Nový čínský světový politický a ekonomický řád

Skandál technologického obra Huawei je nepochybně součástí obchodní války, již vede Čína proti nám. Průmyslová špionáž je přitom jen špičkou ledovce.

Čínská inventura začíná. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Čínská inventura začíná. | foto: Richard Cortés, Lidové noviny
Čínská inventura začíná.

První věc, kterou člověk uvidí po příletu na lusacké letiště Kennetha Kaundy v Zambii, je billboard Bank of China. Reportéři Bloombergu to uvádějí jako jasný a přímý důkaz vlivu v zemi, kde čínské peníze platí většinu projektů na výstavbu infrastruktury – od nových terminálů přes dálnice až po internetové sítě pro 21. století. Mezinárodní měnový fond přitom varuje před rizikem kompletní ekonomické závislosti. První věc, kterou člověk uvidí po příletu na pražské letiště Václava Havla v Česku, je billboard Bank of China.

Dvě letiště pojmenovaná shodně po prvních prezidentech novodobého nezávislého státu, a obě země nemají jinak na první pohled o moc víc společného. Shodně jsme ale také součástí „globálního a revolučního“ projektu Nové hedvábné stezky odstartovaného prezidentem Si Ťin-pching v roce 2013. Jeho cílem není nic menšího než „nastolit nový světový politický a ekonomický řád“, v němž bude Čína světovou supervelmocí.

Měřit se má v rámci několika desetiletí a vyvrcholit až v roce 2049, kdy čínská komunistická totalitní diktatura oslaví sto let u moci. Západní analytici proto mluví o spouštění nové železné opony, které se právě během uplynulých týdnů značně vyostřilo. Večer 10. ledna varoval Miloš Zeman před poškozováním českých ekonomických zájmů v Číně, především své oblíbené skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera se sídlem v Nizozemsku. Druhý den ráno oznámila polská kontrarozvědka, že zatkla jednoho z šéfů tamní pobočky Huawei a také bývalého místního rozvědčíka a obvinila je ze špionáže.

Kritický bod

Zatímco u nás se přes vánoční svátky rozhořela mediální bitva, naši severní sousedé zůstali zdrženliví, rozhodně ale nespali. Naopak Polsko dle posledních zpráv zvažuje zákaz podezřelých technologií a k razantním krokům vyzvalo i spojence v Evropské unii a NATO. Skoro přes noc jsme se tak z obchodní války ocitli ve válce studené. Prognózy analytiků o možných ekonomických dopadech cel vystřídaly razie a zatýkání, a jako bychom se propadli o pár desítek let zpátky v čase. Prvním zadrženým byl nejspíš už loni v říjnu čínský zpravodajec v Belgii.

Doba se změnila a soupeření mezi komunistickou totalitní říší středu a USA Donalda Trumpa o globální ekonomickou a technologickou dominanci přerostlo v otevřené nepřátelství, které se může brzy rovnat někdejšímu konfliktu se Sovětským svazem. Expanze Číny a její kolonizace celých zemí prostřednictvím masivních investic či státem ovládaných technologických firem dosáhla kritického bodu, který nejde nadále ignorovat.

Největší zájem ale vzbudilo zatčení korunní princezny a dcery zakladatele Huawei v Kanadě. Následovala odvetná zatýkání Američanů a Kanaďanů v Číně, Íránu a Rusku. Jednomu z nich, Robertu Schellenbergovi, hrozí kvůli obvinění z pašování drog čínskými úřady dokonce trest smrti. Známý analytik mezinárodních vztahů Ian Bremmer se nechal v médiích slyšet, že je to „poprvé, kdy se v podobném ekonomickém konfliktu začali brát rukojmí“.

Doba se změnila a soupeření mezi komunistickou totalitní říší středu a USA Donalda Trumpa o globální ekonomickou a technologickou dominanci přerostlo v otevřené nepřátelství, které se může brzy rovnat někdejšímu konfliktu se Sovětským svazem. Expanze Číny a její kolonizace celých zemí prostřednictvím masivních investic či státem ovládaných technologických firem dosáhla kritického bodu, který nejde nadále ignorovat.

