Německo: Zemské volby otestují Merkelovou i opozici

Volby v neděli 13. března ve třech spolkových zemích – Bádensko-Württembersko, Porýní-Falc a Sasko-Anhaltsko – jsou považované za důležité zjištění postoje občanů k postupu kancléřky Angela Mertlové v uprchlické krizi. Jejich výsledek může mít větší dopad na její politickou konkurenci.

Německá kancléřka Angela Merkelová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Německá kancléřka Angela Merkelová. | foto: Reuters
Německá kancléřka Angela Merkelová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Důležité, osudové, zásadní – dramatickými přívlastky se to v projevech a článcích k nadcházejícím volbám ve třech německých spolkových zemích jen hemží. Hlasování tuto neděli 13. března v Bádensku-Württembersku, Porýní-Falci a Sasku-Anhaltsku je považované za důležité zjištění postoje občanů k postupu německé kancléřky v uprchlické krizi.

Platí to ale jen částečně. Z předvolební situace vyplývá, že výsledek může mít větší dopad na politickou konkurenci než na Angelu Merkelovou.

Vliv migrační politiky

Uprchlická otázka hraje v souvislosti s nedělním hlasováním velkou roli. „V zemských volbách stály v minulosti vždy v popředí regionální otázky,“ vysvětlil ČESKÉ POZICI Christian Thiels z veřejnoprávní stanice ARD. O osudu zemských politiků prý v minulosti často rozhodovaly velké stavební projekty, skandály či školské reformy.

Zdá se, že konečný výsledek voleb ve třech spolkových zemích ovlivní zejména stranické postoje k celostátní azylové a migrační politice

Tentokrát je ale situace jiná. Zdá se, že konečný výsledek ovlivní zejména stranické postoje k celostátní azylové a migrační politice. „Význam regionálních témat tím zcela nezmizel, ale nejsou stejně zásadní jako v předchozích volbách,“ dodal Thiels. Karty jsou rozdány jasně.

V Bádensku-Württembersku, co do velikosti území i počtu obyvatel třetí největší spolkové zemi s deseti miliony obyvatel, dosud vždy vítězila CDU. V uplynulých pěti letech ale v regionální metropoli Stuttgartu úspěšně vládl zástupce Zelených Winfried Kretschmann. Do postu předsedy vlády ho na jaře 2011 vynesla havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima a dohoda se sociálními demokraty.

Bádensko-Württembersko

Bělovlasý, konzervativní katolík Kretschmann má za sebou úspěšné období a je velmi oblíbený i mezi pravicovými voliči. Zelení, kteří při posledních spolkových volbách získali pouhých osm procent hlasů, v jihozápadní výspě Německa jasně vedou předvolební průzkumy s 32 procentní podporou.

Případný historický úspěch Zelených v Bádensku-Württembersku by Merkelové paradoxně příliš neublížil. V této spolkové zemí totiž stejně jako v Porýní-Falci její strana CDU nevládne.

Případný historický úspěch Zelených by Merkelové paradoxně příliš neublížil. V Bádensku-Württembersku stejně jako v Porýní-Falci totiž její strana CDU nevládne. Nemá tedy co ztratit, naopak může získat. V důležité uprchlické otázce navíc Kretschmann stojí Merkelové blíže než její spolustraníci, významní kandidáti Guido Wolf a Julia Klöcknerová, kteří se od ní v tomto směru nedávno jasně distancovali.

Vítězství Kretschmanna, který se podle svých slov denně modlí za zdraví kancléřky, by navíc kvůli slabosti sociální demokracie (SPD) automaticky neznamenalo prodloužení současné zeleno-rudé spolupráce. Za příznivého poměru sil by mohlo otevřít dveře k novým koalicím – Zelených s CDU nebo Zelených s SPD a liberální FDP, která v uplynulých měsících vstávala z politického hrobu. Obě kombinace by mohly vnést do regionální, případně celostátní politiky nový vítr.

Porýní-Falc

V Porýní-Falci, oproti Bádensku-Württembersku zhruba poloviční spolkové zemi, se letos poprvé v historii Německa utkají o premiérský post dvě ženy. Mezi současnou premiérkou Malou Dreyerovou (SPD) a její křesťansko-demokratickou vyzývatelkou Julií Klöcknerovou se rýsuje těsný souboj. Předvolební průzkumy oběma jejich stranám předpovídají zisk asi 35 procent hlasů.

Mezi současnou premiérkou Porýní-Falce Malou Dreyerovou (SPD) a její křesťansko-demokratickou vyzývatelkou Julií Klöcknerovou se rýsuje těsný souboj. Předvolební průzkumy oběma jejich stranám předpovídají zisk asi 35 procent hlasů.

Dreyerová, která převzala vládu v Mohuči po odchodu Kurta Becka, může těžit z osobní popularity i úspěchů uplynulých tří let. V uprchlické otázce se podobně jako zelený Kretschmann zastává vstřícné linie Merkelové. Julia Klöcknerová se od kancléřky, jak bylo zmíněno, naopak odvrátila. Aktuální průzkumy i komentátoři naznačují, že to byla v předvolebním boji závažná chyba.

