Články autora

Současná snaha o politiku bez náboženství z ní činí náboženství

Křesťanství.

Nevyměnila západní civilizace Boha za modly? Je náboženství kompatibilní s liberalismem? I na tyto otázky se snaží odpovědět ve své knize Aveuglements: Religions, guerres, civilisations (Zaslepení. Náboženská vyznání, války, civilizace), v níž se věnuje náboženství v dnešním světě, francouzský historik a teolog Jean-François Colosimo.

9.10.2019

Na feminismus nelze nahlížet z hlediska patriarchátu

Demonstranti na shromáždění pro rovnost pohlaví a proti násilí na ženách. MDŽ v...

Americký sociolog a historik Christopher Lasch ve svém posmrtně vydaném souboru esejů Women and the Common Life: Love, Marriage, and Feminism (Ženy a obyčejný život. Láska, sňatek a feminismus) předpověděl vývoj nejen feminismu, ale i jeho vliv na obyčejný život.

2.10.2019

Jak se (ne)stát nacistou

Johann Chapoutot, Comprendre le nazisme.

Nacismus se mnohem více než hrou na city snažil přesvědčit vědeckostí a normálností. Nacisté byli posedlí vědou a snažili se dokázat, že jejich teorie mají vědecký základ. Nacismus je zvrácená, ale vnitřně soudržná doktrína s uceleným pohledem na svět. Právě tyto dva aspekty umožňují pochopit, proč se jím mnoho Němců nechalo svést.

28.8.2019

Katolická církev se musí reformovat odspodu

Robert Sarah, Nicolas Diat, Le soir approche et déjà le jour baisse.

Krize západní společnosti je především krizí víry – postmoderní člověk ji odmítá, a proto je uzavřen do svého světa a časem se propadá do beznaděje. Víra je osobní vztah k Bohu, který se odehrává v rámci katolické církve. Věřící by měli usilovat o lepší křesťanský život, jehož centrem je modlitba a Bůh.

7.8.2019

Lidstvo se utváří jen díky limitům, které si uloží

Jean-François Braunstein, La philosophie devenue folle: Le genre, l’animal, la...

Omyl genderistů a bojovníků za práva zvířat a eutanazii spočívá ve víře, že je třeba odstranit všechny hranice a zábrany – mezi pohlavími, zvířetem a člověkem a živými a mrtvými. Ty ale udržují lidstvo. Pokud je odstraníme, ocitneme se v divočině. Uznat limity a hranice je cestou k nové identitě.

10.7.2019

Jak vychovávat dítě, aby se stalo dobrým člověkem

Chantal Delsolová, Un personnage d’aventure: Petite philosophie de l’enfance.

Jen dítě vychované v milující rodině se může pokusit o všechna dobrodružství, jež mu svět nabídne. Naučí-li se přijímat realitu, byla jeho výchova úspěšná. Důsledkem neúspěšné výchovy jsou děti, které nejsou odpovědné za svůj život ani za společnost, v níž žijí.

19.6.2019

Francie: Prezident Macron žluté vesty podcenil. A stále podceňuje

Emmanuel Macron a žluté vesty.

Hnutí žlutých vest odstartovala daň z benzinu, ale jeho hlavními příčinami jsou nedůvěra v současnou demokracii a pokles kupní síly Francouzů.

9.6.2019

Morální hodnoty nejsou v módě. Nahradila je rovnost

Philippe Bénéton, Le dérèglement moral de l’Occident.

Západní společnost má dvě možnosti. Buď se smíří s vyprázdněným světem řízeným technikou a ekonomikou, nebo se jí podaří navázat na tradici Atén a Jeruzaléma. Obnovu přinese jen vzdělání, jež bude vedle vědomostí předávat i morální hodnoty.

22.5.2019

Hnutí žlutých vest: Vzpoura běžného Francouze proti duchu doby

I přes potyčky byly demonstrace v Paříži tentokrát klidnější.

Ve Francii se nůžky neotvírají jen mezi bohatými ve velkoměstech a chudými zejména z předměstí. Žije v ní ještě třetí skupina označovaná za periferii – Francouzi z malých měst a venkova, kteří tvoří většinu hnutí žlutých vest.

1.5.2019

Znepokojená Francie: Počet násilných trestných činů stále roste

Laurent Obertone (pseudonym), La France Orange Mécanique.

U francouzských soudů zaznívá, že útočník je obětí společnosti. Násilí není projevem osobní volby, ale důsledkem tlaku společnosti. Sklon k násilí je znakem selhání morálky, dle níž je správná rovnost, proto se kriminalita ve Francii v nejbližší době nesníží.

24.4.2019

Jak nebýt v neustálém pohybu

François-Xavier Bellamy, Demeure: Pour échapper à l’ère du mouvement...

Řešením dnešní krize je stejně jako u antických Řeků kontemplace, neboť díky ní lze znovu objevit smysl vlastního jednání a zachránit svět.

10.4.2019

Třicet omylů dialogu islámu a křesťanství

François Jourdan, Islam et christianisme, comprendre les différences de fond.

Proč pokračovat v dialogu islámu a křesťanství, je-li jejich shoda v podstatě vyloučená? Ve skutečnosti však nejde o náboženský dialog, ale o dialog v křesťanství, a měl by sloužit především k tříbení vlastních i teologických názorů.

27.3.2019

Jak být dobrým novinářem

Ingrid Riocreuxová, La Langue des medias.

Novináři získali díky moci zakazovat vyjadřování se v médiích novou roli ve společnosti – hlídají v ní pořádek, nikoli politický, ale ideologický. V novinařině tedy nejde o hledání pravdy, ale zaujmutí správného názoru. Novináři nechtějí manipulovat, většina jejich nepřesností není úmyslná, ale důsledkem nedostatečné znalosti jazyka.

6.3.2019

Nerovnost lidí nebude jen ekonomická, ale i informační

Budoucnost žurnalistiky a tištěných médií.

Inzerenti média opouštějí a příjmy z reklamy stahují Google nebo Facebook. Je možné, že přístup ke kvalitním informacím budou mít jen bohatí lidé.

16.2.2019

Problémy v důsledku globalizace nevyřeší její větší podpora

Výbor Orwell, Natacha Polonyová, Bienvenue dans le pire des mondes.

Jednou z možností, jak čelit globalizaci, je vymanit se z područí amerických technologických společností, jako je Amazon, Google nebo Facebook, které mají v podstatě celosvětový monopol. Cestou pro Francii i Evropu je vytvořit k nim alternativy.

30.1.2019

O autorovi

Matěj Široký

Matěj Široký, publicista. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy
Po studiu na Vysokém učení technickém v Brně přesídlil do Francie, kde v roce 2006 začal studovat filozofii. Absoloval Institut de Philosophie Comparée, Sorbonne Paris IV, Institut catholique de Paris. V současnosti přednáší filozofii pro privátní sféru jak ve Francii, tak v Česku. Spoluzakladatel českého občanského sdružení Přátelé filosofie, které se věnuje popularizaci klasické filozofie.