Neřízený brexit by bolel všechny

Po salzburském summitu EU se pravděpodobnost odchodu Británie z ní bez dohody zvýšila. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Jak by se měla česká vláda připravit na případný neřízený brexit? A jak firmy?

Jan Macháček 27.9.2018
Jak se má česká vláda připravit na neřízený brexit? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jak se má česká vláda připravit na neřízený brexit? | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Jak se má česká vláda připravit na neřízený brexit?

DEBATA JANA MACHÁČKA

Jan Macháček.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

objednat zasílání e-mailem

Pravděpodobnost neřízeného brexitu se po salzburském summitu Evropské unie zvýšila. Jak by se na takový scénář měla připravit česká vláda? A co by měly už nyní dělat české firmy, které do Velké Británie – třeba i zprostředkovaně – vyváží?


 
Kryštof Kruliš, předseda správní rady Spotřebitelského fóra, z.ú. a analytik AMO

Kryštof Kruliš, předseda správní rady Spotřebitelského fóra, z.ú. a analytik AMO

Buďme k Britům vstřícní

Odchod Velké Británie z Evropské unie bez dohody se stále častěji objevuje v postojích politiků a stále častěji se také setkáváme s výzvami k přípravě na tento krajní scénář. Neúspěch jednání by ekonomicky poškodil obě strany a zle by si zahrával s legitimními očekáváními milionů občanů na ostrovech i na kontinentu.

Přípravy na neúspěch jednání jsou však ošemetné. Nikdo neví, jak by například Britové v případě odchodu bez dohody zareagovali na již jednou uznané povinnosti vůči stávajícímu rozpočtu Evropské unie či jednotlivým fondům, jako je Evropský fond strategických investic či Evropský rozvojový fond. Britové svůj závazek buď dodrží, nebo to vypadá, že nás čekají léta sporů u mezinárodních soudních institucí. Další otázkou je, jaká práva by měli občané Evropské unie žijící na ostrovech. Zde již je prostor i pro politiku naší vlády. S ohledem na to, že počty českých občanů v Británii jsou ve srovnání s dalšími zeměmi našeho regionu relativně malé a jde převážně o kvalifikovanou pracovní sílu, kterou britská ekonomika potřebuje, mohlo by se i v atmosféře nekonsensuálního odchodu podařit zajistit potvrzení jejich práv. K tomu by přispělo i vstřícné zacházení s právy britských občanů u nás.

Neúspěch jednání by vystavil naprosto tristní vysvědčení politické reprezentaci na obou stranách. Politikům by se jen velmi těžko vysvětlovalo, jak je možné, že dvouletá jednání vedla k vyústění, které je nejméně racionální ze všech možných. Doufejme tedy, že odkazy na odchod Britů bez dohody jsou stále ještě více nátlakovou hrou ve finišujících jednáních než skutečně vážně míněnou alternativou.

Vláda by se pak pro případ scénáře brexitu bez dohody měla připravit zejména na rozkolísání světových trhů. Již samotné prohlášení premiérky Mayové z minulého týdne, ve kterém se ohradila proti postoji sedmadvacítky na neformálním summitu v Salzburku, dokázalo způsobit v jednom dni propad libry vůči americkému dolaru o 1,5 procenta. Lze očekávat, že definitivní potvrzení odchodu Británie bez dohody by s kurzem libry, a to zejména vůči dolaru, výrazně zatřáslo. Z části by to mohlo potkat i euro a na něj napojené měny, včetně české koruny.

Podnikatelé věnující se exportu do (nebo importu z) Británie mohou nepříznivé důsledky jen korigovat. V závislosti na charakteru jejich podnikání je třeba uvažovat například o promyšleném hedgování s ohledem na možné rozkolísání kurzů. Pro někoho může být vhodnou strategií nasmlouvat si skladovou kapacitu a naplnit ji pro případ zablokování přeshraničního obchodu nezvládnutou horou nových administrativních povinností. Najít na ostrovech schopného obchodního zástupce s britským pasem je také opatření, které může řadě podnikatelů v situaci brexitu bez dohody ulehčit starosti v probdělých nocích. Spotřebitelé by si pak v takovém případě měli dát pozor na nákupy v britských e-shopech, aby je pak nemile nepřekvapila povinnost zaplatit clo u zakoupeného zboží.

