Nežer ten řízek!

Vegetariánství sice může být motivováno filosoficky (ale to může být i masožravectví). Je to však také způsob vymezení vůči mainstreamu.

Vyfotografováno v pražském centru - paradoxně přímo naproti vegetariánské restauraci... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vyfotografováno v pražském centru - paradoxně přímo naproti vegetariánské restauraci... | foto: © István LékoČeská pozice
Vyfotografováno v pražském centru - paradoxně přímo naproti vegetariánské restauraci... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Vegetariánství a prohloubená vnímavost vůči etickým závazkům ke všem živým tvorům se pyšní úctyhodnou tradicí, a to nejen východní. Zastánce si vegetariánství našlo ve starověkém Řecku, setkáváme se s ním i v židovsko-křesťanské kultuře.

Nejslavnějším vegetariánem starověku byl filosof Pythagoras, který se údajně živil jen divoce rostoucími rostlinami. Odmítání masa bylo mezi pythagorejci založeno na přesvědčení, že duše se mohou po smrti stěhovat do zvířat. Pojídáním masa by se proto člověk vystavoval nezanedbatelnému nebezpečí, že pozře svého blízkého. Tato obava však nemohla představovat jediný důvod pro vegetariánství, neboť nebezpečí požití zemřelého člena rodiny existovalo i v případě rostlin. I do těch mohla duše po smrti transmigrovat.

Odmítání masa představovalo způsob, jak se vymezit vůči mainstreamové společnosti

Odmítání masa představovalo zároveň způsob, jak se vymezit vůči mainstreamové společnosti, která v rituálech, jejichž vyvrcholením byla krvavá oběť zasvěceného zvířete a následná hostina, stvrzovala a vyjadřovala své hodnoty. Je ostatně pozoruhodné, že odmítání masité stravy spolu s negativním vztahem k vlastní tělesnosti mnohdy úzce koreluje s vymezováním vůči většinové společnosti. Vegetariánství proto často představuje protestní prvek proti společnosti, v které se asketik necítí dobře, a následně se „necítí“ ani ve vlastním těle. Odmítání masa a distancovaný vztah k vlastnímu tělu, ale i k tělům zvířat tedy úzce souvisí se snahou radikálnějšího vydělení ze svého okolí.

Odmítání tělesnosti

Vedle soucitu a protestu sehrálo ve vegetariánství roli i přesvědčení o lidské výlučnosti. Člověk, který se identifikoval pouze s netělesnou duší, mohl chápat tělo jako znečisťující a vnější prvek sebe sama. Odmítá-li člověk vlastní tělo, nebude je podporovat přísunem další tělesnosti zvenčí. Novoplatonik Porfýrios ve svém spisu věnovaném vegetariánství De Abstinentia proto odsuzuje konzumaci masa jako krajně nefilosofické počínání. Ti, kdo jedí maso, živí své tělo, ti, kdo se živí rostliny, pečují o svou mysl i duši. Patrně k nejbizarnějšímu projevu tohoto odmítání tělesnosti dospěli stoupenci proroka Maniho, který žil ve třetím století našeho letopočtu na území Persie. Takzvaní vyvolení – tedy nejbližší okruh samotného proroka – se živili stravou, kterou manichejci vyhodnotili jako nejméně tělesnou: jednalo se o vodní meloun a salátovou okurku.

Prvotním pádem je nejen odstartován proces umírání lidí. Je spjat i se smrtí zvířete.

V biblické knize Genesis povolil Bůh stvořené dvojici pojídat plody z každého stromu. Pouze plody stromu poznání dobrého a zlého měly zůstat nedotčeny. Počáteční stav člověka je tedy i v rámci židovsko-křesťanské tradici spojen s „netělesnou“ stravou a nezabíjením zvířat. Po pádu je však první dvojice zahalena do kožené suknice – tedy do produktu z těla – a takto oděna opouští ráj. Prvotním pádem je nejen odstartován proces umírání lidí. Je spjat i se smrtí zvířete.

V rámci židovské i křesťanské tradice byl člověk ustaven jako pán a opatrovník zvířat. Pocit spřízněnosti, který nacházíme u některých řeckých autorů, je proto z velké části v židovsko-křesťanské tradici nepřítomen. O to spíše se však setkáváme s důrazem na znečištění, ke kterému požíváním masa dochází. Duše je uchována čistá a otevřená pro přijímání duchovních požitků, je-li tělo živeno pouze rostlinnou stravou. Z tohoto důvodu se vegetariánské stravy drželi církevní otcové Origénés nebo Klement Alexandrijský.

