Odborníci zvažují očkovat plošně dospělé proti spalničkám potřetí

Kvůli šíření spalniček by mohla Evropa změnit vakcinační kalendář. Ke dvěma dávkám z dětství by přibyla třetí. Změnu lze očekávat za rok či dva. Vědci tím reagují na zjištění, že imunita zeslábne, nesetkává-li se s volně cirkulujícím virem. Jde o nový fenomén – ještě před pár lety si odborníci mysleli, že ochrana vydrží celý život.

Očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. | foto: Reuters
Očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám.

Když jeho malý syn onemocněl spalničkami, sám o sebe se Tomáš nebál, protože byl očkovaný. O to víc ho překvapilo, když je dostal. Projevilo se u něho to, čemu odborníci říkají vyvanutí imunity. Což značí, že očkování nemusí vydržet na celý život. Nynější šíření nebezpečné infekce odhalilo, že třeba na Ostravsku měla až třetina nakažených dvě dávky vakcíny. Odborníci proto zvažují, že by se zavedlo plošné očkování v dospělosti třetí dávkou.

„Myslím, že je to velmi reálné. Bude-li to ve 20 letech, nebo v 25, je zatím věcí diskuse,“ řekl Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví a předseda České vakcinologické společnosti. Změnu lze podle něho očekávat za rok či dva. Vědci tím reagují na zjištění, že imunita zeslábne, když se nesetkává s volně cirkulujícím virem. Jde o nový fenomén – ještě před pár lety si odborníci mysleli, že ochrana vydrží celoživotně. Řešení se zatím hledá na úrovni mezinárodních organizací, jako je Evropská imunizační komise. Dosud neočkuje třikrát žádná země, a není ani součástí celosvětových doporučení.

Odkládání očkování

V Česku je letos už 366 případů spalniček, víc než loni za celý rok. Očekává se až 1000 nakažených virem, který se projevuje vysokými horečkami a vyrážkou. Za šíření infekce, dříve nejčastější příčiny dětských úmrtí, mohou zejména rodiče. Odkládají totiž očkování svých potomků, třebaže za to hrozí pokuta. Fakticky je ale nikdo nepostihuje. Problém se týká celé Evropské unie. „Za loňský rok EU hlásila 35 případů úmrtí na spalničky po mnoha letech, což je na vyspělý svět dramatické číslo,“ řekla LN lékařka Hana Cabrnochová. V současnosti je v Česku povinná dvojí vakcinace proti spalničkám.

V Česku je letos už 366 případů spalniček, víc než loni za celý rok. Očekává se až 1000 nakažených virem, který se projevuje vysokými horečkami a vyrážkou. Za šíření infekce, dříve nejčastější příčiny dětských úmrtí, mohou zejména rodiče. Odkládají totiž očkování svých potomků, třebaže za to hrozí pokuta. Fakticky je ale nikdo nepostihuje. Problém se týká celé Evropské unie.

Jedna dávka totiž neobsahuje takové množství protilátek, které by bylo schopné před infekcí ochránit. První se aplikuje mezi 13. a 18. měsícem věku dítěte, druhá mezi pátým a šestým rokem. Vakcína je společná pro spalničky, zarděnky a příušnice. Na léčbu spalniček neexistuje lék, proto se s infekcí tělo musí vyrovnat samo. Jsou přitom šestkrát nakažlivější než chřipka. U jednoho případu z pěti se může objevit závažný průběh onemocnění nebo komplikace, jako je zápal plic, trvalá hluchota, encefalitida, a dokonce smrt. Statisticky vychází jedno úmrtí zhruba na tisíc případů spalniček.

Současné rozšíření spalniček je největší za uplynulá desetiletí. Na vině je kombinace několika faktorů. Odborníci uvádějí, že v minulých letech podstatně zesílila skupina odpůrců očkování, čímž klesla celková populační proočkovanost, jejíž ideální hladina pro nešíření spalniček by měla být alespoň 95 procent. Dalším faktorem, s nímž se příliš nepočítalo, je oslabování imunity u starší generace, která kdysi byla očkovaná. „Zhruba po 20 letech už nemusí být imunitní odpověď dostatečná,“ uvedla Cabrnochová.