Zároveň by však takovýto výsledek jednání v prvé řadě znamenal otřes pro politickou scénu jako takovou. Neúspěch jednání by vystavil naprosto tristní vysvědčení politické reprezentaci na obou stranách. Politikům by se jen velmi těžko vysvětlovalo, jak je možné, že dvouletá jednání vedla k vyústění, které je nejméně racionální ze všech možných. Doufejme tedy, že odkazy na odchod Britů bez dohody jsou stále ještě více nátlakovou hrou ve finišujících jednáních než skutečně vážně míněnou alternativou.



Dominik Stroukal, hlavní ekonom skupiny Roklen

Dominik Stroukal, hlavní ekonom skupiny Roklen

Vláda udělala to nejhorší, co šlo

Česká vláda udělala pro zmírnění krátkodobých důsledků tvrdého brexitu to nejhorší možné. Místo toho, aby v tučných letech šetřila, rozhodla se žít na dluh. To je politováníhodné dvojnásob ve chvíli, kdy je na obzoru několik rozbušek dalšího hospodářského sesunu. Jednou z nich je i brexit.

Velká Británie je naším pátým nejdůležitějším obchodním partnerem. Pokud se její zástupci s Evropskou unií nedohodnou, v březnu 2019 skutečně dojde k problémům, na které se musíme připravit i v České republice. A to nejen vláda, ale zejména samotné firmy.

Pozitivní zprávou je, že české firmy nečekaly a začaly situaci řešit. Přirozeným krokem bylo pro řadu velkých firem vyvážejících své výrobky do Velké Británie, že se na ostrově rozhodly založit ještě před brexitem pobočky.

Pozitivní zprávou je, že české firmy nečekaly a začaly situaci řešit. Přirozeným krokem bylo pro řadu velkých firem vyvážejících své výrobky do Velké Británie, že se na ostrově rozhodly založit ještě před brexitem pobočky. Díky tomu nejen získají lepší manévrovací pozici pro vývoz, ale také informace z první ruky.

Tvrdý brexit by firmy donutil připravit se na desetiprocentní cla, což by se mohlo nejvíce dotknout automobilového průmyslu. Mírně by se tak ztratila výhoda českých vozů, kterou je zejména dobrý poměr mezi výkonem a cenou. Brexit ale přichází v době všeobecného růstu, díky kterému se mírné zdražení pokryje vyšším růstem mezd ve Velké Británii. Krátkodobě bude mít brexit své vítěze a poražené, v dlouhém období ale mají vlády na obou stranách dostatek času vyjednat podmínky, které se jim nedaří vyjednat nyní v šibeničních termínech.

Česká vláda toho příliš udělat nemůže, s výjimkou vyjednávání v rámci EU, na které navíc začíná být příliš pozdě. Mohla ale předvídat pravděpodobnost tvrdého brexitu a připravit peněžní polštář, který by pomohl, kdyby brexit bez dohody začal zpomalovat výkon ekonomiky. Mohla a stále může firmám ulevit od zbytné byrokracie, aby kompenzovala dodatečné náklady spojené s brexitem. Místo toho vláda vede permanentní volební kampaň a utrácí více, než kolik získá od občanů.



Jan Mládek, ekonom

Jan Mládek, ekonom

Několik měsíců chaosu

Přestože je stále reálná šance, že odchod Velké Británie z Evropské unie bude probíhat kontrolovaným způsobem, riziko neřízeného odchodu po summitu v Salzburku prudce vzrostlo. Evropská unie odmítla návrh z Chequers, což byl vnitrobritský kompromis, jak má odchod z Evropské unie vypadat, a je otázkou, zda některé země EU nechtějí Spojené království potrestat“ za opuštění projektu evropské integrace. Tyto děje zvýšily riziko neřízeného brexitu nejméně na 25 procent, a to už je něco, na co by měl být připraven plán B, a to jak pro české firmy, tak pro český stát.

