Nový zákon slibuje zahraničním investorům v Číně rovné zacházení

Čína přijetím nového zákona o zahraničních investicích vzkazuje investorům, že je pro ně atraktivní zemí, protože pro ně zajišťuje spravedlivější podmínky. Zástupci západního byznysu v bývalé říši středu vstřícný krok čínského vedení přivítali, ale politologové či ekonomové jsou skeptičtí. Podle nich přílišný optimismus není namístě.

Čínská ochrana zahraničních investic. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Čínská ochrana zahraničních investic. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Čínská ochrana zahraničních investic.

Nový zákon, který zákonodárci v Pekingu přijali v polovině března, má zahraničním investorům v Číně zajistit spravedlivější podmínky. Přestože zástupci západního byznysu v někdejší říši středu vstřícný krok čínského vedení přivítali, podle politologů či ekonomů přílišný optimismus není namístě. „Z našeho pohledu je to vítaný krok,“ řekl LN Milan Tománek, ředitel komunikace skupiny Home Credit, jež poskytuje spotřebitelské úvěry nejen v Číně. Společnost ze skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera zaměstnává v Číně na 90 tisíc lidí a patří mezi tamní významné zahraniční investory.

Nová legislativa, která má začít platit již příští rok, se dotkne i dalších českých firem včetně Škody Auto, která též patří mezi důležité investory v Číně. „Obecně se dá říci, že nový zákon reflektuje čínskou iniciativu dalšího otvírání se zahraničním investicím,“ uvedl pro LN za automobilku Zdeněk Štěpánek s tím, že společnost tento vývoj vítá. Dle údajů ČNB tuzemští podnikatelé loni investovali v Číně zhruba 8,5 miliardy korun. Prosadily se tam například společnosti TOS Varnsdorf, Alpine Pro, Lasvit či Preciosa.

Posun k lepšímu

Čína přijetím nového zákona o zahraničních investicích vzkazuje investorům, že je pro ně atraktivní zemí. Zákon nahradí tři právní normy týkající se zahraničního kapitálu, které byly přijaty v letech 1979 a 1990, tedy v počátcích ekonomických reforem. „Je to událost, kterou stojí za to ocenit, protože je to další historický milník na cestě k větší otevřenosti,“ napsal po schválení zákona provládní list China Daily.

Některá média interpretují rychlost přijetí zákona snahou Pekingu naklonit si Washington při jednáních o nové obchodní dohodě. Nová legislativa má také umlčet kritiku USA a Evropy poukazující na neférové obchodní praktiky Číny. V mnoha ohledech nová legislativa o zahraničních investicích, která má platit od začátku příštího roku, znamená skutečný posun k lepšímu.

První verzi zákona čínské ministerstvo obchodu navrhlo již před čtyřmi lety, finální verzi pak zákonodárci dostali k připomínkám loni 27. prosince. Ovšem již o necelé tři měsíce později, v pátek 15. března, poslední den zasedání Všelidového shromáždění lidových zástupců, byl zákon přijat. Na tamní poměry jde o velmi rychlý postup. Nepřekvapivý je ale jeho hladký průběh. Pro návrh zákona se vyslovilo 2929 delegátů, proti bylo osm, dalších osm se zdrželo hlasování.

Některá média, například britská stanice BBC, interpretují rychlost přijetí zákona snahou Pekingu naklonit si Washington při jednáních o nové obchodní dohodě. Nová legislativa má také umlčet kritiku USA a Evropy poukazující na neférové obchodní praktiky Číny. V mnoha ohledech nová legislativa o zahraničních investicích, která má platit od začátku příštího roku, znamená skutečný posun k lepšímu.

„Zdůrazňuje princip ochrany obchodního tajemství zahraničních investorů či posiluje princip rovného zacházení. Především však dává zřetelný a potřebný signál příslušným čínským orgánům či odvětvovým regulátorům na všech úrovních, aby rychleji, pružněji a v rámci dalších předpisů i vstřícněji než dosud posuzovali agendu spojenou se vstupem zahraničních firem do čínské ekonomiky,“ vyjmenovává pozitiva zákona Tománek z Home Creditu.

