Obrana proti společnosti lupičů: Chudým brát a bohatým dávat

Bestseller, který ovlivnil myšlení milionů Američanů, dílo řazené mezi nejvýznamnější knihy 20. století, se vrací po padesáti letech na scénu.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: Česká pozice
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Román Atlas Shrugged (Atlas se zachvěl) americké filozofky ruského původu Ayn Randové zařadilo nakladatelství Random House v roce 1998 mezi nejdůležitější knihy 20. století. Ve výzkumech, které zkoumají, jak román ovlivnil život čtenářů, je na druhém místě za Biblí. Od jeho prvního vydání v roce 1957 sice uplynulo víc než 50 let, ale publikum Randové se každoročně rozrůstá. V současnosti patří v internetovém knihkupectví Amazon k 30 nejprodávanějším knihám a úspěšně konkuruje současným bestsellerům.

Odvážnost románu spočívá nejen v radikálních tezích, ale i v tom, že promlouvá o problémech, které dnes tíží americkou společnost. Především během nedávné ekonomické krize se objevily otázky, zda má román co říct k současnému stavu společnosti. Odvážnější hlasy dokonce tvrdí, že Randová v něm předpovídá příčiny ekonomické krize. Kritici se naopak domnívají, že krize je důsledkem její asociální filozofie, která se prostřednictvím mocných obdivovatelů, jako byl Ronald Reagan, a obrovského úspěchu románu stala pro americkou společnost morálně přijatelnou.

Kulturní dědictví

Ayn Randová se narodila v roce 1905 v Rusku v rodině lékárníka a podnikatele a ve dvanácti zažila bolševickou revoluci. V následujících letech byl její rodině vyvlastněn veškerý majetek. Poté, co v roce 1925 získala Randová povolení vycestovat ze Sovětského svazu do USA, rozhodla se do své rodné země nevrátit. Z dálky sledovala teror sovětského režimu a s velkými obavami sklon mnoha amerických intelektuálů ke kolektivismu.

Ve své nejúspěšnější knize, románu Atlas se zachvěl, nechala ožít vlastní filozofické názory na lidskou přirozenost, vztah jedince a společnosti a na hodnotu svobody. Ta je pro Randovou podmínkou jakéhokoli individuálního i společenského rozvoje. Recenzenti román kritizovali. Na jeho nevalné úrovni se shodli literární vědci, filozofové i ekonomové. V americké společnosti však zaznamenal takový úspěch, že jeho myšlenky jsou dnes považované za součást kulturního dědictví USA.

Znevolnění invence a rozumu

Randová příběhem o zastavení motoru světa, kterým je nejen železniční společnost, o níž román pojednává, ale i lidská mysl, oslovuje v první řadě mnohé obhájce kolektivismu v USA. Zděšeně totiž zjišťuje, že po druhé světové válce jsou v nich různé kolektivistické systémy oslavované jako morální alternativa k volnému trhu. Proto americkým hostitelům připomíná jejich heroické 19. století, kdy byl naplněn ideál volného trhu a společnost zaznamenala bezprecedentní nejen ekonomický, ale i společenský rozvoj.

Společnost se morálně hroutí kvůli zvrácenému názoru, že lidé mají právo na majetek jiných

Dle Randové není náhodou, že toto období volného trhu je i boomem geniálních vynálezců a podnikatelů, jako byl Samuel Morse, Thomas Edison nebo Henry Ford. A podnikatelé a vynálezci jsou i hlavními postavami románu. Na rozdíl od 19. století však Dagny Taggartová, Hank Rearden nebo Francisco d'Anconia nemohou kvůli státním zásahům změnit životy běžných lidí stejně jako někdejší američtí vynálezci a podnikatelé.

Randová vypráví o znevolnění nejdůležitějšího lidského kapitálu – invence a rozumu – sebeobětováním. Hlavní hrdinové románu jsou nejen terčem výsměchu, urážek, ale i obětí vyvlastňování majetku, protože se odmítají vzdát přesvědčení, že pracují pro vlastní blaho, a nikoli pro méně schopného spoluobčana a že jejich majetek je výrazem jejich intelektuálních schopností.

Stávka

Ústředním tématem románu je stávka. Dlouho se však nelze dozvědět, kdo a proč stávkuje. Namísto toho se hlavní hrdinka Dagny Taggartová marně snaží zachránit rodinnou železniční společnost před krachem. Bojuje za obnovu železniční trati, důležitého spojení s Coloradem, které je poslední prosperující oblastí v převážně komunistickém světě.

