Nesnažte se být jako Silicon Valley ani jako Izrael

„Někdo popsal založení své firmy jako skok z útesu. Izrael má HDP skoro 40 tisíc dolarů na hlavu, víc než dvojnásobek Česka. Hlavní rozdíl je v množství mladých lidí ochotných skočit z útesu,“ říká v rozhovoru profesor Šlomo Maital, akademický ředitel izraelského Technion Institute of Management.

Jan Klesla 24.12.2017
Profesor Šlomo Maital, akademický ředitel Technion Institute of Management. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Profesor Šlomo Maital, akademický ředitel Technion Institute of Management. | foto: Česká pozice
Profesor Šlomo Maital, akademický ředitel Technion Institute of Management. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Máme problém, říká v rozhovoru prošedivělý profesor, který celý život vychovává byznysmeny po celém světě, zabořený v obyčejném křesle v kanceláři Masarykovy univerzity. „A vy byste nám s ním mohli pomoct,“ pokračuje klidným hlasem Šlomo Maital, nenápadný muž, jenž přijel do Brna z proslulého institutu Technion v Haifě naučit české studenty, co je to proslulý izraelský startup nation.

Zkrátka proč po škole namísto teplého místečka ve velké korporaci doslova „skočit z útesu a cestou se pokusit postavit si letadlo“. Většina mladých izraelských firem zamíří z izolovaného státu na Blízkém východě rovnou do světa, rychle vyrostou a někdo je koupí. Proto se jen málokdy podaří vybudovat opravdu velkou, miliardovou firmu. Podobně jako u nás v Česku. Společně to ale můžeme změnit.

LIDOVÉ NOVINY: Co je klíčem k izraelské ekonomice založené na dravých firmách a inovacích?

Průzkumy ukazují, že 77 procent izraelských studentů by rádo rozjelo vlastní startup, což je víc než kdekoliv na světě. Začít podnikat ve startupu je nebezpečné, rizikové, obtížné, stojí obrovské množství času a osobní život, až devět z deseti jich neuspěje, tak proč to proboha tolik mladých lidí chce?

MAITAL: Abych byl naprosto upřímný, nejsme si jistí. Průzkumy ukazují, že 77 procent izraelských studentů by rádo rozjelo vlastní startup, což je víc než kdekoliv na světě. Začít podnikat ve startupu je nebezpečné, rizikové, obtížné, stojí obrovské množství času a osobní život, až devět z deseti jich neuspěje, tak proč to proboha tolik mladých lidí chce?

Máme pro to mnoho teorií, ale nikdo neví s úplnou jistotou. Učil jsem v MBA programech v USA, Kanadě, Singapuru a mnoha dalších zemích a většina studentů mi řekla, že by nejraději měli jistou práci. V Izraeli je to jinak. Jsou to všechny ty příběhy o miliardářích, kteří zbohatli na startupu? Je to zkušenost z armády a zvyk na nebezpečí? Nevím. Ale dokud nebudete mít dost mladých lidí, kteří chtějí nade vše ostatní podnikat, nebudete mít ani dost startupů.

Někdo popsal založení vlastní firmy jako skok z útesu a snahu postavit si letadlo po cestě dolů. Izrael má HDP skoro 40 tisíc dolarů na hlavu, což je víc než dvojnásobek Česka. Hlavní rozdíl je v množství mladých lidí, kteří jsou ochotní skočit z toho útesu. Mnoho z nich selže a zkusí to znovu a znovu. Když neúspěch znamená zneuctění, jako v Japonsku, pak to nefunguje. V Silicon Valley stejně jako v Izraeli jste povzbuzováni zkoušet to znovu a znovu a chváleni za kuráž jít do rizika.

LIDOVÉ NOVINY: Právě v Silicon Valley říkají, že nemá cenu je kopírovat. Jaká byla izraelská cesta?

Naše technologické firmy naskočily do celosvětového závodu počátkem devadesátých let, což byla nejlepší doba. Navíc padla železná opona a židé ze Sovětského svazu se mohli volně stěhovat. Řada jich přišla do Izraele a my jsme získali více než milion vzdělaných lidí, lékařů, vědců, inženýrů a dalších. A to byl raketový pohon pro naši ekonomiku.

MAITAL: Nesnažte se být jako Silicon Valley, nesnažte se být jako Izrael. Měli jsme dost štěstí, i když si to hodně lidí nepřipouští. Naše technologické firmy naskočily do celosvětového závodu počátkem devadesátých let, což byla nejlepší doba. Navíc padla železná opona a židé ze Sovětského svazu se mohli volně stěhovat. Řada jich přišla do Izraele a my jsme získali více než milion vzdělaných lidí, lékařů, vědců, inženýrů a dalších. A to byl raketový pohon pro naši ekonomiku.

