O objektivitě České televize aneb Když dva vidí totéž...

Vysílání České televize bude z povahy věci vždy neobjektivní, stejně jako jakákoli jiná zpravodajství všech veřejnoprávních televizí na celém světě. Termín „objektivní“ je tedy zavádějící a bylo by lépší ho vůbec nepoužívat. ČT může být maximálně „nevyvážená“, reaguje na aktuální útoky na veřejnoprávní médium Kateřina Kočí.

V každé diskusi o Ukrajině jsou na ČT zastoupeni obhájci obou stran. Dokonce je... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy V každé diskusi o Ukrajině jsou na ČT zastoupeni obhájci obou stran. Dokonce je... | foto: repro foto Česká televize
V každé diskusi o Ukrajině jsou na ČT zastoupeni obhájci obou stran. Dokonce je... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Nedávno bylo vedeno několik útoků na veřejnoprávní Českou televizi. V rozhovoru pro internetovou televizní stanici DVTV vystoupil senátor a předseda Strany práv občanů (SPO) Jan Veleba nespokojený s vysíláním ČT. Vzápětí ho veřejně podpořil prezident Miloš Zeman.

Veleba připravuje novelu „Zákona o rozhlasových a televizních poplatcích“, podle níž by lidé nespokojení s ČT mohli za určitých podmínek neplatit koncesionářské poplatky. Dle Veleby jsou někteří jeho kolegové a občané České republiky přesvědčeni, že ČT je „nevyvážená a neobjektivní“. Co tvoří základ těchto dvou obvinění?

Objektivita versus interpretace

Nejprve co znamená, že je ČT „neobjektivní“? Objektivita je zřejmě míněna jako neutralita média, které by mělo pouze pozorovat a zobrazovat situaci. Glorifikace takto pojatého objektivního poznání nastala za osvícenství, které bylo opojeno přírodními vědami a empirickým zkoumáním, tedy vším, co se dalo materiálně dokázat. Všechno, co lze pozorovat, změřit, dokázat a zapsat do tabulky, je objektivní, tudíž žádoucí.

Protože slovo interpretace (tedy výklad) bude vždy závislé na tom, kdo jej provádí, je každý pokus o pravdivou výpověď interpretací

„Objektivní“ představuje to, co není nijak ovlivněno prostředím, a především tím, kdo zkoumá. Subjekt, který interpretuje výsledky zkoumání, je „vyzávorkován“. Zajímají tvrdá data nezávislá na pozorovateli. Objektivita v tomto významu je však myšlenkový konstrukt.

Společenské vědy si odjakživa uvědomují, že vše funguje trochu jinak. V některých z nich se sice používá statistika, ale ta bývá spíše jakýmsi výchozím bodem, stěžejní zůstává interpretace výsledků. A protože slovo interpretace (tedy výklad) bude vždy závislé na tom, kdo jej provádí, je každý pokus o pravdivou výpověď interpretací.

Když se snažíme převyprávět příběh, který jsme slyšeli, když překládáme text nebo řeč z cizího jazyka anebo když zprostředkováváme informace o dění ve světě, jedná se vždy o interpretaci. Pokud se interpretaci snažíme neúměrně objektivizovat, tedy chceme-li z ní učinit strohý výčet faktů, výsledkem bude neudržitelný paskvil, který nerozlišuje mezi exaktností matematiky a problematičností lidského života v jeho komplexnosti.

Bez osobního pohledu to nejde

Z toho vyplývá, že žádná objektivita ve zpravodajství není a ani být nemůže. Zpravodajství, které informuje o současném dění, prostě není souborem všech faktů, které se dané problematiky týkají. Dosáhnout totálně neutrální deskripce není možné z mnoha důvodů.

