Nové centrum na ČVUT cílí na umělou inteligenci a její aplikace

Témata výzkumu umělé inteligence se natolik rozšířila, že od srpna je na Fakultě elektrotechnické ČVUT v provozu nové a anglicky pojmenované středisko Artificial Intelligence Center. Šéf jeho týmu, profesor Michal Pěchouček, chce vybudovat výzkumné pracoviště mezinárodního stylu, a aby studenti měli na trhu práce co nejvyšší cenu.

umela inteligence | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy umela inteligence | foto: Richard Cortés, Česká pozice
umela inteligence

Začalo to zhruba před 15 lety výzkumem vzájemné komunikace a plánováním několika strojů, dronů – čili multiagentními technologiemi. O nápady kolem týmu Michala Pěchoučka se posléze začalo zajímat americké letectvo, námořnictvo či NASA. A nyní už se na Fakultu elektrotechnickou ČVUT vrací jeho doktorandi: z Kalifornie, Londýna, Aarhusu, elitního Technionu v Izraeli anebo ze špičkového MIT.

Témata výzkumu umělé inteligence se natolik rozšířila, že je od srpna v provozu nové a anglicky pojmenované středisko Artificial Intelligence Center (AIC). Má být líhní nápadů i univerzitních firmiček, startupů. Volal už Google? „Ještě ne, ale čekám, kdy to udělají,“ řekl LN ředitel Pěchouček, jenž prozradil, že čerstvé kontrakty s badateli už podepsaly firmy jako Procter & Gamble nebo Hewlett-Packard Enterprise.

Spolupráce s US Navy

Hodně si od mezinárodního pracoviště s asi 35 vědci a doktorandy slibuje i děkan elektrofakulty. „Od centra AIC očekávám – kromě rozšíření záběru – i zachování světové kvality výzkumu a výuky,“ sdělil LN profesor Pavel Ripka. Je za ním veliký byznysový příběh. Michal Pěchouček s Martinem Rehákem, kybernetici z ČVUT, založili asi nejznámější univerzitní startup v Česku.

Profesor Michal Pěchouček vede vědce, kteří už léta spolupracují s americkým letectvem či námořnictvem

Jejich IT firmu Cognitive Security, jež přišla s převratným využitím umělé inteligence v prevenci před viry a útoky hackerů, odkoupil v roce 2013 americký gigant Cisco; za nezveřejněnou částku. A zatímco Rehák v pražské pobočce šéfuje vývoji, profesor Pěchouček se vrátil na školu. Před 15 lety tam na elektrotechnické fakultě začal budovat laboratoř multiagentních technologií (plánování a komunikace vícečetných strojů), která se nově rozšiřuje na anglicky nazvané středisko: Artificial Intelligence Center.

„Budujeme klasické výzkumné pracoviště mezinárodního stylu, která ve světě vznikají při fakultách. Budeme se zabývat metodami umělé inteligence a jejich aplikacemi. Máme široký záběr: agentní technologie, teorii her, kyberbezpečnost, robotiku i dopravní systémy,“ řekl LN Pěchouček, jenž vede vědce, kteří už léta spolupracují s americkým letectvem či námořnictvem.

Program Otevřená informatika

Centrum má 35 zaměstnanců včetně doktorských studentů. „Chci každého doktoranda od nás vystrčit do světa – pak už může jít kamkoliv; když zůstane v cizině, nevadí, ale když se vrátí zpět k nám, budu jen rád,“ říká Pěchouček. Jeho studenti pokračovali či pracují na londýnské King’s College, na Edinburské univerzitě nebo na MIT. Právě se vrátil Branislav Bošanský z Aarhusu; Viliam Lisý je nyní v kanadské Albertě u Michaela Bowlinga (jenž vede jednu z nejlepších skupin zabývajících se takzvanou teorií her), ovšem zvažuje návrat na ČVUT.

Centrum je otevřeno i studentům výzkumně orientovaného programu Otevřená informatika – především z oborů umělá inteligence, data science nebo počítačové vidění

V cizině uspěl i Antonín Komenda, jenž pracoval na Technionu v Izraeli a teď už v Praze buduje skupinu automatického plánování. „Právě díky doktorandům se náš záběr velmi rozšířil a bylo nesprávné držet se názvu střediska jen s agentními technologiemi. Mladí vědci témata diverzifikovali a jde nám také o větší internacionalizaci,“ říká ředitel AIC.

„Staré zaměření Pěchoučkovy skupiny už praskalo ve švech – spektrum témat se rozšířilo do mnoha oblastí umělé inteligence. Od centra očekávám kromě rozšíření záběru i zachování světové kvality výzkumu a výuky,“ sdělil LN děkan Pavel Ripka, jenž vyzdvihuje náročnost a kvalitu výuky na elektrofakultě; třeba i v základech programování. Centrum je otevřeno i studentům výzkumně orientovaného programu Otevřená informatika – především z oborů umělá inteligence, data science nebo počítačové vidění.

