Články autora

Všichni na žebříčky brblají, ale každý chce být nahoře

Jan Konvalinka, prorektor pro vědu Univerzity Karlovy

„Nikdo z nás není dost dobrý, musíme aspirovat na světovou špičku. Nestačí, že jsme nejlepší v Česku a dobří v středoevropském měřítku. V evropském měřítku stále dobří nejsme,“ říká v rozhovoru Jan Konvalinka, prorektor Univerzity Karlovy pro vědu, a sám také špičkový vědec.

8.10.2014

Martin Kovář: Čas politické korektnosti skončil. Nebo končí.

Prorektor Univerzity Karlovy Martin Kovář.

Podle profesora světových a obecných dějin Univerzity Karlovy už jsme ve válce, jež je ale trochu jiná než první nebo druhá světová. Dějiny se neopakují a všechny paralely jsou falešné. Vladimir Putin není Adolf Hitler a dnešní Rusko není nacistické Německo, říká v rozhovoru historik Kovář.

21.9.2014

I vědci mají své „facebooky“

Vědci na sociálních sítích.

Karel Berka je vynikající chemik z olomoucké Univerzity Palackého. Kromě facebookového profilu je zapojen i do dalších sociálních sítí. Vědeckých. Mezi nejpopulárnější akademické sociální sítě patří ResearchGate, Google Scholar nebo Academia.edu. Berka není v Česku jediný. I u nás už jsou na nich tisíce vědců a doktorandů.

2.9.2014

Když Češi sbírají lesní plody, pak za miliardy

Houby (Ilustrační foto)

Česko od roku 1994 disponuje evropsky unikátní statistikou lesního sběru. Rok 2013 byl v přepočtu na běžné ceny rekordní: plodů bylo za 7,7 miliardy – hub za 5,4 miliardy, následují borůvky za 1,5 miliardy...

20.8.2014

Profesor Doležel: „Nikde není psáno, že nemůže být hladomor“

Vědecký ředitel Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum v...

„Jediná hlavní plodina, která má potenciál růstu, je pšenice. Velké firmy se proto k jejímu šlechtění vracejí,“ říká Jaroslav Doležel. Vědci z 23 světových laboratoří se podíleli na luštění dědičné informace pšenice. Jednou ze tří klíčových byla Doleželova.

17.8.2014

Martin Dvořák: „Restaurátor nesmí dělat chyby“

Martin Dvořák  při restaurování sochy princezny Šeretnebtej.

Tajemný Egypt i tajemné památky. Čeští egyptologové sklízejí světové uznání. Co se s tisíce let starými předměty děje po nalezení? Začíná boj o čas: památka uložená staletí ve stabilním prostředí ho najednou změní...

10.8.2014

Úspěch české vědy: Tajemství „Pravčických bran“ odhaleno

Národní přírodní památka Pravčická brána se nachází na území Národního parku...

Jak vznikla Pravčická brána? Podobné pískovcové útvary jsou po celém světě: skalní brány Arches v Utahu, sloupky ve Venezuele, ale i „sochy“ či věže v Adršpachu nebo Českosaském Švýcarsku. Přestože se jejich vznikem zabývali mnozí geologové, nedokázali vysvětlit, jak se rodí. Od neděle je vše jinak.

22.7.2014

Vědecký průlom Čechů: „Odemkli“ genom pšenice

Pšenice

Lidstvo se ocitlo na prahu šlechtitelské revoluce - získalo přístup ke klíčové dědičné informaci pšenice. K objevu přispěli vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR a z Centra regionu Haná.

19.7.2014

Marek Mráz zkoumal leukemii v USA, teď se vrací

Vědec Marek Mráz.

„Někteří pacienti přežívají s chronickou lymfatickou leukemií desítky let, zatímco jiní pouze desítky měsíců. S kolegy studujeme, jak se tyto různé skupiny pacientů liší na úrovni molekulárních drah,“ říká vědec, který míří do brněnského centra CEITEC.

Fotbalisté jako bohové a MS jako politikum Latinské Ameriky

Brazilští fanoušci při sledování semifinálového zápasu proti Německu, který 8....

„Brazilci přijali prohru 1:7 v semifinále mistrovství světa jako katastrofu celonárodního rozměru,“ říká profesor Josef Opatrný z Univerzity Karlovy, který zná latinskoamerickou společnost jako málokdo. A podotýká: „Jaký vliv pak bude mít ,národní ponížení‘ na říjnové prezidentské volby, se neodváží předpovědět nikdo.“

12.7.2014

Jak okysličit české vysoké školství

Pěstujeme si na vysokých školách místo jedinečných osobností tak trochu masově vyráběné roboty? Kde skončí utilitárnost vzdělání, jemuž chybí onen klasický vzdělanostní korpus?

V biologii se pro křížení příbuzných jedinců ujal termín „inbreeding“. Důsledky? Přenášení vad do dalších generací i snížení plodnosti. Stejné slovo se vžilo i pro neblahou praxi, kdy vysoká škola odchová své absolventy, kteří ale zůstávají v domácím „chovu“. A sami pak vychovávají jedince téhož druhu.

11.7.2014

ČVUT hledá viníky rozkrádání menz a kolejí

Co se skrývalo za dveřmi Správy účelových zařízení ČVUT? Celkem 107stránková analýza odhaluje, že to nebylo nic moc pěkného: desítky pochybení z let 2007 až 2011.

Předražené nákupy, pletichy při výběrových řízeních, nevypověditelná smlouva. Takové jsou závěry auditu, který ukazuje, že se v letech 2007 až 2011 na kolejích a menzách ČVUT „nepraly“ jen lůžkoviny. Podle zjištění ČESKÉ POZICE případ stále prošetřuje policie. Univerzita podala na neznámého pachatele trestní oznámení a zvažuje žaloby o náhradu škody.

3.7.2014

Rektor UK: Ministr Chládek se snaží naslouchat

Rektor Univerzity Karlovy, profesor Tomáš Zima, byl děkanem 1. lékařské fakulty...

„Do politiky mají chodit lidé, kteří něco dokázali,“ říká profesor Tomáš Zima v rozhovoru pro ČESKOU POZICI. A mimo jiné si pochvaluje spolupráci s ministrem školství Marcelem Chládkem (ČSSD).

27.6.2014

Pokles cen za rozklíčování genomu možná změní medicínu

Genom, ilustrace, Richard Cortés

Místo deseti milionů za sekvenování běžného genomu v roce 2007 spadla cena během šesti let až k pár tisícům dolarů! Cílem, který se zdá blízko, je přitom jedna tisícovka. Pouhých 20 tisíc českých korun.

20.6.2014

Když končí „nepřítel“ českých vědců

Sociolog Petr Matějů k 1. říjnu rezignuje na post předsedy Grantové agentury ČR.

Šest let práce ve vedení Grantové agentury ČR. Ale také šest let bojů s částí vědecké komunity. Po jarní kritice, ke které se spojily různorodé akademické i politické proudy, předseda Petr Matějů rezignoval. Je vlastně obdivuhodné, že až nyní.

O autorovi

Martin Rychlík

Martin Rychlík | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy
Redaktor ČESKÉ POZICE. Vzděláním etnolog a teoretik kultury. Kromě vědecké dráhy – mimo jiné přednáší antropologii umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy – se etabloval též jako novinář a autor dvou knih. Pracoval v ČTK a v týdeníku Euro, spolupracuje rovněž s Lidovými novinami, magazínem Koktejl nebo stanicí ČRo Leonardo. Publicisticky se orientuje na oblast vědy a vzdělávání.