Nová bible behaviorální ekonomie

Po bestselleru Nudge se k českým čtenářům dostává i příběh skupinky nadšenců, kteří do hlavního ekonomického proudu pronikli s psychologickým přístupem. Jejich postoj k regulaci, libertariánský paternalismus, může změnit svět a zlepšit život lidí.

Richard H. Thaler, Neočekávané chování. Podivuhodný příběh behaviorální... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Richard H. Thaler, Neočekávané chování. Podivuhodný příběh behaviorální... | foto: Montáž Richard CortésČeská pozice
Richard H. Thaler, Neočekávané chování. Podivuhodný příběh behaviorální... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Víte, co je na Thalerovi nejlepší? Je líný! Větou nobelisty Daniela Kahnemana jeho žák nejen začíná své vyprávění, ale vlastní, a prý přímo pověstnou leností se Richard H. Thaler dokonce opakovaně chlubí. A naprosto neracionální lidské chování se mu stalo celoživotní vášní. Otázka, proč se lidé chovají, a především rozhodují ve skutečnosti jinak, než popisují matematické modely, fascinovala mladého ekonoma před více než 40 lety natolik, že se stal žákem, kolegou a přítelem dvojice psychologů Amose Tverského a právě Daniela Kahnemana.

Thalerova kniha Neočekávané chování. Podivuhodný příběh behaviorální ekonomie pojmenovaná v anglickém originále nepřeložitelnou slovní hříčkou Misbehaving je příběhem, jak společně vybudovali dnes uznávaný obor behaviorální ekonomie. Kdo měl štěstí profesora Thalera osobně poznat, uvidí odraz jeho osobnosti snad na každé stránce. O lenosti lze u člověka, který učí na prestižní Chicagské univerzitě, přednáší po celém světě, řídí investiční fond a i v 70 letech srší energií, pochybovat. Nikoli o jeho smyslu pro humor, jejž nejspíš sdílel i s ostatními hrdiny své knihy.

Zjednodušená představa

Úvodní větu ostatně Kahneman pronesl při telefonickém interview s Thalerem po boku a bez notné dávky životního nadhledu by se neobešli. Misbehaving je nejen protkán praktickými příklady a historkami, ale ukazuje také, jak se inovátorskému přístupu kolegové bránili. Jak bylo těžké prorazit v době, kdy ekonomii vládli nástupci amerického ekonoma Miltona Friedmana (1912–2006), z nichž někteří – alespoň ti čeští – mají s uznáním behaviorálních ekonomů osobní problém dodnes.

Všichni ekonomové uznávají, že základní model takzvaného Homo economicus, nebo jak říká Thaler ekona, je jen zjednodušená představa člověka a jeho myšlení, které lze těžko komplexně popsat nějakými vzorečky

Zarytý odpor k psychologickému přístupu je přitom sám o sobě iracionální a stál by nejen za literární, ale i za vědecké zkoumání samotnými behaviorálními ekonomy. Názor, že člověk není stroj, nerozhoduje se striktně racionálně podle pravidel maximalizace vlastního užitku a minimalizace nákladů, je naprosto logický.

Všichni ekonomové uznávají, že základní model takzvaného Homo economicus, nebo jak říká Thaler ekona, je jen zjednodušená představa člověka a jeho myšlení, které lze těžko komplexně popsat nějakými vzorečky. Navíc stoupenci behaviorálního proudu nechtějí základy moderní ekonomie podkopat a zničit, jak si někdo možná myslí. Naopak z nich vycházejí a snaží se je doplnit o efekt člověka, dalo by se říct, že chtějí přidat lidský rozměr.

Rozesmátý prošedivělý chlapík

Thaler rozhodně neodpovídá představě upjatého ekonoma, nebo dokonce finančníka. Rozesmátý prošedivělý chlapík většinou v ležérní košili a mokasínech a hlavně s velkým smyslem pro humor a sebeironii jako by přímo ztělesňoval vlastní přístup k ekonomii. Při prvním rozhovoru v Chicagu v roce 2011 seděl ve své prosklené moderní univerzitní kanceláři s nohama na stole plném papírů a mírně si v odpovědích ze svých upjatých kolegů utahoval.

Thaler neodpovídá představě upjatého ekonoma nebo finančníka. Rozesmátý prošedivělý chlapík se smyslem pro humor a sebeironii jako by ztělesňoval vlastní přístup k ekonomii.

Před dvěma roky pak okouzlil Prahu, když přijel převzít čestný doktorát Vysoké školy ekonomické. Neměl problém uvolněně debatovat se studenty ani zajít s mladšími kolegy na pivo. Odskočil si tehdy do Čech z Londýna, kam jezdil na návštěvu britských kolegů pracujících pro vládu Davida Camerona.

S kolegou Cassem Sunsteinem totiž nejen před téměř deseti lety vydali světový bestseller Nudge, ale změnili teoretický koncept na filozofii takzvaného libertariánského paternalismu. Jeho podstatu dobře vystihuje podtitul českého překladu Šťouch. Jak postrčit lidi k lepšímu rozhodování o zdraví, majetku a štěstí.