LIDOVÉ NOVINY: Česká ekonomika je dnes v dobré kondici hlavně díky velkým firmám a automobilovému průmyslu, jak ale pomoci vyrůst domácím firmám s vysokou přidanou hodnotou?

MAITAL: Nejprve musíte vybudovat to, čemu se říká ekosystém. Potřebujete najít způsob, jak financovat zejména ty nejrizikovější startupy, potřebujete dobré univerzity a potřebujete odvážné mladé lidi. Potřebujete i podporu státu a vlády i velkých firem, třeba v mentoringu, a expertů, kteří pomohou. Potřebujete všechny tyto dílky do skládačky a potřebujete k tomu stavět na vlastní historii. Trochu jsem tu vaši studoval, než jsem sem přijel, a podle mne jste národ a země, která si cení své svobody a bojuje za ni.

Máte ideální předpoklady, abyste postavili ekonomiku založenou na mladých nezávislých podnikatelích. V začátcích jim musíte říkat, co mají dělat. My máme povinnou vojenskou službu, která je mnohému naučí. Pak většinou cestují rok nebo dva po světě, pak se vrátí a budují svou firmu, své podnikání na základě zkušeností ze světa.

Politická svoboda je základem té ekonomické. Máte ideální předpoklady, abyste postavili ekonomiku založenou na mladých nezávislých podnikatelích. V začátcích jim musíte říkat, co mají dělat. My máme povinnou vojenskou službu, která je mnohému naučí. Pak většinou cestují rok nebo dva po světě, pak se vrátí a budují svou firmu, své podnikání na základě zkušeností ze světa. Potřebují k tomu také příznivé podnikatelské prostředí, ne příliš mnoho regulací, podívejte se třeba na Singapur, v tomto se můžete inspirovat jinde.

LIDOVÉ NOVINY: České startupy se s výjimkou těch vzešlých z univerzit zpravidla nezaměřují na hardware, náročné technologické inovace. Je to pro nás handicap?

MAITAL: Většina izraelských high-tech startupů pochází také z akademické oblasti, z univerzitního výzkumu. Ale není to podmínka, dokonce se ani nemusíte zaměřovat jen na složité technologie, důležitější je vytvářet skutečnou přidanou hodnotu pro zákazníky. Česko má obrovskou výhodu v tom, že je geograficky ve středu Evropy. Stačí se podívat z okna, co vaši sousedé potřebují. Začíná to ovšem se změnou myšlení.

LIDOVÉ NOVINY: Řada českých vývojářů se rozhodla namísto budování vlastního nového Facebooku vytvářet aplikace na zakázku pro ostatní – je to správná cesta?

V Izraeli máme princip, podle kterého potřebuje každý startup strategického partnera. Máte skvělý nápad, ale nemáte peníze, lidi, nic. Přitom jsou tam venku firmy, které mají všechno kromě vaší kreativity, což je problém všech velkých korporací. Takže pokud se vám podaří najít takového partnera, je to nejlepší cesta.

MAITAL: Určitě, najděte potřebu a uspokojte ji, a nemusíte přitom rovnou znovu vynalézat kolo.

LIDOVÉ NOVINY: Měli bychom se tedy soustředit více na tradiční obory, jako je automotive?

MAITAL: Ano, jistě. V Izraeli máme princip, podle kterého potřebuje každý startup strategického partnera. Máte skvělý nápad, ale nemáte peníze, lidi, nic. Přitom jsou tam venku firmy, které mají všechno kromě vaší kreativity, což je problém všech velkých korporací. Takže pokud se vám podaří najít takového partnera, je to nejlepší cesta. Stavějte na svých silných stránkách!

LIDOVÉ NOVINY: Další úspěšnou oblastí je tady internetová bezpečnost, společnosti, jako je Avast a mnoho dalších. Máme se v IT oblasti soustředit právě sem?

MAITAL: Opět říkám ano. Otázky, jako je terorismus na internetu, jsou velmi důležité a živé, v Izraeli si jich obzvlášť všímáme. Evropa v tom, zdá se, stále trochu spí, a je to tedy příležitost.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké vidíte možnosti spolupráce českých a izraelských společností a univerzit?

Otázky, jako je terorismus na internetu, jsou velmi důležité a živé, v Izraeli si jich obzvlášť všímáme. Evropa v tom, zdá se, stále trochu spí, a je to tedy příležitost.

