Nový občanský zákoník většinou netrvá na formalitách

České soukromé právo je značně neformální. Nový občanský zákoník zjednodušil uzavírání smluv a jeho zásadou je, že mají být spíše platné než neplatné. Jasno ale do nových pravidel vnesou až soudy.

Jan Januš 7.10.2016
Občanský zákoník a digitální smlouvy. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Občanský zákoník a digitální smlouvy. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Občanský zákoník a digitální smlouvy. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Známá módní návrhářka Denisa Nová podepsala během své dlouhé praxe pouhé dvě smlouvy. Alespoň podle svých slov na nedávné konferenci o právu módního průmyslu. Smlouvy se zkrátka v naší branži neuzavírají, shodovali se účastníci akce. A když někdo „papír“ požaduje, ostatní ho považují za potížistu.

Profesor občanského práva Ivo Telec je ale záhy upozornil, že i návrháři, fotografové a modelky jsou mezi sebou smluvně vázáni. Rozdíl je jen v tom, že tyto kontrakty vznikly neformálním způsobem. Na jejich právní relevanci a vymahatelnosti to ale většinou nic moc nemění. Rozšíření právního nevědomí se jistě netýká jen módního průmyslu. A podobné prozření může nastat i u související závaznosti elektronického jednání.

Plnohodnotné právní účinky

České soukromé právo je dnes značně neformální. Jednou z hlavních zásad nového občanského zákoníku je, že smlouvy mají být spíše platné než neplatné. To má dopady i na vnímání elektronického jednání. V blízké budoucnosti lze navíc očekávat rozšíření jeho závaznosti. Jednak od zákonodárců, kteří se vypořádávají s novým a liberálnějším evropským nařízením eIDAS, jednak od soudů, které začínají rozhodovat o smlouvách uzavřených dle nového občanského zákoníku.

Je-li jasné, kdo jedná a co chce, může použít jakoukoli formu a jeho jednání má plnohodnotné právní účinky. Například prostý e-mail nebo objednávka zboží na internetu.

„Vývoj směřuje k odstranění překážek v oblasti elektronické komunikace,“ hodnotí změny advokát Pavel Koukal z kanceláře Rödl & Partner. „V Česku se například hovoří o možnostech využívání takzvaných čipových občanských průkazů, ale v intencích EU nelze do budoucna vyloučit ani zcela odlišné způsoby identifikace, například prostřednictvím zvukové nahrávky, otisku prstu či scanu oční duhovky,“ dodává.

Podle bývalého náměstka ministra spravedlnosti Františka Korbela, který se podílel na přípravě aktuálního občanského zákoníku, je vše jasné už nyní: „V soukromém právu je vše jednodušší, řídí se principem bezformálnosti, smluvní svobody a zdravého rozumu. Je-li jasné, kdo jedná a co chce, může použít jakoukoli formu a jeho jednání má plnohodnotné právní účinky. Například prostý e-mail nebo objednávka zboží na internetu.“

Pro zaslání platné nabídky, její přijetí, uzavření smlouvy, podání výpovědi, odstoupení od smlouvy, reklamace, výzvy, dopisu či jakékoli jiné písemnosti v soukromém právu tak podle Korbela až na některé výjimky postačí zaslání prostého e-mailu, z něhož je patrno, kdo jej napsal a co je jeho obsahem. „Uznávaný elektronický podpis mohu připojit, ale není to nezbytné,“ dodává.

Elektronický podpis

Řada právníků navzdory tomu doporučuje využít oficiální elektronický podpis i v soukromoprávních záležitostech. Právě bez něj totiž může být problematické ono jasné určení jednající osoby. „Pro elektronické právní jednání mezi soukromými osobami zvláštní požadavky na konkrétní typ elektronického podpisu stanoveny nejsou. I v soukromém styku však lze jednoznačně doporučit používat takzvané vyšší formy elektronického podpisu, to znamená uznávaný elektronický podpis nebo zaručený elektronický podpis, například u certifikátů vydávaných bankami,“ říká Pavel Koukal.

Pro elektronické právní jednání mezi soukromými osobami zvláštní požadavky na konkrétní typ elektronického podpisu stanoveny nejsou

Na takzvaný prostý elektronický podpis, například řetězec znaků pod e-mailovou zprávou, se dle něho spolehnout nelze. „Není tam splněna podmínka jednoznačné identifikace jednající osoby nebo je přinejmenším její důkazní hodnota velmi nízká,“ dodává Koukal s odkazem na právnickou literaturu a aktuální soudní praxi.