Ti, kdo se domnívají, že do poskytovaných informací nepromítají osobní pohled, sami sebe vědomě, či nevědomě obelhávají

Nejdůležitějším faktorem je skutečnost, že informací je takové množství, že není v moci zpravodaje je všechny prezentovat. Zpravodaj potom samozřejmě musí na základě určitých kritérií rozhodnout, jaké informace vezme v potaz a jaké nikoli. I výběr nezpochybnitelných a dokazatelných faktů je interpretace.

Potom nastupuje otázka věrohodnosti informací a také – ať se nám to líbí, nebo ne – osobní pohled. Jak tvrdí Hans-Georg Gadamer a jiní zástupci postmoderní hermeneutiky, osobní kritérium je neoddiskutovatelné a nevyhnutelné. Ti, kdo se domnívají, že do poskytovaných informací nepromítají osobní pohled, sami sebe vědomě, či nevědomě obelhávají.

Tato skutečnost je dobře vidět na svědectví lidí, kteří se vyjadřují k dění na Ukrajině, a zaříkávají se, že tam byli, viděli, co se tam děje, mluvili s lidmi...

Skutečnost stejně jako historie je předmětem výkladu. Dějiny nejsou „telefonním seznamem“ faktů, ale výkladem toho, co se v dané době jevilo důležité. Dějiny píší vítězové, nikoli poražení. V důsledku hlubšího rozvoje kritického zkoumání pak máme na jednu historickou událost více úhlů pohledu. Existují různé výklady skutečností, které obklopují například osobnosti bratrů Václava a Boleslava, jejich vztah k českému knížectví, k církvi, k sobě navzájem i k tomu, v co jejich neshody vyústily.

Historik si vybírá své prameny a hodnotí je. To je nevyhnutelné. A tak se říká, že když dva dělají totéž, není to totéž. Přísloví je možno parafrázovat slovy, když dva vidí totéž, není to totéž. Tato skutečnost je dobře vidět na svědectví lidí, kteří se vyjadřují k dění na Ukrajině, a zaříkávají se, že tam byli, viděli, co se tam děje, mluvili s lidmi. A protože vzduch je zrovna prosycen tím, že výtka o takzvané neobjektivnosti České televize se týká zejména zpravodajství o Ukrajině, ještě se k této poznámce krátce vrátím níže.

Primitivní argument

Z uvedeného je zřejmé, že vysílání ČT bude z povahy věci vždy neobjektivní, stejně jako jakákoli jiná zpravodajství všech veřejnoprávních televizí světa. Termín „objektivní“ je tedy zavádějící a bylo by lépe ho vůbec nepoužívat – Česká televize může být maximálně nevyvážená.

Podle senátora Veleby je rada ČT neschopná kontrolní činnost plnit, neboť byla zvolena „za vlády Karla Schwarzenberga“

Tím se přesouváme k druhému obvinění. Jako veřejnoprávní instituce podléhá ČT kontrolnímu orgánu, Radě České televize, která je volena reprezentanty dolní komory parlamentu ČR – Poslaneckou sněmovnou. Rada je tedy demokraticky zvolená a měla by být i vyvážená. Přesto je podle senátora Veleby neschopná kontrolní činnost plnit, neboť byla zvolena „za vlády Karla Schwarzenberga“. Jinými slovy je podle něho zaujatá, a proto nekompetentní.

Tento primitivní argument „ad hominem“ vlastně žádným argumentem není a připomíná, jak svou hodnotou obsahovou, tak rétorikou, spíše rozhořčenou rozpravu nad žejdlíkem piva v hostinském zařízení či doma u televize. Z rozhovoru je možno vyvodit, že Veleba není spokojen s tím, jakým způsobem ČT informuje o aktivitách prezidenta Zemana. Konkrétně uvedl dva případy, které neobjektivitu České televize dokládají.

  • Demonstrace na Zemanovu podporu

Za prvé jde o zprávu o demonstraci na podporu prezidenta Zemana na pražském Klárově, která nebyla dostatečně akcentována. Tato demonstrace se, jak si možná mnozí pamatují, konala jako reakce na demonstraci proti prezidentu Zemanovi na Albertově, respektive na Národní třídě.