V praxi by to znamenalo nejspíše to, že po 19. březnu 2019 nastane několik týdnů či měsíců chaosu, kdy firmy nebudou vědět, jak mají proclívat zboží, jaké podmínky budou muset splňovat, aby vůbec mohly exportovat do Spojeného království. Nemusí být také zřejmé, za jakých podmínek budou moci vysílat své pracovníky do Spojeného království atd.

V tuto chvíli je největším problémem brexitu irsko-irská hranice a s ní spojený odchod Británie z evropské celní unie. Britové totiž nechtějí zavést celní hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou, protože volný pohyb osob na irském ostrově je základem mírového ujednání v Severním Irsku. Na to Britům Evropská komise řekla „fajn“, nechte irsko-irskou hranici volnou, Severní Irsko klidně může zůstat v Evropské celní unii, ale pak musí být celní hranice mezi Severním Irskem a Velkou Británií. To zas nechtějí Britové. Celní hranice by totiž klidně mohla být předzvěstí skutečné hranice a Severní Irsko by se v budoucnu mohlo spojit s Irskem. Aby problém vyřešili, Britové navrhli sledování pohybu zboží elektronicky, aby nemusela být budována celní hranice, a to ani napříč irským ostrovem, ani mezi Severním Irskem a Velkou Británií. Potíž je v tom, že tento systém zatím nikdo nevyzkoušel a Evropská komise se k němu staví opatrně a skepticky. To je docela problém, protože to brexitu zbývá ani ne půl roku. Ani nápad odložit brexit o půl roku či rok není moc realistický. V květnu 2019 budou volby do Evropského parlamentu a občané Spojeného království by museli opět volit své europoslance a vláda hledat britského eurokomisaře.

Za těchto okolností se nedá vyloučit tvrdý odchod Británie z Evropské unie. V praxi by to znamenalo nejspíše to, že po 29. březnu 2019 nastane několik týdnů či měsíců chaosu, kdy firmy nebudou vědět, jak mají proclívat zboží, jaké podmínky budou muset splňovat, aby vůbec mohly exportovat do Spojeného království. Nemusí být také zřejmé, za jakých podmínek budou moci vysílat své pracovníky do Spojeného království atd.

Co s tím dělat? Pečlivě sledovat vývoj, a pokud bude směřovat k tvrdému brexitu, realizovat transakce v únoru a březnu a počítat s tím, že v dubnu a květnu některé věci mohou jít docela těžko. A česká vláda (především ministerstva průmyslu a zahraničí) by měla poskytnout maximum informací a případně i diplomatickou podporu všem českým firmám, které o to požádají.



Dušan Tříska, Národohospodářská fakulta VŠE

Dušan Tříska, Národohospodářská fakulta VŠE

Odhady neodhadnutelného

Stále mě udivuje, jak vážně jsou přijímány analýzy důsledků toho kterého odchodu Velké Británie z Evropské unie za situace, kdy se nikdo ani nepokusil odhadnout, zda a v jakém rozsahu dokáže Británie využít příležitosti, které jí nabídne nově získaná nezávislost na Bruselu.

Stále mě udivuje, jak vážně jsou přijímány analýzy důsledků toho kterého odchodu Velké Británie z Evropské unie za situace, kdy se nikdo ani nepokusil odhadnout, zda a v jakém rozsahu dokáže Británie využít příležitosti, které jí nabídne nově získaná nezávislost na Bruselu.

Připomeňme tedy naše debaty ohledně „slexitu“, kdy v roce 1993 Slovensko vystoupilo z tehdejší federace, a posléze i naše překvapení z úspěchu jejich samostatného státu. Ještě obecněji řečeno, prognózování důsledků brexitu mi silně připomíná pokusy o zrušení polistopadové transformace na základě obavy, že naše společnost se na zcela nové podmínky nedokáže adaptovat.

Z toho všeho vyplývá nekonečně triviální doporučení vládě, aby nás na všechny významnější změny, tj. nejen neřízený brexit, připravila tak, že nás vrátí do stavu co nejvyšší adaptability a především obnoví svobodu podnikání, tj. tu svobodu, která nám umožnila zvládnout gigantický institucionální šok po listopadu 1989. Prakticky by tedy vláda měla postupovat tak, že bez náhrady zruší tak nějak jednu polovinu existující legislativy, zejména té bruselské.



