Nemocnice ohrožuje personální krize zdravotních sester

Stát žádal po zdravotních sestrách vysokoškolské vzdělání, avšak vyšší kompetence často nedostanou, proto jim zbývají ošetřovatelské práce, jako je umývání pacientů a stlaní postelí. Po navýšení příplatku vzroste průměrný plat zdravotní sestry v Praze v Motole na téměř 50 tisíc korun, navzdory tomu jich je v nemocnicích nedostatek.

Česko se potýká s nedostatkem zdravotních sester. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Česko se potýká s nedostatkem zdravotních sester. | foto: Lidové noviny
Česko se potýká s nedostatkem zdravotních sester.

Katka by měla v příštím roce dělat bakalářskou zkoušku. Když ji zvládne, bude z ní všeobecná sestra. Už teď je ale rozhodnutá, že ji do nemocnice nezláká ani nástupní plat 31 tisíc. Stejně jako ona uvažuje i mnoho dalších vysokoškolsky vzdělaných zdravotních sester. Nemocnice proto ohrožuje personální krize. Aby ji vláda odvrátila, chce od příštího roku zvýšit sestrám o pět tisíc korun příplatek za směny. Jenže ani to nemusí přinést řešení. „Už to není o penězích,“ tvrdí ředitel Fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík (ČSSD).

Po navýšení příplatku vzroste průměrný plat zdravotní sestry v Motole na téměř 50 tisíc korun. Navzdory tomu Ludvík očekává, že personální krize bude pokračovat. A důvod? Zdravotní sestry s vysokoškolským vzděláním by měly od lékařů převzít část jejich úkolů. Místo toho ale musejí dělat často totéž co sestra s maturitou. „Chtěly by být polovičními lékaři, ale lékaři jim kompetence v životě nepřesunou. Tak jsou frustrované z toho, že mají dělat to co středoškolačky,“ míní Ludvík.

Všichni dělají všechno

Vzdělané sestry by mohly přijímat pacienty, určovat, co jim je, a rozhodovat, zda je opravdu musí vidět lékař. Místo toho často dělají jen ošetřovatelské práce, jako je umývání pacientů a stlaní postelí. Řada lékařů však odmítá, že by jim měli část práce přenechat. „Drtivá většina sester vysokou školu nepotřebuje a rozhodně si na nedostatek kompetencí nestěžují,“ míní prezident České lékařské komory Milan Kubek.

Největší problém je, že není vyřešena kompetence sester podle vzdělání. To znamená, že všichni dělají všechno. Otázkou je, jestli chybějí sestry, nebo nižší ošetřovatelský personál. Protože sestry často vykonávají práci, kterou by mohli vykonávat lidé s nižším ošetřovatelským vzděláním.

S Kubkem však nesouhlasí děkanka Zdravotně-sociální fakulty Jihočeské univerzity Valérie Tóthová, jež je zároveň předsedkyní Asociace vysokoškolských vzdělavatelů nelékařských zdravotnických profesí v ČR. „Největší problém je, že není vyřešena kompetence sester podle vzdělání. To znamená, že všichni dělají všechno,“ potvrzuje.

Ve směnném provozu, kde je největší nedostatek sester, dnes pracuje přibližně 35 tisíc nelékařských pracovníků, z toho je 31 až 32 tisíc všeobecných sester. „Otázka tedy je, jestli chybějí sestry, nebo nižší ošetřovatelský personál. Protože sestry často vykonávají práci, kterou by mohli vykonávat lidé s nižším ošetřovatelským vzděláním,“ tvrdí děkanka. Mnozí lékaři přitom dnes nostalgicky vzpomínají na dobu, kdy problém s nedostatkem sester nebyl. Střední zdravotní školy byly prestižní a vycházely z nich zdravotní sestry s velmi dobrou úrovní vzdělání.

Před více než deseti lety se však rozhodlo, že sestra má mít tři roky vysokoškolského či vyššího odborného vzdělání. „Ale poté, co se tak rozhodlo, nastal ze středních zdravotních škol obrovský odliv lidí, osnovy se zjednodušily na minimum a začaly z toho vycházet úplně jiné typy absolventů,“ tvrdí Ludvík. Tedy už nikoli zdravotní sestry, ale zdravotničtí asistenti, loni přejmenovaní na praktické sestry.