MAITAL: Obrovské! Izrael je nejen pod vojenským, ale i kybernetickým útokem. Naše armáda proti tomu staví velmi pevnou obranu a řada bývalých příslušníků těchto jednotek si zakládá vlastní startupy. Máme v tom dlouhou tradici a můžete nám pomoci třeba otevřít našim společnostem i startupům dveře do Evropy.

LIDOVÉ NOVINY: Může být tedy Česko pro Izraelce dveřmi do Evropy?

MAITAL: Ano, ale zdaleka nejen dveřmi. V Izraeli máme problém, o kterém se příliš nemluví. Naše startupy vyrostou, jdou rychle do světa a někdo je koupí, většinou Američané, ale opravdu velká miliardová společnost u nás proto nevyrostla asi 20 let. A v tom potřebujeme pomoct. Mnoho startupů by rádo rostlo, a v tom může být Česko a EU úžasná příležitost.

LIDOVÉ NOVINY: Proč by ale měly izraelské startupy jít do Prahy nebo Brna, a ne do Londýna, Berlína nebo San Franciska?

Nepochybně můžete konkurovat Berlínu, který je dnes magnetem pro mladé podnikatele, kvůli atmosféře, nočnímu životu, celkovému prostředí. To ale můžete snadno nabídnout také.

MAITAL: Děláte si ze mne legraci? Praha je krásné město s úžasnou židovskou tradicí. Mám odtud mnoho úžasných přátel. Nepochybně můžete konkurovat Berlínu, který je dnes magnetem pro mladé podnikatele, kvůli atmosféře, nočnímu životu, celkovému prostředí. To ale můžete snadno nabídnout také.

LIDOVÉ NOVINY: Týká se to tedy více kultury než investorů a burzy?

MAITAL: Všechno se týká především o kultury. Kapitál seženete kdekoliv na světě, ale je jen pár míst na světě, kde chcete žít. Praha i Tel Aviv jsou v tom podobné. Evropa stárne, a to je docela problém – co jiného můžete dělat než lákat přátelské ambiciózní mladé lidi z celého světa?

LIDOVÉ NOVINY: Praha ani jiné české město se však zatím nedostaly do žebříčku startupových metropolí, na rozdíl třeba od Polska. Co je jejich výhoda oproti nám?

MAITAL: Jsou velcí! Je to velká země. Malé země mají ale velkou výhodu v tom, že se rychle přizpůsobují. Využijte toho a využijte i toho, že máte velkého souseda a jeho trh. Poláci také hodně sázejí na své univerzity, a to i ty menší, specializované, které mohou mít velký vliv.

Všechno se týká především o kultury. Kapitál seženete kdekoliv na světě, ale je jen pár míst na světě, kde chcete žít. Praha i Tel Aviv jsou v tom podobné.

Učil jsem 20 let na letní škole na Massachusettském technologickém institutu a jeden můj místní kolega zkoumal, jaký má slavné jméno MIT dopad na ekonomiku, když z něj ročně vyjde jen tisíc inženýrů. Jenže oni za ty roky vytvořili 28 tisíc společností s ročním obratem několika bilionů dolarů a patří i mezi největší na světě. I moje univerzita, Technion, je velmi malá, ale zaměřuje se na high-tech. Malí mohou mít zkrátka obrovský vliv.

LIDOVÉ NOVINY: Na jedné straně chceme úspěšné podnikatele a na druhé vynikající akademiky a učitele. Co z toho si mají univerzity vybrat, na co se zaměřit?

MAITAL: U nás na univerzitě jsme velmi hrdí na naši roli v ekonomice, a přitom si řada kolegů profesorů myslí, že byznys je nepřítel. Univerzity to ale musejí překonat a spolupracovat s firmami i za cenu toho, že jim nejchytřejší studenti budou utíkat a zakládat vlastní firmy. Máme pár takových příkladů, třeba mladík jménem Bill Gates a Microsoft není úplně špatná společnost.

LIDOVÉ NOVINY: A co společenské, a zejména humanitní obory, jaká je jejich role?

Malé země mají ale velkou výhodu v tom, že se rychle přizpůsobují. Využijte toho a využijte i toho, že máte velkého souseda a jeho trh. Poláci také hodně sázejí na své univerzity, a to i ty menší, specializované, které mohou mít velký vliv.

MAITAL: Studenti ekonomie, sociologie či jakéhokoliv humanitního oboru mohou být skvělí podnikatelé, nemusejí se nutně zabývat přímo technologií. Musejí být kreativní, umět propojovat obory, snažit se je pochopit. Mohou se spojit s inženýry, můj syn je CEO technologického startupu, i když sám není technik, ale jeho dva společníci jsou.

