Nerovnost ve zdravotnictví musí zmizet, tvrdí senátoři. Podali žalobu

Skupina 51 senátorů napadla u Ústavního soudu systém plateb nemocnicím a lékařům za péči. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) se obává chaosu a mluví o revoluci, která by mohla nastat, pokud by stížnost Ústavní soud posvětil. Senátoři jeho slova odmítají, tvrdí, že jen chtějí narovnat nerovné podmínky, které se udržují už 20 let.

Lékaři - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lékaři - ilustrační foto | foto: Shutterstock
Lékaři - ilustrační foto

Za operaci slepého střeva dostane motolská nemocnice 35 tisíc korun, zatímco krajská nemocnice na Vysočině má za stejný výkon o deset tisíc méně. To je nerovnost, která se ve zdravotnictví udržuje už 20 let. Skupina 51 senátorů ji loni v prosinci napadla ústavní stížností. Jenže její šíře vyděsila ministerstvo. „Pokud by ji Ústavní soud posvětil, znamená to zásadní zlom a chaos,“ řekl LN ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Takový verdikt by totiž v zásadě zrušil veškeré prvky systému, podle kterého dnes pojišťovny platí nemocnicím a lékařům za péči.

Stížnost nenapadá jen úhradovou vyhlášku, jež rozděluje peníze pro letošek. Soudci budou posuzovat i další smluvní a úhradovou regulaci, která nemá právní oporu. „Ústavní stížnost míří na veškeré vynakládání 320 miliard, pro něž v zákoně neexistuje pravidlo a kde se postižený nemá kam odvolat,“ řekl LN právník Ondřej Dostál, hlavní autor podnětu.

Důvod, proč jde o tak komplexní stížnost, je prostý. „Existují nálezy Ústavního soudu, kde bylo podání zamítnuto kvůli tomu, že řeší jednotlivost. Proto jsme se po debatě rozhodli, že stížnost bude podána široce a komplexně, a je na soudu, do jaké míry přistoupí k řešení všech problémů,“ vysvětlil Miloš Vystrčil, šéf senátorského klubu ODS.

Stížnost napadá například nepředvídatelnost systému. „Úspěch podnikatele ve zdravotnictví není dán jeho úsilím, kvalitou ani etickým přístupem k pacientům, ale jeho schopností vyjednat si v netransparentním prostředí ekonomické výhody s pojišťovnami, případně jeho ochotou přizpůsobit rozsah péče bez ohledu na lékařskou etiku a dobro svých pacientů úhradovým vzorcům,“ tvrdí stížnost.

Celá ústavní stížnost má šedesát stran a je v podstatě přehledným soupisem hlavních nešvarů tuzemského zdravotnictví. Tepe nerovnost v přístupu k solidárně hrazené péči, pokřivené prostředí zdravotnické ekonomiky a neetická pravidla úhrad, která vedou k protiprávnímu odmítání nemocných. Napadá i mechanismus tvorby cen.

Senátoři přitom popírají, že by chtěli způsobit chaos. „Ústavní soud se vždy choval tak, že když něco rušil, tak nechal dostatečnou lhůtu na to, aby to mohlo být takzvaně ošetřeno. Nikdy žádný kolaps nepřipustil. Vždy nechal rok dva tři, aby mohlo dojít ke změně zákona,“ upozornil senátor ODS Miloš Vystrčil. Ministrovým výrokům o chaosu a revoluci ve zdravotnictví prý politicky rozumí, ale nepřijdou mu férové vůči ústavním soudcům ani vůči senátorům jakožto předkladatelům.

Není to politická věc

Autoři stížnosti zároveň zdůrazňují, že jejich podnět není namířen proti současnému vedení ministerstva. „Není to politická věc. Všechny tyto problémy vznikly ještě dřív než hnutí ANO,“ konstatoval právník Dostál.

Navíc nelze čekat, že by Ústavní soud rozhodl v nejbližší době. „Uvidíme, kdy se to dostane na pořad jednání. Zkušenost je taková, že třeba otázku voleb do orgánů zdravotních pojišťoven soud projednával po čtyřech letech od doby přijetí ústavní stížnosti. Takže je otázka, jestli to bude rozhodnuto ještě v tomto volebním období, nebo nikoli,“ konstatoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).

