Nord Stream 2 energetickou bezpečnost Evropy nezvyšuje

Podle slovenského ministra hospodářství Vazila Hudáka Češi mátli postojem k Nord Streamu 2. V rozhovoru pak říká: „Nevím, zda tato záležitost nebyla dostatečně prodiskutována uvnitř české vlády, nebo tam byly ještě nějaké jiné důvody.“

Vazil Hudák, slovenský ministr hospodářství. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vazil Hudák, slovenský ministr hospodářství. | foto: Foto Archiv MAFRA
Vazil Hudák, slovenský ministr hospodářství.

Slovenský ministr hospodářství Vazil Hudák neočekává žádný střet s Danielem Křetínským ve Slovenských elektrárnách, i když opci na dosavadní podíl italského Enelu získal jak slovenský stát, tak Křetínského Energetický a průmyslový holding (EPH). A v rozhovoru mimo jiné sděluje: „Celé vyjednávání s Enelem, včetně našeho memoranda o porozumění už fakticky probíhalo v trojstranném režimu. Byli do něj zapojeni i lidé z EPH. Myslím, že chápou pozici státu.“

LIDOVÉ NOVINY: Slovenská vláda získala opci na nákup 17 procent společnosti Slovenské elektrárny od italského Enelu. Pokud by stát skutečně svůj podíl navýšil, dosáhl by většiny. Proč o tom vůbec uvažujete?

Musíme brát také v úvahu, že Slovenské elektrárny jsou zodpovědné za dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Mochovce a provozují všechny atomové elektrárny, které dnes na Slovensku fungují

HUDÁK: Energetika je strategické odvětví, což platí v každém státě. Proto považujeme za správné, aby slovenská vláda koordinovala nebo monitorovala záležitosti spojené s energetikou. Musíme brát také v úvahu, že Slovenské elektrárny jsou zodpovědné za dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Mochovce a provozují všechny atomové elektrárny, které dnes na Slovensku fungují. Vláda se musí zabývat širší energetickou bezpečností státu i bezpečností jaderných elektráren.

LIDOVÉ NOVINY: Nestačilo by jenom posílit pravomoci státu jako minoritního akcionáře?

HUDÁK: V memorandu o porozumění, které jsme uzavřeli s Enelem, je několik klíčových prvků. Jedním z nich je ona opce, tedy možnost navýšení podílu ve Slovenských elektrárnách o 17 procent. Zároveň je tam předkupní právo na celý dosavadní podíl Enelu, což by znamenalo, že stát ovládne Slovenské elektrárny ze sta procent.

Memorandum také obsahuje konkrétní změny, které se týkají akcionářských práv. Zástupci státu budou muset schválit veškeré finanční transakce Slovenských elektráren nad dva miliony eur. Stát také bude více a lépe informován o tom, co se ve firmě děje.

LIDOVÉ NOVINY: Očekáváte tedy, že vláda skutečně svůj podíl navýší? Slovensko čekají v březnu volby a politické rozhodnutí padne ještě mnohem později...

Rozhodnutí o uplatnění opce padne až po dokončení třetího a čtvrtého bloku v Mochovcích

HUDÁK: Rozhodnutí o uplatnění opce padne až po dokončení třetího a čtvrtého bloku v Mochovcích. Situace kolem dostavby elektrárny je dost nejasná a to byl také hlavní důvod, proč stát s navyšováním podílu ve Slovenských elektrárnách nepospíchá. Kdybychom převzali plnou odpovědnost za dokončení těchto dvou bloků, bylo by to pro stát a pro daňové poplatníky příliš velké riziko. Proto jsme zvolili formu opce.

LIDOVÉ NOVINY: Předpokládejme, že i další vládu sestaví Smer Roberta Fica. Jaké byste pak očekával preference?

HUDÁK: Otevřené jsou všechny možnosti. Vzhledem k tomu, že Enel jednal také s EPH, snažili jsme se využít poslední šance vložit nějakým způsobem nohu do dveří. To se nám podařilo dohodou o úpravách akcionářské smlouvy, které zahrnují právě posílení našeho postavení, ale také onu opci a předkupní právo.

LIDOVÉ NOVINY: Neobáváte se, že kdyby stát chtěl uplatnit předkupní právo na celý podíl Enelu, dostal by se do střetu právě s EPH? Daniel Křetínský získal opci i na celý dvoutřetinový podíl Italů...