Monika Brusenbauch Meislová, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně

Monika Brusenbauch Meislová, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně

Švédský vzor

Přestože by takzvaný neřízený brexit nedopadl na Česko tak tvrdě jako na blízké sousedy Velké Británie, země by měla být na takovou eventualitu připravena. Už jen proto, že Velká Británie je pro Česko jedním z nejvýznamnější obchodních a investičních partnerů (byť možná někdy lehce podceňovaným). Z hlediska českého vývozu se dlouhodobě řadí na čtvrté až páté místo v žebříčku nejdůležitějších exportních teritorií; díky vysokému přebytku obchodní bilance navíc vzájemný obchod představuje druhou nejefektivnější relaci českého zahraničního obchodu vůbec (minulý rok například činilo saldo obchodní bilance 108,8 mld. Kč).

Česká vláda by proto měla disponovat důkladně zpracovanou analýzou (ve smyslu impact assessment) posuzující dopady brexitu a jeho jednotlivých variant (měkký brexit, tvrdý brexit, brexit bez dohody – takzvaná no-deal varianta). Kupříkladu po vzoru Švédska, kde si vláda nechala od tamního Švédského institutu pro evropské politické studie vypracovat rozsáhlou hodnotící studii s názvem Brexit – Implications for the EU and Sweden.

Česká vláda by proto měla disponovat důkladně zpracovanou analýzou (ve smyslu impact assessment) posuzující dopady brexitu a jeho jednotlivých variant (měkký brexit, tvrdý brexit, brexit bez dohody – takzvaný no-deal varianta). Kupříkladu po vzoru Švédska.

V úvahu je totiž třeba brát i to, že Velká Británie představuje našeho dlouhodobého spojence při prosazování českých zájmů na úrovni Evropské unie – ať už například v agendě jednotného trhu (zejména pak s ohledem na liberalizaci sektoru služeb a energetiky nebo vytváření digitálního vnitřního trhu) nebo v otázce obchodování s emisemi. Stěžejní pro Česko jakožto nečlena eurozóny je i otázka dopadu brexitu na rovnováhu mezi eurozónou a jejími nečleny. Proto bychom měli přesně vědět, jaká rizika a příležitosti přináší brexit pro českou evropskou politiku, v jakých oblastech pocítí Česko odchod Velké Británie nejvíce, stejně jako to, jaký vliv bude mít brexit na strategii (ve smyslu artikulace priorit a cílů) a taktiku (ve smyslu volby používaných prostředků a metod k jejich dosažení) s ohledem na prosazování českých zájmů na úrovni EU.

Vzhledem k tomu, že po brexitu (ať už bude jeho výsledná forma jakákoli) výrazně nabude na významu nutnost iniciativně formovat koalice stejně nebo podobně smýšlejících států a s širším záběrem partnerů než doposud (s některými z nich možná vůbec poprvé), je třeba definovat i to, jaká opatření a nástroje by mělo Česko aplikovat, aby posílilo svoji schopnost tyto koalice formovat a aktivně působit v jejich rámci. Uvědomíme-li si však, že Velká Británie opustí Evropskou unii již za půl roku, mnoho času na strategické přípravy již nezbývá. 



Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Zabránit neřízenému brexitu

Česká vláda by měla především dělat všechno proto, aby k neřízenému brexitu nedošlo. Evropská komise tady není od toho, aby diktovala členským státům. Členské státy naopak mají vzít vyjednávání do svých rukou, nebo aspoň dát Evropské komisi jasné mantinely. Komise je v jasném střetu zájmů, neboť mj. cla jsou jejím příjmem, a když budou muset firmy propouštět, protože jim odpadnou obchodní partneři v Británii, nebude sociální dávky platit Evropská komise, ale právě česká vláda.

Kromě tlaku na Komisi nemá česká vláda moc dalších možností cokoliv ovlivnit. Václav Klaus řekl, že naše suverenita se v EU rozpustí jako kostka cukru. Eurooptimisté se za to Klausovi dodnes smějí, ale to nic nemění na faktu, že měl pravdu.