Protiústavností úhradové vyhlášky se soud zabýval už několikrát, ale ministerstvo podle senátorů jeho požadavkům dosud nevyhovělo. Proto napadají nejen vyhlášku, ale i samo zákonné zmocnění ji vydávat, stejně jako další prvky smluvní a úhradové regulace jako celku.

Protiústavností úhradové vyhlášky se soud zabýval už několikrát, ale ministerstvo podle senátorů jeho požadavkům dosud nevyhovělo. Proto napadají nejen vyhlášku, ale i samo zákonné zmocnění ji vydávat, stejně jako další prvky smluvní a úhradové regulace jako celku. Jednak jde o způsob určování, kdo dostane smlouvu a jaká bude síť zdravotnických zařízení.

„Správné řešení by bylo takové, aby každý, kdo na trh vstoupí, třeba mladý doktor, mohl nabídnout služby zdravotní pojišťovně, a když bude kvalitní a levný, aby smlouvu dostal. Nic takového teď neexistuje, probíhá to na základě značné libovůle,“ uvedl Dostál.

Tatáž věc se pak týká i nákupu nových přístrojů. Ani v tomto případě totiž o smlouvě s pojišťovnou nerozhoduje kvalita ani cena nové služby, ale komise, ve které mohou sedět konkurenti. „Tyto procesy se napadají, protože nevedou k nejnižší ceně, ale i proto, že vedou k výrazným rozdílům v dostupnosti péče,“ doplnil Dostál.

Výkony, léky i úhrady

Stížnost dále napadá seznam lékařských výkonů. Dnes totiž neexistuje mechanismus, podle něhož by se nové výkony mohly zařazovat do seznamu za předvídatelných podmínek. „To povede i k tomu, že se podaří vymezit výkony, které se hradí, které se nehradí a které se hradí jen částečně,“ tvrdí Dostál. Do zdravotnictví by se tak vrátily nadstandardy, jež by pacientům umožnily připlácet si za lepší služby.

„Máme tři hráče: daňové poplatníky, pojišťovny a lékaře. Ale mezi sebou se dohadují jen dva. Ti, co to platí, jsou vyřazeni.“

Pokud jde o léky, mnohé z nich mají jako podmínku úhrady stanoveno, že se smějí předepisovat jen na specializovaném pracovišti. „Ale nikdo nestanovil žádná kritéria, kdo specializovaným pracovištěm bude. To znamená, že u drahých léků – třeba na rakovinu nebo roztroušenou sklerózu – je v Praze pracovišť spousta, ale v regionech smlouvy nemá skoro nikdo,“ tvrdí Dostál.

A pokud jde o úhradovou vyhlášku, stěžovatelům vadí, kdo vlastně cenovou regulaci dělá. „Máme tři hráče: daňové poplatníky, pojišťovny a lékaře. Ale mezi sebou se dohadují jen dva. Ti, co to platí, jsou vyřazeni,“ dodal. Samotné nerovnosti v platbách nemocnicím nejsou nic nového. Až násobně velké rozdíly jsou důsledkem výkonnosti nemocnic v minulých letech.

Sedm „nešvarů“, na které stížnost útočí

  • Pravidla pro uzavírání smluv mezi pojišťovnami a novými či přestěhovanými lékaři.

  • Komise pro nákup přístrojů.

  • Seznam výkonů, které lékaři používají pro vykazování péče.

  • Kritéria, podle nichž se stanovují centra pro vysoce specializovanou péči, například komplexní onkologická nebo kardiovaskulární centra.

  • Zákonné zmocnění pro ministerstvo vydávat úhradovou vyhlášku.

  • Právo pojišťoven uzavřít s některými nemocnicemi a lékaři dodatky a platit jim třeba víc, než stanovuje úhradová vyhláška.

  • Princip historické reference, podle kterého nemocnice dostávají různé peníze za tentýž lékařský výkon.

Počet příspěvků: 3, poslední 14.2.2019 02:22 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.