konfrontaci zabránit.

V říjnu 1986 se prezident USA Ronald Reagan a sovětský vůdce Michail Gorbačov setkali v Reykjavíku, což otevřelo cestu k jednání, které vyvrcholilo 8. prosince 1987 ve Washingtonu podpisem smlouvy INF. Její součástí byl závazek, že obě strany do tří let stáhnou všechny rakety s doletem 500 až 5500 kilometrů z Evropy a zlikvidují je.

Celkem bylo zlikvidováno 2692 raket středního a krátkého doletu – 1846 sovětských a 846 amerických. Poprvé v dějinách byla zlikvidována jedna kategorie zbraní. Smlouva INF výrazně snížila mezinárodní napětí a přispěla ke konci studené války.

Neúspěšné námluvy

Trump poté, co Rusko nevzalo v úvahu výhrady USA k porušování smlouvy INF, oznámil, že USA od ní odstoupí. Poslední, byť malou šancí na záchranu smlouvy, může být setkání Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem 11. listopadu v Paříži na oslavách 100. výročí ukončení první světové války. Od Trumpova oznámení se však stále více ukazuje, že nejde jen o americko-ruský problém, ale že Bílý dům rozehrává novou velkou hru.

USA se sice snaží o námluvy s Ruskem, ale po setkání Putina s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem v průběhu rusko-čínských manévrů Východ 2018 se zdá, že nebudou úspěšné

Poradce pro národní bezpečnost USA John Bolton totiž při návštěvě Tbilisi prohlásil, že Washington hodlá jednat s Moskvou o vojenských aktivitách Pekingu, a zdůraznil, že čínské rakety pro ni představují hrozbu. Jeho výrok potvrzuje, že v současnosti se USA více obávají čínského vojenského arzenálu než ruských raket. Trump navíc vyzval, aby se jednání zúčastnil vedle Washingtonu a Moskvy i Peking, který však jeho návrh odmítl.

Čínské rakety středního doletu odpalované ze země ohrožují americké vojenské síly, zejména námořní, na Dálném východě. V rámci obrovské modernizace se již před delší dobou čínská armáda vyzbrojila balistickými raketami s doletem až dva tisíce kilometrů, které mohou zasáhnout americké letadlové lodě. A nedávno je rozšířila o rakety DF 26, jež je mohou údajně zasáhnout až čtyři tisíce kilometrů od čínské pevniny, čímž se v dosahu Číny ocitly téměř všechny americké vojenské základny v Tichomoří.

Za situace, kdy jsou čínsko-americké vztahy v krizi, je snaha připravit Čínu o „klacek“, kterým mává nejen nad Jihočínským mořem, ale i nad velkou částí Tichého oceánu, odsouzena k nezdaru. USA se sice snaží o námluvy s Ruskem, ale po setkání Putina s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem v průběhu rusko-čínských manévrů Východ 2018 se zdá, že nebudou úspěšné.

Závody ve zbrojení

Z námitek Washingtonu a Moskvy vůči porušování smlouvy INF vyplývá, že bude-li politická vůle a kompromisy, a především obnovena kontrola, lze najít východisko. USA kritizují zkoušky i rozmístění ruských raket, které prý porušují smlouvu INF. Rusové to odmítají a poukazují na americké protiraketové střely v Rumunsku a jejich plánované rozmístění v Polsku, přičemž tato odpalovací zařízení lze použít k odpálení střel Tomahawk.

Závody ve zbrojení se dnes totiž neomezují jen na USA a Rusko, ale jsou globální – odehrávají se v nových zbraňových systémech na zemi, ve vzduchu, na moři i v kosmu, a rychle se vyvíjí robotizace zbraní. Proto prodloužení smlouvy INF v její dnešní podobě není příliš reálné.

Dále podle Moskvy používají USA bezpilotní letouny vypouštěné ze země jako řízené střely s plochou dráhou letu a střely s plochou dráhou letu, jež slouží jako cvičné cíle pro protiletadlové jednotky. Otázkou je, zda by z vojensko-technického hlediska mělo smysl pokračovat ve smlouvě INF jen za účasti Kremlu a Washingtonu. Závody ve zbrojení se dnes totiž neomezují jen na USA a Rusko, ale jsou globální – odehrávají se v nových zbraňových systémech na zemi, ve vzduchu, na moři i v kosmu, a rychle se vyvíjí robotizace zbraní.