Větší cíle

Z globálního pohledu vyspělou západní zemi není snadné ekonomicky kolonizovat jako Jihoafrickou republiku s desetkrát větší rozlohou, ale skoro desetkrát nižším HDP na hlavu. Jak LN opakovaně napsaly, investice čínských firem u nás řádově zaostávají za opakovanými miliardovými sliby. Snahy stavět například v Polsku dálnice také neskončily nijak úspěšně a ani ze slibovaného investičního programu 16+1 zatím příliš vidět není. Součástí čínských plánů je i Nová digitální hedvábná stezka, jež má hrát především v soupeření se západním světem ještě větší roli než stavba přístavů a letišť v Africe.

Na jedné straně se objevují stále nová obvinění především z průmyslové špionáže. Na druhé i získávání technologií je jen nástroj k dosažení větších cílů, a právě kvůli debatám o špionáži nám uniká větší obrázek a perspektiva.

Na jedné straně se objevují stále nová obvinění především z průmyslové špionáže. Naposledy americká vláda obvinila Huawei kvůli kopírování technologie tamního T-Mobilu. Podle civilní žaloby, která padla už v roce 2014, Číňané ukradli technologii robota Tappy na testování smartphonů, právě když jim dal operátor zakázku na jejich dodávku. Například server Axios uvádí příběh firmy, která našla vlastní zdrojový kód v zařízení, jež si od Huawei opakovaně koupila.

Na straně druhé i získávání technologií je jen nástroj k dosažení větších cílů, a právě kvůli debatám o špionáži nám uniká větší obrázek a perspektiva. Místní zástupci čínských firem i diplomacie volají po odtajnění utajovaných důkazů a lidé se strachují, že jejich telefony budou Číňané odposlouchávat. Případně, že napíchnou státní i soukromé systémy. Bloomberg Businesweek ostatně loni v říjnu popsal případ, kdy Amazon chtěl koupit startup Elemental Technologies, při jeho prověřování ale zjistil, že jeho čínští subdodavatelé do serverů instalují miniaturní čip o velikosti zrnka rýže. S jasným úkolem.

Ekonomická kolonizace

Co je ještě horší, v případě Česka se nemusejí snažit krást průmyslová tajemství, v čínských technologiích dokonce ani nemusejí být žádné podobné štěnice, jejich zařízení mohou projít i bezpečnostními testy u operátorů a dalších správců takzvané kritické infrastruktury. Ze strategického hlediska jde o mnohem víc, samotné jejich pronikání je ekonomickou kolonizací s dalekosáhlými následky do budoucna. Navíc je postupné a veskrze tržní.

Ze strategického hlediska jde o mnohem víc, samotné jejich pronikání je ekonomickou kolonizací s dalekosáhlými následky do budoucna. Navíc je postupné a veskrze tržní.

Jak popisovali zástupci Huawei i při návštěvě firemního sídla v Šenčenu naposledy v roce 2015, začalo to výrobou telefonů a síťových zařízení pro jiné značky, takzvané OEM. Postupně se etablovali na trhu a začali budovat značku vlastní. Jejich mobilní telefony jsou v mnoha ohledech vynikající a v podstatě stále levné. „Chceme být číslo jedna na co nejvíce trzích, rozšíření je pro nás zásadní,“ prohlásil loni na jaře Jim Xu, prezident mobilní divize a jeden z trojice rotujících ředitelů Huawei.

„Prodáváme ve všech zemích světa, nikdo nemá s našimi smartphony problém,“ tvrdil ještě loni na jaře během rozhovoru pro LN v Praze v odpovědi na otázku, proč už tehdy USA začaly zakazovat jejich zařízení. Cílem podle něho byl posun Huawei k co nejprémiovějšímu segmentu a pozitivní budování značky, jejíž tváří se u nás nezaměnitelně stal Jaromír Jágr. Opulentní představení nových modelů se tradičně konala na pražském hradě. Dokonce si zařídili druhý anglický brand Honor, který měl být tím levnějším.

Horizont desítek let

Xu to dokonce přirovnával ke vztahu mateřského Volkswagenu a cenově dostupné Škodovky. Huawei postupně budoval svou populární image a obsazoval oblast zákazníků i telekomunikačních firem. Částečně i přes mobilní telefony se jim dařilo navazovat stále užší vztah s operátory. Svůj byznys už dávno rozšířili i na zákazníky neviditelné, ale klíčové sítě, servery a další technologické prvky a celou infrastrukturu.

