Nikdo nemluví o tom, co má stát lidem poskytovat

„Ať už povládne kdokoliv, jednou bude muset s mandatorními výdaji něco udělat. Rostou sociální výdaje, zejména důchody, a i náklady ve zdravotnictví mají rostoucí trend. Cílem pravicové strany je nemít maximální příjmy, ale v takové výši, aby zajistily bezproblémový a bezpečný chod státu,“ říká v rozhovoru ekonom ODS Jan Skopeček.

Vojtěch Wolf 10.10.2017
Jan Skopeček, ekonom ODS. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jan Skopeček, ekonom ODS. | foto: Foto Michal SváčekMAFRA
Jan Skopeček, ekonom ODS. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Ekonom ODS Jan Skopeček v rozhovoru mimo jiné říká: „Pokud chceme, aby penzijní systém byl udržitelný, musíme do něj dostat více soukromých zdrojů. Otázka je, kudy je tam dostat. Ve světě se používají v podstatě dva přístupy. První je zásluhovost – tedy čím víc během života odvedete, tím víc dostanete. Ten druhý říká, že penzijní věk není nečekaná pojistná událost, na kterou se člověk nemůže připravit.“

LIDOVÉ NOVINY: Chcete zavést progresivní zdanění nebo více daňových sazeb?

SKOPEČEK: Určitě ne. Daňový systém je komplikovaný a je třeba jej zjednodušit.

LIDOVÉ NOVINY: Proč tedy máte v programu společné zdanění manželů?

Chceme zrušit superhrubou mzdu a vrátit se ke konceptu čisté 15procentní rovné daně. Navíc chceme zrušit takzvanou solidární sedmiprocentní přirážku. Společné zdanění manželů je i symbolickým projevem toho, že si vážíme tradiční rodiny.

SKOPEČEK: Chceme zrušit superhrubou mzdu a vrátit se ke konceptu čisté 15procentní rovné daně. Navíc chceme zrušit takzvanou solidární sedmiprocentní přirážku. Společné zdanění manželů je i symbolickým projevem toho, že si vážíme tradiční rodiny. Druhou věcí je, že bude výhodné pro páry, kdy jeden z manželů nemá tak vysoké příjmy, aby si mohl uplatnit daňové slevy.

LIDOVÉ NOVINY: Takže jde o politický slogan, který bude mít dopad maximálně na několik tisíc lidí?

SKOPEČEK: Určitě to nebude masová výhoda pro většinovou populaci. Na druhou stranu, když se třeba partnerka stará o dítě a pobírá jen poloviční mzdu, dostane se díky společnému zdanění k výhodám, kterými dnes stát vyjadřuje podporu rodinám.

LIDOVÉ NOVINY: Proč chcete zrušit superhrubou mzdu, kterou zavedla vláda ODS za Mirka Topolánka?

Přestože její negativa převažují, měla superhrubá mzda jeden pozitivní efekt. Spočívá v tom, že zaměstnanci vědí, kolik zaměstnavatele celkem stojí.

SKOPEČEK: Když přišla ODS s rovnou daní a postavila na ní kampaň, téměř vyhrála volby. Když se ale tvořila koaliční vláda, tehdejší partner nechtěl akceptovat čistý koncept rovné daně. Proto se daň vypočítávala ze superhrubé mzdy. Přestože její negativa převažují, měla superhrubá mzda jeden pozitivní efekt. Spočívá v tom, že zaměstnanci vědí, kolik zaměstnavatele celkem stojí. Je ale absurdní, aby se daň platila z částky, kde jsou zahrnuté už i jiné daně, protože sociální pojištění je de facto daň.

LIDOVÉ NOVINY: Dnešní situace připomíná volby v roce 2006 trochu víc. Taky byla konjunktura, ODS přišla s obřími plány snižování daní, a přestože ekonomika rostla, deficit se ještě prohloubil. Když člověk pročítá všechny vaše návrhy na snížení daní, odvodů a podobně, jsme více než sto miliard v minusu. Není lepší dát finance nejprve do pořádku a teprve potom začít ulevovat firmám a lidem?

SKOPEČEK: Když se vrátím k minulým vládám ODS, považuji za naši největší chybu, že jsme v době recese zvedali daně. To je náš největší hřích, za který jsme obrovsky zaplatili. Ztratili jsme hlasy a ani jsme nepomohli ekonomice. ODS není stranou, která chce za každou cenu maximalizovat příjmy státního rozpočtu. To není náš cíl. Rozpočtový problém není na straně příjmů, ale výdajů. S těmi nikdo nic nedělá.

LIDOVÉ NOVINY: To jsou ale hlavně mandatorní výdaje jako důchody...

