Odskáče Blanku opět jen úředník?

V jednom z nejdiskutovanějších případů Česka – dostavby tunelu Blanka – protikorupční policie začala stíhat první osobu. Je jí Jan Beránek, šéf odboru městských investic z doby, kdy byl pražským primátorem Bohuslav Svoboda. LN získaly text jeho obvinění.

Ondřej Koutník 15.4.2015
Tunelový komplex Blanka po dokončení stavební části v září 2014. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Tunelový komplex Blanka po dokončení stavební části v září 2014. | foto: MAFRA - Michal Šula
Tunelový komplex Blanka po dokončení stavební části v září 2014.

V něm policista Jiří Mazánek, známý například z vyšetřování kauzy letadel Casa, míní, že Beránek metropoli způsobil škodu 30,3 milionu korun. Podle detektiva, na jehož práci při šetření bude dohlížet Městské státní zastupitelství v Praze, Beránek porušil povinnosti při správě cizího majetku a předpisy o pravidlech hospodářské soutěže.

Cena tunelového komplexu se neustále zvyšuje a doba otevření se posouvá do nedohledna. Mohlo by se tedy zdát, že vyšetřovatelé konečně začali konat. Jenže situace je komplikovanější. Policejní zásah s aktuálními problémy se zatékáním do tunelu nebo s mnohamiliardovým navýšením ceny nesouvisí. Navíc proti argumentaci protikorupční policie v obvinění úředníka Beránka stojí právní posudky a analýzy z minulosti.

Klíčový posudek

Případ pochází už z konce roku 2012, kdy si pražští radní nevěděli rady, jakým způsobem zhotoviteli stavby firmě Metrostav proplácet faktury. Politici a úředníci v čele s Beránkem měli obavu, že hlavní město pošle Metrostavu peníze za činnost, která nebude ukotvena ve smlouvě.

Politici a úředníci v čele s Beránkem měli obavu, že hlavní město pošle Metrostavu peníze za činnost, která nebude ukotvena ve smlouvě.

Přesněji řečeno šlo o dodatečné práce (tzv. vícepráce), které se na stavbě složité jako Blanka běžně objevují. Zákon o zadávání veřejných zakázek v takové situaci umožňuje zadat veřejnou zakázku na provedení těchto víceprací zjednodušeným způsobem – v rámci takzvaného jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU).

Ale jen za předpokladu, že dodatečné práce vznikly z důvodu objektivně nepředvídatelných okolností, technicky a ekonomicky nemohou být odděleny od původní veřejné zakázky. A hlavně – celkový rozsah víceprací nesmí překročit 20 procent ceny zakázky.

Tak jde čas s Blankou

2006

  • Vítězem tendru na stavbu veledíla se stala společnost Metrostav.

2007

  • Zahájena výstavba tunelového komplexu. Radnice pod vedením primátora Pavla Béma (ODS) slibovala, že cena díla by neměla přesáhnout 28 miliard korun. Plánovaný termín otevření stavby byl rok 2012.

2011

  • Bémův nástupce Bohuslav Svoboda (ODS) oznámil, že cena se dle analýz vyšplhá zhruba k 38 miliardám korun. Právní kancelář White & Case hlavní město upozornila na smluvní nedostatky s firmami, které se podílejí na výstavbě. Právníci upozornili zejména na nebezpečí přesáhnutí povoleného limitu takzvaných víceprací. Radní koncem roku oznámili, že tunel se otevře v roce 2014.

2012

  • Nastávají finanční problémy na trase Praha–Metrostav. Vedení města se obává proplácet faktury za práce, které nebyly součástí původní zakázky.

2013

  • Nový primátor Tomáš Hudeček (TOP 09) oznamuje, že smlouva s Metrostavem je neplatná. Došlo k pozastavení výstavby.

2014

  • Případ zamířil k rozhodčímu soudu, který rozhodl, že Metrostav musí do září tohoto roku Blanku dostavět a město firmě zaplatit zhruba čtyři miliardy korun. Metrostav pokračuje s výstavbou. Nová primátorka Adriana Krnáčová (ANO) oznámila, že tunel by se mohl zprovoznit následující rok v březnu.

2015

  • Blanka je stále zavřená. Do hry vstoupil opět rozhodčí soud, který se zabývá dluhem Prahy vůči společnosti Inženýring dopravních staveb (IDS), která na stavbu dohlíží. Březnový termín otevření se odložil, neboť se ukázalo, že do tunelu prosakuje voda, která může poškodit technologie. Primátorka Krnáčová po jednání s firmami oznámila, že Blanka by mohla být otevřena v polovině září.

V roce 2011 si město objednalo u právní kanceláře White & Case právní analýzu dosavadního postupu výstavby Blanky. Podle posudku měl magistrát postupovat při stanovování víceprací formou JŘBU až do okamžiku, kdy hodnota dodatečných prací dosáhne 20procentního limitu. Posléze měl dle White & Case magistrát při zadávání víceprací postupovat standardně podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Právníci v roce 2011 městu doporučili, „aby MHMP (Magistrát hlavního města Prahy – pozn. red.) provedl vlastní kontrolu případného dosažení tohoto limitu“.

V březnu 2013 město uzavřelo smlouvu se společnostmi Valbek, Satra a Weil. Měly se postarat o takzvanou kategorizaci neboli klasifikaci víceprací.

