Novela zákona o soudech a soudcích je středem našeho zájmu

„Výkonná moc má nyní obrovský vliv na to, jak soudnictví funguje. Otázka Nejvyšší rady soudnictví se do příprav novely o soudech a soudcích neustále prolíná,“ říká v rozhovoru Daniela Zemanová, prezidentka Soudcovské unie.

Daniela Zemanová, prezidentka Soudcovské unie. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Daniela Zemanová, prezidentka Soudcovské unie. | foto: Anna Vavríková, MAFRA
Daniela Zemanová, prezidentka Soudcovské unie.

Daniela Zemanová, prezidentka Soudcovské unie, v rozhovoru mimo jiné říká: „Je třeba zdůrazňovat, proč potřebujeme Nejvyšší radu soudnictví. A to, že víc než soudci ji potřebuje společnost a účastníci řízení. Oni potřebují, aby soudy rozhodovaly dobře a rychle. A to nepůjde, aspoň ne dlouhodobě, bez efektivně uspořádané justice. V tom máme velké rezervy, protože řadu problémů v současném systému nejde vyřešit.

LIDOVÉ NOVINY: Připravuje se novela zákona o soudech a soudcích, jež má především upravit výběr soudců. S ministrem spravedlnosti Janem Kněžínkem jste si však v poslední době vyjasňovali názory na zřízení Nejvyšší radu soudnictví, samosprávného orgánu. Proč?

ZEMANOVÁ: Novelu zákona o soudcích vnímáme jako jednoznačný střed našeho zájmu. Otázka Nejvyšší rady soudnictví se do příprav novely neustále prolíná. Při diskusích o obsahu novely u řady procesů narážíme na to, že bez existence orgánu tohoto typu některé věci upravit nelze nebo lze, ale s rizikem, že je může zrušit Ústavní soud, protože neodpovídají ústavnímu pořádku a mezinárodním úmluvám. Novela zákona a otázka zřízení samosprávného orgánu proto spolu úzce souvisejí.

LIDOVÉ NOVINY: Co bylo třeba si se šéfem resortu spravedlnosti vyjasnit?

Při diskusích o obsahu novely o soudech a soudcích u řady procesů narážíme na to, že bez existence orgánu tohoto typu některé věci upravit nelze nebo lze, ale s rizikem, že je může zrušit Ústavní soud, protože neodpovídají ústavnímu pořádku a mezinárodním úmluvám

ZEMANOVÁ: Zaznamenali jsme jeho mediální vyjádření, v nichž uvedl, že si není jistý nutností zřízení Nejvyšší rady soudnictví a její podobou. Při setkání jsme ho upozornili na dokument, jejž vypracovali zástupci justiční šestky (zástupci justice – předsedové nejvyšších soudů, zástupci předsedů krajských soudů, zástupci Soudcovské unie a Unie státních zástupců a Nejvyššího státního zástupce – pozn. red.).

Dokument obsahuje popis, jak probíhaly dosavadní diskuse o této otázce, návrh ústavního zakotvení Nejvyšší rady soudnictví, její složení a její možné kompetence. Jde o podklad k další diskusi, ale jeho obsah vyvrací domněnky, že by měli být zastoupeni pouze soudci a došlo by k často zmiňovanému „zapouzdření“ nebo že bychom si nebyli jistí, čím by se měl orgán zabývat.

LIDOVÉ NOVINY: Tímto podkladem ministerstvo dosud nedisponovalo?

ZEMANOVÁ: V dubnu 2016 jej resortu zaslali. Uvědomuji si, že ministr Kněžínek nastoupil bez přípravy, a od doby, kdy je v postu, se vypořádával s naléhavými úkoly, jež se netýkaly Nejvyšší rady soudnictví. Předpokládala jsem, že se s tímto dokumentem zatím neměl příležitost seznámit, a to se na osobní schůzce potvrdilo.

LIDOVÉ NOVINY: Vnímala jste, že je ministr spravedlnosti Nejvyšší radě soudnictví nakloněn, či nikoliv?

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek není názorově vyhraněn proti zřízení Nejvyšší rady soudnictví. V tuto chvíli však pro ni nevidí politickou vůli. Během tří let, jež má v úřadu před sebou, nechce zřízení orgánu slibovat.

