Nemůžeme regulovat přísun pacientů na základě ekonomiky

„Děláme více, než dostaneme od pojišťovny zaplaceno. Mluvím o desítkách milionů korun, jež nám nejsou zaplaceny. Ale nemůžeme si dovolit říci, že už další nemocné nepřijmeme, protože to jsou všechno akutní věci,“ říká v rozhovoru Roman Kraus.

Roman Kraus, ředitel Fakultní nemocnici Brno. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Roman Kraus, ředitel Fakultní nemocnici Brno. | foto: Foto Patrik UhlířMAFRA
Roman Kraus, ředitel Fakultní nemocnici Brno.

Fakultní nemocnici Brno trápí nedostatek zdravotnického personálu. „Situace je dynamická, z 99 procent je příčinou odchodu sester těhotenství či mateřská dovolená. A pokaždé je to tak, že najednou na jedné klinice odchází hned pět či šest sester. Odchodů z jiných důvodů než těhotenství je minimum,“ líčí v rozhovoru svízel personální politiky ve velké nemocnici její ředitel Roman Kraus.

LIDOVÉ NOVINY: Zdravotnictví je zdarma, ale rozpočty nejsou bezedné. Bojujete s tím, že musíte někdy odkládat operace, protože už na ně není rozpočet?

KRAUS: U nás je tento problém nevýznamný, protože nemocnice se orientuje hlavně na akutní medicínu, již nelze odkládat. Je tu velké traumacentrum, kardiovaskulární centrum a ani na onkologické klinice nelze léčbu odkládat. Navíc většina plánovaných věcí, které by odložit šly, je naopak z hlediska ekonomiky takzvaně výdělečná. Například ortopedie. Ani tam tedy nic odkládat nechceme. Ostatně už tak máme čekací doby na totální endoprotézy kolene či kyčle jedny z nejdelších v Česku, asi 16 měsíců. Spíše máme problémy s nadbytkem pacientů.

LIDOVÉ NOVINY: Jaký konkrétně?

Coby fakultní nemocnice máme nepřetržitý 24hodinový provoz, jenomže přibývá pacientů, již přicházejí mimo pracovní dobu. To vidíme na všech urgentních příjmech. Proto v posledních třech letech překračujeme limity na ambulantní péči.

KRAUS: Coby fakultní nemocnice máme nepřetržitý 24hodinový provoz, jenomže přibývá pacientů, již přicházejí mimo pracovní dobu. To vidíme na všech urgentních příjmech. Proto v posledních třech letech překračujeme limity na ambulantní péči. Děláme více, než pak dostaneme od pojišťovny zaplaceno. To je pro mě velký problém. Mluvím o desítkách milionů korun, jež nám nejsou zaplaceny. Ale nemůžeme si dovolit říci, že už další nemocné nepřijmeme, protože to jsou všechno akutní věci – a nedostatek financí nemůže být důvod k odmítnutí pacienta.

LIDOVÉ NOVINY: Jak to tedy řešíte?

KRAUS: Nemůžeme regulovat přísun pacientů na základě ekonomiky, protože jsme součástí kritické infrastruktury a pro pacienty konečnou stanicí. Postarat se o ně musíme, koneckonců nemocnice tu jsou od léčení pacientů. Máme však se záchrannou službou zavedeno, že když přiveze pacienta na urgentní příjem, vyšetříme ho, ošetříme či zavedeme terapii, a pokud jsou to lehčí stavy nebo nemáme místo na klinikách, převážejí je sekundárně do jiných nemocnic.

LIDOVÉ NOVINY: Existuje vůbec nějaký recept, jak to omezit?

KRAUS: V blízké době musí být zavedena nějaká forma spoluúčasti. Nemyslím přímo poplatky. Ale v medicíně vidíme, že si lidé neváží toho, co je zadarmo.

LIDOVÉ NOVINY: Jak je tedy na tom vaše nemocnice finančně? Pokud vím, závazky po splatnosti máte zhruba 0,6 miliardy. S jakým zpožděním proplácíte faktury dodavatelům?

Máme se záchrannou službou zavedeno, že když přiveze pacienta na urgentní příjem, vyšetříme ho, ošetříme či zavedeme terapii, a pokud jsou to lehčí stavy nebo nemáme místo na klinikách, převážejí je sekundárně do jiných nemocnic

KRAUS: Faktury po splatnosti – nebo jak se říká vznešeně cashflow – se během roku mění. V loňském roce to variovalo mezi 350 až 600 miliony podle toho, jak člověk obdržel od pojišťoven doplatky za uplynulé období. Bohužel tato situace se ve FN Brno táhne už poslední tři čtyři roky, že jsme po splatnosti v rozmezí od 200 do 600 milionů. Celá situace začala v roce 2013, kdy jsme kvůli krizi reálně i účetně prodělali 270 milionů. Tím se závazky po splatnosti nastartovaly.