Pro senátora Velebu pravděpodobně není znakem vyváženosti vysílání ČT fakt, že demonstrace proti prezidentu Zemanovi na Albertově počtem účastníků několikanásobně převyšovala demonstraci na Klárově, a proto také v České televizi dostala více prostoru. Naopak by Veleba mohl ocenit právě onu snahu o vyváženost, která tento poměr reflektovala. Už to, že se ČT demonstrací na Klárově, která byla svým rozsahem skutečně zanedbatelná, vůbec zabývala, lze jednoznačně hodnotit jako její snahu o vyváženost.

  • Tisková konference Jiřího Ovčáčka

Na téma druhého případu, jenž dokládá nevyváženost České televize a který Velebu obzvláště rozlítilo – neodvysílání tiskové konference mluvčího Jiřího Ovčáčka živě –, se už vyjádřily obě zainteresované strany (i mnohé jiné), a asi k tomu není moc co jiného dodat.

Snad jen to, že to nesvědčí ani o nevyváženosti, ani o neobjektivnosti ČT. Prostě se její dramaturgie rozhodla odvysílat rozpravu z Poslanecké sněmovny o projednávání zákona o energetice. Tento zákon ani nenavrhl, ani nekritizoval Karel Schwarzenberg. Není tedy zřejmé, proč se – mimo jiné na tomto základě – Veleba domnívá, že vysílání ČT je negativně poznamenáno právě Karlem Schwarzenbergem.

Neoprávněné nařčení kvůli Ukrajině

Vraťme se ale ještě k otázce zpravodajství o Ukrajině. Česká televize jí obecně věnuje hodně prostoru, ať už ve zprávách nebo v diskusních pořadech. Jak by ne, je to otázka, která se týká celé Evropy, a tedy i každého z nás. Je-li ČT nařčena z nevyváženosti zpravodajství o Ukrajině, pak tvrdím, že neprávem!

Je zvláštní, že diskutují-li odborníci, na straně těch, kteří hájí čest Ruska, stojí téměř vždy bezpečnostní analytik Jan Schneider...

V každé diskusi jsou zastoupeni obhájci obou stran. Dokonce je možno pracovníky ČT obdivovat, s jakou snahou a pílí diskutující vybírají. Z řad politiků je snadné pozvat zástupce obou stran – jen je zvláštní, že diskutují-li odborníci, na straně těch, kteří hájí čest Ruska, stojí téměř vždy bezpečnostní analytik Jan Schneider (nic proti jeho odborným schopnostem!).

Možná právě to o něčem svědčí, ale určitě ne o nevyváženosti vysílání České televize. Spíš o tom, že se opravdu snaží být vyvážené i za cenu toho, že není příliš z čeho vybírat...

Poznámka poplatková

Na samý závěr se ještě vrátím k argumentaci návrhu novely senátora Veleby. Jak on, tak prezident Zeman nejsou spokojeni s vysíláním České televize. Zpochybňují kompetenci jejího kontrolního orgánu, který je demokraticky zvolen. Navrhují, aby byli oni a jim podobní zbaveni povinnosti platit koncesionářský poplatek.

Dobrá, pak se ale ptám: Co by asi náš demokraticky zvolený prezident řekl na to, kdyby lidé, kteří nejsou spokojeni s jeho aktivitami a způsobem reprezentace České republiky, navrhli věnovat část ze svých daní, která je určena na prezidentův plat a jiné výlohy jeho úřadu, jinému ústavnímu činiteli?

M. Kosejk Ťok - Skanska - korupce?... 12:53 18.3.2015
J. Křivan Erik Best, hřebík na hlavičku... 9:19 18.3.2015
Uplnej Vypatlanec Re: No... ta posledni veta sedi (jak zadel na hrnec) 10:27 17.3.2015

Počet příspěvků: 52, poslední 21.3.2015 09:17 Zobrazuji posledních 52 příspěvků.