Libertariánský paternalismus

I v nové knize se Thaler odkazuje na své nejslavnější dílo. „Čtenáři, kteří se v Nudge dostanou na stranu pět, zjistí, že svůj cíl definujeme jako snahu ovlivnit výběr tak, aby ten, kdo vybírá, na tom byl podle svých vlastních měřítek co nejlépe,“ píše dnes už sám Thaler bez Sunsteina, který zastával pozici přezdívanou „regulační car“ v administrativě exprezidenta Baracka Obamy. Bývalý šéf regulace USA a uznávaný právník dnes píše několik knih do roka a proslavil se například titulem o vlivu, historii a ekonomii fenoménu Star Wars.

Podstatou libertariánského paternalismu a metody pošťuchování k lepšímu rozhodování není v žádném případě snaha řídit a napravovat lid

Jak píše nyní Thaler, měli tehdy u definice svých cílů „použít tučné a velké písmo vzhledem k tomu, kolikrát už nás obvinili, že si myslíme, že víme, co je pro každého nejlepší“. Odkazuje tak na mnohá obvinění a neporozumění, se kterými se setkal a setkává. Podstatou libertariánského paternalismu a metody pošťuchování k lepšímu rozhodování není v žádném případě snaha řídit a napravovat lid.

Jen mu umožnit, nebo spíše dát popud se ještě jednou zamyslet a udělat lepší rozhodnutí. Případně mu ušetřit práci a čas a pomoci třeba společnosti tím, co by lidé sami nejspíš učinili, kdyby nebyli, jak sám na sobě s oblibou popisuje Thaler, líní. Asi nejslavnějším příkladem metody takzvaného „defaultu“ neboli jakéhosi základního nastavení je automatické přihlášení každého k dárcovství orgánů. S tím by nejspíš souhlasila většina lidí, jenže stejně si většina nenajde čas se přihlásit.

Vznik myšlenkového proudu

I v Česku tato zdánlivá drobnost pomáhá zachraňovat životy a řeší předtím obrovský problém. Ale co je důležité – kdo nesouhlasí, má možnost se kdykoliv a bez překážek odhlásit. Podobně pomáhají zdánlivé drobnosti třeba vlekařům v Coloradu nebo dnes už slavné přeformulování vět v upomínkovém dopise britské finanční správy k vyššímu výběru daňových nedoplatků. K jejich aplikaci vznikají po světě takzvané nudge units, a to nejen ve vládě Spojeného království a v Bílém domě.

Thaler nešetří konkrétními příklady z praxe a historkami a vysvětluje v chronologickém vyprávění vznik a podstatu celého myšlenkového proudu

Nejen pro Thalerovy následovníky se může Misbehaving stát jakousi biblí – příběhem původních apoštolů, kteří se přes všechny překážky rozhodli lidi pošťouchnout aspoň trochu k lepšímu. Na rozdíl od Nudge je Misbehaving více postaven na osobním příběhu, dalo by se parafrázovat, že jde o Dobrodružství behaviorální ekonomie.

Rozhodně ale Thaler nešetří konkrétními příklady z praxe a historkami a vysvětluje v chronologickém vyprávění vznik a podstatu celého myšlenkového proudu. Svěží styl a švih anglického originálu zachoval i český překlad Jana Kalandry. Stejně jako Nudge se přitom musel potýkat s obrovským problémem chybějící české terminologie.

Nobelova cena za ekonomii

Řada lidí se dodnes nesžila se slovem šťouch a zůstává u široce používaného originálu. A dvoj- nebo trojsmysl Misbehaving, odkazujícího minimálně jak k behaviorálně ekonomické teorii, tak ke vzpouře proti hlavnímu proudu a možná i k lidem samotným, je nepřeložitelný. Není to rozhodně snadné, pojmy jako zlobení míří úplně jinam, slova jako nepředloženost znějí příliš suchopárně a použití opisu typu Ekonomie nerozumu, který jsme zvolili v LN pro název sloupku, nejspíš limitovaly podmínky původního nakladatele.

Rozhodně nejde o žádné pověstné líčení historek starého zbrojnoše ani vyřizování účtů s kolegy či snad nudné memoáry. Někomu může možná připadat, že si Thaler trochu říká o Nobelovu cenu za ekonomii. Ale proč ne, zaslouží si ji.

Zvolená varianta Neočekávané chování ovšem patří k těm méně šťastným. S trochou thalerovské ironie a nadsázky by se dalo říct, že pokud si tuto skvělou knihu někdo koupí bez předchozího vědomí, do čeho jde, bude to s tímto titulem poněkud neočekávané. Byla by to ovšem škoda.

Thaler je skvělý vypravěč a má rozhodně co říct nejen ekonomům. Jde o dobrou volbu bez ohledu na znalost slavné Kahnemanovy knihy Myšlení rychlé a pomalé nebo i Nudge. Rozhodně nejde o žádné pověstné líčení historek starého zbrojnoše ani vyřizování účtů s kolegy či snad nudné memoáry. Někomu může možná připadat, že si Thaler trochu říká o Nobelovu cenu za ekonomii. Ale proč ne, zaslouží si ji.

Neočekávané chování. Podivuhodný příběh behaviorální ekonomie

Misbehaving: The Making of Behavioral Economics, W. W. Norton 2015

AUTOR: Richard H. Thaler

VYDAL: Argo/Dokořán 2017

ROZSAH: 380 stran



Počet příspěvků: 2, poslední 4.6.2017 09:51 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.