Nové satelitní centrum výrazně zlepší schopnosti české armády

Vojenská rozvědka vybuduje a pro spojence v NATO, českou armádu i integrovaný záchranný systém bude provozovat satelitní centrum, jímž uvidí z vesmíru.

Snímek družice | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Snímek družice | foto: Reuters
Snímek družice

Obranné plánování NATO považuje průzkum z vesmíru za jednu z prioritních schopností. „Vytvořením národního satelitního centra SATCEN ČR plníme jeden z našich závazků vůči NATO. Zároveň jím podpoříme práci integrovaného záchranného systému a dalších státních institucí v České republice,“ uvedl ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun.

Centrum má začít fungovat od 1. července v rámci vojenské rozvědky a plnit úkoly jak pro zpravodajce české armády a velitelské struktury NATO, tak pro naše státní instituce a integrovaný záchranný systém. Bude zaměstnávat specialisty, kteří budou analyzovat vyžádané satelitní a letecké snímky a připravovat z nich obrazové zpravodajské podklady.

Zahraniční mise i přírodní katastrofy

Podle předsedy Vojenského výboru NATO Petra Pavla je satelitní centrum příkladem malé, ale vysoce sofistikované schopnosti. „Satelitní zpravodajství a vyhodnocování je dnes na horní úrovni aliančních potřeb, ať už jde o schopnosti satelitní nebo v kybernetické obraně, čelení hybridním hrozbám či budování odolnosti civilních i vojenských zařízení. Ty všechny bude Aliance potřebovat a malé členské země mohou najít velkou oblast působnosti,“ konstatoval generál Pavel.

Satelitní centrum bude poskytovat zpravodajskou podporu českým vojenským kontingentům v zahraničních misích, v tuzemsku pak může pro ministerstva a integrovaný záchranný systém například monitorovat pohyby zemského povrchu u dopravních staveb nebo zjišťovat rozsah přírodních katastrof, jako jsou povodně

Satelitní centrum bude poskytovat zpravodajskou podporu českým vojenským kontingentům v zahraničních misích, v tuzemsku pak může pro ministerstva a integrovaný záchranný systém například monitorovat pohyby zemského povrchu u dopravních staveb nebo zjišťovat rozsah přírodních katastrof, jako jsou povodně. Proces vyžádání snímků a aktuálních dat má být časově flexibilní, samotné snímky mají mít instituce k dispozici v desítkách minut.

Už před 15 lety studie amerického Kongresu předpovídala, že „obrazové zpravodajství“ bude představovat základ pro zpravodajskou komunitu v 21. století. „Vzhledem k současným trendům bude počet shromážděných snímků překračovat naši schopnost je analyzovat. Boom dostupnosti snímků vyžaduje nové technologie a nástroje pro jejich využití, jako jsou automatizované i asistované algoritmy pro rozpoznávání cílů a digitální vyhledávací nástroje,“ uvádí studie výboru pro zpravodajskou činnost.

Špičkoví analytici

Od té doby se situace dramaticky změnila, ale stále platí, že bez špičkových analytiků, kteří dokážou na snímcích objevit, co je třeba, by obrazové zpravodajství nemělo ten správný dopad.

Jeho původ sahá do první světové války, kdy stejně jako ve druhé světové válce snímky pořizovaly letouny. Na konci třicátých let 20. století Britové vyvinuli speciální variantu letounu Spitfire, který byl zbaven výzbroje a vybaven pěti kamerami s vyhříváním, aby mohl provádět snímkovací průzkumné mise nad Evropou.

Bez špičkových analytiků, kteří dokážou na snímcích objevit, co je třeba, by obrazové zpravodajství nemělo ten správný dopad

Na základně britského RAF Medmenham pak vznikla analytická zpravodajská jednotka Central Interpretation Unit (CIU) – po vstupu Američanů ACIU –, která shromažďovala a interpretovala obrovský počet snímků. Během druhé světové války se rozšiřovala – až na 1700 specialistů, z nichž mnozí přišli z hollywoodských filmových ateliérů – a podílela na plánování v podstatě všech válečných operací.

V roce 1945 denně dostávala v průměru 25 tisíc negativů a analyzovala 60 tisíc snímků. Jednou z nejúspěšnějších akcí této jednotky byla operace Crossbow, při které od 23. prosince 1943 Spojenci prakticky zcela zničili německou infrastrukturu pro odpalování raket V-1 a V-2.