Reálné využití

Centrum se může spolehnout i na trvalý zájem amerických obranných složek, které zdejší výzkum léta grantově podporují: US Air Force a US Navy zajímaly multiagentní simulace složitých systémů, US Army pak kybernetická bezpečnost a americký Federální úřad pro letectví (FAA) doprava. Tématem je i robotika, zejména dva směry. Jan Faigl, jenž byl Fulbrightovým stipendistou v Kalifornii, se věnuje tématu šestinohých robotů (podobných slavné robotické „mule“ od firmy Boston Dynamics) a problematice mapování okolí a sběru informací.

Centrum rozvíjí spolupráci s průmyslem: kromě čerstvých kontraktů s firmami Procter & Gamble, Hewlett Packard Enterprise i s českým startupem Liftago. Silnou stránkou má být právě přenos „jedniček a nul“ do reálného využití.

Další skupina se věnuje dronům, jejich koordinaci. „Je zajímavé, že i když je vícečetné létání autonomních strojů technologicky hodně připravené, legislativa jej zatím neumožňuje,“ říkají informatici. Jak nedávno napsal časopis Nature, FAA mimo jiné vyžaduje, aby měl operátor dron stále na dohled.

„Jsou vědci, kteří se zabývají tím, že kvůli zákonným omezením chtějí testovat drony v Africe,“ říká Pěchouček. Existují už plány na dopravu krevních konzerv drony do nedostupných míst Afriky. Centrum rozvíjí spolupráci s průmyslem: kromě čerstvých kontraktů s firmami Procter & Gamble, Hewlett Packard Enterprise i s českým startupem Liftago. Silnou stránkou má být právě přenos „jedniček a nul“ do reálného využití.

Přemysl Volf vyvíjí umělou inteligenci pro řízení letového provozu, která do svých modelů nezahrnuje jen řízení letadel, ale i kognitivní zátěž skutečných lidí. Michal Jakob zase vytváří chytré plánovače pro dopravu, mobilní aplikace, které zkombinují cestu vlakem, na kole i pěšky, a ještě přihlédnou ke zdravotním či zážitkovým aspektům! Volal už Google? „Ještě ne, ale čekám, kdy to udělají,“ usmívá se Pěchouček.

Auta bez řidičů

Dalším směrem jsou simulace budoucí dopravy aut bez řidičů a zkoumání, jak dlouho budou koexistovat s těmi řiditelnými, čímž se zabývá Michal Čáp – další „fulbrightista“ se zkušeností z MIT, anebo kyberbezpečnost IT, ale zaměřená i na nízkou nákladovost a aplikovatelnost pro neziskovou sféru – tu zkoumá tým Argentince Sebastiana Garcii.

Dalším směrem jsou simulace budoucí dopravy aut bez řidičů a zkoumání, jak dlouho budou koexistovat s těmi řiditelnými

„Okolo našeho centra vznikají startupy. Je to tak trochu dané mojí historií, od dob Cognitive Security. Spousta lidí si to chce zkusit a já jim radím. Nedávno s nápadem na startup přišel i náš účetní... Myslím si, že komercionalizace myšlenek se bude zvyšovat,“ věří Pěchouček, dle něhož je aplikační linka vepsána do „DNA“ pracoviště.

Úspěch nepoměřuje jen články či účastí na konferencích. „Ve výchově studentů mám jediné hledisko: aby měli co nejvyšší cenu na trhu práce a mohli pracovat na nejlepších univerzitách či v Googlu. Jsem v tom trochu rebel. Ale jestli mám dělat s lidmi skvělou umělou inteligenci, chci, aby byli slavní v komunitě, jež je bude jednou i zaměstnávat. Chci, aby vyhrávali soutěže, aby byli zvaní na workshopy,“ říká.

I takové pojetí může na těžkou elektrofakultu nalákat středoškoláky. „Ukazuje se, že mladí lidé nejsou až tak povrchní a – aspoň někteří – nehledají nejsnazší cestičku k diplomu... Výzkumníci AIC jim ukazují, že vědec nemusí být umělcem v hladovění a odtržený od života,“ říká děkan Ripka.

Od zabezpečení po drony

  • Nové středisko Artificial Intelligence Center (AIC) na pražském ČVUT navazuje na bývalou laboratoř takzvaných multiagentních technologií čili na výzkum, jak spolu má komunikovat hned několik strojů, třeba dronů.
  • Dalšími výzkumnými směry AIC jsou například:
  • Chytré dopravní systémy budoucnosti (auta bez řidiče a jiné).
  • Pokročilé simulace řízení letového provozu.
  • Aplikace pro plánování cest přihlížející k řadě aspektů.
  • Kyberbezpečnost i s ohledem na nízkou nákladovost.
  • Automatické plánování a rozhodování umělé inteligence.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.