Od Kanta a vodky na vrchol polské politiky

Rozhovor ČESKÉ POZICE s Januszem Palikotem: O marketingu v politice či o tom, že svět byznysu je etičtější.

Gábor Stier 2.3.2012
S hesly, jako je legalizace měkkých drog a registrovaného partnerství homosexuálů, vede Janusz Palikot třetí nejsilnější stranu v polském Sejmu – Palikotovo hnutí. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČTKČeská pozice
S hesly, jako je legalizace měkkých drog a registrovaného partnerství homosexuálů, vede Janusz Palikot třetí nejsilnější stranu v polském Sejmu – Palikotovo hnutí. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

S hesly, jako je legalizace měkkých drog a registrovaného partnerství homosexuálů či zavedení interrupcí, vede Janusz Palikot (47) třetí nejsilnější stranu v polském Sejmu. Palikotovo hnutí bylo zaregistrované 1. června 2011, necelého půl roku před říjnovými polskými parlamentními volbami. Mnoho Poláků úspěch extravagantního miliardáře, který okolo sebe soustřeďuje pestré spektrum lidí zklamaných současným vývojem v Polsku nebo vytlačených z politického života, překvapil.

Tento jeho úspěch díky využití metod obchodního marketingu v parlamentních volbách kromě jiného signalizuje i změny v polské společnosti. Při rozhovoru ČESKÉ POZICE s Palikotem, který se i ve světě politických stran pohybuje jako obchodník, jsme se pokusili zjistit, zda se o svou popularitu skutečně sám zasloužil, nebo je spíš produktem upadající polské politické kultury.

ČESKÁ POZICE: Pane Palikote, prozraďte mi, kdy jste byl naposledy v kostele?

PALIKOT: No, to už budou tak dva tři roky.

ČESKÁ POZICE: Ptám se jen proto, že po překvapivém volebním úspěchu by se slušelo alespoň symbolicky poděkovat církvi za pomoc, kterou vám poskytla…

PALIKOT: Souhlasím. Po tragédii ve Smolensku (havárie letadla 10. dubna 2010, při níž zahynulo 96 osob, mimo jiné tehdejší prezident Lech Kaczyński a prakticky celé nejvyšší velení polské armády – pozn. red.) totiž církev den co den pracovala v můj úspěch.

ČESKÁ POZICE: Poděkovat byste však měl nejen církvi, ale i straně Právo a spravedlnost (PiS), jež mnohé odrazuje svým radikalismem, a také Svazu demokratické levice (SLD), který zažívá nevídaný odliv příznivců.

PALIKOT: Chcete-li říct, že neúspěch druhých je naším úspěchem, s tím bych snad souhlasil. Musím však konstatovat, že neútočíme na náboženství obecně. Chceme jen, aby se církev stáhla z politiky. Já sám nejsem věřící. A nebyl jsem, ani když jsem ještě chodil do kostela. Většina Poláků je věřících a katolicismus tu má velkou tradici, nicméně tato zbožnost je často povrchní.

Navzdory politickému obratu doprava po roce 2000 čím dál více Poláků toleruje partnerské svazky osob stejného pohlaví a akceptuje interrupci

V důsledku hysterie vyvolané smolenskou tragédií v dubnu 2010 se navíc něco zlomilo a kromě chyb církve byla vodou na mlýn mé strany bezpochyby také rétorika PiS i klopýtání SLD. Polská společnost se však značně změnila i v důsledku toho, že od našeho vstupu do Evropské unie až dodneška odchází spousta Poláků pracovat do zahraničí.

ČESKÁ POZICE: K uvolnění konzervativního myšlení určitě také přispěl liberalismus, který nyní přímo bují na mnoha místech západní Evropy. Navzdory tomu však změny odehrávající se v polské společnosti překvapují. Jejich ukazatelem nesporně rovněž je, že vaše strana, která vzešla takřka z ničeho, dokáže mimo jiné díky antiklerikálním heslům získat ve volbách deset procent…

PALIKOT: Pozor, abychom nezabředli do stereotypů! Zapomínáte například, že antiklerikalismus má v Polsku skutečně velkou tradici. I když to kvůli polskému papeži zůstalo spíš skryto. Faktem však je i to, že navzdory politickému obratu doprava po roce 2000 čím dál více Poláků toleruje partnerské svazky osob stejného pohlaví a akceptuje interrupci. To všechno je tady nové a signalizuje významné změny v pohledu na svět. K tomu se přidává nárůst frustrace mladých lidí. Často totiž mohou mít dva diplomy nebo profese, a stejně nedostanou práci.