HUDÁK: Celé vyjednávání s Enelem, včetně našeho memoranda o porozumění už fakticky probíhalo v trojstranném režimu. Byli do něj zapojeni i lidé z EPH. Myslím, že chápou pozici státu. Další konkrétní vyjednávání, jak upravit bilaterální vztah mezi státem a EPH, je možné očekávat právě po dokončení Mochovců. A holding EPH už koneckonců také přistoupil k memorandu mezi Enelem a slovenským státem.

LIDOVÉ NOVINY: Zmínil jste problémy s dostavbou Mochovců. Podnět k prokuratuře v této záležitosti podal i Nejvyšší kontrolní úřad. Pochybení ve Slovenských elektrárnách vyšetřuje slovenská policie. Nemohou tyto záležitosti ještě transakci s Enelem zkomplikovat?

Další konkrétní vyjednávání, jak upravit bilaterální vztah mezi státem a EPH, je možné očekávat právě po dokončení Mochovců. A holding EPH už koneckonců také přistoupil k memorandu mezi Enelem a slovenským státem.

HUDÁK: Samozřejmě to určitá komplikace je. Jde ale především o to, aby se nastavil systém, který skutečně umožní stavbu Mochovců dokončit. Soudní jednání a policejní vyšetřování – to jsou záležitosti spojené s minulostí. Teď se hlavně zaměřujeme na budoucnost.

LIDOVÉ NOVINY: Premiér Fico mluvil o tom, že Italové nejsou – mírně řečeno – v jaderné energetice právě těmi nejpovolanějšími. Proč tedy mají mít na starosti dostavbu Mochovců právě oni?

HUDÁK: Enel na sebe vzal závazek Mochovce dokončit. Tento závazek tu zůstává, primární odpovědnost je pořád na nich. Faktem je, že máme určité pochybnosti, jak to Enel zvládá. Memorandum, které jsme s firmou podepsali, ale umožní lepší dohled a informovanost, co se při stavbě třetího a čtvrtého bloku děje. Myslím, že také s příchodem EPH tlak na Enel ještě zesílí. Jak stát, tak EPH budou úzkostlivě monitorovat, jak dostavba pokračuje. Bude nutné přemýšlet, jak získat další expertizu, která pomůže dostavbu úspěšně zvládnout.

LIDOVÉ NOVINY: O podíl ve Slovenských elektrárnách projevoval zpočátku zájem také ČEZ. Bylo by z vašeho pohledu lepší, kdyby vaším partnerem byla spíše státem ovládaná firma, jako je ČEZ, než soukromý holding EPH?

Enel na sebe vzal závazek Mochovce dokončit. Tento závazek tu zůstává, primární odpovědnost je pořád na nich. Faktem je, že máme určité pochybnosti, jak to Enel zvládá.

HUDÁK: To je otázka, co by bylo, kdyby... ČEZ by mohl přinést expertizu a reálnou zkušenost ze stavby a řízení jaderných elektráren. To by byla výhoda. Pokud jde o samotné propojení firmy se státem, to někdy může být výhodou, někdy ne. Ale vycházíme z toho, že realita je taková, jaká je. ČEZ má vlastní priority. Na druhé straně si myslím, že EPH je velmi dobrý, korektní partner. Už s ním spolupracujeme ve Slovenském plynárenském průmyslu.

LIDOVÉ NOVINY: Nedopadne to tak, že se Slovenské elektrárny nakonec rozdělí na jadernou a nejadernou část? Objevují se spekulace, že holding EPH, který nemá zkušenost s atomovými bloky, by si ponechal tu nejadernou. Co říkáte scénáři, že by si stát ponechal jenom atomové elektrárny?

HUDÁK: O těchto možnostech teď nechci spekulovat. Zatím vycházíme z toho, že Slovenské elektrárny jsou jedna společnost, která vyrábí elektřinu z různých zdrojů. A v tom také spočívá síla firmy, protože má diverzifikované portfolio. Nechci spekulovat, ale věřím, že dokážeme tento stav zachovat.

LIDOVÉ NOVINY: Holding EPH je už dnes silný hráč ve slovenském plynárenství. Opozice vás kritizuje, že příliš vycházíte vstříc finanční skupině J&T, která je s tímto holdingem majetkově propojená. Není nebezpečné poskytnout Křetínskému možnost získat podíl v další významné slovenské firmě?

ČEZ by mohl přinést expertizu a reálnou zkušenost ze stavby a řízení jaderných elektráren. To by byla výhoda. Pokud jde o samotné propojení firmy se státem, to někdy může být výhodou, někdy ne.

HUDÁK: Je třeba si uvědomit, že ani v případě SPP, ani v případě Slovenských elektráren neprodával svůj podíl stát. EPH jednal se soukromými společnostmi. V prvním případě to byly firmy E. ON a Gaz de France, ve druhém Enel.