Preference CDU po otočce Klöcknerové (a jejího bádensko-württemberského spolustraníka Wolfa) nestouply, ale klesly. Stephan-Andreas Casdorff, šéfredaktor deníku Tagesspiegel, to považuje za důkaz, že přelétavost voliči neoceňují. Lavírování a neloajalita vůči kancléřce se regionálním politikům vymstily, napsal ve svém článku pro časopis Cicero i zpravodaj televizní stanice ZDF Wulf Schmiese. Pokud CDU prohraje, bude navíc snadné přičíst vinu přeběhlíkům místo Merkelové.

Sasko-Anhaltsko

Kancléřčin vládní spojenec a politický soupeř, sociální demokrat Sigmar Gabriel, je ve výrazně méně výhodné pozici. SPD, která kdysi uměla za pomoci menšího partnera vytvářet pohodlné vládní většiny, dnes v celostátním průměru živoří okolo čtvrtinové podpory voličů.

Ve volbách v Sasku-Anhaltsku sociální demokracii reálně hrozí, že skončí nejen za postkomunistickou Levicí, ale i za pravicově-populistickou Alternativou pro Německo

Ve dvoumilionovém Sasku-Anhaltsku jí v neděli reálně hrozí, že skončí nejen za postkomunistickou Levicí, ale i za pravicově-populistickou Alternativou pro Německo (AfD). Předseda SPD Sigmar Gabriel potřebuje, aby se udržela alespoň Malu Dreyerová v Porýní-Falci. Jinak může sám padnout.

Nic podobného Angela Merkelová neřeší. Na obzoru se jí nerýsuje žádný vážnější vnitrostranický konkurent. Jakékoli volební zisky populistické a částečně xenofobní AfD, které průzkumy v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci věští zisk okolo deseti a v nové spolkové zemi Sasku-Anhaltsku až 19 procent, budou skvrnou na německé demokracii.

Alternativa pro Německo

I kdyby se však naplnily nejpesimističtější předpovědi, zůstane AfD zřejmě mimo rozhodování a hlavní politický proud. Koalici s ní vyloučili všichni tři lídři CDU v nadcházejících zemských volbách. „Velký úspěch AfD v zemích nepostaví politickou krajinu v Německu úplně na hlavu. Otřes bude patrný, ale ještě nikoli zásadní,“ myslí si Christian Thiels z ARD.

I kdyby se naplnily nejpesimističtější předpovědi, zůstane Alternativa pro Německo zřejmě mimo rozhodování a hlavní politický proud. Koalici s ní vyloučili všichni tři lídři CDU v nadcházejících zemských volbách.

Pokud strana brzy neukáže voličům konkrétní výsledky, její kouzlo prý brzy vyprchá, jak tomu bylo například u Pirátů. Situace by se podle Thielse zásadně změnila, až pokud by AfD uspěla v příštích spolkových volbách. S povolební matematikou v regionech může ale případný úspěch AfD zamíchat.

Nejvíce to naznačuje situace v Sasku-Anhaltsku, kterému v uplynulých letech vládla velká koalice vedená Reinerem Haseloffem z CDU. Dvoumístné zisky AfD a tradičně vysoká popularita Levice by mohly snadno znemožnit pokračování současného kabinetu i zásadně zkomplikovat jiné vládní varianty.

Dopad na kancléřku

Na celostátní politiku by nicméně mělo větší vliv, pokud by se s mocenskými změnami v regionech změnil poměr hlasů ve Spolkové radě, kde jsou zastoupeny zemské vlády. Schválení druhé parlamentní komory totiž podléhá řada důležitých zákonů, zejména ústavní a ty, které zasahují do finančních a jiných zemských kompetencí.

Angela Merkelová může i nepříznivé výsledky voleb odbýt jako regionální specifikum, případně svůj postoj mírně korigovat. Zásadní obrat by jí u veřejnosti zřejmě uškodil, rázem by prý působila nedůvěryhodně a bezzásadově. Očekávat jej však spíše nelze.

V Bundesratu, kde regionální vlády hlasují jednomyslně a návrhy schvalují většinou 35 ze 69 hlasů, se však změny nechystají. I v případě velkého vítězství v něm bude CDU nadále odkázána na kompromisy s SPD a Zelenými. A možná i s FDP, pokud se jí podaří obsadit nějaká vládní křesla.

Co se týče německého řešení uprchlické krize, nedělní výsledky mohou leccos naznačit. Podle Thielse jsou regionální volby tradičně považované za test nálad ve společnosti, a i tentokrát je tak politické strany budou brát. „Zda se ale kvůli zemským volbám na politice kancléřky Merkelové zásadně něco změní, je těžké říci,“ upozorňuje Thiels.

Zkušená politička podle něho může i nepříznivé výsledky voleb odbýt jako regionální specifikum, případně svůj postoj mírně korigovat. Zásadní obrat by jí u veřejnosti zřejmě uškodil, rázem by prý působila nedůvěryhodně a bezzásadově. Očekávat jej však spíše nelze.