Obama chce během návštěvy Evropy zlepšit transatlantické spojenectví

Americký prezident se bude snažit i o podporu svého plánu na urychlení demokratických reforem v Tunisku a Egyptě a zúčastní se summitu G8.

Americký prezident Barack Obama dnes odjíždí na pětidenní návštěvu Evropy. Během ní zavítá do Irska, Velké Británie, Francie a nakonec do Polska. Obama se bude mimo jiné snažit získat podporu evropských států pro svůj plán na urychlení demokratických reforem v Tunisku a Egyptě po lidových nepokojích v obou těchto zemích. Možná, že Evropané na něho budou naléhat, aby se USA víc zapojily do vojenského zásahu v Libyi, v níž se nyní NATO vyrovnává s mnoha novými problémy.

Rozhodující role

Dle některých náznaků by sice bylo možné soudit, že Obama dává přednost Asii před Evropou, jeho poradci však prohlašují, že bezvýhradně podporuje nejúspěšnější kontinentální spojenectví ve světových dějinách. „Prezident Obama považuje tuto návštěvu za velmi důležitou. Během ní by měl potvrdit, že pro USA stále hrají evropští spojenci ve světě rozhodující roli,“ prohlásil Ben Rhodes, místopředseda Rady národní bezpečnosti USA.

Zvolení Obamy americkým prezidentem před zhruba 2,5 lety přivítala Evropa s nadšením, ale obě strany mají důvod ke zklamání ze vzájemné spolupráce během jeho působení ve funkci. Obama nesplnil očekávání, jež do něho Evropané vkládali. Například dosud nezrušil vězení pro osoby podezřelé z terorismu na americké základně v Guantánamu, neprosadil iniciativu o klimatických změnách a v případě americké budoucnosti spoléhá na rychle se ekonomicky rozvíjející Asii.

Obamovi poradci prohlašují, že prezident bezvýhradně podporuje nejúspěšnější kontinentální spojenectví ve světových dějinách

Bílý dům je naopak nespokojený, že jeho žádosti, aby Evropané vyslali víc vojáků do Afghánistánu, byly jen málokdy vyslyšené. Zklamalo jej i to, že evropské země kvůli vysokému státnímu zadlužení musely snížit vojenské výdaje, a proto se nemohly na válce v Afghánistánu víc finančně podílet.

Summit G8

USA a Evropa pracovaly společně na záchraně globální ekonomiky, rozdíl však spočíval v tom, že se Obama snažil vrátit USA k hospodářskému růstu finanční podporou, kdežto některé evropské státy úspornými opatřeními. Nepokoje v arabském světě, jenž leží v blízkosti Evropy a je oblastí národního zájmu USA, a vojenský zásah NATO v Libyi však posílily význam transatlantického spojenectví. „Evropa je kvůli sdíleným hodnotám hlavním partnerem USA. A každodenně to potvrzuje vývoj událostí na Blízkém východě,“ prohlásila Elizabeth Sherwood-Randallová, zvláštní poradkyně prezidenta Obamy pro evropské záležitosti v Radě národní bezpečnosti USA. Washington se proto snaží zlepšit transatlantické spojenectví.

Obama začne svou cestu po Evropě v pondělí v Irsku rozhovory s prezidentkou Mary McAleeseovou a premiérem Endaem Kennym. V úterý odletí do Londýna, kde se setká s britským premiérem Davidem Cameronem. Hlavním bodem jednání bude vojenská akce NATO proti libyjskému vůdci Muammaru Kaddáfímu. USA i Velká Británie si přejí, aby tento konflikt, v němž Washington podporuje evropskou vedoucí roli v NATO, neskončil ve slepé uličce. V britském parlamentu pak Obama před oběma jeho komorami pronese projev, ve kterém by se měl zaměřit na „zvláštní vztahy“ USA a Velké Británie a na americko-evropskou spolupráci.

Ve čtvrtek se z Londýna přesune do Deauville ve Francii, kde se zúčastní summitu G8 – osmi hospodářsky nejvyspělejších zemí světa –, na němž bude s jejich představiteli diskutovat o novém šéfovi Mezinárodního měnového fondu po odstoupení Dominiquea Strausse-Kahna z této funkce. Obama se také během summitu G8 setká s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem, japonským premiérem Naoto Kanem a francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym. V pátek pak odletí do Polska, kde se chystá diskutovat o plánu na americkou protiraketovou obranu v Evropě, jež má být částečně na polském území.