LIDOVÉ NOVINY: Lze říci, o kolik měsíců splácíte faktury později?

KRAUS: Maximálně jsme zhruba do 120 dnů po splatnosti.

LIDOVÉ NOVINY: Je to problém pro dodavatele? Zdražují se vám kvůli tomu třeba nákupy léků?

KRAUS: Jsme velkým partnerem, zhruba jako pražský Motol. Takže i při naší obchodní morálce jsme pro své partnery zatím zajímaví. Dosud se to tedy v navyšování cen neprojevuje. Ale pokud by měl tento trend pokračovat, jistou penalizaci v navyšování cen bychom mohli očekávat.

LIDOVÉ NOVINY: Čím si vysvětlujete, že krize dolehla právě na vás tak silně?

V blízké době musí být zavedena nějaká forma spoluúčasti. Nemyslím přímo poplatky. Ale v medicíně vidíme, že si lidé neváží toho, co je zadarmo.

KRAUS: Srovnávání jednotlivých nemocnic je velmi obtížné, protože se velmi lišíme ve struktuře oborů. Ví se přitom, že některé obory jsou výdělečné a jiné zase prodělečné. Záleží na tom, jak to má ta která nemocnice poskládáno. Řeknu příklad: celá dětská medicína je prodělečná. Celých 12 let, co jsem ve fakultní nemocnici ředitelem, Dětská nemocnice nikdy neskončila v černých číslech. Logicky i proto, že přes Vánoce či letní prázdniny je tam jen minimum pacientů. Fakticky jede naplno jenom deset měsíců v roce.

LIDOVÉ NOVINY: Říká se, že platy loni rostly mnohem rychleji, než s čím počítala úhradová vyhláška. Už víte, kolik peněz vám letos na ně bude chybět?

KRAUS: Každý rok si podle znalostí úhradové vyhlášky modelujeme potenciální příjmy od zdravotních pojišťoven, stejně i výdaje. Na základě toho pak vyjednáváme o rozpočtech s jednotlivými klinikami. Letos to zatím vychází tak, že na provoz bude chybět kolem 80 milionů korun. Ale jsou to jen predikce. Během roku se může řada věcí změnit, třeba ceny léků. Otevřené je i vyjednávání s pojišťovnami, protože ze zákona je úhradová vyhláška cosi, co je nutné respektovat jako minimum, ale lze vyjednat i jiné úhrady, které jsou vyšší. Na konci roku to proto může být jinak.

LIDOVÉ NOVINY: Šlo o peníze na platy především pro zdravotní sestry, je to tak?

KRAUS: Přidání bylo plošné, protože se přidávalo pět procent ve všech kategoriích zaměstnanců nemocnic obecně. Sestrám ve směnném provozu a dalším, jako jsou zdravotní laboranti a fyzioterapeuti, se přidávalo procentuálně i nominálně nejvíc. Celkové personální náklady na celou nemocnici jsou proto letos o 400 milionů vyšší než loni.

LIDOVÉ NOVINY: Nemocnice nejvíc trápí nedostatek sester. Kolik vám jich chybí a kolik lůžek kvůli tomu zeje prázdnotou?

Srovnávání jednotlivých nemocnic je velmi obtížné, protože se velmi lišíme ve struktuře oborů. Ví se přitom, že některé obory jsou výdělečné a jiné zase prodělečné. Záleží na tom, jak to má ta která nemocnice poskládáno.

KRAUS: U nás je to dynamická situace, neboť z 99 procent je příčinou odchodu sester těhotenství, rizikové těhotenství či mateřská dovolená. A pokaždé je to tak, že najednou na jedné klinice odchází hned pět či šest sester. Odchodů z jiných důvodů než těhotenství je minimum.

Doba, kdy se odcházelo za prací do Rakouska, byla hlavně v devadesátých letech. Současný stav je zhruba minus 80 sester. Ale to jsou ty, které nám chybí ve stavu. Řada sester je však ještě na neschopence s rizikovým těhotenstvím, a v práci nejsou. Nyní máme na mateřské dovolené a rizikovém těhotenství 450 sester, celkem jich je v nemocnici 2450. Proto je personální plánování velmi obtížné.

LIDOVÉ NOVINY: A pokud jde o lékaře?

KRAUS: S počty lékařů nemáme problém, máme plné stavy. Někde to není optimální struktura, protože v některých odbornostech chybí plně kvalifikovaní lékaři, tedy jejich střední generace.

LIDOVÉ NOVINY: A kolik máte zavřených lůžek?

Sestrám ve směnném provozu a dalším, jako jsou zdravotní laboranti a fyzioterapeuti, se přidávalo procentuálně i nominálně nejvíc. Celkové personální náklady na celou nemocnici jsou proto letos o 400 milionů vyšší než loni.

