Články autora

Jak dlouho ještě zůstane francouzský sociální stát štědrý?

Eiffelova věž

Ve Francii neustále rostou sociální výdaje. V roce 1984 činily zhruba čtyři, ale v roce 2015 již více než 18 miliard eur. Francouzský střet o příspěvek na bydlení pak ukazuje, že západní politici mají strach prosadit radikální reformy. Namísto nich dělají jen kosmetické úpravy, přičemž doufají v hospodářský růst. Píše Matěj Široký.

5.5.2018

Donald Trump a Emmanuel Macron aneb Dva odlišní alfa samci

Olivier Piton, Les transgressifs au pouvoir

Navzdory některým shodným postojům v prezidentských kampaních se americký a francouzský prezident Donald Trump a Emmanuel Macronse skoro ve všem liší – v názorech, osobnostech i v kariérách.

2.5.2018

Změna postavení Číny ve světě přináší novou geopolitickou hrozbu

Mathieu Duchâtel, Géopolitique de la Chine.

Čína už není jen světovou továrnou, ale od roku 2000 i expandující obchodní velmocí. Zvyšuje investice ve světě, a aby je ochránila, bude v něm častěji zasahovat.

18.4.2018

Rozdělení na pravici a levici ztratilo opodstatnění

Alain de Benoist, Le moment populiste: Droit-gauche c’est fini!.

Jedno ze současných klišé tvrdí, že populismus je extrémně pravicový, což se však zdá být v rozporu s realitou. Jde totiž především o postoj proti elitám, což z něj dělá spíše levicový směr. Navíc je reakcí lidu na nečinnost politiků a na zklamání z demokracie. Populismus nechce zakládat nic nového, jen obydlet demokratický systém.

4.4.2018

Dokáže francouzský prezident Macron vést bez konfliktu?

Régis Debray, Le nouveau pouvoir.

Francouzský prezident Emmanuel Macron je jedním z průkopníků rodícího se nového světa, v němž mladí lidé už nesledují každodenně televizní zprávy a jejich hlavním zdrojem informací se stal smartphone.

21.3.2018

Lenin zničil demokratické levicové myšlení

Stéphane Courtois, Lenine, L’inventeur du totalitarisme.

Marxismus neudělal z Vladimíra Iljiče Lenina revolucionáře, ale Lenin mu dal revoluční směr – nechtěl sloužit lidu proti carovi, jak hlásali ruští revolucionáři, ale samotné revoluci.

28.2.2018

Euro je past, z níž není uniku

Janis Varufakis, Et les faibles subissent ce qu’ils doivent?: Comment l’Europe...

Jednou z chyb projektu eura je představa, že monetární politika může být apolitická. Řecko se stalo první zemí eurozóny v bankrotu, protože němečtí bankéři nebyli ochotní půjčovat peníze méně rozvinutým zemím. Mělo sloužit jako odstrašující příklad pro Paříž a Řím.

7.2.2018

Občanská válka v Sýrii je globální katastrofou

Frédéric Pichon, Syrie: Une guerre pour rien

Syrský konflikt končí. Co bude následovat a co vyvolá porážka Islámského státu? Syrský stát se neobejde bez zahraniční pomoci, přičemž hlavní slovo budou mít velmoci USA, Rusko a Čína a lokální mocnosti Turecko, Írán a Izrael. Dozvuky tohoto konfliktu budou trvat dlouho, protože není jen vojenský, ale také kulturní a ideologický.

24.1.2018

Střet USA, Číny a Německa o ovládnutí světové ekonomiky

Jean-Michel Quatrepoint, Le choc des empires: États-Unis, Chine, Allemagne:qui...

Čína a Německo zaujímají v politice merkantilní postoj, když ji určují obchodní zájmy a velké společnosti, přičemž stát je strategickým partnerem podnikatelů. Rozdíl je v tom, že Německo nemá stejné ambice jako Čína, a euro není nástrojem k obchodní válce s USA jako v případě jenu. USA, Čína a Německo pak tvoří velmocenskou trojici.

10.1.2018

Odmítnutí minulosti redukuje člověka na biologické procesy

Bérénice Levetová, Le crépuscule des idoles progressistes.

Člověk potřebuje smysl života, přičemž v tomto jeho hledání je kultura nezastupitelná. Upozadění historie způsobuje úpadek smyslu pro národ, což není jen skupina lidí, ale i způsob obývání světa.

6.12.2017

Je možné dlouhodobě žít ve společnosti ovládané fikcemi?

Rémi Brague, Giulio Brotti, Où va l’histoire ? Entretiens avec Giulio...

Postmoderní kultura není schopná uvažovat o dlouhodobých vztazích lidí ve společnosti a je nepřátelská k historicitě, subjektivitě a pravdě. Cestou z krize je nový přístup k humanismu, přičemž překážkou jsou dva odlišné požadavky – svoboda pro všechny a rovnost. Oba jsou ale fikce.

22.11.2017

Francouzská společnost není rovnostářštější, ale rozdělenější

Christophe Guilluy, Le Crépuscule de la France d’en haut.

Rozdělení Francie na periferii a velká města má dvě roviny: sociální – obyvatelé měst mají vyšší příjmy – a morální – jejich názor je považovaný za správnější než těch z periferie. Ti mají sklon hlasovat pro extremistické pravicové nebo levicové strany, obyvatelé měst pro umírněné.

25.10.2017

Významní partneři francouzské vlády: Saúdská Arábie a Katar

Christian Chesnot, Georges Malbrunot, Nos très chers émirs: Sont-ils...

Ke které petromonarchii bude dnešní francouzský prezident Emmanuel Macron nejvstřícnější? Vrátí se ke spolupráci s Katarem, bude pokračovat v dobrých vztazích se Saúdskou Arábií či se rozhodne pro jinou arabskou zemi?

18.10.2017

Jak nahradit francouzský lid

Phlippe Karsenty, Renaud Camus, 2017, dernière chance avant le Grand...

Pojem velké nahrazení vymyslel francouzský spisovatel Renaud Camus a označuje proměnu lidu. V případě Francie není absolutní, protože původní obyvatelstvo zůstává, ale začleňují se do něho jiné národy. Cílem je vytvořit nový národ odpovídající globální ekonomice.

13.9.2017

Macronův autoritativní způsob vládnutí je znakem jeho slabosti

Prezidentem Emmanuel Macron (vlevo) a bývalý áčelník generálního štábu...

Nový francouzský prezident Emmanuel Macron by se měl zamyslet, je-li uplatňování autority a vynucování poslušnosti podřízených jako v případě demise generála Pierra de Villierse dobrou metodou k uskutečnění politických plánů.

2.9.2017

O autorovi

Matěj Široký

Matěj Široký, publicista. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy
Po studiu na Vysokém učení technickém v Brně přesídlil do Francie, kde v roce 2006 začal studovat filozofii. Absoloval Institut de Philosophie Comparée, Sorbonne Paris IV, Institut catholique de Paris. V současnosti přednáší filozofii pro privátní sféru jak ve Francii, tak v Česku. Spoluzakladatel českého občanského sdružení Přátelé filosofie, které se věnuje popularizaci klasické filozofie.