Nenápadný premiér má koalici pod kontrolou

Ať se hádají jiní. Až se vyčerpají, nastoupím já – to je prověřená a už více než dva roky fungující taktika vládnutí Bohuslava Sobotky, kterou nyní jen znovu aplikoval. Vnitrostranické šťouchance premiéra vytáčejí víc než vření v koalici.

Adam Junek 20.6.2016
Bohuslav Sobotka. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bohuslav Sobotka. | foto: MAFRA
Bohuslav Sobotka.

Tichý, nerozhodný, slabý, neviditelný, bez charismatu a tvrdého útoku na branku. Charakteristiky, které se nejčastěji spojují s premiérem Bohuslavem Sobotkou, jsou sice možná pravdivé, ale hlavně maskují přesně vypočítané tahy, kterými se předsedovi sociálních demokratů daří už dva a půl roku bez větších karambolů držet křehkou koalici s hnutím ANO Andreje Babiše. A dosahovat přitom těch cílů, na kterých mu opravdu záleží.

Premiérovu strategii plně odhalila aktuální koaliční krize kolem policejní reorganizace, kvůli níž vicepremiér Babiš a jeho hnutí hrozili odchodem z vlády a pak vypovězením koaliční smlouvy. Aktuálně požadují úpravy koaliční smlouvy, jež má držet kabinet pohromadě. Sobotka od počátku sporu jako by téměř nebyl.

Když už emoce a vzájemné obviňování mezi zavilými soky ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD) a Babišem eskalovaly, jen opatrně a zdánlivě na okraj poznamenal: „Odmítám snahy ANO politizovat a destabilizovat práci policie.“ A do podtextu přidal, že tím ANO narušuje demokratické principy dělby moci. Žádné vyhrožování, jen důrazný vzkaz.

Načež po Bezpečnostní radě státu a dohadovacím jednání odjel na dlouho plánovanou cestu do Číny. Přitom dobře věděl, že ministr vnitra napadanou reorganizaci podepíše ve chvíli, kdy se vládní speciál odlepí od země.

Dobře vypočítaná zdrženlivost

Lépe než jindy tak uplatní základ své strategie: nechat ostatní „vyřvat“, vyčerpat se, unavit se navzájem a pak dosáhne řešení, které mu vyhovuje, vypadá jako kompromis – a hlavně udrží vládu pohromadě.

Výsledek se tentokrát dostavil až nečekaně rychle. Hnutí ANO po několikahodinovém jednání nenaplnilo žádnou z předchozích hrozeb a dožaduje se jen jednání nad koaliční smlouvou.

Zatímco Babiš nevynechá jedinou příležitost, jak zaútočit na Chovance, přímé napadání premiéra v jeho repertoáru není.

Taktika je to osvědčená. Sobotka ji používá od počátku svého vládnutí. A postavy střetů bývají v zásadě až na pár výjimek také stále stejné. Primárně tedy ministři Babiš a Chovanec, kteří se navzájem nesnesou. Když Babiš útočí na Chovance – ať už kvůli policii, či České poště –, Sobotka se jej vždy zastane, ale ne hned a nijak hlasitě. Platí to ale i obráceně. Útoky na Babiše kvůli jeho střetu zájmů v byznyse a politice či kauze Čapí hnízdo nechává po sobě Sobotka stékat a komentuje je více než zdrženlivě.

A navíc se mu to i vrací. Zatímco Babiš nevynechá jedinou příležitost, jak zaútočit na Chovance, přímé napadání premiéra v jeho repertoáru není. Takže zatímco Chovanec je dle Babiše „arogantní“, případně „neustále lže“, mezi vyjádřeními k aktuální kauze z úst šéfa ANO také zaznělo: „Premiér byl stejně jako my obelhán.“

Příkladů, kdy Sobotkova taktika vyšla, je za dva a půl roku jeho kabinetu mnoho. Nutno podotknout, že k ní patří kromě vyčkání na opadnutí emocí i schopnost přesného sčítání, pro co má či nemá premiér dostatek hlasů. Takto vyčkal a až při druhém jednání vlády vloni na podzim prosadil do čela antimonopolního úřadu na druhé období Petra Rafaje, ač hnutí ANO bylo proti. Stejně si spočítal teď v květnu, že už má dost síly prosadit vyšší platby na zdravotním pojištění za státní pojištěnce.

Nové koaliční mantinely

Babiš se sice po jednání vlády rozčiloval, že jej přehlasovala „dvojkoalice“ a že jde o porušení koaliční smlouvy, ale tím to také skončilo. Vlastně stejně jako teď, když z velkých prohlášení o vypovídání smlouvy zbylo jen málo.

Příkladů, kdy Sobotkova taktika vyšla, je za dva a půl roku jeho kabinetu mnoho. Nutno podotknout, že k ní patří kromě vyčkání na opadnutí emocí i schopnost přesného sčítání, pro co má či nemá premiér dostatek hlasů.

Andrej Babiš totiž přesně pochopil, že hraje o rozpočet. A hned to také v DVTV ve středu večer jasně řekl: „Budu hlasovat proti, když by bylo víc než 60 miliard deficitu. (...) Budu hlasovat proti a hnutí ANO se mnou, bude provizorium, na to vám můžu podat ruku.“ S vypovězenou koaliční smlouvou by pro něj tak ostré prohlášení bylo takřka nemožné. Opatrnou taktiku volí Sobotka i směrem k lidovcům. To bylo třeba vidět na jednání vlády o komunistickém návrhu, aby byly zdaněny peníze vyplácené církvi v rámci restitucí. Ač by ČSSD byla pro, ANO rozhodně pro, věděl, že pro lidovce by to byl problém. Nechal „svůj buldozer“, tedy ministra Chovance, aby „jemně“ upozornil ministra zemědělství Mariana Jurečku (lidovecký šéf Pavel Bělobrádek na tomto jednání nebyl), že by to pro něj asi měl být problém. A z vlády odešel poslanecký návrh s neutrálním stanoviskem.

I proto Sobotku pak rozladil stejný návrh z pera „jeho“ jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly. Právě vnitrostranické šťouchance tak Sobotku vytáčejí víc než nějaké vření v koalici, které má díky své nenápadné taktice pod kontrolou.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.