KRAUS: To je rovněž variabilní, ale je to kolem 80 až 100 lůžek. Ale to se kombinuje s tím, že se ve velkém, 17patrovém lůžkovém traktu rekonstruují za provozu rozvody vody, což vyžaduje uzavření vždy čtvrtiny patra na tři týdny. Zároveň s tím ve staré části nemocnice z třicátých let vyměňujeme okna a zateplujeme. Takže i tam bývají oddělení zavřená.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké jsou tři největší problémy zdravotnictví?

KRAUS: Pro mě je problém číslo jedna nedostatek nelékařského zdravotnického personálu. Nejde jen o sestry, ale i o laboranty či nižší zdravotnické pracovníky, to znamená sanitáře. Většinu věcí si děláme vlastními silami, sami si vaříme a sami pereme. I tady je problém doplňovat zaměstnance. Číslo dvě je pak nedostatek peněz. Nemocnice se od sebe tak liší, že jedna univerzální úhradová vyhláška nikdy nemůže pokrýt potřeby všech. Vždy si stěžují jenom určité segmenty péče či jen některé nemocnice. Je tu i problematika základních sazeb, které má každá nemocnice nějak jinak.

Dalším problémem je kromě provozních nákladů a personálního zabezpečení i to, že nemocnice stárnou. FN Brno má tři areály, největší tady v Bohunicích, pak Dětskou nemocnici a porodnici na Obilním trhu. To je budova, která je stará 131 let. Už nemůže plnit funkci moderního zdravotnického zařízení. Doufám, že v krátké době to vyřešíme a budeme mít schválenou stavbu nového gynekologicko-porodnického areálu.

S počty lékařů nemáme problém, máme plné stavy. Někde to není optimální struktura, protože v některých odbornostech chybí plně kvalifikovaní lékaři, tedy jejich střední generace.

Trápí nás i to, co trápí mnoho částí Brna, tedy sesychání jílového podloží, takže se nám začala, řeknu-li to přehnaně, bortit ústavní lékárna a stejně Centrum molekulární biologie a genové terapie v Dětské nemocnici.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké jsou tři hlavní přednosti vaší nemocnice?

KRAUS: Jde o vskutku komplexní nemocnici, kde jsou prakticky všechny medicínské obory, tedy kromě radiační onkologie, jež je koncentrována v Masarykově onkologickém ústavu. A také nemáme kardiochirurgii, což je samostatné pracoviště v areálu brněnské nemocnice U svaté Anny. Jsme relativně nová nemocnice, tady v Bohunicích je většina budov z roku 1988.

A v dobrém stavu je i Dětská nemocnice z roku 1958. Přístrojové vybavení je zde špičkové. Výhoda pak je, a to bych měl říct na prvním místě, že tu máme špičkové zdravotnické týmy, včetně několika předsedů odborných společností, kteří jsou i přednosty našich klinik, ať už je to chirurgie, neurologie, hematoonkologie, radiologie, či neurochirurgie. Takže medicína se tu dělá naprosto špičková.

LIDOVÉ NOVINY: Vnímáte tlak na transparentnost ve zdravotnictví jako něco, co zdraží léky a celkově služby?

Neplatí to plošně, ale bohužel transparentní výběrová řízení nabourávají cenovou politiku výrobních a dodavatelských firem. Nechtějí totiž přiznat ceny, za které nám to dodávají, v rámci evropské konkurence. Někdy tedy transparentnost vede ke zdražení.

KRAUS: Transparentnost je dobrý princip, protože hospodaříme s veřejnými penězi. Druhou věcí je, kam až má transparentnost zajít, pokud jde o zveřejňování výsledků našich nákupů. Mnohdy v minulosti totiž probíhala obchodní jednání, v nichž jsme dosahovali mnohem příznivějších cen, než které dnes vzejdou z výběrových řízení. Neplatí to plošně, ale bohužel transparentní výběrová řízení nabourávají cenovou politiku výrobních a dodavatelských firem. Nechtějí totiž přiznat ceny, za které nám to dodávají, v rámci evropské konkurence. Někdy tedy transparentnost vede ke zdražení.

Fakultní nemocnice Brno

1880 lůžek; 44 761 operací; 67 096 hospitalizovaných pacientů; 1 086 799 ambulantních pacientů; 6246 porodů; tři areály: Bohunice, Dětská nemocnice a Porodnice na Obilním trhu

Roman Kraus (64)

  • Vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně.
  • Má atestaci z anesteziologie a resuscitace 2. Stupně.
  • V letech 2006 a 2007 působil jako ředitel CKTCH a ředitel FN u sv. Anny v Brně.
  • Ředitelem FN Brno je od roku 2007.
  • Je rozvedený, má čtyři děti.

Počet příspěvků: 1, poslední 9.5.2019 04:41 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.