ČESKÁ POZICE: Vraťme se ještě k vašemu vztahu k náboženství. Jako bývalý student filozofie na Katolické univerzitě v Lublinu totiž vděčíte církvi za hodně. Nepřemýšlel jste někdy o svém nevděku?

PALIKOT: V Lublinu jsem studoval, aniž bych byl věřící – nejsem jím už od svých 16 let. Jsem však této katolické univerzitě vděčný za to, že jsem mohl studovat. Bylo to v době po vyhlášení výjimečného stavu (vyhlásil jej 13. prosince 1981 tehdejší komunistický polský předseda vlády, generál Wojciech Jaruzelski – pozn. red.), kdy jsem kvůli špatnému prospěchu a neposlušnosti nemohl jít na státní univerzitu.

Vznik mé strany posílá do propadliště dějin i levici, která sahá zpět do časů před výjimečným stavem. Dnes se totiž rodí zcela nová levice, říká Janusz Palikot

Na lublinské univerzitě se mi moc líbilo a bylo jedno, zda jsem, nebo nejsem věřící. Církev byla tehdy mnohem otevřenější než dnes. S mnoha kněžími jsem se dokonce přátelil.

ČESKÁ POZICE: Zmínil jste se o výjimečném stavu a za svou opoziční činnost jste byl v té době také zatčen. Po tom všem je tedy víc než zvláštní, že pravidelným přispěvatelem do antiklerikálního týdeníku jednoho z vašich poslaneckých kolegů Romana Kotlińského je Grzegorz Piotrowski, vrah varšavského kněze hnutí Solidarita Jerzyho Popiełuszka. Nevadí vám tato souvislost?

PALIKOT: Nezapomínejme, že v době, kdy byl zavražděn Popiełuszko, byl tento šéfredaktor ještě knězem. Později z církve vystoupil a jeho život se ubíral naprosto jiným směrem. Tu vraždu samozřejmě odsuzuji a nejsem ani nadšen, že viník píše do tohoto časopisu. To je nechutné. Týdeník Fakty i Mity jsou však v antiklerikálních kruzích důležitým listem, který je zapotřebí.

ČESKÁ POZICE: Je zvláštní, že s těmito „zranitelnými místy“ nic neděláte, když jste tak dobře vycítil všeobecnou náladu v Polsku, a našel všechny, kteří neměli své zastoupení. Nemáte pocit, že Piotrowski může být příliš i pro některé vaše voliče?

PALIKOT: Zachovávám si od této záležitosti odstup. Faktem je, že tento skandál straně nepomáhá, nicméně doufám, že jí ani neuškodí. Komunistické Polsko lidí, jako je Piotrowski, a odpor vůči moci a opozice už však patří minulosti. Vznik mé strany posílá do propadliště dějin i levici, která sahá zpět do časů před výjimečným stavem. Dnes se totiž rodí zcela nová levice.

ČESKÁ POZICE: Opravdu chcete zaujmout místo levice? Je v tom sice jistá logika, ale svým bojovným liberalismem a extravagantními akcemi mnoho příznivců tradiční levice spíš odrazujete.

PALIKOT: Pravděpodobně ano. Přiznejme si však, že tradiční rozdělení na levici a pravici už dnes nemá opodstatnění. Na to bychom měli zapomenout! Samozřejmě, že stále zůstávají označení z 20. století, ale naše společnosti se v důsledku globalizace a EU od základu mění. Řeší jiné problémy. I v politice bude například důležitější postoj k federativnímu uspořádání než k otázce národních států. Já se v zájmu vytvoření společného evropského státu mohu spojit se zelenými, socialisty i liberály.

ČESKÁ POZICE: Ve vašich parlamentních projevech si lze všimnout, že v mnoha otázkách nacházíte společnou řeč i se svou dřívější stranou, vládní středopravou Občanskou platformou (PO). Nebojíte se, že tím zůstane politický profil vašeho hnutí značně nezřetelný?

