Odškodnění v případě úmrtí by mělo značně navýšit

Novela zákoníku práce počítá s výrazným růstem jednorázového odškodnění, jež v současnosti činí 240 tisíc korun pro manžela, registrovaného partnera a nezaopatřené děti zemřelého. Zaměstnavatelé navrhují růst odškodnění na 720 tisíc, odbory 600 tisíc. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce oproti dnešku jen sto tisíc korun navíc.

Vojtěch Wolf 22.1.2019
Záchranáři na místě neštěstí. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Záchranáři na místě neštěstí. | foto: ČTK
Záchranáři na místě neštěstí.

Krátce před Vánoci zemřelo na Karvinsku při důlním neštěstí 13 horníků. Celkem loni v Česku přišlo při práci o život 123 lidí, což je nejhorší výsledek za uplynulé tři roky. Pozůstalí, jejichž blízcí zemřeli při plnění práce, by se do budoucna mohli dočkat alespoň malé útěchy. Novela zákoníku práce počítá s výrazným růstem jednorázového odškodnění, které v současnosti činí 240 tisíc korun pro manžela, registrovaného partnera a nezaopatřené děti zemřelého. Částku dostává každý z nich.

Zaměstnavatelé navrhují, aby odškodnění vzrostlo na 720 tisíc, odbory požadují 600 tisíc. Samotné ministerstvo práce a sociálních věcí je více při zemi a pozůstalým chce oproti dnešku přiznat jen sto tisíc korun navíc. Odškodnění vyplácí pojišťovna, u které je zaměstnavatel pojištěn.

Okolo sta lidí

„V připravované novele je navrhováno, aby toto jednorázové odškodnění bylo zvýšeno na 340 tisíc korun. Návrh na zvýšení vychází z toho, že jde o minimální částku, kterou musí pozůstalý obdržet, s tím, že tato částka může být zvýšena nejen zaměstnavatelem, který za škodu odpovídá, ale i soudem,“ uvedl Vladimír Dostálek, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Neochota ministerstva částku násobně zvýšit je paradoxní. Jak zaměstnavatelé, tak odboráři totiž chtějí být vůči pozůstalým mnohem velkorysejší.

Ročně zemře v zaměstnání okolo sta lidí. I vzhledem k tomuto počtu to není pro zaměstnavatele, respektive pojišťovny, které náhrady škody pozůstalým vyplácejí, nijak závratná částka.

„Dopad těchto opatření je primárně sociální a ekonomický. Jde i o zodpovědnost zaměstnavatele v rámci jeho činnosti, jak pomoci pozůstalým. Ročně zemře v zaměstnání okolo sta lidí. I vzhledem k tomuto počtu to není pro zaměstnavatele, respektive pojišťovny, které náhrady škody pozůstalým vyplácejí, nijak závratná částka,“ říká odborový předák Josef Středula. Zaměstnavatelé, tedy zástupci Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR i Hospodářské komory ČR, jsou přitom vůči jejich návrhu v tomto bodě více než vstřícní.

„Z diskusí s našimi členskými firmami vyplynulo, že jde o jeden z mála požadavků odborů, které by byly akceptovatelné,“ říká například mluvčí svazu průmyslu Eva Veličková. Navíc se ukazuje, že zaměstnavatelé šli se svým vlastním návrhem ještě dál než odboráři. „Hospodářská komora v rámci meziresortního připomínkovacího řízení v souladu s dalšími zaměstnavatelskými svazy navrhovala zvýšení odškodnění na 720 tisíc korun, tedy trojnásobek stávající částky,“ říká její mluvčí Miroslav Diro.

Od začátku příštího roku

Podle Dira je současná částka odškodnění v případě úmrtí velmi nízká, a to i s ohledem na to, jaké částky jsou přisuzovány v občanskoprávních sporech. „Domníváme se, že částku je třeba navýšit a přiblížit běžným hodnotám,“ dodal. I když ministerstvo sociálních věcí „konkurenční“ návrhy zamítlo, rozhodně to neznamená, že ke zvýšení na avizovaných 600 tisíc či 720 tisíc korun nakonec nedojde. „Pokud se dohodneme my, zástupci firem a zástupci MPSV, změna samozřejmě možná je,“ konstatuje Středula.

Pokud by šlo vše hladce a vláda by novelizaci zákoníku práce projednala už v dubnu, zvýšených náhrad by se lidé mohli hypoteticky dočkat už od začátku příštího roku

Nejde přitom o jediný požadavek odborů. Druhým je možnost v případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců zakázat další práci. Tuto možnost přitom odbory měly do roku 2008, než ji zrušil Ústavní soud. Proti opětovnému zavedení tohoto opatření jsou však jak zaměstnavatelé, tak ministerstvo práce.

Ani při shodě MPSV a sociálních partnerů o zákoníku práce nebudou mít pozůstalí vyhráno. Celý zákon včetně takto navržených změn musí ještě projít zákonodárným procesem, tedy přes legislativní radu vlády, samotnou vládu i sněmovnu. A právě tam může nastat řada změn. Pokud by ovšem šlo vše hladce a vláda by novelizaci zákoníku práce projednala už v dubnu, zvýšených náhrad by se lidé mohli hypoteticky dočkat už od začátku příštího roku.

Návrhy na zvýšení odškodnění

240 tisíc korun

Nyní vyplácené jednorázové odškodnění pozůstalým.

600 tisíc korun

Jednorázové odškodnění, jež prosazují odboráři.

340 tisíc korun

Navrhuje vyplácet pozůstalým ministerstvo práce a sociálních věcí.

720 tisíc korun

Jsou ochotni vyplácet zaměstnavatelé.

Zdroj: SÚIP, ČBÚ, MPSV, ČMKOS, HK

Počet příspěvků: 1, poslední 23.1.2019 11:33 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.