ODS není stranou, která chce za každou cenu maximalizovat příjmy státního rozpočtu. To není náš cíl. Rozpočtový problém není na straně příjmů, ale výdajů. S těmi nikdo nic nedělá.

SKOPEČEK: Ano, jsou to mandatorní výdaje, ale podle mne s nimi nějak naložit jde. Ať už povládne kdokoliv, jednou s nimi bude muset něco udělat – jestli ne za čtyři roky, tak někdy v budoucnu. Rostou sociální výdaje, hlavně důchody, a když se podíváte na náklady ve zdravotnictví, i ty mají rostoucí trend. Je hrozná chyba bavit se jen o příjmové stránce rozpočtu, na což vsadila současná vláda. Nikdo nemluví o tom, co má stát lidem poskytovat. Cílem pravicové strany je nemít maximální příjmy, ale příjmy v takové výši, aby zajistily bezproblémový a bezpečný chod státu.

LIDOVÉ NOVINY: To neříká ani ODS. Váš program poměrně detailně popisuje asi 18 opatření, která povedou ke snížení příjmů státního rozpočtu. U šetření na výdajích jsou jen obecné fráze typu, že škrtnete část dotací. Nikde ale nemáte úspory propočítány.

SKOPEČEK: Jestli se nějaká politická strana trápí tím, aby byl její program realisticky propočítaný, je to ODS. Nikdo netrápil ČSSD, když rušila poplatky ve zdravotnictví či penzijní reformu, s kterou jsme přišli. Jak nám teď někdo může vyčítat, že neřešíme výdajovou stránku?

Jestli se nějaká politická strana trápí tím, aby byl její program realisticky propočítaný, je to ODS. ODS byla jedinou stranou, jež zavedla spoluúčast ve zdravotnictví, které bude v budoucnu dražší a dražší.

ODS byla jedinou stranou, jež zavedla spoluúčast ve zdravotnictví, které bude v budoucnu dražší a dražší. Navíc jsme jedinou stranou, která říká, že chce zpátky nadstandardy, aby do zdravotnictví putovaly alespoň částečně soukromé zdroje. Rovněž jsme v minulém období přišli s možná ne dokonalou penzijní reformou, ale alespoň s nějakým „nákrokem“ k ní. ANO ani ČSSD tu odvahu neměly.

LIDOVÉ NOVINY: Teď ale řešíme váš současný volební program, kde výdajovou stránku příliš neřešíte. Kde tedy chcete vzít těch více než sto miliard, o které kasa přijde, pokud snížíte daně?

SKOPEČEK: Vy se na to díváte moc účetním pohledem. Je rozdíl mezi účetním a ekonomickým pohledem. Daně, které se sníží, se přece v ekonomice neztratí. Není to tak, že když lidem necháte více v peněženkách, stát o tyto peníze definitivně přijde.

LIDOVÉ NOVINY: Možná se zčásti vrátí v podobě spotřební daně či DPH, ale jinak zmizí.

Daně, které se sníží, se v ekonomice neztratí. Není to tak, že když lidem necháte více v peněženkách, stát o tyto peníze definitivně přijde.

SKOPEČEK: Vrátí se více cestami. Bude se více vyrábět, budou se platit vyšší spotřební daně, podnikatelé budou platit vyšší daně, protože budou mít vyšší zisky. Jde o další impulz pro ekonomický růst a spotřebu. Vy mi skoro říkáte, že se ODS snaží udělat do rozpočtu sekeru. Tak to není. Podívejte se jen na poslední roky a na vývoj daňových příjmů – rostou meziročně o desítky miliard. Můžeme se bavit o příčině. Říkám, že je to hlavně z titulu hospodářského růstu.

LIDOVÉ NOVINY: I když ekonomika roste a přibývají příjmy, stejně mohutně rostou výdaje. Podívejme se třeba na učitelské platy či důchody. Vaše návrhy, jak ušetřit, jsou ale obecné. Navrhujete seškrtat třeba dotace – které?

SKOPEČEK: Výrazně omezíme dotace soukromým korporacím. Chceme seškrtat investiční pobídky, protože oboje křiví trh. Chceme se podívat i na sociální systém. Není přece možné, aby se minimální nezaměstnanost a ekonomický růst neprojevily u sociálních výdajů. Chceme adresnější sociální systém. Velký prostor je podle nás například u dávek v hmotné nouzi. Část lidí, která je na úřadech práce, pracovat nechce. Trh je v natolik dobré kondici, že práci najde kdokoliv, kdo chce. To jsou všechno oblasti, kde lze ušetřit.

LIDOVÉ NOVINY: Dávky se ale už osekaly za Petra Nečase. Jak třeba chcete šetřit na těch nezaměstnaných?