PALIKOT: Nebojím. Vezměme si třeba PO. V hospodářských otázkách jsou mezi námi zásadní rozdíly. Uvedu i jiný příklad. Vláda si myslí, že mechanismy volného trhu budou postupně vytvářet pracovní místa. My říkáme, že by se nějakým způsobem mělo dát víc peněz těm nejchudším a kvalifikovaným nezaměstnaným, protože právě oni pak mohou zajistit trvalý polský hospodářský růst.

Ubíráme se stejným směrem a obhajovali jsme i představy ministra zahraničí Radosława Sikorského, v otázce budoucnosti EU jsme však radikálnější než PO. Navzdory tomu se však v tom spíš shodneme. Nehlasovali jsme ale pro rozpočet. Nemyslím, že opozice musí vždy na vše říkat ne. Lidi už za minulých deset let tato totální opozice unavila a touží po troše klidu a nudy.

Z marketingového hlediska je to sice určitě riskantní taktika, ale nebojím se, že nás budou lidé házet do jednoho pytle s vládní stranou. Proto jsme také nadhodili téma odstavení církve. Jinak jsem velmi zvědav, kdo zdědí voliče PO. Její předseda Donald Tusk totiž prohlásil, že nehodlá potřetí kandidovat. O tyto voliče se strhne velká bitva!

ČESKÁ POZICE: Domníval bych se, že se jako vůdce strany jednoho muže, jak koneckonců napovídá její název Palikotovo hnutí, soustředíte spíš na příští prezidentské volby. Už vás napadlo, že byste kandidoval?

PALIKOT: To je vážné dilema. Chtěl bych však být spíš premiérem než prezidentem. Chtěl bych vyhrát parlamentní volby.

ČESKÁ POZICE: V tom případě jste si už určitě promyslel, odkud byste ještě mohl získat hlasy. Komu jste vlastně přebral těch současných deset procent?

PALIKOT: Nejvíc, asi tak pět až šest procent, pocházelo od PO, 2,5 procenta od SLD, zbytek byli zcela noví voliči. Především mladí. Od prvovoličů jsme dostali 22 procent. Je příznačné, že ve zkušebních volbách na gymnáziích získalo Palikotovo hnutí 38 procent hlasů. To znamená, že v příštích volbách můžeme získat ještě víc hlasů.

ČESKÁ POZICE: Z toho, co říkáte, jasně vyplývá, že chcete ukořistit Tuskovy voliče…

PALIKOT: Ano, za největšího rivala považujeme PO. Na SLD si toho příliš nevezmeme, neboť podpora levice je reálně jen asi pět až šest procent. To je v podstatě nic, protože k vítězství je třeba více než 30 procent hlasů.

ČESKÁ POZICE: Do té doby by bylo třeba zformovat vaši stranu v jakousi jednotnou sílu. V současnosti vykazuje značně pestrobarevný obraz. Nemyslíte si, že získat oněch deset procent mohlo být jednodušší než si je udržet?

PALIKOT: Momentálně pracujeme na stmelení strany a na vytvoření její organizační struktury. Pořádáme různá setkání, společenské akce a přednášky. Sjednocování paradoxně napomáhají právě skandály, jako je okolo Popiełuszkova vraha, snímání kříže (odstranění kříže z jednacího sálu dolní komory polského parlamentu Sejmu – pozn. red.) nebo odmítání homofobie. Kam totiž potom půjde zmíněný šéfredaktor Roman Kotliński nebo zastánce gayů Robert Biedroń a transsexuál (původně muž, který však změnil pohlaví – pozn. red.) Anna Gródzka?

Podstatou Palikotovy byznysové teorie bylo, že na rozdíl od zaběhnuté praxe nekoupil, respektive nezaložil, továrnu, ale značku. To je totiž dle něho skutečná hodnota.

.Je možné, že vypadne pár podnikatelů, ale jednota se tím spíš posílí. Její dosažení je vážným úkolem, ale domnívám se, že PO je paradoxně v horší situaci. Už teď se na této straně začínají projevovat známky únavy a spolu s logickým poklesem popularity poroste frustrace. Pak nás vyhledají poslanci, kteří se budou bát o svou kariéru. Jeden bývalý vládní poslanec by nám už teď přivedl tři sta lidí.