LIDOVÉ NOVINY: Jaká by měla být role státu?

MAITAL: Zeptáte-li se podnikatelů i v Izraeli, řeknou vám něco jako: stát by ode mne měl dát ruce pryč, měl by vytvořit prostředí, kde mě bude co nejméně obtěžovat a házet mi klacky pod nohy. Skutečnost je ale mnohem složitější, než podnikatelé vědí.

USA jsou softwarový lídr světa díky svému ministerstvu obrany, které se před lety rozhodlo, že v tom musí být nejlepší na světě, a investovalo prostřednictvím grantů a dalšími cestami přibližně půl miliardy dolarů ročně. Takže stát má jednak roli jako počáteční investor, stejně jako toho, kdo má vytvořit přátelské podnikatelské prostředí.

LIDOVÉ NOVINY: Potřebujeme tedy něco jako národní vizi?

Studenti ekonomie, sociologie či jakéhokoliv humanitního oboru mohou být skvělí podnikatelé, nemusejí se nutně zabývat přímo technologií. Musejí být kreativní, umět propojovat obory, snažit se je pochopit.

MAITAL: Řada zemí má post ministra inovací. A že takový ministr by nikdy neměl sedět ve své kanceláři, ale být mezi lidmi, mezi podnikateli a poslouchat, co lidi štve, co jim překáží. A říkat kolegům v kabinetu, ne co by měli dělat, ale především, co by dělat neměli.

LIDOVÉ NOVINY: Měl by stát podporovat výzkum a vývoj třeba daňovými úlevami?

MAITAL: Je to riskantní oblast, do které můžete dát miliardy dolarů úplně bez výsledku. Takže ano, daňový systém by takové snahy měl podporovat. V Izraeli je rekordní počet největších světových firem, protože se k nám prokupují přes R&D centra. Podívejte se na Apple, nikde jinde na světě nemají vývoj než doma v Cupertinu, ale nedávno koupili izraelský startup, a ten se proměnil na výzkumné centrum.

LIDOVÉ NOVINY: Kdo by to ale všechno měl vymyslet, zařídit a zprostředkovat?

MAITAL: Mám u nás na univerzitě dobrého přítele jménem Dan Shechtman. Dostal Nobelovu cenu za chemii v roce 2011 a 28 let předtím měl nápad, že by bylo dobré nějak motivovat studenty, aby podnikali. Tak si na to, dávno předtím, než byl slavný, otevřel předmět a pozval podnikatele, aby v něm vyprávěli své příběhy. Každý rok tím kurzem projdou asi čtyři stovky mladých lidí. Jen poslouchají velmi upřímné podnikatelské příběhy. A chceme ty skutečné, ne ty hezké příběhy, včetně všech neúspěchů a probdělých nocí.

Podnikavost je schopnost, kterou se můžete naučit jen v praxi. Takže jediné, co můžete udělat, je zažehnout to v mladých lidech, ukázat jim co nejblíž, jaké to je v praxi, a alespoň někteří do toho nepochybně půjdou.

Každý si pak může říct, jestli by to zvládl sám. Řada studentů to skutečně zkusí a většina z nich nám pak říká, že si odnesla jedno zásadní poučení – potřebujete hlavně odolnost a vytrvalost, musíte to pořád zkoušet, i když vám mnozí budou říkat, že to nejde, nezvládnete to a dojdou vám peníze. Podnikavost je schopnost, kterou se můžete naučit jen v praxi. Takže jediné, co můžete udělat, je zažehnout to v mladých lidech, ukázat jim co nejblíž, jaké to je v praxi, a alespoň někteří do toho nepochybně půjdou.

Muž, který zasadil startup

  • Technion je špičková technická univerzita v přímořském letovisku Haifa.
  • A 75letý Šlomo Maital tím, kdo na ní měl několik dekád na starosti, aby vychovávala nejen skvělé vědce a inženýry, ale také podnikatele.
  • Absolvent ekonomie na prestižní americké Princetonské univerzitě na ní získal v šedesátých letech i doktorát, napsal několik knih a učebnic, přednášel po celém světě a jeho kurzy prošly doslova tisíce studentů, mezi nimi řada budoucích podnikatelů – přednášel mimo jiné i po dvacet let každé léto na slavném MIT.
  • Přímo přes řeku, v Bostonu, také ve skvělém čase běhal maraton.
  • V Brně vyučoval v rámci specializovaného kurzu Masarykovy univerzity.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.