Infrastruktura, ať fyzická, nebo digitální v podobě dnes skloňovaných 5G sítí, je jen základ pro další ekonomickou aktivitu a kolonizaci. V horizontu desítek let, se kterými počítá Nová hedvábná stezka, půjde o samořiditelná auta, roboty, genetické a bio technologie či o satelity a dobývání vesmíru. Co zní dnes jako science fiction, bude zanedlouho realita pod taktovkou čínské komunistické strany.

Nešlo přitom jen o velmi nízké ceny za samotný hardware, ale také údržbu a obchodní model, který spoléhal na ovládnutí značné části trhu, aby se náklady vyplatily. Podařilo se, dnes je Huawei pevně zakořeněný u všech tuzemských operátorů. Míru jejich odhodlání přitom dokládá historka z počátků působení na českém trhu, kdy byli první zákazníci doslova šokováni, že na schůzku přijelo z Číny více než 20 lidí. Demonstrovali tím důležitost nabízené transakce.

Infrastruktura, ať fyzická, nebo digitální v podobě dnes skloňovaných 5G sítí, je ale pořád jen základ pro další ekonomickou aktivitu a kolonizaci. V horizontu desítek let, se kterými počítá Nová hedvábná stezka, půjde o samořiditelná auta, roboty, genetické a bio technologie či o satelity a dobývání vesmíru. Co zní dnes jako science fiction, bude zanedlouho realita pod taktovkou čínské komunistické strany. Nedávno ostatně přistáli na odvrácené straně Měsíce. Nemusejí nás sledovat či špehovat, budeme na totalitní Číně a jejích firmách závislí doslova na každém kroku.

České předmostí

Česko může přitom sloužit především jako předmostí pro další expanzi na Západ. Mobily a budováním značky to začíná, následuje předpolí v podobě sítí, 5G, serverů a datacenter pro cloudové technologie, s nimiž přichází China Telecom a kde se usídlí i další státem přímo či nepřímo kontrolované firmy od malých po ty největší. Nebo giganti jako Alibaba, Tencent a WeChat, kteří přinesou i pokročilé služby, jež vyrostly na domácím chráněném trhu za velkou čínskou protekcionistickou zdí. Třeba u mladé generace populární mobilní platby.

Česko může sloužit především jako předmostí pro další expanzi na Západ. Mobily a budováním značky to začíná, následuje předpolí v podobě sítí, 5G, serverů a datacenter pro cloudové technologie, s nimiž přichází China Telecom a kde se usídlí i další státem přímo či nepřímo kontrolované firmy od malých po ty největší.

V tomto ohledu je třeba se ptát, jakou roli hrají zdejší skupiny, jež se netají inklinací k Rusku a otevřeně podporují i čínské zájmy. Symbolicky mezi svátky jezdila na lince pod pražským hradem tramvaj s až freudovskou reklamou aerolinií Aeroflot s nápisem „Přes Moskvu na východ do Asie“. Je také třeba se ptát, jakou roli hraje u hradní svity vlivná skupina PPF miliardáře Petra Kellnera, která je aktivní v zemích bývalého Sovětského svazu a v Číně a která podepsala s Huawei memorandum o spolupráci na budování 5G sítí, jež je dle Miloše Zemana ohroženo.

Například sinolog Martin Hála označil aktivity Kellnerovy skupiny za bezpečnostní riziko pro Česko. Nakolik se ruské a čínské zájmy podporují a nakolik si konkurují, je dnes těžké říct. Nicméně třeba nám historicky blízké Srbsko je dnes rozpolcené a těžce bojuje, kam se přikloní, zda k EU, nebo k Putinovi. Stejně je extrémně silná snaha o získání vlivu Kremlu v dalších zemích regionu. Mimochodem v Maďarsku, Bulharsku, Černé Hoře a v Srbsku koupila skupina PPF mobilní operátory od norského Telenoru. A šéf českého Huawei Radoslaw Kedzia dostal tuto oblast v čínském kolosu na starosti.

Souboj ideologií a pohledů na svět

Na rozdíl od sankcemi stiženého Ruska se Číně daří mnohem snáze využívat výhod mezinárodního obchodu, nebo alespoň donedávna dařilo. Proto jsou pro Čínu sankce ze strany USA velmi bolestivé, a to i pro trvající technologickou závislost, která však postupně oslabuje. Nyní ale USA uvažují o klidu zbraní a podle deníku The Washington Post má ve zmírnění tlaku na komunistickou zemi velké slovo prezidentův zeť Jared Kushner. Právě Trumpovo okolí je přitom v podezření z napojení na ruské vlivové skupiny a tajné služby.