Atraktivnější povolání

Jenže bakalářské studium na všeobecnou sestru dnes absolvuje mnohem méně lidí, než je evropský průměr. Zatímco v zemích osmadvacítky je ročně 40 absolventů na 100 tisíc obyvatel, v Česku jen patnáct. Situaci s nedostatkem sester se proto politici rozhodli řešit tak, že jim zkrátili dobu vzdělání. Od loňského roku platí takzvaný model 4+1, kdy absolventu čtyřletého středoškolského studia na praktickou sestru stačí už jen rok vysokoškolského studia k tomu, aby se mohl stát všeobecnou sestrou.

Jestli něco výrazně zdevastovalo české zdravotnictví, tak to, že zdravotní sestry byly nuceny dělat si různé stupně vysokých škol. Snad návrat k modelu 4 + 1, kdy by nemusely mít vysokou školu ani ten bakalářský stupeň, by mohl činit to povolání trochu atraktivnějším.

Slibovali si od toho, že už letos opustí školní lavice stovky nových všeobecných sester. Všeobecná sestra totiž může mít víc kompetencí a vyšší plat. Může například podávat nitrožilní injekce, protože studovala farmakologii a zná interakce léků, zatímco praktická sestra nikoli. Ta může vykonávat pouze základní ošetřovatelskou péči. Rok studia měl proto praktické sestry motivovat k doplnění vzdělání. Fakticky přitom poslanci svým rozhodnutím dali za pravdu té části lékařů, kteří tvrdí, že sestry vysokoškolské vzdělání nepotřebují.

„Jestli něco výrazně zdevastovalo české zdravotnictví, tak to, že zdravotní sestry byly nuceny dělat si různé stupně vysokých škol, protože když je nejsme schopni zaplatit ani jako středoškolačky, tak je to naprostá kravina, to se ani jinak nazvat nedá. Přece jenom snad ten návrat k modelu 4 + 1, kdy by nemusely mít vysokou školu ani ten bakalářský stupeň, by mohl činit to povolání trochu atraktivnějším,“ domnívá se Kubek.

Přetížení lékaři

Jenomže tento model vyvolává silný odpor u zástupců sester a navíc zřejmě nefunguje. „My jsme k tomu byli velmi kritičtí. Bohužel praxe ukazuje, že jsme byli kritičtí správně. Rozhodně to nevyřeší nedostatek sester. Takže bych byla ráda, kdyby toto vzdělání 4+1 pomalu zaniklo a asi se tak i stane. Jednak o to není zájem, jednak se ukazuje, že do jednoho roku to studium vtěsnat nejde,“ řekla Martina Šochmanová, prezidentka České asociace sester.

Lékaři u nás jsou přetíženi, protože systém funguje tak, že lékař musí v zásadě dělat všechno. Musí s každým pacientem přijít do kontaktu, byť to třeba nemusí být úplně na místě.

A za pravdu v tomto sporu dnes dává sestrám i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). „Slyšel jsem, že to penzum se nedá za rok zvládnout. Pokud vím, tak je to 2300 hodin teorie a 2300 hodin praxe, kterou musí sestra podle evropských regulí absolvovat,“ uvedl. Právě otázka kompetencí sester je proto téma, které chce ministr otevřít. „Lékaři u nás jsou přetíženi, protože systém funguje tak, že lékař musí v zásadě dělat všechno. Musí s každým pacientem přijít do kontaktu, byť to třeba nemusí být úplně na místě,“ tvrdí s tím, že se to má změnit.

Statistiky navíc ukazují, že mladí lidé se dnes v 19 letech do práce nehrnou. „Jedním z důvodů, proč se přistoupilo k terciárnímu stupni vzdělávání u sester, bylo právě to, aby nenastupovali do této profese příliš mladí lidé a aby už přesně věděli, co chtějí dělat a co od té profese mohou očekávat,“ zdůrazňuje prezidentka sesterské asociace.

U lůžek chybí 1500 sester

Kdyby tak Praha pro personál postavila byty, říká v rozhovoru šéf motolské nemocnice Miloslav Ludvík.

LIDOVÉ NOVINY: Kvůli nedostatku sester se hovoří o personální devastaci zdravotnictví. Jak velký problém to je?

LUDVÍK: Je to gigantický problém, který ještě bude eskalovat. Dnes chybí v lůžkové péči asi 1500 sester, z toho asi 600 v Praze.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se to projevuje?