Na ni upozorňuje i jeho kolegyně z kanceláře Tereza Drábková: „Je-li e-mail elektronicky podepsán, tak také vše, co se nachází uvnitř tohoto e-mailu, například přílohy, se považuje za součást datové zprávy, a tudíž za platně podepsané.“ Z opatrnosti ale radí elektronicky podepsat jak samotný e-mail, tak všechny přílohy.

Nevyžadování písemné podoby

Dobrou zprávou pro vyznavače neformálních dohod však každopádně je, že nový občanský zákoník pro většinu smluv písemnou podobu nevyžaduje. A i když se neuzavírá papírová smlouva, komunikace přece jen bývá nějak zachycena, typicky prostřednictvím e-mailové nebo SMS komunikace.

Dobrou zprávou pro vyznavače neformálních dohod každopádně je, že nový občanský zákoník pro většinu smluv písemnou podobu nevyžaduje

V úvahu přichází třeba i posílání zpráv přes Facebook či aplikace Messenger či WhatsApp. O důkazy vzájemných dohod pak nemusí být nouze. Související elektronická komunikace totiž může být chápána nikoliv jako smlouva, ale pouze jako potvrzení o její existenci. Pokud ale nastane spor, vždy bude záležet na konkrétních okolnostech kauzy.

„Jedním z příkladů neuznání uzavření smlouvy byl případ, který řešil Nejvyšší soud a jenž se týkal uzavření smlouvy o postoupení pohledávky ve výši přesahující 40 tisíc eur formou výměny e-mailových zpráv bez zaručeného elektronického podpisu. Právě z tohoto důvodu soud tuto smlouvu posoudil jako neplatnou a neschopnou vyvolat zamýšlené právní následky,“ upozorňuje právnička Petra Gříbková ze společnosti Atlas Consulting. Sama však dodává, že většina relevantní judikatury se vztahuje ještě ke starému občanskému zákoníku.

Neshoda právníků

Přísnější pravidla platí zejména ve chvíli, kdy má prostý e-mail splnit požadavky kladené na písemnou formu. Na výkladu příslušného paragrafu nového občanského zákoníku se ale právníci neshodnou. Pokud nebude novelizován kodex, bude řešení problému v rukou justice. Vůbec nejformálnější je komunikace s úřady.

Přísnější pravidla platí zejména ve chvíli, kdy má prostý e-mail splnit požadavky kladené na písemnou formu. Na výkladu příslušného paragrafu nového občanského zákoníku se ale právníci neshodnou.

Podání lze provést elektronicky, ale jen s uznávaným elektronickým podpisem nebo datovou schránkou. „Prostý e-mail bez podpisu sice také přijmou a postačí například k zachování lhůty, ale je třeba jej do tří dnů doplnit originálem podání,“ popisuje František Korbel. Výhody datových schránek si přitom nemůže vynachválit. Při jejich využití už není elektronický podpis skutečně třeba.

„Nejvyšší správní soud jednoznačně potvrdil, že podání určené soudu osobou oprávněnou, v jejíž prospěch byla aktivována datová schránka, případně osobou jí pověřenou, není nutné zvlášť podepisovat zaručeným elektronickým podpisem,“ doplňuje Petra Gříbková.

Pravidla nezávazné elektronické komunikace

  • Každý už určitě dostal e-mail s dlouhým upozorněním na konci, psaným menším, a ne tolik výrazným písmem nebo pod čarou. Takzvané disclaimery (výhrady) se v české elektronické poště objevily po přijetí nového občanského zákoníku. Byť se vedou spory o jejich právní účinky, jejich uživatelé chtějí dát najevo, že nechtějí uzavřít smlouvu, ale jen vedou nezávaznou komunikaci.
  • Jak však upozorňuje advokát František Korbel z pražské kanceláře Havel, Holásek & Partners, nezávaznosti elektronického jednání je možné dosáhnout mnoha způsoby: „Tak třeba je možné se na konci e-mailu vůbec nepodepsat a zároveň zajistit, aby i z kontextu e-mailu a adresy nebylo možné zjistit, kdo jej napsal. Ale proč by to někdo dělal?“
  • Podle Korbela tak stačí jasně vyjádřit, že nechci, aby byl určitý úkon závazný: „Třeba že dané zboží neobjednávám, ale pouze se na něj informuji a žádám o zaslání nabídky. V takovém případě k uzavření smlouvy nedojde. Nový občanský zákoník akcentuje především vůli jednajících stran. Takže základní radou je chovat se intuitivně a říkat a psát jasně to, co chci.



Počet příspěvků: 2, poslední 9.10.2016 06:12 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.