Proto prodloužení smlouvy INF v její dnešní podobě není příliš reálné. Postavení Washingtonu a Moskvy vůči zemím, které mají mezikontinentální balistické rakety i středního doletu, by se oslabilo, což nepřipustí. Nepravděpodobné je i jednání USA a Ruska o raketách středního doletu takzvaně od nuly. Jednat by však mohly státy vlastnící rakety středního doletu, například pod záštitou OSN.

Nejhorší řešení

Ani toto jednání by zřejmě nepřineslo pozitivní řešení. Zemím vlastnícím rakety středního doletu, ať balistické nebo s plochou dráhou letu, by po jejich odstranění nezůstalo nic, zatímco by se podstatně zvýšila role zemí s mezikontinentálními balistickými raketami. Proto by se nemohlo jednat pouze o raketách středního a krátkého doletu, ale i o dalších zbraňových systémech, například o mezikontinentálních balistických raketách či o protidružicových a laserových zbraních.

Po čínském odmítnutí trojstranného jednání Washington-Moskva-Peking zbývá jediné, nejhorší řešení – USA odstoupí od smlouvy INF, aniž by se dále jednalo. V takovém případě bude mít Rusko volné ruce k vysokému počtu raket středního doletu odpalovaných ze země jak proti evropským zemím NATO, tak proti jeho asijským sousedům.

Vzhledem k situaci ve světě proto jde spíše o řešení z říše snů. A po čínském odmítnutí trojstranného jednání Washington-Moskva-Peking zbývá jediné, nejhorší řešení – USA odstoupí od smlouvy INF, aniž by se dále jednalo. V takovém případě bude mít Rusko volné ruce k vysokému počtu raket středního doletu odpalovaných ze země jak proti evropským zemím NATO, tak proti jeho asijským sousedům.

Rusko má již dnes rakety, jimiž může zasáhnout celou Evropu – „Kaliber“ odpalovanou z lodí a aerobalistickou „Kinžál“ vypouštěnou z letounů. Ruské válečné námořnictvo však není s to vystřelit vyšší počet raket „Kaliber“, ani nemá dost letadel pro rakety „Kinžál“, a proto by Rusko v případě konvenčního konfliktu nedokázalo napadnout všechny strategické cíle na území evropských států NATO. Proto je odstoupení USA od smlouvy INF pro Rusko spíše výhodné.

Militarizace Evropy

USA a jejich spojenci budou muset provést adekvátní opatření. Podle serveru Breaking Defence se Pentagon už v roce 2013 zabýval reakcemi na ruské porušování smlouvy INF – například obnova výroby a modernizace zbraňových systémů zlikvidovaných smlouvou INF a přesun některých z nich více k Rusku či vývoj balistické střely středního doletu, jež by nahradila Pershing II. Navíc Pentagon předložil Kongresu nový tajný návrh – vývoj balistické rakety středního doletu a dělo s dostřelem okolo 100 kilometrů.

Pokud USA od smlouvy INF odstoupí, ještě více se zhorší odzbrojovací kontroly a zvýší militarizace Evropy a riziko opětovného rozmístění raket středního a krátkého doletu s jadernými hlavicemi v Evropě

Situace okolo smlouvy INF zneklidnila evropské země NATO. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že odstoupení USA od smlouvy INF musí být důkladně posouzeno a že nepředpokládá, že by se na území evropských členských zemí NATO objevily nové americké jaderné zbraně. Proto je třeba se ptát, kde budou umístěny případné nové americké balistické rakety středního doletu a děla.

Pokud USA od smlouvy INF odstoupí, ještě více se zhorší odzbrojovací kontroly a zvýší militarizace Evropy a riziko opětovného rozmístění raket středního a krátkého doletu s jadernými hlavicemi v Evropě. A nastane destabilizace mezinárodních vztahů.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.