Odpovědnost za sestřel letounu: Spíše premiér než ministr obrany

Už 17 let je ministr obrany pověřen, aby při útoku civilního letounu například na Pražský hrad či Jadernou elektrárnu Temelín nařídil armádním pilotům jej sestřelit. Slouží k tomu „červené tlačítko“, jež musí neustále nosit. Podle poradce premiéra a exministra zahraničí Cyrila Svobody je však třeba se na toto oprávnění znovu podívat.

Martin Shabu 19.11.2018
Červené tlačítko. Premiér, nebo ministr obrany? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Červené tlačítko. Premiér, nebo ministr obrany? | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Červené tlačítko. Premiér, nebo ministr obrany?

Sestřelit letoun se stovkami nevinných pasažérů, které unesli teroristé, ve jménu záchrany tisíců civilistů na zemi? Těžké morální dilema musí být už 17 let připraven rozetnout ministr obrany. Právě na jeho odpovědnosti je, zda vydá pokyn k útoku. Na veřejnosti se o citlivé pravomoci a takzvaném červeném tlačítku, jež nosí stále při sobě, rozhovořila exministryně obrany Karla Šlechtová (ANO). Ve skutečnosti je odvozena od vládního usnesení, které vzniklo bezprostředně v reakci na útoky z 11. září 2001 v USA. Právě ministerstvo obrany odpovídá za nedotknutelnost vzdušného prostoru nad Českem.

Podle tohoto výkladu má proto ministr obrany nejlepší předpoklady ve věci rozhodovat, a to v řádu minut či desítek minut. Podle lidoveckého exministra zahraničí Cyrila Svobody ale nazrál čas na změnu. „Jsem o potřebě zákonné úpravy hluboce přesvědčen. Svěřil bych to předsedovi vlády, protože rozhodování nemusí zahrnovat jen armádu, ale i například integrovaný záchranný systém,“ říká Svoboda, který je poradcem premiéra.

Úprava zákonem

Uplynulo 30 dnů od bezprecedentního útoku, kdy teroristé zabili v USA tisíce lidí pomocí pěti unesených letounů. Česká vláda pod taktovkou premiéra Miloše Zemana horečně přemýšlela, jak se do té doby neznámému útoku bránit. V usnesení vlády z 10. října 2001 svěřila tuto pravomoc do nepříliš obsáhlého usnesení. „Vláda bere na vědomí informaci o použití vojenských prostředků k zamezení zneužití civilního letadla jako nástroje teroristického útoku předloženého materiálu,“ usnesl se Zemanův kabinet.

Jde o úpravu zákonem. Listina základních práv a svobod nám mimo jiné říká, že není možné zbavit někoho života. Výjimkou je, když se tak stane při plnění zákonem daných povinností. Když se zákonem zmocní ministr obrany, bude to mít dopady na odpovědnost a případné náhrady škody.

Za nicneříkající větou se ve skutečnosti skrývalo pověření pro ministra obrany, aby to byl právě on, kdo při útoku civilního letounu například na Pražský hrad či jadernou elektrárnu v Temelíně nařídí armádním pilotům stroj sestřelit. Sloužit k tomu mělo takzvané „červené tlačítko“, jež s sebou musí šéf obrany nosit stále u sebe. Ani po 17 letech se nic nezměnilo. Podle poradce premiéra a exministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) je ale třeba se na speciální oprávnění znovu podívat.

„Jde o to, aby to bylo upravené zákonem. Listina základních práv a svobod nám mimo jiné říká, že není možné zbavit někoho života. Výjimkou je, když se tak stane při plnění zákonem daných povinností. Když se zákonem zmocní ministr obrany, bude to mít dopady na odpovědnost a případné náhrady škody,“ vysvětlil LN Svoboda. Poukazoval tím na situaci, kdy by se musel sestřelit letoun s nevinnými pasažéry, který unesli teroristé. Později by se ale zjistilo, že se informace o únosu nezakládaly na pravdě.

