Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Odkaz Benedikta XVI.: Věřte si, čemu chcete, ale hlavní je péče o druhého

Zasadíme-li dílo odstupujícího papeže do českého prostředí, je třeba s ním souhlasit, že dobu křesťanské společnosti máme za sebou.

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Ztotožňuji se s názvem tohoto článku
Zda to papež opravdu řekl, nevím. Ale cítím, že je to podstatné a pravdivé. 
0 0
možnosti

Jozef Gáfrik

15. 2. 2013 2:00
Prejme si
abychom dobu "krestanske spolecnosti" za sebou nemeli, at uz tim autorka mysli cokoliv.
0 0
možnosti

14. 2. 2013 17:30
Křesťanství žije dál
Křesťanská společnost žije dál  i v 21. století.Pro většinu občanů neni dnes křesťanství náboženstvím pro mnohé spojeno s jeho axiomy, kostely, řády, kněžími a rituály, ale je součástí životní filozofie každého. Lidem za 20 stoletídějin trvání tohoto náboženství se vžil jeho humanizmus  do jejich životní filozofie,ovládl jejich rozum,  jejich skutky, jednání,  jejich mravnost, jejich kodex mravnosti. V jejich myslích se zakořenil jeho lidskost  a to nelze již z jejich mozků vymazat. Zničí jej jedině může jejich smrt. Přesto, že kruté pohanství , vyznávající přirozený lidský egoizmus i proto, že  není ústavní závorou omezován, je  tento druh trpěného zla stále příčinou nepořádků, nespokojenosti, nespravedlnosti a bezpráví  v naší společnosti, tak většina občanů stále dodržuje  mravnost  projevující se  slušným jednáním  s jinými lidmi.Je jedinou nadějí lidem 21. století, že konečně přestanou války, násilí, vraždění, že morální normy zajistí lidem spokojenost a naději na přežití lidstva do dalších století. Je to sice malá naděje, ale silou kvantity požadavků "slušných " občanů na reformu státu ve prospěch začlenění mravního kodexu do zákonodárství státu  ve volbách, uskutečnitelná. 
0 0
možnosti

Vlak

14. 2. 2013 9:59
krev
Narcisem, muze nekdo nazvat i cloveka ktery je prinosem, sam sebou, vic nez tim co dela pro druhe. Zpusob uvaznovani banalizujici skutecne, ve prospech predstav v hlave, je nicici a umrtvujici. Nemecka cirkev, svet nici. Treba tim zivenim, tech a toho, co na danem miste neni urceno k preziti, proste tim co tam je mozne, primerene, produkovat a kolik lidi to misto uzivy. A podbnych dalsich prikladu se najde mnoho. Uz je jasne spocitane, ze zapadni zpusob zivota, neni pro planetu zemi prijatelny. Krestanstvi je v dnesni dobe jako se tlouct do robity drzky, misto hledani cety (vlastni a individuelni, tak jako nic nez individua nejsme).
0 0
možnosti
Viditelnou církev objevil a popsal již bratr Rahnera
Hugo Rahner sice napsal knih málo, zemřel brzy, ale tím spíše šel k věci. Církev zvaná putující pozemská masitá je církvi vítězné, nebeské, církvi dovršených životů nutnou komponentou. V polopohanských zemích evropských, tisíc let židovské tradice nejde dohnat za rok, perspektiva nebeská jako by přezářila tu pozemskou cestu. Jistě, v bolesti, nesnázích, bylo nutné klást důraz na perspektivu, cíl, naději, asi jako voják v blátě a krvi si připomíná ženu i děti. Když šoa (obrany neschopná republika, evropa) a další procesy otřásly s naší samozřejmostí, bylo nutno řešit i všední, banální. Zatímco pan otec mlynář na Starém Bělidle ocenil Barunku štípancem do tváře, potvrdil tak její zrající ženství, nastal čas i sledovat nejen nárok společnosti, otrkané a pevné ženské, ale i pocity Barunčiny skryté. Již je na to kapacita, konečně Božena Němcová už dětí měla málo, pracovala jen příležitostně, rozvinula řadu zájmů. Podobně vzrostly i nároky na respekt i k dětem, osvícený čtenář si najde statistiku zneužitých dětí v Sudetech po ´89,  mně by citaci nevěřil .Viditelná církev je součástí světa, jeho nejistota, pochyby, poklesky, jsou i její. Je iluzí puberťáka, že rodiče autority představení.. jsou dokonalí. Jistě jsou, jak vzor směrnice, ne jako už vždy realizace. Tak i nevěrnost, nevěra vzájemná, je nedůvěrou i v církvi. Propad sociálního zdraví absencí sourozenců, propad tak sociálních kompetencí, schopnosti kontaktu, vztahu, nakonec i spirituálního. Ovšemže přistěhovalecké země, krajiny primitivních civilizací, jsou na tom podobně. Česko nerado psychology, natož zdraví sociální morální spirituální, zablokovaný rozvoj lidí falešnou republikánskou bohorovností se zrcadlí nejen  v narcistních prezidentech. Tak nám zbývají snad kulturní kořeny, češi a češky v zahraničí, aby nešokovali, uvádí běžně náboženství předků. To stačí, to člověka identifikuje a dává i šanci pokročit. Německá církev živý velký kus rozvojového světa, to není jen setrvačnost, mluvit umí každý, nést zodpovědnost je vzácnější. Jinak sekty co se starají o své pocity, své členy, nábor nových, to je ale český problém, ne universální.
0 0
možnosti
Zdravím, napsal jste to
Zdravím, napsal jste to hezky. Nechete něco napsat pro Českou Pozici pod vlastním jménem?
0 0
možnosti