Za necelých 20 let s lidským vstupem do vesmíru přišly satelity, jichž jen za studené války od konce padesátých let USA a Sovětský svaz dohromady vypustily více než jeden tisíc.

Do konce roku 2019

„Nejde jen o mimořádné vlastnosti systému, který dokáže přinášet požadované informace v řádu desítek minut. Je to i důkaz toho, že naši specialisté v ničem nezaostávají za světovými odborníky. Vybudováním centra pro kosmický průzkum zaujmeme významnou roli v procesu Obranného plánování NATO pro 21. století, v jehož rámci se tvoří nové schopnosti,“ konstatovala ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (za ANO).

Operačních schopností má nové satelitní centrum dosáhnout do konce roku 2019. V mezidobí bude vojenská tajná služba pořizovat technologie, testovat provoz pracovišť a také nabírat a cvičit specialisty na obrazové a geoprostorové informace, fotogrammetrii, geoinformatiku a družicové technologie.

Operačních schopností má nové satelitní centrum dosáhnout do konce roku 2019. V mezidobí bude vojenská tajná služba pořizovat technologie, testovat provoz pracovišť a také nabírat a cvičit specialisty na obrazové a geoprostorové informace, fotogrammetrii, geoinformatiku a družicové technologie.

V satelitním centru mají působit desítky specialistů, celkově okolo padesáti. V prvé řadě analytici družicových snímků, dále experti na dálkový průzkum země, geoinformatiku, geografické informační systémy, geodatabáze, komunikační a družicové technologie i na IT – hardware a software.

Hlavním přínosem kosmického průzkumu bude schopnost získat, využít a analyzovat elektrooptická (multispektrální) i radarová obrazová data velmi vysokého rozlišení z dané lokality takřka v reálném čase. Z pozice národního pracoviště pak bude satelitní centrum schopné centralizovat družicové snímky pro státní správu.

„Kosmický průzkum je dalším krokem k efektivnímu zajištění naší obrany a monitorování oblastí, kde působí čeští vojáci. Projekt má ale velký význam i z nevojenského hlediska. Umožní například detailně zmapovat situaci v místě povodně či jiné živelné katastrofy,“ dodala Šlechtová.

Stovky milionů korun

Vojenské zpravodajství bude získávat především kosmická obrazová data, a to z dostupných družic. Nové satelitní centrum má disponovat technikou, která bude přijímat družicové snímky přímo z orbitálních drah. Používat má družice s velmi vysokým pozemním, spektrálním a radiometrickým rozlišením, čímž získá snímky, na kterých bude možné rozlišit předměty až do velikosti 50 centimetrů či různé povrchy a materiály. Analytici následně data zpracují a vyhodnotí.

Z technologického a informačního hlediska se má satelitní centrum zařadit mezi výjimečná evropská i světová pracoviště. Náklady na vybudování centra a jeho provoz zatím nebyly zveřejněny, ale půjdou z rozpočtu ministerstva obrany. Hovoří se o stovkách milionů korun.

Doba na pořízení snímku se může měnit podle typu družice, orbitální dráhy, geografické lokace zájmové oblasti či klimatických podmínek. V případě nepříznivého počasí či v noci je možné získat radarové snímky, které lze sice obtížně vyhodnotit, ale i z nich je možné potřebná data získat. Z technologického a informačního hlediska se má satelitní centrum zařadit mezi výjimečná evropská i světová pracoviště. Náklady na vybudování centra a jeho provoz zatím nebyly zveřejněny, ale půjdou z rozpočtu ministerstva obrany. Hovoří se o stovkách milionů korun.

Satelitní centrum pro kosmický průzkum provozuje také Evropská unie ve španělském Torrejónu. Institucím s rozhodovací pravomocí poskytuje včasné varování před krizovými situacemi a mezi jeho největší klienty patří mezinárodní organizace včetně OSN, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nebo Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).

Satelitní centrum.

Požadavky vojenských i civilních subjektů

V novém satelitním centra se budou sbíhat požadavky vojenských i civilních subjektů, například na družicové snímky či analytické výstupy, popřípadě na jejich kombinaci. Podle požadavků satelitní centrum aktivuje předem stanovené postupy k získání družicových snímků, přičemž může použít snímek ze svého datového archivu, nebo naprogramovat družici, jež nasnímá lokalitu, o niž je zájem, či aktivity na zemském povrchu a data pošle na Zem.