Její bratr James – neschopný ředitel společnosti – jí snahu komplikuje. Odmítá totiž, aby použila vynález Hanka Reardena – slitinu lehčí, trvanlivější a levnější než železo. A vláda z obav, že by úspěch vynálezu mohl destabilizovat trh a přivést k bankrotu společnosti podnikající ve stejném oboru, mobilizuje veřejné mínění proti Reardenovi. Taggartová odmítá tlaku veřejnosti podlehnout a rozhodne se vybudovat novou trať s Reardenovou slitinou sama.

Od 15. dubna se v USA začne promítat první část filmu Atlas Shrugged (Atlas se zachvěl), jež je adaptací stejnojmenného románu americké filozofky Ayn Randové. Jeho režisér Paul Johansson chce natočit ještě dvě pokračování.

I za těchto nepříznivých podmínek je trať dokončena a předpovědi Taggartové se naplňují. Železniční trať pozitivně ovlivňuje coloradskou ekonomiku, z níž se stává tahoun celého amerického hospodářství. Coloradská prosperita však netrvá dlouho. Státní instituce chtějí z tohoto hospodářského úspěchu mít zisk, a proto nutí tamější firmy, aby se o svou prosperitu podělily s těmi, které takové štěstí nemají a jsou v méně rozvinutých oblastech s chudým obyvatelstvem. Soubor přijatých zákonů kvůli redistribuci prostředků do ostatních amerických států přivodí Coloradu rychlý ekonomický úpadek. Nezpůsobí jej však pouze státní opatření.

V Coloradu mizí za nejasných okolností ředitelé největších firem a nejschopnější podnikatelé. V Taggartové postupně sílí přesvědčení, že záhadná mizení nejschopnějších a ekonomicky nejaktivnějších lidí není žádná náhoda. Záhada je vyřešena po letecké nehodě. Objeví totiž úkryt, v němž se setkává s lidmi, kteří jí z nepochopitelných důvodů vypověděli službu a stáhli se do ústraní před světem, ve kterém jsou obíraní o plody své práce.

Galtův plán

V úkrytu se Taggartová seznamuje s geniálním vynálezcem Johnem Galtem, který organizuje stávku nejschopnějších lidí. Ten ji zasvěcuje do svého plánu „zastavit světový motor“. Spočívá v odmítnutí sloužit státu, jenž pohrdá ekonomicky aktivními lidmi a spojuje se proti nim s „lupiči“, kteří sice tvrdí, že opovrhují majetkem a penězi, ale ve skutečnosti nemají jiný zájem než obrat schopnější o jejich prostředky.

Taggartová může zůstat u stávkujících, ale vrací se do Colorada, aby zachránila svou firmu před znárodněním. Brzy však zjišťuje, že její snaha je marná. Společnost získali zkorumpovaní politici, kteří z ní vyvádějí prostředky k zakládání vlastních firem.

Společnost, v níž vládne přesvědčení, že sledovat vlastní zájem je zavrženíhodné a osobní bohatství ostudou, směřuje k ekonomickému i morálnímu kolapsu

Hospodářská situace USA se mezitím neustále zhoršuje. Kvůli nedostatku základních životních potřeb nastávají v jednotlivých státech nepokoje. Když má prezident USA Thompson promluvit ke společnosti, aby zachovala klid, podaří se Galtovi odebrat mu signál a k posluchačům promluví sám. Seznámí je se stávkou, kterou zorganizoval, a objasní jim nevysvětlitelný hospodářský a společenský úpadek USA.

Pokřivené hodnoty

Z Galtova projevu k národu se stala nejslavnější část knihy. Vyjadřuje v něm hodnoty hrdinů románu, které vedou ke stávce nejlepších mozků a ke zhroucení americké ekonomiky, a současně filozofie Randové. Galt poukazuje na to, že ekonomický a s ním spojený morální úpadek americké společnosti nastal kvůli pokřivení hodnot, z čehož se stala součást světové ideologie.

Společnost, v níž vládne přesvědčení, že sledovat vlastní zájem je zavrženíhodné a osobní bohatství ostudou, směřuje k ekonomickému i morálnímu kolapsu. Hlavní hodnota, která musí zůstat v každé společnosti zachovaná – svoboda disponovat vlastním kapitálem –, byla obětována ve prospěch komunistického hesla „každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb“. Schopnost se projevuje v produktivitě, ale potřeby jsou nedefinovatelné.

Ve „společnosti lupičů“ je člověk tím úspěšnější a váženější, čím lépe si osvojí schopnost žebrat o prostředky druhých. Víc se v ní cení neschopnost a osobní neštěstí než práce a talent.