Proč být vegetariánem podle Singera

Vegetariánství eticky motivované se v Evropě objevuje opět až během renesance. Jeho nejslavnějším zastáncem se tehdy stal velký milovník zvířat Leonardo da Vinci, který ve svých Zápiscích odmítl „žít ze smrti druhých a stát se tak chodícím hřbitovem“.

Oživení zájmu o eticky motivované vegetariánství pak propuklo naplno na přelomu 19. a 20. století, kdy vznikaly v západních evropských státech první spolky na obranu zvířat a vegetariánské společnosti. Během dvacátého století zájem o vegetariánství dále rostl a lze tvrdit, že určitý zlom v etických diskuzích na toto téma představuje kniha slavného australského filosofa Petera Singera známá i českému publiku pod názvem Osvobození zvířat. Tato kniha vydaná v roce 1975 se stala filosofickou platformou pro všechny následně vznikající organizace zaměřující se na ochranu zvířat.

Průměrný člověk je (asi) inteligentnější než průměrné zvíře. Na druhou stranu mnozí lidé vládnou inteligencí podstatně nižší než zvířata

Ve své knize Singer proslavil pojem speciismu. Speciista je člověk, který diskriminuje druhého tvora na základě jeho příslušnosti k odlišnému druhu. Zabíjení příslušníka odlišeného živočišného druhu je stejně morálně zavrženíhodné jako diskriminace na základně odlišné barvy pleti. Mezi zvířetem a člověkem totiž neexistuje dle Singera žádná pevná dělící linie. Je sice pravda, že průměrný člověk je (asi) inteligentnější než průměrné zvíře. Na druhou stranu mnozí lidé vládnou inteligencí podstatně nižší než zvířata.

Singer si pro svou argumentaci vysloužil z mnohých stran tvrdou kritiku. Kritici ho napadali pro jeho domnělé snahy snížit hodnotu podprůměrně inteligentního člověku na úkor inteligentního zvířete. Singer se však brání: nejde mu o snížení hodnoty člověka, ale o přehodnocení pozice, kterou člověk zastává vzhledem ke zvířeti. Jedná se mu tedy o narovnání zvráceného stavu lidského vyvyšování se nad zvíře. Není důvod, proč by zvíře nemělo ze strany společnosti požívat stejné ochrany jako člověk. S trochou nadsázky lze tvrdit, že Singer vrací do diskuze ohled spřízněnosti se zvířetem, který je živý v představách o stěhování duší a který se během pozdního starověku postupně vytrácel. Dle Singera má být člověk vegetariánem právě na základě své bytostné spřízněnosti se všemi živočichy.

Proč nebýt vegetariánem podle Nietzscheho

Jestliže vegetariánství bylo často oslavováno filosofy a umělci jako ctnostnější či dokonce filosofičtější způsob života, najdeme v dějinách filosofie i rozhodného odpůrce bezmasé stravy. Pro německého filosofa Friedricha Nietzscheho představovalo vegetariánství projev dekadence, tedy neschopnosti snášet dvojznačnost života. Život je spjat s bolestí a utrpením, a to i s bolestí z páchání bolesti. Snaha vystříhat se bolesti a utrpení vede dle Nietzscheho k postupnému umrtvování života. Nejčastějším terčem výsměchu se pro Nietzscheho v tomto kontextu stal slavný vegetarián Richard Wagner.

Nietzsche přitom narazil na moment, který je v diskusi o právech zvířat a o etické motivaci k vegetariánství často opomíjen. Jakkoliv nelze než podporovat aktivity těch, kteří se snaží o důstojné žití (a v naší nevegetariánské společnosti i umírání) zvířat, může záměr upřít každému tvoru utrpení a bolest – pakliže bychom byli důslední – vést k přesvědčení, že by bylo lepší, aby onen tvor nebyl vůbec.

Zdaleka přitom nejde jen o chov zvířat na maso. Při pohledu na zacházení se psy, kočkami a jinými domácími mazlíčky může člověka bezděčně napadnout, že by snad bylo výrazem soucitu ušetřit je jejich trápení. A můžeme jít ještě dál: ve hře nejsou jen psi a kočky. Podle řeckého básníka Theogonida je pro člověka vůbec nejlepší nebýt nikdy zrozen a pakliže již k tomu dojde, projít co nejdříve bránou Hádu.

Idea vegetariánství je založena na šlechetné motivaci uchránit zvířata před utrpením. Pakliže bychom ale zvířata nevyužívali pro jejich maso či mléko, nedrželi je uvězněné v malých bytech pro naše potěšení a nepřipravovali je na dostihy, při kterých si zlámou nohy, prostě by nebyla. Nakonec tedy není vůbec jasné, kdo jde zvířatům po krku více: masožravci nebo vegetariáni?



Počet příspěvků: 2, poslední 16.1.2012 03:19 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.