Obelix mezi svými barbary

Gérard Depardieu se v Rusku zhostil role novodobého užitečného idiota.

Dan Macek 18.1.2013
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © Česká Pozice, Richard CortesČeská pozice
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Belgičané byli tak dlouho terčem francouzských vtipů, až se to Paříži vymstilo. Když před konfiskatorními berněmi z dílny francouzských troglodytních socialistů utekla k vysmívaným Valonům filmová ikona Gérard Depardieu, jeho krajané na něj dál vesele plivali zpoza hranic. V rozpolceném království ovocných piv a pedofilů se ovšem rozložitý bohém ani neohřál a zamířil dál na východ - do země, kde zítra kdysi znamenalo včera. Při pohledu na jeho slavnostní uvítání ztuhly jízlivé poznámky o hercově ubohosti francouzskému premiérovi na rtech.

Prezident Charles de Gaulle hovořil v roce 1959 o projektu spojené Evropy od Atlantiku po Ural. Ješitný francouzský státník tím uprostřed studené války naznačoval odstup od anglosaských kapitalistů za Lamanšským průlivem a zároveň podával ruku soudruhům v Moskvě.

Depardieu se rozpomněl, že eurokraté stále řeční o volném pohybu osob a třeba se mu vybavila de Gaullova lekce ze zeměpisu

Jedenáctiletému Gérardovi, synovi francouzského komunisty, to tehdy možná utkvělo. Už o dva roky později ale praštil se školou a od té doby se o politiku nestaral. Když se mu po padesáti letech práce jali spoluobčané ve jménu veřejného blaha plundrovat peněženku, rozpomněl se, že eurokraté stále řeční o volném pohybu osob a třeba se mu vybavila de Gaullova lekce ze zeměpisu. Výběrem nové vlasti jen trochu předběhl dobu.

Prezidentský kandidát Miloš Zeman se během volební kampaně přimluvil za přijetí Ruska do Evropské unie, čímž by došlo k naplnění de Gaullovy vize. Dosluhující prezident Václav Klaus je evidentně v ráži a svému preferovanému nástupci by možná rád nějak pomohl, leč na rozdíl od svého ruského protějšku nedisponuje pravomocí udělovat občanství, a tak Zeman Depardieův hlas nezíská, i když by už od pohledu s jeho podporou mohl počítat. Leda by snad se zdravicí od nového Rusa vyrukoval jako s volebním trumfem alespoň na závěrečném mítinku před druhým kolem voleb...

Západní umělci jezdili za štěstím do Ruska a jeho satelitů i v minulosti. Někteří se tam dočkali slávy, jako například americký zpěvák Dean Reed v NDR. Tehdy se však v souvislosti se změnou jejich adresy neuváděla jako lákadlo nízká míra rovné daňové sazby v jejich nové domovině. V tomto ohledu je úplně jiná doba.

Další velký rozdíl je v tom, že Rusům, kterým se doma nelíbí, jejich vláda nebrání ve vystěhování do ciziny. Jen za Putinova panování jich vlast opustilo na půldruhého milionu - k velké radosti realitních makléřů napříč EU. Dokonce i Kreml si je vědom, že ruský pas není nic moc – jinak by ze zrušení vízové povinnosti pro cesty do zemí Schengenu neučinil v posledních letech středobod všech summitů s Evropskou unií.

Občas však z Kremlu zavane duch dob minulých. Je trpkou ironií, že si světová celebrita přijela do Ruska pro pas krátce poté, co tam vešel v platnost takzvaný Herodův zákon, který desetitisícům dětí v ruských sirotčincích z politických důvodů odebral naději vyrůstat v náhradních rodinách v zahraničí. To už by snad bylo lepší být Belgičan. Představiteli Obelixe ostatně vždycky víc padly komické role.

křivan slabota 17:51 15.1.2013
livadia Jaký je smysl článku? 17:59 14.1.2013
Pocono Ano, malý pražský intelektuál 15:47 14.1.2013

Počet příspěvků: 3, poslední 15.1.2013 05:51 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.