A tak se i stalo. V březnu 2013 město uzavřelo smlouvu se společnostmi Valbek, Satra a Weil. Ty se měly postarat o takzvanou kategorizaci neboli klasifikaci víceprací. Až na základě výsledku byl ředitel odboru městského investora Beránek ochoten podepsat a proplatit faktury od Metrostavu, kterému město v té době dlužilo přes 1,5 miliardy korun.

Policie však je jiného názoru. Podle vyšetřovatelů byla kategorizace, za kterou zmiňované firmy dostaly 30 milionů korun, „zbytečná a nepotřebná“. Tato částka se podle policie rovná škodě, která Praze měla vzniknout.

Detektiv Mazánek obvinění Beránka dále postavil na argumentu, že třídění víceprací (kategorizace) měla zajišťovat společnost Inženýring dopravních staveb (IDS), která na stavbu dohlíží. „Tato činnost (odsouhlasení provedených prací a jejich proplacení) byla po celou dobu řádně vykonávána ze strany zhotovitele i mandatáře stavby společností IDS,“ napsal do obvinění policista. Podle něho tak mělo být Beránkovi a jeho odboru zřejmé, které práce byly provedeny v souladu se smlouvou podepsanou mezi Prahou a Metrostavem.

Jenže proti této argumentaci stojí již citovaný posudek od kanceláře White & Case, jejímiž výsledky se město v minulých letech snažilo řídit. „Jako jeden z takových nedostatků vnímáme skutečnost, že tato smlouva dostatečně nemotivuje IDS k tomu, aby při své činnosti dohlížela na to, aby finanční prostředky vynakládané magistrátem hlavního města nebyly zbytečně zvyšovány, respektive aby bylo dílo včas dokončeno,“ stojí v dokumentu.

Úředník pod tlakem

Policii dále vadí, že Beránek zakázku zadal bez soutěže v jednacím řízení bez uveřejnění. Mazánek tvrdí, že pro takový způsob zadání nebyly splněny podmínky dané zákonem – třeba že z důvodu časové tísně nebylo možné zadat zakázku v otevřené soutěži.

V daném období však časová tíseň skutečně nastala. ČESKÁ POZICE má k dispozici neveřejnou nahrávku a stenografické záznamy z jednání rady hlavního města ze dne 18. prosince 2012.

Dlužná částka (za vyfakturované a neuhrazené práce) se vyšplhala na 1,5 miliardy korun.

Ze záznamů vyplývá, že situace se tehdy vyhrotila. Město obdrželo dopis, ve kterém Metrostav žádal splacení dluhů, jinak hrozil zastavením stavby či pokutami. Dlužná částka (za vyfakturované a neuhrazené práce) se vyšplhala na 1,5 miliardy korun. K tomu byly provedeny další práce za miliardu korun, které ale nebyly ještě vyfakturovány.

Obviněný byl jen ředitel odboru investic Jan Beránek , který s návrhem do rady přišel, návrh ve výsledku ale museli posvětit politici. Ti jsou tedy ve finále za zakázku zodpovědní. Situace kolem tunelu Blanka tak připomíná vyšetřování kauzy Opencard, v níž rovněž padaly u soudu jen hlavy úředníků.

Chystá se třetí arbitráž

Necháme vyměnit patnáct kilometrů sporných kabelů a předložit si od společnosti ČKD Praha DIZ faktury. A až se v polovině září tunel Blanka konečně otevře, dohodneme se, co z toho zaplatíme.

Tak by se dalo přeložit memorandum, které na sklonku minulého týdne uzavřel pražský magistrát s ČKD DIZ, který je zhotovitelem technologické části obřího tunelu pod Prahou, který už stál bezmála čtyřicet miliard korun.

Po včerejšku je jasné, že plánované slavnostní otevření megastavby bude pro pražskou radnici jen začátkem nové bitvy o to, kdo a kolik bude za tunel doplácet. Radní hlavního města se proti složitým dohadům s ČKD DIZ pojistili. Schválili smlouvu na právní poradenství na maximálně 2,4 miliony korun, která umožní rozjet se zhotovitelem technologií případnou arbitráž. V pořadí již třetí - Praha vedla soudní spor také s Metrostavem, zhotovitelem Blanky, a se správcem stavby, kterým je Inženýring dopravních staveb (IDS).

Kontrakt termínovaný koncem roku získala advokátní kancelář Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři (HJF). Ta na pražském právnickém trhu nepatří mezi velké hráče, v letité kauze Blanka nicméně není žádným nováčkem. Loni posuzovala pro metropoli právě smlouvy s ČKD DIZ, Praze radila i v právních přích s Metrostavem a IDS. Sám Jiří Hartmann pak loni v březnu přesvědčoval pražské zastupitele, aby se nebáli hnát spory kolem Blanky do arbitráže. „Dáváte pouze svolení k tomu, aby zprovoznění bylo na rozhodčím soudu. Nejste to vy, kdo přímo rozhoduje o zprovoznění Blanky,“ nabádal advokát.

Jeho angažmá mělo i politické konotace. Hartmann měl v minulosti blízko k „protihudečkovskému“ křídlu kolem někdejšího pražského šéfa TOP 09 Jiřího Vávry a náměstka primátora Jiřího Nouzy.

Byť je Blanka pro HJF mediálně nejviditelnější kauzou, nejde o top zakázku. K ministerskému superkontraktu se kancelář dostala jen jednou. V roce 2007 se advokáti z HJF objevili mezi čtyřmi prominentními kancelářemi, které získaly téměř půlmiliardovou rámcovou zakázku na ministerstvu dopravy. V té době ho řídil Aleš Řebíček (ODS).

Blahoslav Hruška

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.