LIDOVÉ NOVINY: Nebyly důležité i preference vlády? Kdyby vláda řekla, že určitého partnera nechce, asi by pro něho bylo složité takový podíl získat – ať už v SPP, nebo ve Slovenských elektrárnách.

HUDÁK: Pozice státu má svoji váhu a byla by důležitá. My jsme ale do prodeje těchto podílů nezasahovali takovým způsobem, že bychom nějakého zájemce vetovali. Všichni uchazeči o podíl v SPP a Slovenských elektrárnách měli v tomto ohledu stejnou pozici. Stát neměl ambici určovat nějaké preference.

LIDOVÉ NOVINY: S EPH spolupracujete také ve společnosti Eustream, která provozuje páteřní plynovod na Slovensku. Společně čelíte riziku přerušení tranzitu plynu přes Ukrajinu. Slovensko se silně ohrazovalo proti výstavbě podmořského plynovodu Nord Stream 2, který by mohl ukrajinský tranzit nahradit. Myslíte, že je reálné tento projekt zastavit?

Zatím vycházíme z toho, že Slovenské elektrárny jsou jedna společnost, která vyrábí elektřinu z různých zdrojů. A v tom také spočívá síla firmy, protože má diverzifikované portfolio.

HUDÁK: To je těžké hodnotit. Na projektu vybudování plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa se dohodli silní hráči plynárenského odvětví. Na ruské straně je to Gazprom, jeho partnery jsou západoevropské firmy E. ON, BASF, OMV, Shell a Engie. Primárně je to tedy otázka toho, jak dokážou tento projekt zvládnout. Paralelně tento projekt posuzuje také Evropská komise. Uvidíme, co z toho vyjde a zda tento projekt splní požadavky třetího energetického balíčku EU.

LIDOVÉ NOVINY: O čemž máte pochybnosti?

HUDÁK: Ano, máme pochybnosti. Ale opravdu záleží na tom, jak si to vyhodnotí odborníci a právníci Evropské komise. Jsme přesvědčeni, že z hlediska energetické bezpečnosti Evropy tento projekt nepřináší žádnou přidanou hodnotu. Naopak tuto energetickou bezpečnost snižuje tím, že posiluje pozici jednoho zdroje – tedy ruského plynu. A zároveň omezuje diverzifikaci tras plynu v rámci Evropy.

Pokud by se kapacita Nord Streamu skutečně zdvojnásobila, znamenalo by to pravděpodobně ukončení přepravy přes Ukrajinu. Drtivá většina plynu z Ruska by do Evropy putovala Nord Streamem.

LIDOVÉ NOVINY: Jak vnímáte postoj Česka? Praha se nepřipojila k dopisu zemí střední a východní Evropy, který byl vůči projektu Nord Stream kritický...

Na jedné straně slyšíme jasná vyjádření premiéra Bohuslava Sobotky, který se také připojil ke společnému prohlášení šéfů vlád visegrádské čtyřky. Ti se proti Nord Streamu 2 postavili jasně.

HUDÁK: Pro pozorovatele zvenčí je to po pravdě řečeno matoucí. Na jedné straně slyšíme jasná vyjádření premiéra Bohuslava Sobotky, který se také připojil ke společnému prohlášení šéfů vlád visegrádské čtyřky. Ti se proti Nord Streamu 2 postavili jasně. Na druhé straně česká vláda nepodpořila dopis s naším stanoviskem k projektu, který byl adresovaný představitelům Evropské komise a jejž jsem inicioval na úrovni ministrů hospodářství.

Nevím, zda tato záležitost nebyla dostatečně prodiskutovaná v české vládě, nebo tam byly ještě jiné důvody. Jednal jsem o tom s českým ministrem průmyslu Janem Mládkem. Měli jsme obavy, aby se tu v rámci přepravy plynu nevytvářely struktury, které by poškozovaly Slovensko. Nebyli jsme si jisti, zda se Česko nemůže na něčem podobném podílet.

LIDOVÉ NOVINY: O co přesně jde?

HUDÁK: Je například důležité, aby nás nepoškodila plánovaná spojka plynovodů BACI mezi Českou republikou a Rakouskem. Ta by totiž mohla být potenciálně zneužitá k tomu, že by ruský plyn přepravený Nord Streamem směřoval přes Česko přímo do Rakouska, konkrétně do tamního plynového hubu v Baumgartenu. To by znamenalo, že by veškeré toky plynu zcela obešly Slovensko.

LIDOVÉ NOVINY: Máte tedy příslib z české strany, že o toto usilovat nebude?