ZEMANOVÁ: Myslím, že není názorově vyhraněn proti jejímu zřízení. V tuto chvíli však pro to nevidí politickou vůli. Uvedl, že během tří let, jež má v úřadu před sebou, nechce zřízení orgánu slibovat.

LIDOVÉ NOVINY: Navzdory tomu se měly při přípravě novely zákona o soudech a soudcích objevit aspekty, jež ukázaly na zřízení orgánu tohoto typu. O jaké věci šlo?

ZEMANOVÁ: Narážíme na to, že bez Nejvyšší rady soudnictví nebo podobného orgánu, který není spojen s výkonnou mocí, nelze upravit ústavně konformně a v souladu s mezinárodními dokumenty hodnocení soudců nebo nelze vydat etický kodex závazný pro všechny soudce. To jsou závažné skutečnosti, protože i doporučení výboru GRECO (sdružení Skupiny států proti korupci – pozn. red.) si žádá zavedení obojího.

LIDOVÉ NOVINY: Jaká je tedy nyní úloha Soudcovské unie vůči zřízení Nejvyšší rady soudnictví?

ZEMANOVÁ: Neustále zdůrazňovat, proč ji potřebujeme. A to, že víc než soudci ji potřebuje společnost a účastníci řízení. Oni potřebují, aby soudy rozhodovaly dobře a rychle. A to nepůjde, aspoň ne dlouhodobě, bez efektivně uspořádané justice. V tom máme velké rezervy, protože řadu problémů v současném systému nejde vyřešit, jiné by asi šly, ale není tu nikdo, kdo by se tím soustavně a odborně zabýval.

LIDOVÉ NOVINY: Novela zákona o soudech a soudcích má být hotová do jara. Má smysl ji prosazovat, když s Nejvyšší radou soudnictví nepočítá?

Narážíme na to, že bez Nejvyšší rady soudnictví nebo podobného orgánu, který není spojen s výkonnou mocí, nelze upravit ústavně konformně a v souladu s mezinárodními dokumenty hodnocení soudců nebo nelze vydat etický kodex závazný pro všechny soudce

ZEMANOVÁ: Pro chod soudů je důležité, aby byl zákon brzy připraven, protože výběr soudců se dostal do slepé uličky. Proces jejich výběru ale probíhat musí. Uvažovat o tom, že by v rámci novely byla Nejvyšší rada soudnictví upravena, je nereálné. Zakotvení ve funkční a prospěšné podobě si vyžádá měsíce příprav. Zákonnou úpravu výběru soudců je nutné přijmout nyní, tedy i bez Nejvyšší rady soudnictví, byť to není ideální.

LIDOVÉ NOVINY: V čem zůstanou rezervy?

ZEMANOVÁ: Pokud bude výběr soudců upraven zákonem, bude to historický okamžik. Dosud jsme se řídili ustálenou praxí, kterou v lednu upravil nefunkční vnitřní předpis ministerstva. Soudcovská unie to dlouhodobě kritizuje, protože to, kdo se stane soudcem, nejvíce určuje kvalitu soudního řízení. Nejde jen o to, aby výběr byl upravený zákonem, musí být upraven dobře.

Bez orgánu, jenž není svázán s výkonnou mocí, nebude úprava výběru soudců vyhovovat všem doporučením mezinárodních institucí a zásadě rovného postavení státních mocí. I za těchto podmínek má smysl snažit se, aby nová úprava zaručovala co nejvyšší pravděpodobnost výběru kvalitních uchazečů.

LIDOVÉ NOVINY: O zavedení Nejvyšší rady soudnictví se snažil v roce 2000 už Otakar Motejl. Návrh však neprošel. Jednou z výhrad poslanců bylo její zakotvení do Ústavy. Neřešíme stále stejný problém?

Uvažovat o tom, že by v rámci novely byla Nejvyšší rada soudnictví upravena, je nereálné. Zakotvení ve funkční a prospěšné podobě si vyžádá měsíce příprav. Zákonnou úpravu výběru soudců je nutné přijmout nyní, tedy i bez Nejvyšší rady soudnictví, byť to není ideální.