Pokud Miloš Zeman varuje před ohrožením investic Škody Auto na čínském trhu, největší hrozbou může být čínský, nikoliv český stát. V dnešním světě nejde o nic menšího než o souboj ideologií a pohledů na svět.

Ale i když Američané nyní ustoupí, ekonomický boj se povede dál. Čína dosud velmi obratně využívala všechny nástroje otevřeného globálního obchodu ve svůj prospěch, a to především od svého vstupu do Světové obchodní organizace (WTO) v roce 2001. Jak prohlásil jeden diplomat, šlo ze strany Západu o velký omyl.

„Mysleli jsme si, že otevření obchodu a vstup do WTO povedou k demokratizaci Číny, ale pravý opak se stal pravdou. Využili všechny výhody proti nám a nesmírně posílili,“ popsal s tím, že zatímco jen málokterou ze západních firem natěšených na obří čínský trh skutečně vpustili, naopak jejich firmy začaly dobývat svět. Příkladem čínského postupu jsou samořiditelná auta. Speciální komise tamního ministerstva průmyslu a informačních technologií vydala na konci loňského roku, 27. prosince, výhled, podle kterého by se v jejich budování měla co nejvíce posílit role domácích firem.

Není bez zajímavosti, že jejím předsedou je samotný ministr Miao Wei, bývalý šéf státní automobilky Dongfeng, a nikoli náhodou také architekt klíčového plánu Made in China 2025, jenž má za cíl vybudovat soběstačnou průmyslovou říši středu. Pokud tedy Miloš Zeman varuje před ohrožením investic Škody Auto na čínském trhu, největší hrozbou může být čínský, nikoliv český stát. V dnešním světě nejde o nic menšího než o souboj ideologií a pohledů na svět.

Vazalská prosperita

Na jedné straně stojí čínský nacionalismus a protekcionismus, který proti Západu používá jeho dosud největší zbraně – moderní technologie, otevřený obchod a globalizaci. Čína dle dostupných zpráv vyvezla své sofistikované systémy sledování populace už do 18 rozvíjejících se zemí. A v dalších 36 pomáhá potlačovat svobodu slova, jak loni v říjnu popsal think tank Freedom House. V těchto méně rozvinutých zemích pak má mnohem menší šanci jakýkoliv zákaz nasazení 5G technologií od Huawei, jak udělala Austrálie, Nový Zéland a Japonsko, a výrazně varovaly i Británie nebo nejnověji Německo.

Země se inspirují čínským modelem vládnutí, který jim přináší prosperitu, již jim Západ nebyl schopný nabídnout. Byť opět veskrze vazalskou. Dalo by se dokonce říct, že se čínští komunisté poučili v tom, v čem se mýlil Karel Marx, na jehož učení si dodnes oficiálně zakládají.

Lze očekávat, že v zemích, jako je africká Zambie, nezůstanou u billboardu obřích čínských bank na letištích, kde budou přistávat čínská letadla, po čínských dálnicích budou jezdit čínská auta, v čínských přístavech se budou plavit čínské lodě. Co hůř, země se inspirují čínským modelem vládnutí, který jim přináší prosperitu, již jim Západ nebyl schopný nabídnout. Byť opět veskrze vazalskou. Dalo by se dokonce říct, že se čínští komunisté poučili v tom, v čem se mýlil Karel Marx, na jehož učení si dodnes oficiálně zakládají.

K jeho vysněné světové revoluci nedošlo v průmyslově vyspělých zemích, jak předpokládal, ale naopak v těch nejslabších. A podobně se v nich i dnes nejlépe rozvíjí moderní ekonomický kolonialismus. V těch vyspělých se pak vede zásadní debata, jak se k čínským penězům, firmám a technologiím postavit. Oxfordská univerzita naposledy odmítla nadále poskytovat alibi Huawei a odmítla od něj nadále přijímat finanční dary na výzkum, kterým se pak mohou zaštiťovat.

V Izraeli se pak diskutuje, zda je v národním zájmu přenechat správu jednoho z přístavů čínské společnosti jako v mnoha zpravidla chudších zemích. U nás se pak dá podobná debata v podstatě zjednodušit na otázku: Na které straně nové železné opony chceme stát tentokrát?