Chceme adresnější sociální systém. Velký prostor je podle nás například u dávek v hmotné nouzi. Část lidí, která je na úřadech práce, pracovat nechce. Trh je v natolik dobré kondici, že práci najde kdokoliv, kdo chce.

SKOPEČEK: Podle mne se lze vrátit k tomu, že lidé, kteří jsou nezaměstnaní, budou pracovat pro stát. Je možné zkrátit dobu pobírání dávek. Je jasné, že pokud máme necelých 190 tisíc volných míst a 300 tisíc lidí bez práce, existuje prostor, aby lidé práci získali. Když se podíváte na rozpočet, jak se vyvíjí podpora v nezaměstnanosti, klesá jen velmi pomalu navzdory vývoji nezaměstnanosti. V roce 2017 se očekává, že stát vydá 8,4 miliardy, což je více než v roce 2016.

LIDOVÉ NOVINY: Chcete zrušit solidární přirážku. Tím ale zavedete regresivní zdanění. Člověk, který vydělá přes 120 tisíc měsíčně, bude mít nižší zdanění než člověk, který vydělá třeba 50 tisíc.

SKOPEČEK: Ano, bude to nižší efektivní zdanění. V absolutní částce ale zaplatí takový člověk na daních stále výrazně víc. Na druhou stranu dnes platí stále daňová progrese z titulu daňově odečitatelných položek a slev na dani. Vámi zmíněná regrese se týká jen zrnka lidí a být tam musí, pokud tedy nechceme z Česka vyhánět ty úspěšné. Ti nejúspěšnější si dokážou změnit daňový domicil jinam, pokud je to pro ně výhodnější.

LIDOVÉ NOVINY: Chcete růst mezd podpořit třeba tím, že snížíte povinné odvody zaměstnavatele za zaměstnance. Ten si to ale spíše nechá, než aby o to zvedl plat.

Když se podíváte na rozpočet, jak se vyvíjí podpora v nezaměstnanosti, klesá jen velmi pomalu navzdory vývoji nezaměstnanosti. V roce 2017 se očekává, že stát vydá 8,4 miliardy, což je více než v roce 2016.

SKOPEČEK: Pro zvýšení platů vidíme dvě cesty. Zrušením superhrubé mzdy a vámi zmíněným snížením odvodu, kde souhlasím, že to nemusí zaměstnavatel promítnout celé. Na druhou stranu trh práce je v takové kondici, že zaměstnanci mají mnohem větší vyjednávací sílu než zaměstnavatelé. Pokud snížíme odvody, zaměstnavatelé nebudou mít problém lidi nabírat a v době ekonomické recese je nebudou rychle propouštět.

LIDOVÉ NOVINY: Pokud snížíme odvody, zvýší se deficit důchodového účtu asi o deset miliard...

SKOPEČEK: To ale můžeme zrušit politiku a předvolební programy, pokud se na to budeme dívat tak, že s rozpočtem nejde nic dělat. Vyčítat ODS schodek penzijního systému je mimo mísu. Náš dřívější návrh přinášel do systému soukromé peníze.

Je zřejmé, že dnešní průběžný systém je ve schodcích, a je zřejmé, že s tím je třeba něco udělat bez ohledu na to, jestli snížíme odvody na straně zaměstnavatele, nebo ne. Současná vláda zrušila penzijní reformu, zrušila automatické navyšování odchodu do důchodu a přistoupila k tomu ve stylu „po nás potopa“. Takže nám vyčítat, že nemáme vymyšlenou penzijní reformu, je scestné.

LIDOVÉ NOVINY: Teď ale neříkáte, jak to uděláte.

Vyčítat ODS schodek penzijního systému je mimo mísu. Náš dřívější návrh přinášel do systému soukromé peníze.

SKOPEČEK: My už reformu zavedli. Nebudeme ji psát do programu znovu. Já klidně podepíšu, že je třeba penzijní reforma. Pro to, aby se něco podobného neopakovalo, je třeba najít politický konsenzus. Reforma není přesně popsaná, protože když ji popíšeme přesně, stane se nám to co minule – i kdyby to byl nejlepší nápad ze všech, koaliční partneři a zejména opozice budou z principu proti, jen aby zablokovali návrh ODS.

Pokud chceme, aby penzijní systém byl udržitelný, musíme do něj dostat více soukromých zdrojů. Otázka je, kudy je tam dostat. Ve světě se používají v podstatě dva přístupy. První je zásluhovost – tedy čím víc během života odvedete, tím víc dostanete. Ten druhý říká, že penzijní věk není nečekaná pojistná událost, na kterou se člověk nemůže připravit. Takže starobní důchod je státem garantovaná dávka, která zajišťuje spíše jakýsi základ, aby člověk nedopadl na dno, a zbytek je na člověku, kolik si naspoří nebo nainvestuje.

