O konfliktu s loterijním zákonem věděl Kalousek od roku 2008

Ministr financí vždy do posledního dechu hájil hazard před vyhláškami, zákonem, ústavou, Ústavním soudem i ombudsmanem, píše Matěj Hollan.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto ReutersČeská pozice

Minulý týden Ústavní soud znovu potvrdil, že obce mohou na svém území regulovat veškerý hazard, tedy i videoloterijní terminály. Ústavní soudci totiž vyhověli návrhu města Klatovy a z novely loterijního zákona, který platí od minulého roku, vyškrtli přechodné ustanovení. Dle něj se na povolení k provozování terminálů, která již dříve vydalo ministerstvo financí i na dobu až deseti let, nevztahovaly až do konce roku 2014 obecní vyhlášky, jež tuto formu hazardu na území obcí regulovaly (více se dozvíte v článku ČESKÉ POZICE Hazard: Začne konečně Kalousek a spol. respektovat Ústavní soud?).

K tématu sporné praxe ministerstva financí se v komentáři vrací Matěj Hollan z občanského sdružení Brnění, které spolu s dalšími iniciativami, jako jsou například Občané proti hazardu, postup ministerstva financí kritizuje dlouhodobě.

Není asi politik, který by po svých kolezích vyžadoval „politickou zodpovědnost“ více než Miroslav Kalousek (TOP 09). Jeho story s vyzýváním Alexandra Vondry k odstoupení za kauzu ProMoPro byla až komická. Po nálezu Ústavního soudu z 11. dubna, kdy hazard a Kalousek prohráli, je proto čas zrekapitulovat Kalouskovu „politickou zodpovědnost“ za to, že Česko bylo dlouhá léta hazardním rájem.

Intermezzo s Hušákem a Tlustým

Pro korektnost uveďme, že základy pro sporný výklad loterijního zákona byly položeny už v dubnu 2006, kdy bývalý děkan plzeňských práv Jaroslav Zachariáš vypracoval posudek, že na videoterminály se nemohou vztahovat obecně závazné vyhlášky. Posudek vypracoval pro tehdejšího šéfa Sazky Aleše Hušáka. Aby byl obrázek o českém hazardu plastičtější, autorem jediné české právní učebnice o herním právu je právě Aleš Hušák. Podle jeho učebnice (vyšla v roce 2006) se učí v Plzni…

Pro korektnost uveďme, že základy pro sporný výklad loterijního zákona byly položeny už v dubnu 2006Nesmí se také zapomenout na Vlastimila Tlustého (ODS), jenž v první vládě Mirka Topolánka (4. září až 11. října 2006) seděl v křesle ministra financí (pověřen funkcí byl až do jmenování druhé Topolánkovy vlády 9. ledna 2007). Tlustý nedlouho po svém nástupu odstavil z vedení Státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi Pavla Němce a dosadil tam klíčovou postavu z pohledu rozvoje hazardu: Petra Vrzáně, někdejšího sládkovce a šéfa jedné z poboček kasina Happy Day – tedy pro výkon dozorové funkce nad hazardem ideální materiál...

Kalousek a „právní názor“

A teď už zpátky ke Kalouskovi: jeho ministerský mandát se započal 9. ledna 2007, kdy druhá Topolánkova vláda dostala důvěru v Poslanecké sněmovně. Masivní povolování videoloterních terminálů začalo právě v tomto roce. Z jistého pohledu by se dalo říci, že ministerstvo při jejich povolování porušovalo snad všechny paragrafy loterijního zákona, které porušit šly.

(Videoloterijní terminály ministerstvo financí na základě již zmíněného posudku povolovalo dle jiné části loterijního zákona než výherní hrací přístroje, byť se na obou zařízeních hrají stejné hry; dle některých názorů měly být ale u videoloterijních terminálů nastavovány parametry například výher či délky povolení s přihlédnutím k jejich definici pro výherní hrací přístroje; ministerstvo financí však zvolilo jinou část loterijního zákona, která se týkala povolování her do kasin – poznámka redakce).

