Nové obnovitelné zdroje ne, spalování uhlí ano, navrhuje vláda

V pátek by poslanci na poslední chvíli měli hlasovat o vládní novele zákona, která ruší podporu pro nové obnovitelné zdroje energie.

Jan Charvát 16.8.2013
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

V pátek, těsně před svým pravděpodobným rozpuštěním, by Poslanecká sněmovna měla hlasovat o vládním návrhu novely zákona o podporovaných zdrojích energie. Tato zásadní novela, kterou začalo připravovat už předchozí vedení ministerstva průmyslu a obchodu, zastavuje provozní podporu výroby elektřiny ze všech typů obnovitelných zdrojů uvedených do provozu od roku 2014. Zdrojů uvedených do provozu dříve se zastavení podpory netýká.

Skončit má tedy podpora elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů využívajících energii větru, geotermální energii, energii vody nebo energii biomasy. Vláda vznik zákona odůvodňuje tím, že chce ochránit státní rozpočet po takzvaném solárním tunelu, kdy majitelé velkých fotovoltaických elektráren využili štědrého nastavení podpory, a stát to přijde na stovky miliard korun.

Návrh novely však zároveň poněkud nelogicky, v době kdy sevětšina světa odvrací od neekologického spalování uhlí, počítá se zachováním podpory takzvané vysokoúčinné kogenerace (kombinovaná výroba elektřiny a tepla – KVET), která je ze tří čtvrtin závislá na spalování uhlí. A také s podporou spalování druhotných zdrojů (DZ), tedy komunálního odpadu, ovšem bez vytřídění biologicky rozložitelné složky.
Tomuto tématu se ČESKÁ POZICE již věnovala v článku:

Jak vláda přímo v novele vysvětluje zachování podpory pro KVET?

„Jelikož podpora těmto druhům je nastavena „bezpečně“ formou zelených bonusů (bez nutnosti pravidelné eskalace podpory jako u OZE a možnosti meziročně bez omezení zastavit nárok na podporu). V případě vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla by při zastavení podpory nebylo možné zcela naplňovat směrnici EP a Rady č. 2012/27/EU, o energetické účinnosti.“

S odvoláním se na Evropskou unii nesouhlasí Štěpán Chalupa z Komory obnovitelných zdrojů energie. „V EU je běžná podpora KVET pouze pro malé zdroje s výkonem cca do 1 MW, zejména pro OZE, a dále bývá obvykle nastavena jako motivační nástroj pro rozvoj nových instalací. Délka trvání podpory pro jednotlivé projekty je obvykle omezena na maximálně pět let. V ČR je přitom tři čtvrtiny KVET na bázi fosilních paliv vyráběných ve starých zdrojích,“ uvedl Chalupa.

Novelu už tradičně kritizují také ekologičtí aktivisté, kterým vadí, že obnovitelné zdroje šetřící nerostné suroviny i životní prostředí nárok na dotaci mít nebudou, ale velké firmy s centralizovanou výrobou elektřiny a neekologické spalovny odpadů ano. „Zákon pokračuje v dotované výrobě elektřiny, jenomže pouze pro velké, špinavé a plýtvavé firmy. Zároveň lidem i obcím ztíží možnost se odstřihnout od fosilních baronů a jejich drahé energie,“ uvedl energetický expert Hnutí Duha Jiří Koželouh. Podle něj je novela psaná pro subjekty jako je OKD či Teplárenské sdružení ČR, jež jsou členy Svazu průmyslu a dopravy, jehož viceprezidentem byl současný předkladatel návrhu, ministr průmyslu a obchodu Jiří Cieńciała, ještě před měsícem.

Podpora KVET

Vyplácí se formou zelených bonusů ke každé vyrobené MWh elektřiny. Výše podpory se pohybuje v rozmězí 45 – 2010 korun za MWh podle instalovaného výkonu. Zvýhodněny jsou zdroje s nižším instalovaným výkonem. Další rozlišení v jednotlivých kategoriích provádí cenové rozhodnutí podle toho, zda výrobna využívá obnovitelné zdroje, druhotné zdroje, případně spoluspaluje tyto zdroje společně s neobnovitelnými zdroji.

Ročně stát vyplatí za KVET v řádech stovek milionů korun, v roce 2011 to například bylo pro malé i velké zdroje dohromady necelých 850 milionů. Pro porovnání: na obnovitelné zdroje letos ze státního rozpočtu půjde téměř 44 miliard, 66 procent z toho na fotovoltaické elektrárny.

Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR, jehož členové budou v mnoha případech skutečně těmi příjemci dotací z kombinované výroby elektřiny a tepla (a spalování odpadu), však v návrhu logiku vidí.

„Kogenerace jako taková přináší značné úspory primární energie. Na rozdíl od zateplování paneláků ovšem v tomto případě vzniká úspora energie tím, že se vyrábí elektřina a teplo současně a nikoli jednorázovou investicí. Zatímco tedy úspory v konečné spotřebě (zateplování) je rozumné podporovat investičně, kogeneraci je rozumné podporovat provozně, protože tím je výrobce motivován k efektivnímu provozu,“ uvedl již dříve pro ČESKOU POZICI Hájek. Z návrhu podle něj nebudou těžit jen velcí provozovatelé, ale i ti malí, například bioplynové stanice, pokud splní podmínku současné výroby elektřiny i tepla.

Řada bioplynových stanic dnes často teplo z výroby elektřiny maří namísto toho, aby ho dodala spotřebitelům. Podpora kombinované výroby elektřiny a tepla by je mohla motivovat ke změně chování, domnívá se Hájek. „Stát by tím získal jeden z nejlevnějších zdrojů zelené energie, protože provoz vlastní stanice je už dotován v ceně elektřiny, podpora KVET je potřeba pouze k vytvoření motivace pro rozvedení zeleného tepla, které si ČR může započítat do národního cíle úplně stejně jako zelenou elektřinu,“ vysvětluje šéf teplárenského sdružení.

Poslanci se ještě nedohodli

O vládním návrhu se bude rozhodovat v pátek zřejmě na posledním jednání současné sněmovny. Ve hře je i řada pozměňovacích návrhů. Ten z pera poslance Václava Zemka (ČSSD) navrhuje právě osekání podpory pro KVET a DZ, a naopak zachování podpory pro OZE, ovšem se současným zachováním solární daně.

Pro který návrh nakonec poslanci v pátek zvednou ruku není jasné. Jednotlivé strany vzhledem k časové tísni a řadě pozměňovacích návrhů zatím nejsou rozhodnuty a podle informací ČESKÉ POZICE se o společném postupu dohodnou teprve těsně před hlasováním.