Experti na fotogrammetrii je pak zpracují tam, aby je bylo možné analyzovat, a výsledek následně dostane zadavatel, jímž může být třeba česká vojenská jednotka v Afghánistánu, která potřebuje detailní informace o místě, kde působí. Aktuální družicové snímky a jejich analýza poskytnou vojákům důležité informace při průzkumu terénu, ve kterém je plánována vojenská operace, či při skrytém monitorování sil a prostředků protivníka.

V novém satelitním centra se budou sbíhat požadavky vojenských i civilních subjektů, například na družicové snímky či analytické výstupy, popřípadě na jejich kombinaci. Podle požadavků satelitní centrum aktivuje předem stanovené postupy k získání družicových snímků, přičemž může použít snímek ze svého datového archivu, nebo naprogramovat družici, jež nasnímá lokalitu, o niž je zájem, či aktivity na zemském povrchu a data pošle na Zem.

Kombinací spektrálních pásem lze také detekovat klamná postavení (makety) či dokonale zamaskovanou techniku. Radarová data je možné použít k odhalení a monitoringu nelegálních tras osob a techniky přes hranice či podzemních pašeráckých tunelů. Satelitní centrum bude také spolupracovat s integrovaným záchranným systémem a dalšími státními institucemi a pomáhat jim jednorázově i dlouhodobě – dokáže zareagovat rychle a přinést aktuální snímek či zpracovat analytický výstup, dlouhodobě může například monitorovat daný jev a jeho vývoj.

V případě povodní může satelitní centrum sledovat rozsah záplav a mapovat škody a současně se zaměřit na riziko sesuvu půdy či monitorovat havárie v průmyslových a jiných objektech. Pro ministerstvo dopravy může detekovat a sledovat pohyby mostních konstrukcí a terénu, poškození vozovky, fragmentaci krajiny či poškození vegetace v okolí komunikací. Pokud bude satelitní centrum kontinuálně snímkovat konkrétní dopravní stavby, dokážou analytici zjistit odchylky a včas varovat příslušné orgány.

Satelitní centrum bude možné použít i v zemědělství, lesnictví a v oblasti životního prostředí. Pomocí snímků lze monitorovat a identifikovat obdělávanou půdu, výměru osevu, poškození porostů, rozpoznat vlhkost terénu, odhalit nelegální těžbu dřeva či kontrolovat, zda daný zemědělec na deklarované ploše osel plodinu, na niž získal dotaci.

Satelitní cesta pro Česko

Vybudování centra pro analýzu satelitních a leteckých snímků je jednou ze špičkových schopností, na které by se státy, jako je Česká republika, měly specializovat, říká v rozhovoru generál Petr Pavel, předseda Vojenského výboru NATO.

ČESKÁ POZICE: Může být nové satelitní centrum po analýzy průzkumu z vesmíru pro NATO přínosem? Jedno už provozuje Evropská unie.

PAVEL: Je to příklad malé, ale vysoce sofistikované schopnosti. To je cesta, kterou by se země naší velikosti měly ubírat. My si nemůžeme dělat naděje, že bychom poskytovali významnější bojové kapacity pro Alianci, ale hodnota malých zemí je v přidané hodnotě.

Satelitní zpravodajství a vyhodnocování je dnes na horní úrovni aliančních potřeb, ať už jde o schopnosti satelitní nebo v kybernetické obraně, čelení hybridním hrozbám či budování odolnosti civilních i vojenských zařízení. Ty všechny bude Aliance potřebovat a malé členské země mohou najít velkou oblast působnosti.

ČESKÁ POZICE: Půjde výlučně o národní centrum, které ale budou moci používat i ostatní členské země NATO?

PAVEL: Možná předbíháme dobu, ale princip bude stejný jako u jiných takových schopností. Jde většinou o národně financované centrum, případně s malým podílem přispívajících partnerů. Nabízí ale schopnosti ve prospěch celé Aliance. Tak to dělá řada členských zemí, které na svém území postaví nějakou takovou výjimečnou schopnost, jež je pro všechny spojence.

ČESKÁ POZICE: Lze význam nebo potenciál takového centra k něčemu přirovnat?

PAVEL: Je toho více, ale uvedl bych příklad takzvaných center výjimečnosti NATO. Jedno takové je u nás ve Vyškově. Celkově je jich dnes už několik desítek a všechny jsou financovány z národních zdrojů, koordinovány z aliančního velitelství pro transformaci a jejich výstupy slouží všem členům Aliance. V tom je výhoda sdílení a společného působení, protože můžeme budovat na základě schopností 29 členských zemí a sdílet výsledky práce.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.