  • Podle zákona je možné povolit výherní hrací přístroj jen na rok, videoloterijní terminály však ministerstvo povolovalo dokonce do roku 2500, ale nejčastěji na 10 let.
  • Podle zákona je možné na výherním hracím přístroji prohrát při jedné hře (tedy jednom „protočení válců“) v hospodě 2 koruny a v herně 5 korun, avšak u terminálů ministerstvo nastavilo 1000 korun a u elektromechanické rulety 50 000 korun.
  • Terminály byly povolány vedle škol, nemocnic a kostelů, ač to u výherních hracích přístrojů bylo podle zákona zapovězeno.
  • A nyní to zásadní – v rozporu s Ústavou ČR se při tom neuznávaly vyhlášky obcí.

(Pokud chcete vidět v přehledné prezentaci, jak ministerstvo financí povolovalo hazardní přístroje, tak pod tímto odkazem.)

Obcházení vyhlášek a povolování v sousedství kostelů či škol ale nelze obcházet vůbec ničímMinistr Kalousek se hájí tím, že podle jejich „právního názoru“ dospěli na ministerstvu financí k tomu, že videoloterijní terminály povolí v režimu kasinových her, které mají možnost vyšších sázek. Tím se videoloterijní terminály s mnohem vyšší mírou hazardu dostaly v podstatě kamkoliv, kam předtím byly povolovány výherní hrací přístroje (pro vysvětlení: na terminálech se hrají de facto totožné hry jako na výherních hracích přístrojích; rozdíl není patrný ani na pohled, liší se pouze tím, že každý terminál je napojen na centrální systém, který všechny hry řídí, kdežto hrací přístroj funguje jako samostatná jednotka).

Když odmyslíme, že v každém pajzlu má být podle Kalouska možnost prohrát miliony za večer, tak argument pro zvýšené částky lze aspoň o něco v loterijním zákoně opřít (tedy o onen kasinový režim, i když například podle názoru ombudsmana Pavla Varvařovského je to i tak drsné porušování zákona). Obcházení vyhlášek a povolování v sousedství kostelů či škol ale nelze opřít vůbec o nic.

Návrh metodiky... a vyhazov

A Kalousek to moc dobře věděl. Věděl to nejpozději od července 2008, kdy tehdejší nový šéf Státního dozoru nad loteriemi Ondřej Vltavský přišel s návrhem metodiky, která reagovala na dosavadní praxi ministerstva. Citujme z oné metodiky (IVT = interaktivní videoloterijní terminál, VHP = výherní hrací přístroj):

„Při povolování IVT v minulosti nebyl důsledně použit § 50 odst. 3 zákona, tj. v povolení nebylo beze zbytku přiměřeně použito ustanovení části prvé až čtvrté zákona. Svým vzhledem a způsobem hry jsou IVT ze všech her uvedených v § 2 zákona nejvíce podobny sázkovým hrám povolovaným podle ustanovení § 2, písm. e) zákona, tj. výherním hracím přístrojům (dále ,VHP‘). To znamená, že při povolovacím řízení IVT se mělo přiměřeně vycházet z povolovacího řízení zejména u VHP.
Tím, že nebyly stanoveny závazné podmínky určující místo, kde je možné IVT provozovat, vznikl precedens, který umožnil sázkovou hru s vysokou mírou hazardu (IVT umožňují daleko vyšší sázky a výhry než VHP) umístit na dobu 10 let prakticky kamkoliv, tedy i na místa, kde ministerstvo nepovoluje provozovat ani hry s podstatně nižší mírou hazardu, např. VHP kasinového typu.

Počátkem roku 2007 se povolovací orgán uvedený nedostatek pokusil částečně vyřešit ústní dohodou s provozovateli IVT, že do míst, kde je vydaná obecně závazná vyhláška obce zakazující provozovat VHP, nebudou požadovat povolení k provozování IVT.

