Články autora

V bezbřehé oslavě liberální emancipace je třeba být opatrný

Postliberální diktatura.

„Velebme liberalismus za emancipaci, je třeba jej za ni velebit, protože leccos skutečně dobrého přinesla. Jen nezapomínejme, co všechno lidem vzala. Protože ona jim skutečně cosi podstatného vzala. Kráčíme vpřed, ale ne vždy nahoru,“ říká v rozhovoru americký konzervativní myslitel Patrick Deneen, který v září přednášel i v Praze.

19.10.2019

Bolševismus i sionismus přicházely s řešením židovského problému

Bolševik.

Americký historik Yuri Slezkine v rozhovoru říká, že když se proroctví bolševického proroka nenaplnilo, bolševici propadli neurózám. A když zestárli, nedokázali mnozí z nich vysvětlit, za co v mládí bojovali, a dospěli k závěru, že své životy promarnili.

22.9.2019

Přestaňme být posedlí fašismem

Maďarský premiér Viktor Orbán objevil recept, jak dobýt a udržet moc bez...

Skutečným nebezpečím, jemuž jsou západní společnosti vystaveny, není fašismus ani návrat do třicátých let 20. století, ale rozmělnění demokracie, její vyprázdnění, ritualizace, čehož názorným příkladem je maďarský premiér Viktor Orbán, konstatuje v rozhovoru britský teoretik fašismu a emeritní profesor moderních dějin Roger Griffin.

21.7.2019

Čínský systém je socialistický na papíře

Čína.

„V Číně se systému oficiálně říká socialismus s čínskými rysy. Důraz je třeba klást na slovo rysy, nikoliv socialismus. Čínské rysy převálcovaly socialismus, vysály jeho podstatu, zbyla skořápka, prázdný název. Záleží jen na rozhodnutí lidí u moci,“ říká v rozhovoru čínská spisovatelka Šeng Kche-I.

7.7.2019

Udělat diktaturu ve jménu svobody není nemožné

Postliberální diktatura.

„Pokušení omezit demokracii je silnější v takzvaně liberálně-demokratickém prostředí než v zemích, jež někteří nazývají téměř neliberálními polodiktaturami se sklony k úplným diktaturám,“ říká v rozhovoru polský filozof a publicista Dariusz Karłowicz.

23.6.2019

Diktátorské tlupy chtějí rozdělit společnost, aby ji mohly ovládat

Populismus.

„Dvě třetiny společnosti se chovají podle hesla ,Třeba na jatka, ale hlavně že nás vedouʽ. Potřebují autoritu ve všech otázkách, jež ve svých životech řeší. Jinak jsou ve světě naprosto ztracení,“ říká v rozhovoru psychiatr Radkin Honzák.

5.5.2019

Stalin nebyl hlupák

Josif Vissarionovič Stalin.

Otázku, kdo byl Josif Vissarionovič Stalin, se pokoušelo zodpovědět mnoho historiků. Nikdo však nešel do takové hloubky jako americký historik Stephen Kotkin. Napsal o něm již dvě tisícistránkové knihy a ještě jednu další – o jeho životě v letech 1941 až 1953 – píše. Kotkin líčí Stalina jako lidskou bytost, neboť zlo je mnohem zajímavější, je-li lidské.

6.4.2019

Reprezentativní demokracie, jakou jsme znali, nefunguje

Demokracie.

Britský politický filozof David Runciman loni upoutal pozornost svou knihou How Democracy Ends. Jeho diagnóza demokracie je na první pohled krutá: stárne, přestává odpovídat současné společnosti. V rozhovoru však pesimismus odmítá.

24.2.2019

Perský záliv drží basu se Saúdskou Arábií

Blízký východ.

„Politika EU by měla být konzistentní. Říct, že svou politiku bude uplatňovat vůči všem, nebo přiznat, že ji vůči všem uplatňovat nehodlá a její přístup je selektivní, a tudíž závisí na zájmech, jež v daném regionu sleduje. Bylo by to poctivější než neustálé lhaní,“ říká v rozhovoru arabista Petr Pelikán.

3.2.2019

Čekáme na katastrofu

Dobro a zlo.

Věčný zápas dobra a zla, dobro a zlo v moderních či postmoderních přetechnizovaných společnostech, ztráta vnitřního kompasu lidí, strach z atomových zbraní, internet nebo čínský sledovací systém. Těmto problémům i svým básním se v rozhovoru věnuje čínský básník Jidi Majia.

9.12.2018

Po listopadu 1989 rozvoj občanských aktivit nenastal

Listopad 1989

Signatář Charty 77 a jeden z nejpůvodnějších českých historiků Jan Tesař žije v Brezové pod Bradlom na Slovensku, ale občas zavítá i do moravské metropole. A právě v Brně umožnil vést rozhovor a debatovat nejen o roli státu, konformitě, disentu a českých a československých dějinách, ale především o současnosti, zvláště pak o tom, co se mu na ní nelíbí.

17.11.2018

Masaryk, Patočka a Havel na Nové scéně Národního divadla

Tomáš Garrigue Masaryk.

Ve foyeru Nové scény Národního divadla se v pondělí 29. října diskutovalo o třech klíčových českých osobnostech našeho „krátkého“ 20, století. Co pojí T. G. Masaryka s Janem Patočkou a Václavem Havlem? A v čem se jimi můžeme nechat inspirovat? Takové otázky si kladli Václav Bělohradský, Eliška Fulínová, Roman Joch a Martin Palouš.

30.10.2018

Do vzpomínek promlouvají i jiné věci než to, co jsme zažili

Paměť.

„Paměť v principu nefunguje příliš jinak než stránka na Wikipedii. Můžete na ni vstoupit a cokoli na ní změnit – neznatelně, ale i zásadně –, ale musíte si současně být vědomi, že totéž mohou kdykoliv učinit i jiní lidé,“ říká v rozhovoru americká psycholožka Elizabeth Loftusová.

7.10.2018

Medicína nezužitkovává, co by organismus dokázal sám

Placebo.

Současná medicína nebere v úvahu nic, co nelze změřit. Vidí v člověku jen oživený stroj Reného Descarta, ve kterém probíhají výlučně mechanické pochody, které můžeme dohledat a pozorovat. Jenže tak to není, je třeba vzít v úvahu i psychologii a sociální kontext. Placebo není žádná lumpárna, říká v rozhovoru psychiatr Radkin Honzák.

22.7.2018

Pro lidi začalo být přirozené nepodepsat se pod to, co napsali

Jugonostalgie.

Nejvýznamnější slovinský spisovatel Drago Jančar navštívil v květnu Prahu. Přestože ho rozhovory o politice unavují, byl ochotný bavit se o demokracii a kapitalismu nebo také o tom, co dnes, po vynálezu internetu, znamená autor.

1.7.2018

O autorovi

Přemysl Houda

Přemysl Houda | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Reportér České pozice. Vystudoval historii a politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Následně na FF UK úspěšně dokončil doktorské studium v oboru politologie. V současné době přednáší nejnovější československé a české dějiny na Vysoké škole ekonomické v Praze a Fakultě humanitních studií UK.