Německo: Proces století s neonacisty spěje ke konci

Soudní líčení s teroristickou buňkou Nacionálně socialistického podzemí (NSU) začal v květnu 2013 a pokračoval loni v prosinci a letos v lednu. Ostře sledovaný proces by měl skončit letos.

Zschäpeová je obžalována z podílu na vraždách deseti lidí převážně tureckého... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zschäpeová je obžalována z podílu na vraždách deseti lidí převážně tureckého... | foto: Reuters
Zschäpeová je obžalována z podílu na vraždách deseti lidí převážně tureckého... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Po dlouhých měsících mlčení se konečně příbuzní obětí, zástupci bezpečnostních složek a médií i běžní občané dočkali. Ti všichni s napětím doufali, že se před mnichovským soudem v „procesu století“ promluví hlavní obviněná Beate Zschäpeová. Jde o jedinou žijící členku Nacionálně socialistického podzemí (NSU), teroristické buňky, jíž se přisuzuje deset rasově motivovaných vražd, několik bombových útoků a řada loupežných přepadení.

Zschäpeová nakonec v prosinci nepromluvila sama, ale prostřednictvím svého advokáta. V lednu zodpověděla i více než 50 doplňujících otázek soudu. Katarze ani zásadní obratu však nenastaly. A velká překvapení nelze očekávat ani v poslední fázi ostře sledovaného procesu, který by se měl letos uzavřít.

Začátek příběhu

Příběh začal před více než 20 lety. Zschäpeová, vyučená zahradnice z východoněmecké Jeny, se na začátku devadesátých let aktivně zapojila do tamní ultrapravicové scény. Mezi neonacisty záhy potkala i oba osudové muže svého života – Uweho Mundlose a Uweho Böhnhardta.

Příběh začal před více než 20 lety. Zschäpeová, vyučená zahradnice z východoněmecké Jeny, se na začátku devadesátých let aktivně zapojila do tamní ultrapravicové scény.

V roce 1998 se trojice, která shromažďovala zbraně a výbušniny, ocitla v hledáčku policie. Byl nejvyšší čas zmizet. V ilegalitě, s falešnými identitami, žili všichni tři spokojeně 13 let. Až do nepovedeného přepadení banky v Eisenachu v listopadu 2011, po kterém Mundlos v obytném karavanu zastřelil Böhnhardta a vzápětí spáchal sebevraždu.

Zschäpeová, která na místě činu nebyla, nato vyhodila do povětří jejich společný byt, aby zničila důkazy. Rozeslala na různá místa kopie videa, v němž se členové NSU ke svým činům hrdě přiznali, a po pár dnech se vzdala policii.

Selhání policie

Případ NSU německou veřejností otřásl. Jen málokdo si předtím dokázal představit, jak násilný potenciál má ultrapravice a jak bezbranné vůči ní mohou být bezpečnostní složky. Série zločinů z let 2000 až 2007 se dlouho vyšetřovala jako vyřizování účtů v rámci přistěhovalecké komunity, získala dokonce mediální přívlastek „kebabové vraždy“.

Tajné služby měly mezi neonacisty řadu dobře placených agentů, ale ani s jejich pomocí se nedostaly (nebo dokonce nechtěly dostat) na správnou stopu

Tajné služby měly mezi neonacisty řadu dobře placených agentů, ale ani s jejich pomocí se nedostaly (nebo dokonce nechtěly dostat) na správnou stopu. Ukázalo se, že decentralizovaná německá policie není schopná účinně sdílet důležité informace a data o pachatelích. Ve výčtu by se dalo pokračovat. Od soudního procesu, který byl za obrovského zájmu veřejnosti zahájen v květnu 2013 v Mnichově, se proto očekávaly především odpovědi na řadu otázek. A některé, silně znepokojivé, skutečně přišly.

„Dlouhé měsíce zde vystupoval jeden neonacista za druhým. Vychovatelky, které neudělaly nic zlého. Obchodníci, kteří se na nic nepamatují. Řemeslníci, kteří ani vystavení Hitlerova obrazu nepovažovali za pravicově radikální. Samí údajně zcela normální občané, kteří jsou ale plní nenávisti a předsudků a lidem z NSU pomáhali se skrýt,“ vypočetla pro ČESKOU POZICI Annette Ramelsbergerová, která proces sleduje pro deník Süddeutsche Zeitung.

Nesplněná očekávání

„Příznivci ,Pegidy‘ se vlastně shromáždili v soudní síni ještě předtím, než se objevili v ulicích Drážďan. A nikdo z těchto lidí ničeho nelituje a své přátele z NSU chrání ještě dnes,“ popisuje novinářka neutěšený pohled, který se pozorovatelům v soudní síni naskytl. Za neméně alarmující považuje i dlouholetou pasivitu kontrarozvědky, Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV), a odhalení, do jaké míry se ultrapravicová scéna financovala z peněz německých daňových poplatníků.

Veřejnost, a zejména pozůstalí po obětech NSU, z nichž mnozí proces sledují přímo v soudní síni, si ale od něj slibovali mnohem více

Ramelsbergerová připomíná, že jen bývalý agent tajné služby Tino Brandt, který měl k buňce NSU blízko a o svém vztahu k ní také vypovídal před soudem, získal za své „informace“ 300 tisíc marek, které vložil do dalšího rozvoje neonacistických aktivit. Není divu, že oficiální místa mají enormní zájem, aby se podobné chyby v budoucnu neopakovaly.

