Články autora
Uzdraví Řecko své finance, ekonomiku a civilizaci?
Řecko si minulý týden vyžádalo odklad všech splátek do konce června. Navíc má před sebou další horký termín: 10. června musí splatit pokladniční poukázky ve výši 1,8 miliardy eur. Případný řecký bankrot však existenci eura ani jeho stabilitu neohrozí. Pochybnosti se nicméně do mysli vkrádají.
Pryč s moralizováním. Za uprchlíky nemůžeme
Poroste-li životní úroveň v Africe a v Asii dosavadním tempem, bude přibývat i potenciálních emigrantů do Evropy. Jedním řešením ekonomického přistěhovaleckého problému by mohlo být, kdyby Evropa podstatně omezila svůj sociální stát.
Má Čína větší šanci stát se supervelmocí než Japonsko?
Optimisté dávají Říši středu za vzor Západu, čímž se v podstatě opakují 80. léta. Tehdy byla považovaná za budoucí supervelmoc země vycházejícího slunce. Než se ukázalo, jak fatální je její dluhový problém. Zdá se, že ani Číňané neujdou svému osudu.
Řecké a španělské opakování dějin
Zkušenost s východoevropskou formou socialismu je nepřenosná. Pro mladé Řeky a Španěly jde o bezvýznamnou historii z neznámého kouta Evropy. Bohužel. Řeky tak po vítězství Syrizy čekají těžké časy, a pokud uspěje ve Španělsku Podemos, poznají krutou realitu socialismu i tam. Píše Pavel Kohout.
Velká Británie: Dominance dvou stran končí
Británii čekají 7. května všeobecné volby. Již delší dobu je zřejmé, že tradiční většinový systém dvou stran se hroutí – prosazují se dvě uskupení, která nelze v politickém spektru zařadit dle kritérií, na něž jsme byli zvyklí. A je pravděpodobné, že po příštích volbách bude situace ještě zapeklitější.
Strategická prozíravost Winstona Churchilla
Přirozená inteligence a velký zájem o historii a politiku umožnila světoznámému britskému státníkovi vidět podstatu nacismu již v listopadu 1932. Jak by dějiny vypadaly, kdyby nebylo „faktoru Churchill“?
Když začne inflaci pumpovat Evropa
Po dlouhé době Evropská centrální banka zahájila program kvantitativního uvolňování. Otázkou je, zda je vyšší inflace to, co Evropa opravdu potřebuje.
Západ v agónii
Řadu století Evropa a její kultura dominovaly světu. Evropa dala lidstvu zásadní vědecké objevy a největší umělecká díla. Rovněž lidská a občanská práva, demokracie a svobodný obchod. Nyní se však zdá, že je Evropa u konce s dechem.
Předražená práce, zlevněný kapitál
Práce jako výrobní faktor je na Západě uměle předražená kvůli daním a odvodům. Investice do technických zařízení zase daňově zvýhodněny. Obojí ve stále vyšší míře. Výsledkem je chronická nezaměstnanost. O práci a kapitálu píše Pavel Kohout.
Jak nepodlehnout finančním mýtům
Zakladatel poradenské firmy Orcam Financial Group ze San Diega Cullen Roche píše z pozice praktika, nikoli teoretického ekonoma z univerzity nebo centrální banky. Tento jeho postoj se neprojevuje pouze v příjemně vstřícném stylu psaní. Důležité je, že pomáhá odhalovat některé mikro- i makroekonomické mýty jak laiků, tak odborníků.
25 let v ekonomice: Čtyři proklatě drahé omyly
Mohla se česká ekonomika po listopadu 1989 vyvíjet lépe? Mohly dnes české mzdy být například na polovině rakouských, anebo ještě výše? Nezahodili jsme některé šance? Čtyři pasti, do kterých české hospodářství spadlo po sametové revoluci.
Řešení globální chudoby: Zvýšit IQ jódem a železem
Válka – chudoba – intelekt. Nerozlučná trojice. Pokud by se pronikavě zvýšily intelektové schopnosti obyvatel nestabilních zemí, konkrétně například Afghánistánu, Iráku či Sýrie, přispělo by to k řešení problému chudoby a k omezení válečných rizik. Myšlenka, jak toho dosáhnout poměrně lacino, se v poslední době objevila v několika studiích.
Složité makroekonomické modely jsou k ničemu
Je smutným faktem, že nejsledovanější ekonomické a finanční statistiky bývají zpravidla nejméně spolehlivé, například HDP či nezaměstnanost. Ekonomie a finance jsou zhruba na úrovni medicíny před objevem krevního oběhu. Definice základních veličin se často mění a podléhají propagandě. Ekonomie není radostná věda. Píše Pavel Kohout.
Český dluh aneb Krájení jedovatého salámu
Odhad deficitu českého státního rozpočtu na rok 2014 činí okolo 100 miliard korun. Veřejnost je k podobným novinkám značně apatická. Ale neměla by být. Veřejný dluh je totiž nebezpečnější, než se zdá.
Rozhodují hormony
Každý poradce ve finančních záležitostech se čas od času setká s klientem, který přímo a zcela vážně položí otázku: „Bude válka?“ Odpověď „ne, v žádném případě, není se čeho bát, máme přece Evropskou unii“ bývá považována spíše za žert, který předchází skutečné odpovědi. V seriálu ČESKÉ POZICE na téma „válka“ pokračuje ekonom Pavel Kohout.
O autorovi
Pavel Kohout