Instituty krajní nouze a nutné obrany

Podle Svobody by měla navíc odpovědnost za případný rozkaz k sestřelení stroje přejít na premiéra. Do vyhodnocení rizik totiž mohou být zapojeny i složky vně ministerstva obrany. V rámci NATO není vnitrostátní právní úprava zásahu proti nevojenským civilním hrozbám, jako je unesený letoun, sjednocena.

V některých státech byly přijaty zvláštní zákony obsahující výslovné oprávnění použít ozbrojené síly proti vzdušnému ohrožení nevojenského charakteru. V dalších státech, včetně ČR, pak speciální právní úprava neexistuje. V těchto státech je pak případná obrana založena na institutech krajní nouze a nutné obrany, které jsou součástí trestního práva každého civilizovaného státu.

„V některých státech byly přijaty zvláštní zákony obsahující výslovné oprávnění použít ozbrojené síly proti vzdušnému ohrožení nevojenského charakteru. V dalších státech, včetně ČR, pak speciální právní úprava neexistuje. V těchto státech je pak případná obrana založena na institutech krajní nouze a nutné obrany, které jsou součástí trestního práva každého civilizovaného státu,“ napsal LN Jan Pejšek, mluvčí ministerstva obrany.

K zákonné úpravě by se zřejmě přiklonil i Jiří Šedivý, bývalý náčelník generálního štábu, za něhož se systém pohotovosti spojený s obranou před podobnými útoky po 11. září zaváděl. Sám vzpomněl, že usnesení vlády bylo bezprostřední reakcí na teroristické útoky. „Přijímání zákona by bylo tehdy zdlouhavé. Nikdo nevěděl, co se může odehrát dál. Jestli se budou útoky opakovat, dejme tomu i v Evropě. Nějaký zákon by na to měl být. Rozhodujete o životě i dvou set lidí,“ upozornil LN generál Šedivý.

Profesor ústavního práva z pražských práv Jan Kysela dovozuje, že pokud někdo nařídí sestřelení letadla, může se vystavit trestnímu stíhání. A to teoreticky jak toho, kdo rozkaz vydal, tak i pilota, který protiútok provedl. „Jde o věci, kde už vám usnesení vlády nepomůže,“ řekl LN Kysela. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který byl při přijetí inkriminovaného usnesení předsedou legislativní rady vlády, je proti změnám.

Solidní většina v parlamentu

„Pokud si vzpomínám, vláda dospěla k závěru, že vznik situace podobné 11. září 2001 v USA u nás nevyžaduje legislativní opatření, protože na ni dopadá ustanovení trestního zákona o krajní nouzi, případně nutné obraně. S ohledem na časový rozměr podobné situace (v případě takového útoku je nutné rozhodovat v řádu maximálně několika desítek minut – pozn. red.) by stejně nebylo možné svolávat za účelem potřebného rozhodnutí žádné grémium. Soudím, že i s odstupem času toto rozhodnutí obstojí,“ napsal LN Rychetský.

Jednotný právní názor, jak podobnou situaci ošetřit, neexistuje. Přijetí zákona či novely ústavy by navíc vyžadovalo solidní většinu v parlamentu.

Před právní úpravou varuje předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová (ODS). Podle ní neexistuje jednotný právní názor, jak podobnou situaci ošetřit. Přijetí zákona či novely ústavy by navíc vyžadovalo solidní většinu v parlamentu. „Nemyslím si, že podobná opatření mají být předmětem rozsáhlé veřejné debaty. Pokud není zásadní důvod pro změnu, pak bych nic neměnila,“ uvedla politička.

Ani exministr obrany Alexandr Vondra, který měl pomyslné červené tlačítko v ruce, by nic neměnil. „Pokud nemá někdo z odpovědných představitelů odvahu řešit problém, nemá ve své funkci co pohledávat. Nový zákon by to nevyřešil,“ je přesvědčen Vondra.

Počet příspěvků: 4, poslední 20.11.2018 11:45 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.