Dohodli jsme se, že ani Slovensko, ani Česká republika nebudou podnikat žádné kroky, které by nějakým způsobem poškozovaly druhou stranu

HUDÁK: V prohlášení, které jsme přijali společně s ministrem Mládkem, se jasně mluví o tom, že česká strana se dívá na možné vybudování spojky BACI s Rakouskem jenom jako na projekt v rámci takzvané tržní integrace. To znamená, že by kapacita tohoto propojení plynovodů nebyla vyšší než pět až šest miliard metrů krychlových ročně. Také jsme se dohodli, že ani Slovensko, ani Česká republika nebudou podnikat žádné kroky, které by nějakým způsobem poškozovaly druhou stranu.

LIDOVÉ NOVINY: Slovenská vláda společně s Křetínským prosazuje také vybudování plynovodu Eastring, který by vedl přes Balkán až do Turecka. Neznamenal by ale také tento plynovod – podobně jako Nord Stream 2 – zamezení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu? Podobné obavy vyjádřila letos v Praze náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová.

HUDÁK: Zásadní otázkou je, jak dostat plyn na Balkán, do jihovýchodní Evropy. Projekt South Stream byl zrušen, příliš reálně se nyní nejeví vzhledem k současným vztahům mezi Ruskem a Tureckem ani projekt Turkish Stream. Alespoň ne v dohledné budoucnosti.

Zároveň se budují trasy pro přepravu plynu do Evropy z Ázerbájdžánu, potenciálně z Íránu a Turkmenistánu. Nový plynovod Eastring by měl tedy sloužit primárně pro tyto dodávky neruského plynu. Zároveň ale nevíme, jak se do budoucna vyvinou vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou. A jestli vůbec bude proudit nějaký ruský plyn přes Ukrajinu, i když my zachování tohoto tranzitu prosazujeme.

LIDOVÉ NOVINY: Takže hledáte pojistku i pro případ ukrajinského výpadku?

Nevíme, jak se do budoucna vyvinou vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou. A jestli vůbec bude proudit nějaký ruský plyn přes Ukrajinu, i když my zachování tohoto tranzitu prosazujeme.

HUDÁK: Ano. Představme si teoretickou situaci, že by plyn tekl z Ruska do Evropy jenom Nord Streamem a dále přes Německo a Českou republiku na Slovensko. Pak by plynovod Eastring mohl dál zásobovat jihovýchod Evropy.

Eastring tu ale určitě nemá být primárně kvůli tomu, aby pomáhal ruskému plynu. Naopak vycházíme z toho, že by se tento plynovod napojil také na plynový hub v Baumgartenu – tedy na surovinu od různých dodavatelů. A příjemcem plynu dopraveného přes Eastring by mohlo být také Turecko, které dnes Rusové fakticky tlačí, aby si hledalo jiné zdroje suroviny.

LIDOVÉ NOVINY: Ještě bych měl jednu otázku z úplně jiné oblasti. Jak se podařilo Slovensku získat velkou investici automobilky Jaguar Land Rover? A proč se to podle vás nepodařilo třeba Česku?

HUDÁK: Důvodů je více. Na Slovensku už působí automobilky, které tu vyrábějí prémiové značky kategorie SUV, kam patří také Land Rover. Je tady určitá zkušenost, na Slovensku se vyrábí Porsche Cayenne nebo Audi Q7. Je tu silné a široké zázemí subdodavatelů právě pro tento segment.

Příjemcem plynu dopraveného přes Eastring by mohlo být také Turecko

Dalším důležitým faktorem bylo, že v rozhodujícím kole jednání – někdy od května do srpna loňského roku – došlo na slovenské straně k silné mobilizaci všech klíčových aktérů. Od premiéra přes ministry až po úředníky na různých ministerstvech. Myslím, že to pak také do značné míry přesvědčilo zástupce Land Roveru, že budou na Slovensku vítaní a že tu mají silnou státní podporu.

Vazil Hudák (51)

  • Na post slovenského ministra hospodářství přešel letos z postu státního tajemníka ministerstva financí, kde působil od roku 2012.
  • Vystudoval diplomatickou vysokou školu MGIMO v Moskvě a Harvard Business School v Bostonu. V letech 1991 až 2006 působil v EastWest Institute, kde dosáhl postu viceprezidenta.
  • Další léta strávil v bankovní sféře. Byl viceprezidentem Citigroup v Praze a Londýně a výkonným ředitelem JPMorgan Chase v Londýně. V obou bankách měl na starosti spolupráci se státními institucemi střední a východní Evropy.