„Výdobytek“ civilizace

Vzhledem k tomu, že až třetina v dětství očkovaných dospělých už nemusí být před nemocí plně chráněna, nechává se nyní přeočkovávat zdravotnický personál. Také policisté oznámili, že se v rámci preventivních opatření dají vyšetřit na protilátky a na základě výsledků případně i přeočkovat. Třetím faktorem šíření nemoci je volný pohyb osob v Evropě, kde ohledně spalniček panuje alarmující situace. Nejvíce zasaženou zemí je Ukrajina, kde jde podle Cabrnochové o systémový problém.

„Chodí se ke mně očkovat Ukrajinci, kteří míří domů, a jsou si vědomi rizika nákazy. Není problém, že by se tam lidé nechtěli očkovat, ale není, kdo by je očkoval. Otázkou také je, je-li pro všechny dostupná očkovací látka,“ vysvětlila. Údaje českého ministerstva zdravotnictví ukazují, že z regionů je na tom s očkováním nejhůře Praha, kde je aktuálně nakažených bezmála 130 lidí.„V hlavním městě byla proočkovanost naprosto nejhorší v celé republice,“ řekla už dříve Cabrnochová. Dle ní nejde o sociální problém kvůli nedostatku zdravotní péče, ale spíše o „výdobytek“ civilizace. A týká se Evropy obecně.

Údaje českého ministerstva zdravotnictví ukazují, že z regionů je na tom s očkováním nejhůře Praha, kde je aktuálně nakažených bezmála 130 lidí. Nejde o sociální problém kvůli nedostatku zdravotní péče, ale spíše o „výdobytek“ civilizace. A týká se Evropy obecně.

„Lidé mají pocit, že žijí zdravě a ochrání se přede vším. Bohužel se tedy nemoc rekrutuje v bohatých oblastech a ve vyspělých městech, většinou jde o inteligentní lidi. I v těchto oblastech bude mít strach z nemoci dopad na zvýšení proočkovanosti,“ dodala. Podobně si nízkou míru proočkovanosti v Praze vysvětluje předseda středočeské organizace Sdružení praktických lékařů Martin Dudek. Na základě své praxe uvádí, že lidé často do ordinace přicházejí s názory, proti nimž stěží hledá argumentaci.

„Lidé v tomto regionu jsou takzvaně sečtělí z informací na internetu, kde se objevuje spousta nesmyslných informací, které nasávají, řídí se jimi, a myslí si, že problému rozumí. Jsou přesvědčeni, že se to dá nastudovat na internetu. Ale nečtou odborné stránky, protože jim nerozumějí. Nenaslouchají pak svému doktorovi. A netýká se to pouze očkování,“ říká Dudek.

Jádro problému je podle něho v tom, že nedostatečná proočkovanost mezi zdravými dětmi nechrání ty, kteří očkováni být nemohou. „Je to bezohledné vůči ostatním, nemám pro to pochopení. Čím je onemocnění infekčnější, tím vyšší je potřeba dostatečné kolektivní imunity, která teď chybí,“ dodává Dudek.

Spalničky (latinsky morbilli)

  • Patří mezi nejnakažlivější infekce. Šíří se snadno vzdušnou cestou. K přenosu dochází kapénkami či bezprostředně kontaminovanými předměty.
  • Původcem onemocnění je virus spalniček, jehož přirozeným hostitelem je výhradně člověk.

Projevy onemocnění

  • Nakažený má rýmu, kašel, zanícené oční spojivky a trpí světloplachostí. Postupně se mu zvyšuje teplota a na tváři mu vyskočí šedobělavé skvrny s červenými okraji.
  • V dalším stadiu se na kůži těla – nejprve za ušima, pak na tváři, trupu a posléze i na končetinách – objevuje typická vyrážka červené až červenohnědé barvy.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.