Obamova „stopka“ podpoře uhlí našla odezvu

Severské státy nebudou po vzoru USA financovat uhelné elektrárny. Ještě tak o tom přesvědčit i Čínu.

Jan Charvát 13.9.2013
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Když americký prezident Barack Obama letos v červnu oznámil, že chce stanovit přísné limity pro nové i existující uhelné elektrárny v zemi a stopnout jim jakoukoliv podporu, doufal, že se stane globálním lídrem v boji proti změnám klimatu a inspiruje zbytek světa. Na hodnocení, zda mu tento smělý plán vyšel, je zatím brzy. Odklon od uhlí však ve světě patrný je. Alespoň v některých jeho částech.

Krátce po Obamově vystoupení oznámila protiuhelnou strategii Světová banka, která přestane chudým zemím půjčovat na projekty uhelných elektráren a místo toho bude financovat například vodní zdroje, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí. Tomuto kroku se banka dlouho bránila, neboť uhelné elektrárny byly v rozvojových zemích považovány za jedinou cestu k ekonomickému růstu.

Nyní se přidaly i severské země. Bílý dům oznámil, že Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko se koncem srpna se Spojenými státy dohodly na společném postupu v několika klíčových bodech, z nichž jeden se týká právě boje proti změnám klimatu.

Státy chtějí společně podporovat obnovitelné zdroje energie, projekty zvyšující energetickou účinnost a podobně. Mezi nejdůležitější body společného prohlášení patří dohoda, že severské země přestanou po vzoru USA z veřejných peněz podporovat nové uhelné elektrárny. Zredukují také veškeré domácí formy podpory fosilních paliv.

Výňatek ze společného prohlášení severských států a USA

„Jako součást našeho závazku k urychlení přechodu na nízkouhlíkové energetické systémy po celém světě se představitelé Dánska, Finska, Islandu, Norska a Švédska připojí ke Spojeným státům a ukončí až na výjimečné případy veřejné financování nových uhelných elektráren v zahraničí. Budeme společně pracovat na zajištění podpory tohoto kroku i v dalších zemích a přesvědčovat mezinárodní rozvojové banky, aby přijaly podobnou politiku.“

Přidá se EBRD?

Proslýchá se, že k podobnému kroku se chystá i Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), která půjčuje především zemím střední a východní Evropy, a to i soukromému sektoru. Banka jen mezi lety 2006 až 2011 vložila 6,7 miliardy eur do podpory fosilních paliv, což je 48 procent z balíku peněz určených na energetiku. Právě nyní banka reviduje svou politiku v oblasti investic do energetiky a o tom, že se možná chystá určitý posun, svědčí například návrh nové energetické koncepce, který banka zveřejnila na konci července.

Značná část strategie se věnuje právě klimatickým změnám, obnovitelným zdrojům a úsporám energie. Pokud jde o podmínky půjček, v dokumentu se objevila například pasáž, že projekty musejí splňovat emisní směrnice, musejí být co nejefektivnější a podobně. Přímo o zákazu financování se tam však nepíše.

Pravdou ale je, že největším akcionářem banky jsou Spojené státy a významný podíl v ní mají i severské státy. Takže je pravděpodobné, že budou na banku vyvíjet tlak, aby přestala neekologické projekty financovat.

Širší dohoda se zatím nedaří

Jak se snahy Spojených států, severských států a rozvojových bank projeví na snížení spotřeby uhlí, a spolu s tím i na produkci skleníkových plynů a dalších znečišťujících látek, se ukáže až během následujících let.

Na celkové světové spotřebě uhlí v roce 2011 ve výši 8,123 miliardy tun se Čína podílela 47 procentyZázrak se však očekávat nedá. V Evropě i v USA sice spotřeba uhlí již několik let mírně klesá, zato v Číně či Indii raketově roste. Jak uvádí americký úřad pro energetické informace (EIA), v roce 2007 spotřebovala Evropa 1,081 miliardy tun uhlí, zatímco v roce 2011 to bylo 1,004 miliardy tun. Spojené státy jako druhý největší konzument uhlí spotřebovaly v roce 2007 1,128 miliardy tun a loni jen 890 milionů.

Jen samotná Čína však zvýšila svůj „hlad“ po uhlí z 2,788 miliardy tun v roce 2007 téměř na čtyři miliardy v loňském roce. Na celkové světové spotřebě uhlí v roce 2011 ve výši 8,123 miliardy tun se Čína podílela 47 procenty a toto číslo stále roste. Bez mezinárodních dohod, které zatím nejsou příliš úspěšné, jsou tak dosavadní snahy o snížení uhlíkové stopy ve světě nedostatečné.

Česko jde spíše „špinavou“ cestou

Zajímavá je i pozice České republiky, kde spotřeba uhlí klesá. Za posledních pět let se snížila z 64 milionů na současných 50 milionů tun. Pokud však jde o politiku, tak ta míří spíše opačným směrem, než kterým chce jít Obama či severské státy. Svědčí o tom přinejmenším novela zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou nedávno schválili poslanci.

Zákon sice původně vznikl s cílem podpořit obnovitelné zdroje, ale ty nové se paradoxně od příštího roku žádné podpory nedočkají. Namísto toho zákon zachovává podporu pro takzvanou kogeneraci, která je u nás z větší části založená na spalování uhlí.