Česká vláda by se proto měla spojit s dalšími vládami, které by měly vyvinout maximální úsilí na tom, aby Evropská komise uznala, že Británie má plně harmonizované právo s EU, a tím pádem může lehce vyjednat dohodu o volném obchodu obsahující nulová cla a vzájemné uznávání standardů jak pro zboží, tak pro služby a také uznávání profesionálních licencí. Jak na to, ukázal v uplynulém týdnu londýnský think-tank Institute of Economic Affairs.

Kromě tlaku na Komisi nemá totiž česká vláda moc dalších možností cokoliv ovlivnit. Václav Klaus řekl, že naše suverenita se v EU rozpustí jako kostka cukru. Eurooptimisté se za to Klausovi dodnes smějí, ale to nic nemění na faktu, že měl pravdu. Česká republika odevzdala většinu relevantních kompetencí do Bruselu a nemůže si je vzít zpět. Česká vláda tak nemůže s Brity dojednat volný obchod, volný pohyb služeb, vzájemné uznání standardů nebo bezvízový styk, který by ulehčil aspoň našim občanům, pokud ostatní členské státy jako Francie budou trvat na svojí protekcionistické tvrdohlavosti.

A co by měly dělat firmy? Tlačit na vládu, na europoslance a na Komisi, aby vzali rozum do hrsti. Ukázat jim, jaké negativní důsledky pro ně neřízený brexit bude mít.



Lubor Lacina, think tank Mendelovo evropské centrum

Lubor Lacina, think tank Mendelovo evropské centrum

Omezené možnosti

Možnosti české vlády jsou velmi omezené a dopady na české firmy budou záviset na fluktuaci kurzu libry a ochotě Británie i Evropské unie nestavit umělé překážky dovozu a vývozu například formou zvyšování cel, kvót, technických standardů a jiných forem kvantitativního a nekvantitativního omezení obchodu.

Jedinou možnou cestou z pohledu české vlády je již dnes zahájit na úrovní ministerstev bilaterální rozhovory s britskými protějšky. Tato iniciativa by, ale v řadě oblastí narazila na protesty Evropské unie, především pak v těch nejpodstatnějších oblastech, jako je společná obchodní politika a společný celní sazebník vůči třetím zemím stojícím mimo Evropskou unii. Zde EU musí vystupovat vůči třetí zemí jako celek. Členské státy zde nemají žádnou autonomii. Česká republika si tedy bez vystoupení z EU nemůže vyjednat vlastní obchodní podmínky s Británií a jedinou cestou je přispět na úrovni EU ke kompromisní dohodě.

Jedinou možnou cestou z pohledu české vlády je již dnes zahájit na úrovní ministerstev bilaterální rozhovory s britskými protějšky. Tato iniciativa by, ale v řadě oblastí narazila na protesty Evropské unie, především pak v těch nejpodstatnějších oblastech, jako je společná obchodní politika a společný celní sazebník vůči třetím zemím stojícím mimo Evropskou unii. Zde EU musí vystupovat vůči třetí zemí jako celek.

Z pohledu českých podniků budou podstatné dvě věci. Dá se předpokládat, že Británie nebude významně bránit importu zboží ze zemí EU; o tom si může rozhodnout zcela autonomně. Pokud tedy mezi EU a Británií nevypukne nějaká forma obchodní války, neměli by mít exportéři vážný problém. Pravidla dovozu do Británie si bude určovat pouze Británie.

Opačně tomu bude s dovozem britského zboží. Tam určuje pravidla EU jako celek v rámci společné obchodní a celní politiky včetně pravidel fungování vnitřního trhu EU. Brexit bez dohody bude znamenat, že pro britské zboží dovážené na trh EU budou platit pravidla jak pro jakoukoliv jinou třetí zemi. S velkou pravděpodobností bude vstup britského zboží na trh EU mnohem komplikovanější než před brexitem.

Problém českých vývozců a dovozců pak bude především neočekávaný vývoj měnového kurzu eura a libry (resp. libry a české koruny). Pokud bude libra znehodnocovat, bude to výrazně zvyšovat cenu českých exportů a zvýhodňovat ceny britských importů. Jelikož vývoj kurzu je jednou z nejhůře předvídatelných veličin, bude pro české exportéry a importéry velmi těžké zabezpečit své operace oproti vznikajícímu devizovému riziku formou hedgingu.



Monitor Jana Macháčka

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.