Manipulace morálkou

Kvůli zvrácenému názoru, že lidé mají právo na majetek jiných, se společnost morálně hroutí. Rozmáhají se skupiny lobbistů, kteří se snaží zbohatnout na úspěchu podnikatelů a u vlády si vyjednávají částečné nebo úplné znárodnění prosperujících firem ve prospěch veřejného zájmu. Méně schopní podnikatelé se zase snaží omezit hrozbu monopolního postavení a ve vládě prosadit, aby daná firma měla omezený přístup na trh.

V důsledku toho se původní Marxův vztah vykořisťovatelů a vykořisťovaných převrací. Ředitelé a majitelé prosperujících společností jsou vykořisťovaní ve jménu mlhavého konceptu veřejného blaha, za nímž se skrývá rozkrádání soukromého majetku. Nikoli však ve prospěch lidí, kvůli nimž byla loupež s pomocí státu provedena, ale neschopných podnikatelů, kteří chtějí díky získaným prostředkům posílit svou politickou moc.

Ekonomické názory Randové nejsou původní, hlavní inspiraci si bere od obhájců volného trhu Henryho Hazlitta a Ludwiga von Misese

Převládne-li ve společnosti přesvědčení, že se peníze nevydělávají, ale že se o ně žebrá, kradou se a přerozdělují, ztrácejí hodnotu. A namísto nich coby nástroj k regulaci vztahů lidí nastupuje nejprve psychologická manipulace a následně síla. Manipulace morálkou je klíčovým mechanismem, s jehož pomocí se neschopní dostávají k penězům schopných. Ve společnosti se mluví o nutnosti obětovat se pro dobro druhých a veřejný zájem. Úspěšní a bohatí jsou považovaní za kapitalistické stvůry, které využívají druhé k vlastnímu prospěchu.

Proti této ideologii John Galt a ostatní mocní lidé vystoupili a zinscenovali tichou revoluci. Až do rozkladu systému vládne bezradnost ohledně původu katastrofy, která USA zasáhla. Důsledkem ideologie altruismu a nesobeckosti je dle Randové strach z elegantních politiků, kteří se proměnili v brutální bandy lupičů, a zoufalství nad nedostatkem základních životních potřeb včetně potravin.

Objektivismus

Okrajovou, ale výraznou postavou románu je filozof Ragnar Danneskjöld, který se sice ke Galtově stávce připojuje jako jeden z prvních, ale současně se nestáhne s ostatními do ústraní. Namísto toho přijímá roli spravedlivého Robina Hooda ve společnosti lupičů. Tato spravedlnost však nespočívá v olupování bohatých a obdarovávání chudých, ale naopak v olupování chudých a vracení prostředků původním majitelům, kterým byly v rámci přerozdělování odebrány.

Jakkoli se tento postup jeví krutým, jedině tak dle Randové může společnost zůstat morálně nepokřivená a hospodářsky prosperovat. Nejde přitom primárně o přerozdělování finančních prostředků, ale o hodnoty zprostředkovávané členům společnosti. Ekonomické názory Randové nejsou původní, hlavní inspiraci si bere od obhájců volného trhu Henryho Hazlitta a Ludwiga von Misese. Tyto své názory však propojuje s tím, co považovala za vlastní přínos filozofii, který pojmenovala objektivismus.

Stěžejní myšlenkou objektivismu je, že svět i hodnoty existují nezávisle na lidské aktivitě a člověk k nim má přístup díky svému poznání. Filozofie volného trhu představuje prostředek, který člověka učí být věrný skutečnosti a jímž získá schopnost, jak tyto hodnoty vnímat nezkresleně. Nechat lidi vydělat peníze je dle Randové jediným způsobem, jak je naučit čelit realitě, jakkoli bolestná nebo nepříznivá může být. Rozdávat peníze na základě toho, nakolik je uchazeč způsobilý sociální dávky získat, vštěpuje člověku schopnost vyhýbat se realitě a spoléhat na pomoc zvenku.

Klíčovou hodnotou se v takovém státě dle Randové stává manipulace s realitou, které si vysoce cení celá společnost. Člověka, který očekává výhody od přerozdělování majetku, činí tato praxe náchylnějším k populistickým slibům politiků. Ty podobně jako jejich voliče nezajímá realita, ale pouze hlasy voličů.

Atlas Shrugged
(Atlas se zachvěl)
AUTOR: Ayn Randová
VYDAL: Random House 1957
ROZSAH: 1368 stran