Provozovatelé však tuto dohodu porušili a zažádali o povolení provozovat IVT též na místa, kde obecně závazná vyhláška obce zakazuje provozovat VHP. Povolující orgán, respektujíc dohodu, zamítl v nedávné době žádost jednoho konkrétního provozovatele o povolení k provozování IVT do místa dotčeného vyhláškou. Žadatel podal rozklad vůči tomuto rozhodnutí. Na základě doporučení rozkladové komise pan ministr rozhodl o rozkladu tak, že původní zamítavé rozhodnutí zrušil a vrátil věc k novému řízení a rozhodnutí.

Povolující orgán ve snaze odstranit precedens při povolování provozování IVT v místech, kde je obecně závazná vyhláška obce omezující provozování VHP, navrhuje následující řešení:

1) U již vydaných povolení k provozování IVT na území obce, kde platí vyhlášky omezující provoz VHP, využije ustanovení § 43 odst. 5b) zákona, podle něhož orgán, který loterii a jinou podobnou hru povolil, může již vydané povolení doplnit nebo změnit a zkrátí dobu platnosti vydaného povolení, a to na dobu nejdéle 1 rok ode dne nabytí účinnosti omezující obecně závazné vyhlášky.
Doba jednoho roku je stanovena přiměřeně s použitím ustanovení § 18 odst. 3 (1 rok je max. dobou, na kterou lze povolit provoz VHP) a zároveň respektuje princip ochrany právní jistoty provozovatele.
V případě, že od nabytí účinnosti regulující vyhlášky již uplynula doba delší než 1 rok, bude povolení k provozu takového IVT zrušeno. Nejde o porušení principu ochrany investic provozovatele, protože zákon dává MF tuto pravomoc a s obsahem zákona jsou provozovatelé IVT seznámeni. Ochrana veřejného pořádku, na základě které vydávají obce vyhlášky regulující provoz VHP, je zcela zřejmě ve veřejném zájmu.

(...)

Klady navrhovaného řešení:

  • povolovací režim bude uveden do souladu s ustanovením § 50 odst. 3 zákona,
  • vyřeší se jedno z nejvíce medializovaných témat zákona,
  • signál pro veřejnost, že výměna ředitele odboru č. 34 nebyla jen formální záležitost, ale že je zde opravdová vůle napravit nedostatky předcházejícího vedení.

Rizika navrhovaného řešení:

  • případné soudní spory s provozovateli IVT (vzhledem k ustanovení § 4 odst. 2 a ustanovení § 43 odst. 5, písm. b) a § 17 zákona však je tento postup MF plně oprávněný a v souladu se zákonem).“

Čtete dobře. Už v roce 2008 mohlo být vše dáno do souladu se zákonem! Jaký byl osud metodiky? To nám řekl přímo ministr Kalousek, když jsme s ním měli (zástupci občanských sdružení Brnění a Občané proti hazardu – poznámka redakce) v září 2012 jednání: vrátili to Vltavskému s tím, že se bojí arbitráží. Vltavského posléze Kalousek vyhodil.

Arbitráže?

Na dotaz, jestli tedy existuje nějaký právní rozbor, že by hrozily arbitráže, jsme dostali odpověď, že neexistuje. K témuž dospěl minulý týden i Ústavní soud, když jasně uvedl, že:

„Tvrzení, podle něhož by rušení (či změna) vydaných povolení k provozování interaktivních videoloterijních terminálů mohlo vyústit v zahájení sporů podle mezinárodních dohod o podpoře a ochraně investic, není nijak podloženo a jedná se o pouhou spekulaci. Navíc je třeba připomenout, že pokud by se mělo jednat o arbitráže zahájené podle mezinárodních smluv na ochranu investic, mohli by řízení iniciovat toliko zahraniční provozovatelé, což je však s ohledem na ustanovení § 4 odst. 4 loterijního zákona vyloučeno.“

Veškeré argumenty, které jak v roce 2011, tak teď použil Ústavní soud ve svých nálezech – před dvěma lety proto, že obce vždy mohly hazard regulovat a jejich ústavní právo na samosprávu bylo ze strany Kalouskova ministerstva porušováno, nyní v souvislosti se zrušením části zákona, která obcím opět znemožňovala hazard regulovat –, ministerstvo a Kalousek osobně věděli. V podstatě mohl za ústavní soudce napsat odůvodnění klidně sám.