Starobní důchod je státem garantovaná dávka, která zajišťuje spíše jakýsi základ, aby člověk nedopadl na dno, a zbytek je na člověku, kolik si naspoří nebo nainvestuje

Mně je bližší druhý přístup. Zásluhovost ať si lidé řeší spořením nebo investicemi. To je můj osobní postoj. Protože nechci, aby se z penzí stal volební souboj, říkám: po volbách si musejí relevantní politické síly sednout a hledat nějaké minimum, na němž se shodnou tak, aby takové řešení vydrželo bez ohledu na to, kdo bude zrovna vládnout a kdo bude v opozici.

LIDOVÉ NOVINY: To samé zdravotní pojištění: snížíte je o jeden procentní bod a zdravotní pojišťovny, tedy zdravotnictví, dostanou o nějakých deset dvanáct miliard méně...

SKOPEČEK: Ne. My říkáme o dva body sociální pojištění, neříkáme o bod sociální a o bod zdravotní.

LIDOVÉ NOVINY: Podíl šedé ekonomiky je u nás asi 15 procent HDP. Chcete zrušit kontrolní hlášení (které bojuje přímo se zloději DPH), chcete zrušit EET. Jaká je vaše představa vypořádání se s neplatiči daní?

Máme jeden z nejsložitějších daňových systémů, podle srovnání Světové banky tráví zdejší občané nad daňovými formuláři skoro nejvíce času. Máme složitý daňový systém – čím bude jednodušší, tím bude méně šedé ekonomiky.

SKOPEČEK: Současná vláda nasadila na šedou ekonomiku jen represi. My navrhujeme jít na to obráceně: máme jeden z nejsložitějších daňových systémů, podle srovnání Světové banky tráví zdejší občané nad daňovými formuláři skoro nejvíce času. Máme složitý daňový systém – čím bude jednodušší, tím bude méně šedé ekonomiky.

LIDOVÉ NOVINY: Ale nové návrhy daňový systém nezjednodušují. Jestli bude pojištění 28, nebo 26 procent, je z hlediska složitosti stejné.

SKOPEČEK: Možná jste ten program nečetl ještě celý, našel byste tam návrhy na úplné zrušení některých daní – silniční, z nabytí nemovitosti... Navíc si myslím, že bude nutné napsat nový zákon o dani z příjmu, protože když spočítáme pouhý počet slov v tomto zákoně, vidíme, že roste exponenciálně.

LIDOVÉ NOVINY: Předseda Petr Fiala prohlásil, že program psali ekonomičtí experti, které známe z televize. Kdo tedy?

SKOPEČEK: Psal jsem ho já ve spolupráci s dalšími kolegy z expertního týmu. Mám také kolem sebe okruh ekonomů, které považuji za relevantní a s nimiž se radím.

LIDOVÉ NOVINY: ODS se vždy chlubila, s jakými významnými ekonomy spolupracuje. Teď se zdá, že je skoro tajíte. Proč?

Jsem liberální ekonom a nejlepší hospodářská politika je taková, kdy stát překáží co nejméně

SKOPEČEK: Říkám to nahlas. Jsem liberální ekonom a nejlepší hospodářská politika je taková, kdy stát překáží co nejméně. Naštěstí existuje řada ekonomů, kteří si myslí totéž, a my je netajíme. Snad se nebudou na mě zlobit.

Velmi jsem komunikoval například s bývalou členkou rady ČNB, dnes hlavní ekonomkou České bankovní asociace Evou Zamrazilovou. Jsou tam i mladší lidé. Když jsem začínal spolupracovat s Václavem Kalusem, potkal jsem se s Martinem Slaným, který má dnes doktorát z ekonomie a vyučuje na VŠE. O programu diskutuji i s ministrem a ekonomem z období transformace Karlem Dybou.

Jan Skopeček (36)

  • V letech 2006 až 2013 pracoval v Kanceláři prezidenta republiky jako poradce Václava Klause. S ním dodnes spolupracuje jako ekonomický analytik v rámci jeho institutu.
  • V roce 2009 se stal výkonným ředitelem think tanku Centrum pro ekonomiku a politiku.
  • S politikou začínal na komunální a regionální úrovni jako zastupitel Hořovic.
  • Od roku 2004 je zastupitelem Středočeského kraje.
  • Po loňských krajských volbách se stal radním pro oblast vzdělávání a sportu.
  • Od března 2017 je poslancem a členem rozpočtového a sociálního výboru.
  • Je ženatý.