ZEMANOVÁ: Nebylo to jen kvůli tomu, ale i kvůli kritice z řad soudců, možná i kvůli určitému vzájemnému nepochopení se. Záměr na tom skončil a Otakar Motejl to tehdy nesl velmi těžce. Poměry se ale po 20 letech změnily. Dnes vnímám určité rozpaky, nebo nevůli přijmout Nejvyšší radu soudnictví a celkově se zamýšlet nad problémy soudnictví.

LIDOVÉ NOVINY: Z jakého důvodu?

ZEMANOVÁ: Významnou měrou kvůli nezodpovědné politice předchozích představitelů státu. Tento přístup vyvrcholil během prezidentského období Václava Klause, jenž odmítal respektovat rozhodnutí soudů, když nerozhodovaly podle jeho představ. Silně tím naboural důvěru veřejnosti v soudnictví a zasel populistické názory ve smyslu, že se soudní moc snaží uchopit větší míru moci, než má mít. To je ale u nás z povahy věci vyloučeno.

Soudní moc je svým charakterem kontrolní, soudy rozhodují jen o tom, co někdo učiní sporným, nebo co jim zákonodárci svěří. Soudní moc v našem systému nemůže ovládnout moc zákonodárnou či výkonnou, což se nedá říci naopak. Pokud takové názory prezentují veřejnosti vrcholní představitelé státu, vzniká nedůvěra, která se rozptyluje pomalu a těžce.

LIDOVÉ NOVINY: Jaký má nyní výkonná moc vliv na soudnictví?

Exprezident Václav Klaus odmítal respektovat rozhodnutí soudů, když nerozhodovaly podle jeho představ. Silně tím naboural důvěru veřejnosti v soudnictví a zasel populistické názory ve smyslu, že se soudní moc snaží uchopit větší míru moci, než má mít. To je ale u nás z povahy věci vyloučeno.

ZEMANOVÁ: Rozhoduje o nejdůležitějších záležitostech soudnictví – o tom, kdo bude soudcem, kdo bude soudy řídit, kolik budou mít soudy peněz na platy zaměstnanců i jejich provoz. Výkonná moc má tak obrovský vliv na to, zda soudy fungují dobře nebo ne. Ale tento vliv nespojuje s odpovědností. Musíme si uvědomit, že pokud by dlouhodobě byli vybíráni špatní soudci a do čela soudů byli ustavováni slabí předsedové, činnost soudů to zásadně ovlivní, ale soudy se tomu mohou jen obtížně bránit.

LIDOVÉ NOVINY: Jsou tak soudci v názoru na zřízení Nejvyšší rady soudnictví jednotní?

ZEMANOVÁ: Soudcovská unie, jež sdružuje třetinu soudců, její zřízení prosazuje od poloviny devadesátých let. O tom, že tato vůle trvá, jsme se přesvědčili v roce 2016, kdy jsme na toto téma pořádali konferenci, jejíž účastníci záměr jednoznačně potvrdili. Se všemi zástupci justice se navíc shodneme, že některé procesy nelze za současného stavu upravit.

Pokud by dlouhodobě byli vybíráni špatní soudci a do čela soudů byli ustavováni slabí předsedové, činnost soudů to zásadně ovlivní, ale soudy se tomu mohou jen obtížně bránit

Zatím jsme z toho nenašli jinou cestu ven než zřízení orgánu typu Nejvyšší rady soudnictví, a to je názor, na kterém se shodneme. Soudci jsou silné osobnosti a vždy budou, podle toho i vyjadřují své názory. Stanovovat podmínku, že Nejvyšší rada soudnictví nebude zřízena, dokud ji nebude chtít každý soudce, je nesmyslné. Je legitimní, aby kdokoliv vyjádřil nesouhlas s jejím zřízením. Ale poctivé je, aby v tom případě předložil návrhy řešení problémů soudnictví, které se v současném systému navršily.

Daniela Zemanová

  • Od října 2014 stojí v čele Soudcovské unie, profesní organizace, jež sdružuje třetinu českých soudců. Loni na podzim mandát prezidentky znovu obhájila.
  • Soudkyní je již 17. rokem.
  • Původně působila u liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem, specializovala se na správní právo.
  • Od roku 2005 soudila na Nejvyšším správním soudě.
  • Letos na podzim přešla na civilní úsek Městského soudu v Praze.

Počet příspěvků: 2, poslední 21.12.2018 11:58 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.