Historie vědomé obstrukce

Ale pojďme telegraficky ještě dál:

  • V roce 2009 se uskutečnila nová masivní vlna povolování desítek tisíc videoterminálů – opět na nezákonných 10 let a opět navzdory vyhláškám obcí.
  • V roce 2010 přijalo ministerstvo novou metodiku, kde slíbilo, že bude respektovat obecně závazné vyhlášky. Tuto metodiku ale nikdy nedodržovalo a třeba jenom v Brně ji za půl roku porušilo tisíckrát! Podnětům ke zrušení, které jsme v této souvislosti podali, se vysmáli.
  • V roce 2011, kdy Ústavní soud poprvé jasně řekl, že všechny obce vždy měly právo regulovat všechny druhy automatů, se otevřela unikátní možnost, jak z obcí dostat hazard. Bohužel ta možnost netrvala dlouho, neboť sněmovna přijala protiústavní (jak minulý týden prohlásil Ústavní soud) novelu zákona o loteriích, kterou od 1. ledna 2012 zase obcím možnost regulovat hazard sebrala. Nicméně ta možnost tu byla od července do prosince 2011. Protože Brno mělo vyhlášku, na základě které bylo tehdy ministerstvo povinno konat a automaty rušit, podali jsme další podnět, kde jsme k tomu Kalouskovo ministerstvo financí vyzvali. Nepřekvapí, že opět bez jakékoliv kladné odezvy.
  • Exkurz do historie vědomé obstrukce zákona zakončeme sporem Veřejného ochránce práv Pavla Varvařovského s Kalouskem, který se táhl od roku 2010. Ombudsman opakovaně Kalouska vyzýval k nápravě nezákonného stavu, Kalousek odmítal. Proto ombudsman vyzval vládu, aby Kalouskovi dodržování zákona nařídila. Skutečně se tak stalo, konkrétně 14. března 2012. Není divu, že se to Kalouskovi nelíbilo, proto připravil revokaci usnesení a vláda na jeho popud schválila 16. května nové usnesení, kde naopak Kalouskovi nařídila, aby zákon dál porušoval. Aby to bylo pikantnější, nové usnesení vlády bylo v rozporu s Ústavou ČR a v rozporu s tím, co tváří v tvář Kalousek ombudsmanovi slíbil.
Co bude následovat?

Nyní, po aktuálním nálezu Ústavního soudu, můžeme s klidným svědomím říci, že rozvoj hazardu je nedílně spojen s osobou Miroslava Kalouska, který vždy do posledního dechu hájil hazard před vyhláškami, zákonem, ústavou, Ústavním soudem i ombudsmanem. Na základě materiálu z roku 2008 navíc víme, že o konfliktu s loterijním zákonem byl Kalousek perfektně seznámen.

Je nepodstatné, zda je Kalousek aktivní hlavou hazardu sám, nebo jen nevědomě podepisuje, co mu podšoupnou jeho podřízení na ministerstvuJe nepodstatné, zda je Kalousek aktivní hlavou hazardu sám, nebo jen nevědomě podepisuje, co mu podšoupnou jeho podřízení na ministerstvu. Existuje-li u nás vůbec něco jako politická zodpovědnost, měl by být Kalousek okamžitě premiérem Nečasem odvolán.

Chce-li však Kalousek vytvořit dojem, že výše uvedené je jen nedopatření a on doopravdy proti hazardu vždy srdnatě bojoval, má k tomu nyní nejlepší příležitost: v souvislosti s aktuálním nálezem Ústavního soudu bude v nejbližších týdnech jeho ministerstvo zavaleno podněty na zrušení povolení, které jsou v rozporu s obecními vyhláškami. V jeho kompetenci je vyhodit zodpovědného náměstka, šéfa Státního dozoru, nabrat nové kapacity, prostě udělat cokoliv, aby zajistil, že do prázdnin nebude nikde v republice ani jeden automat v rozporu s vyhláškou. Tak směle do toho!

Počet příspěvků: 1, poslední 16.4.2013 07:29 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.