Články autora

Máme se mnohem lépe než před 30 lety. Třináctkrát ale…

Oslavy třicátého výročí 17. listopadu.

Nelze se ubránit přesvědčení, že mnoha negativním jevům bylo možné částečně zabránit a že dnešní situace mohla být mnohem lepší. Více „zla“ i „dobra“ ve srovnání s minulostí, je důsledkem toho, že dnes je vše mnohem polarizovanější než v „šedé“ společnosti „reálného socialismu“. Zaplať pánbůh, že to není horší. Píše Václav Hořejší.

23.11.2019

Akademik Josef Říman dělal za normalizace život vědců snesitelnější

Josef Říman (1925–2019), dlouholetý ředitel Ústavu molekulární genetiky ČSAV.

Mnozí dlouholetého ředitele Ústavu molekulární genetiky ČSAV Josefa Římana, který zemřel 12. října, vidí jako „normalizačního“ člena ÚV KSČ. Podle vědeckých pamětníci byl zejména vědec.

1.11.2019

Aplikovaný versus základní výzkum: Nejlepší praxí je dobrá teorie

Jak funguje systém odměňování vědeckých pracovníků v Česku a jak v zemích, jež...

Zatímco u firemního výzkumu je jasné, k čemu je, u základního akademického výzkumu je legitimní se ptát, k čemu jej společnost potřebuje, jak se vracejí investice, a jak se pozná, že je kvalitní.

26.10.2019

Díky moderní vědě by klimatické problémy mělo být možné vyřešit

Klimatické změny.

Podle některých klimatických alarmistů, pokud okamžitě nesnížíme produkci skleníkových plynů, do 30 či dokonce deseti let zanikne naše civilizace. I bez lidstvem vyvolané změny klimatu nás však příroda ohrožuje.

25.8.2019

Moderní přírodověda není materialistická ideologie

Věda.

Nové směry v přírodovědě se neobjevují tak, že je prosadí vlivný profesor. Vědci nemají zájem potlačovat jakkoli bizarní a neočekávaná pozorování, byť v rozporu se současnou teorií. Naopak, touží po objevu nového, co by jí otřáslo. Věda si však nečiní nárok na „vše“ v našem životě.

10.8.2019

Imunitní systém pomáhá. Ale i škodí

Imunitní systém: Makrofágy pohlcují škodlivé mikroorganismy (viry, bakterie),...

Imunitní systém by měl reagovat, pokud možno, pouze na látky potenciálně nebezpečné. Navzdory velkému pokroku základního imunologického výzkumu ale dodnes nevíme, jaké jsou spouštěcí mechanismy některých chorob.

14.7.2019

Očekávání spouští biochemické děje, jež ho mohou naplnit

Placebo.

Na využití placebového principu jsou založeny úspěchy léčitelů, vědomě, či nevědomě dobrých psychologů. Tyto psychologické techniky by si měli lépe osvojit i standardní lékaři. V rámci boje proti šarlatánům by se nemělo ničit, co mnoha pacientům pomáhá.

23.9.2018

Jak zpomalit stárnutí

Stárnutí.

Většina z nás touží po co nejdelším zdravém životě. Stárnutí je však spojeno se zvýšenou četností řady chorob. Osmdesátiletý člověk má 40krát větší šanci, že dostane rakovinu, a 600krát, že Alzheimerovu chorobu. Je stárnutí rizikový faktor těchto chorob? Není stárnutí také jedna komplexní choroba?

1.10.2017

Polemika: Volat po změně vedení Grantové agentury smysl má!

Cožpak k hlavnímu problému podfinancování musíme snášet ještě problémy další a zbytečné, způsobované vedením GAČR? ptá se Václav Hořejší.

15.4.2014

Nobelova cena: Jak se v buňkách přesouvají proteiny

Objevy oceněné letošní Nobelovou cenou za lékařství mají klíčový význam z hlediska porozumění jednomu ze základních buněčných mechanismů.

18.10.2013

Vědci, napište něco o svých objevech! To se lehko řekne...

Jak vyřešit nesnadnou srozumitelnost specializovaných vědeckých projektů? O úskalích popularizace základního výzkumu píše Václav Hořejší.

5.7.2013

Je skutečně třeba „osvobodit vězněného ducha bádání“?

S požadavky Sheldrakea a Kurase, aby věda otevřela dveře „nevědeckým“ metodám, nápadům, debatám a dialogům, nesouhlasí Václav Hořejší.

5.6.2013

Může vědec chodit do kostela?

Jdeme po správné cestě, jejímž důležitým výsledkem je, že věda a „rozumné“ náboženství jsou zjevně zcela kompatibilní, píše Václav Hořejší.

20.5.2013

O smutné pýše Cyrila Höschla

V poradním orgánu vlády opravdu nemají co dělat podnikatelé s minimálním ponětím o světově kvalitním výzkumu, domnívá se Václav Hořejší.

2.1.2013

Ministerstvo vědy? Jen to ne!

Vyřešil by problémy financování výzkumu v Česku jeden samostatný úřad, který by rozděloval 26 miliard? Dle Václava Hořejšího nikoliv.

6.12.2012

O autorovi

Václav Hořejší

Václav Hořejší | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy
Molekulárni imunolog. Profesor imunologie na Přírodovědecké fakultě  Univerzity Karlovy a ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Vystudoval biochemii na PřF UK, v roce 1977 obhájil kandidátskou práci. V letech 1985 až 1986 a 1988 pracoval na Harvardově univerzitě. Od roku 1977 působí v AV ČR (molekulární imunologie). Je autorem desítek odborných i popularizačních článků a editorem  časopisu Immunology Letters. V roce 2004 obdržel státní medaili Za zásluhy.