LUDVÍK: Zavírají se lůžka, což znamená, že na méně lůžkách musíte točit víc pacientů, protože za prvé máte čekací doby a za druhé jste placeni za výkon. Pokud nenaplníte aspoň 95 procent loňského výkonu, tak vám pojišťovny dají výrazně méně peněz.

LIDOVÉ NOVINY: Kolik lůžek je nyní v nemocnici v Motole zavřených?

LUDVÍK: Nemůžeme mít zavřená lůžka déle než 30 dní, protože pak se to musí hlásit pojišťovně. Takže je průběžně vekslujeme, to je ale hrozné slovo, lépe: vyměňujeme, ale průměrně je kolem sto lůžek zavřených. Z celkem asi 2300.

LIDOVÉ NOVINY: Mohou být na vině nízké platy?

LUDVÍK: Dnes je v Motole průměr u sester 44 tisíc měsíčně a medián, na který nedosáhne 50 procent sester, zatímco druhých 50 procent ho má vyšší, je 38 tisíc korun. A to je předtím, než se po novém roce bude přidávat pět tisíc za směnnost. U sester se tak budeme blížit 50tisícovému průměru, což už nejsou špatné peníze ani na Prahu, kde je průměrný plat asi 36 tisíc korun. Říkám, už to není o penězích.

LIDOVÉ NOVINY: Vám konkrétně chybí kolik sester?

LUDVÍK: V tuto chvíli bych asi 120 uživil. V Praze to přitom bude velký problém i do budoucna, že nebudou přicházet holky z venkova. Víte proč? Vysoké nájmy. A víte, co je hrozně paradoxní? Jako pražské nemocnice nemáme vůbec nárok na evropské dotace, protože Praha je jedním z nejbohatších regionů v rámci EU. Ale Praha pro nemocnice vůbec nic nedělá. Kdyby nám aspoň postavili byty... Jenže Praha nestaví.

LIDOVÉ NOVINY: Proč je tak svízelné sehnat nové lidi?

LUDVÍK: Ten problém vznikl někdy v letech 2005 až 2007. Tehdy sesterské organizace přišly s tím, že by sestry u nás měly mít také vysokoškolské vzdělání, přijmout od lékařů některé kompetence a být pro lékaře většími partnery. Jenomže se zapomnělo, že potřebujeme také sestry, které budou dál dělat standardní věci. Typicky klasické ošetřování, neříkám utírání zadku, ale i to tam patří.

LIDOVÉ NOVINY: A ten trend se nepodařilo k nám přenést?

LUDVÍK: Dřív bývaly střední zdravotní školy opravdu kvalitní. Když tehdy nechtěla jít holka na gympl, tak šla na ekonomku nebo na zdrávku. Ale poté, co se rozhodlo, že budeme mít většinu zdravotních sester vysokoškolaček, nastal z těch středních zdravotních škol obrovský odliv lidí, osnovy se zjednodušily na minimum a začaly z toho vycházet úplně jiné typy absolventů. Dnes na střední zdravotní školu berou běžně čtyřkařky. Tedy v podstatě každého. No a teď čelíme výsledku...

LIDOVÉ NOVINY: A praktických sester, které mají pouze maturitu ze střední školy, je dost?

LUDVÍK: Těch máme také málo. A hlavně nemají ani zdaleka ty znalosti a kompetence, které měly dřív. A teď babo raď, co s tím.

LIDOVÉ NOVINY: Proč ale nejvíc sester chybí ve směnách?

LUDVÍK: Ve zdravotnictví jsou běžně 12hodinové směny. Není třísměnný provoz, ale takzvaný nepřetržitý, tedy dvanáctky. Prostě denní, nebo noční. A bohužel fůra ženských nechce v noci dělat, ať se nám to líbí, nebo ne. A je to normální, já se jim nedivím. Ženský chtějí být v noci doma. To už neodstíníte sebevětšími penězi. Takže nám chybí navíc sestry do služeb.

LIDOVÉ NOVINY: Způsobuje to nemocnicím problémy?

LUDVÍK: Slyšel jsem o situacích, kdy je jedna sestra sama v noci na dětském oddělení, a když jde se vzorky do laboratoře, tak tam nechá 40 minut dítě o samotě. To je tady v Motole nepředstavitelné, ale zdá se, že v některých nemocnicích už to tak je.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.