ČESKÁ POZICE: Jak vás tak poslouchám, nabývám dojmu, že ve vás zvítězil obchodník nad filozofem…

PALIKOT: Ve světě obchodu jsem se mnohému naučil, ale k dosažení úspěchu mi značně pomáhá i filozofie, která je v mém životě důležitá.

ČESKÁ POZICE: Ve své diplomové práci jste se věnoval Kantovi a do politiky jste vstoupil v roce 2005 jako král vodky. Prozraďte mi, jaká je filozofie vodky?

PALIKOT: Už na univerzitě jsem obchodoval. Pak jsem si v roce 1989 otevřel dílnu na výrobu palet, rok na to jsem zahájil svou kariéru v oblasti alkoholických nápojů obchodováním s vínem. Vyráběl jsem to, co na trhu chybělo. Dělali jsme sekt z italského moštu. Byl dobrý a mohli jsme jej nabízet za velmi nízkou cenu, a proto se ten nápad osvědčil. Firmě Ambra se dařilo.

Když jsem pak vstoupil do Polmosu, mluvili všichni jen o čisté vodce. Nikdo nemyslel na to, že vztah k alkoholu se vytváří nejprve prostřednictvím nějaké sladké vodky. Z toho vzešel nápad na žaludeční likér. A brzy jsme se stali číslem jedna na trhu s vodkou. Až potom přišla na řadu čistá vodka. Tedy přesně naopak, než tomu bylo u naší konkurence.

Podstatou mé byznysové teorie bylo, že jsem na rozdíl od zaběhnuté praxe nekoupil, respektive nezaložil, továrnu, ale značku. To je totiž skutečná hodnota. Když jsme převzali určitou značku a pak ji vyráběli ve své továrně, zisk se tím zmnohonásobil.

ČESKÁ POZICE: Už ve vás zase převážil byznysmen, přestože jsem svou otázkou mířil trochu jinam…

PALIKOT: Samozřejmě. Vodka je romantická, poetická. Rychle stoupne do hlavy a okamžitě boří překážky. Má velkou expresivitu. Víno a především pivo mají pomalejší účinek.

Velkým problémem občanské společnosti je, že se příliš nemění elity, cykličnost by přitom měla být jakousi zásadou

Na rozdíl od vinařských kultur Poláci nepijí každý den. Spíš pouze jednou dvakrát za týden, většinou o víkendu, zato hodně. Odpovídá to jejich dojímavé mentalitě. Ale i to se mění. Například stále roste spotřeba piva.

ČESKÁ POZICE: Mnozí tvrdí, že pro vás bylo byznysovou aktivitou i založení strany. Faktem je, že dostat Palikotovo hnutí do parlamentu vyžadovalo velké marketingové znalosti. Co z toho, co jste se naučil ve světě byznysu, dokážete uplatnit i v politice?

PALIKOT: Spoustu věcí. Nelze však do ní jednoduše přenést všechno. V tomto světě je marketing ještě citlivější anebo chcete-li citovější. Svět byznysu je zároveň etičtější. Podvod v něm lze udělat maximálně jednou, v politice tomu tak není.

ČESKÁ POZICE: Mám správný dojem, že se politice nemíníte věnovat napořád?

PALIKOT: Podívejte, 17 let jsem byznysmenem, tolik let v politice, to by bylo příliš. Šest let jsem poslancem a rok mám vlastní stranu. Můžeme uvažovat o tom, co bude za čtyři nebo za osm let, víc nemá cenu. Dokonce i podle stanov strany můžu dělat předsedu nanejvýš dvě období. Velkým problémem občanské společnosti je, že se příliš nemění elity, cykličnost by přitom měla být jakousi zásadou.

ČESKÁ POZICE: A potom? Návrat ke kořenům, k filozofii?

PALIKOT: Možná, kdo ví!


JUDr. Marek Kalina Za Palikota jsem moc rád 8:14 28.2.2012

Počet příspěvků: 1, poslední 28.2.2012 08:14 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.