Ochrana komerčně důvěrných informací

Dle nových pravidel zahraniční firmy již nebudou mít povinnost předávat technologické know-how svým čínským partnerům. Úředníci budou navíc povinni chránit komerčně důvěrné informace, které získají od zahraničních podniků. Součástí normy je nicméně seznam 48 odvětví, která nejsou pro zahraniční investory otevřená buď vůbec, nebo jen za splnění určitých podmínek, například uzavření joint venture (společného podniku – pozn. red.) s čínským partnerem.

Dle nových pravidel zahraniční firmy již nebudou mít povinnost předávat technologické know-how svým čínským partnerům. Úředníci budou navíc povinni chránit komerčně důvěrné informace, které získají od zahraničních podniků. Součástí normy je nicméně seznam 48 odvětví, která nejsou pro zahraniční investory otevřená buď vůbec, nebo jen za splnění určitých podmínek.

Úplný zákaz se týká rybolovu, genového výzkumu, náboženské výchovy, zpravodajství a televizního vysílání. Částečná regulace pak platí pro těžbu ropy a plynu, jadernou energetiku, pro letecké společnosti a provoz letišť či zdravotnictví. Agentura Bloomberg přitom upozorňuje, že ještě před dvěma lety bylo Pekingem zakázaných či regulovaných odvětví 63, v roce 2011 dokonce 120. Ve všech ostatních průmyslových odvětvích by tedy měla nově platit zásada, že se zahraničním společnostem bude dostávat stejného zacházení jako jejich čínským protějškům.

„Myslím, že všechny zahraniční společnosti čekaly na schválení zákona, protože vytvoří rovné podmínky,“ citovala čínská agentura Sin-chua Harleye Seyedina, prezidenta Americké obchodní komory pro jižní Čínu. A ve stejném duchu se pro agenturu vyjádřil i generální tajemník Obchodní komory EU v Číně Adam Dunnett. „Díky zákonu získá více lidí v Čínu důvěru,“ prohlásil.

Politický vliv zůstává

Vedle chvály zaznívá i skepse. Katja Drinhausenová, výzkumnice z berlínského Mercator Institute for China Studies, pro německou televizi Deutsche Welle (DW) zdůraznila, že norma nezaručuje zahraničním investorům úplnou ochranu před politickým vlivem. „Všechny zákony a předpisy budou nadále poskytovat Komunistické straně Číny velký prostor pro manévrování, i když ne explicitně,“ zdůraznila.

Norma nezaručuje zahraničním investorům úplnou ochranu před politickým vlivem. Všechny zákony a předpisy budou nadále poskytovat Komunistické straně Číny velký prostor pro manévrování, i když ne explicitně.

Stejně skeptický je i Victor Shih, docent politické ekonomie na University of California v San Diegu. „Zákon o zahraničních investicích nepovede k rovným podmínkám pro zahraniční firmy a investory,“ konstatoval pro DW. „Nezáleží na tom, co čínská vláda dá na papír. Čína je známá tím, že mění zákony, aby ochránila svůj domácí průmysl,“ dodal. Obchodní komora Evropské unie v Číně, jejímž členem je i česká ambasáda v Pekingu či generální konzulát v Šanghaji, na nový zákon reagovala na svých internetových stránkách.

Komora sice změnu vítá, ale poukazuje na sporné ustanovení, které i přes její připomínky v zákoně zůstalo. V něm si Čína vyhrazuje právo na odvetná opatření proti obchodním partnerům na základě zásady negativní reciprocity. „Konflikty a neshody by měly být řešeny prostřednictvím zavedených institucí, jako je WTO (Světová obchodní organizace), nebo za podmínek dříve dojednaných smluv mezi Čínou a konkrétním partnerem, a nikoli prostřednictvím jednostranných odvetných opatření,“ uvedla komora.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.