Podobná obecná zjištění jsou nepochybně důležitá. Veřejnost, a zejména pozůstalí po obětech NSU, z nichž mnozí proces sledují přímo v soudní síni, si ale od něj slibovali mnohem více. „Vleklý proces příbuzné vyčerpává, doufali v rychlé objasnění,“ říká Ramelsbergerová. „Od Zschäpeové očekávali vysvětlení pozadí činů, především toho, proč byl zastřelen právě jejich syn, bratr nebo otec.“

Žádné nové podrobnosti

V tomto ohledu je však dosud čekalo trpké zklamání. Ani dlouho očekávaná výpověď Zschäpeové, ani prosincové vystoupení dalšího spouobviněného Ralfa Wohllebena, bývalého vysokého funkcionáře durynské odnože ultrapravicové strany NPD, žádné nové podrobnosti neodhalily.

Ani dlouho očekávaná výpověď Zschäpeové, ani prosincové vystoupení dalšího spouobviněného Ralfa Wohllebena, bývalého vysokého funkcionáře durynské odnože ultrapravicové strany NPD, žádné nové podrobnosti neodhalily

„Skutečně nové poznatky nepřinesla ani výpověď Zschäpeové, ani Wohllebena. Nedozvěděli jsme se nic bližšího o vraždách a útocích NSU ani o dosud neznámých pomocnících nebo původu zbraní,“ shrnuje pro ČESKOU POZICI Konrad Litschko z deníku Tageszeitung (taz).

Místo toho se oba obžalovaní snažili prezentovat svůj podíl na vraždách, přepadeních a bombových útocích jako co nejmenší. Zschäpeová uvedla, že se o všech násilných činech svých „mužů“ dozvěděla až ex post, a tudíž o podrobnostech, výběru obětí ani o plánování nic nevěděla.

Násilné činy údajně neschvalovala, trápila se jimi, dokonce se kvůli nim se svými kumpány hádala. Oba muže ale opustit nedokázala. Byla na nich prý citově závislá. Navíc měla strach z trestu a z toho, že by jí nikdo neuvěřil.

Nevěrohodná verze

Další podrobnosti Zschäpeová přidala ve svých lednových odpovědích na otázky soudu. Jmenovala řadu lidí, kteří NSU svého času v ilegalitě pomáhali. Překvapivě vysvětlila, kdo triu obstarával byty, pasy a kartičky pojištěnce, kdo jim otevřel konto v bance, opatřil jízdenky na vlak a zbraně.

Komentátoři, kteří proces dlouhodobě sledují, se shodují, že verze událostí, v níž je Zschäpeová nevinnou obětí, není věrohodná

Samu sebe se pak pokusila vylíčit jako osamělou, zoufalou ženu. Její partner Böhnhardt a Mundlos, kterého prý považovala za bratra, ji prý často opouštěli na dlouhé týdny, ze samoty a zoufalství začala tajně pít. Policii se údajně chtěla vydat poté, co její muži emigrují do Jižní Afriky, jak měli v plánu. Komentátoři, kteří proces dlouhodobě sledují, se shodují, že verze událostí, v níž je Zschäpeová nevinnou obětí, není věrohodná.

„Příliš mnoho indicií a výpovědí svědků vypovídá o tom, že Zschäpeová byla do přípravy činů zapojena. Zbraně byly uloženy ve společném bytě, ve společném sklepě muži cvičili se zbraněmi, její otisky prstů se našly na novinových výstřižcích o vraždách NSU. A na konci rozeslala videa s přiznáním. Proč by to dělala, pokud by za skutky svých mužů nestála?“ ptá se Ramelsbergerová.

Nepolehčující fakt

Ramelsbergerová také připomíná, že ani dosavadní chování Zschäpeové před soudem nenaznačovalo, že by byla jen poslušná, submisivní samička ovládaná dvěma rasistickými zločinci. Pozorovatelé i lidé, kteří Zschäpeovou znají osobně, ji spíše líčí jako sebevědomou, rozhodnou ženu. Někteří svědci zdůrazňují, že dlouhá léta NSU cílevědomě poskytovala krytí.

Novinář Konrad Litschko se domnívá, že Zschäpeové nepomůže ani fakt, že role žen na ultrapravicové scéně bývá dodnes výrazně podceňovaná

Právě ona klábosila se sousedkami a trpělivě vysvětlovala drobné incidenty, aby zabránila jakémukoli podezření, které mohlo kolem podivné trojice vzniknout. A ani předtím nestála stranou. „Léta byla na pravicově extrémistické scéně aktivní, sama páchala trestné činy a podle svědků se nikdy nepodřizovala. I oba prý ovládala,“ připomíná Litschko.

„Na tomto pozadí je její údajná nevědomost a pasivita málo přesvědčivá. Myslím si, že to tak vnímají i soudci – a na konci vynesou tvrdý rozsudek,“ říká novinář. Domnívá se, že Zschäpeové nepomůže ani fakt, že role žen na ultrapravicové scéně bývá dodnes výrazně podceňovaná.

Stylizace do role obětí

Prosincová prohlášení a lednové odpovědi na doplňující otázky soudu alespoň přinesly některé nové skutečnosti o síti, která NSU v ilegalitě podporovala. Je jasné, že trio by nemohlo na útěku tak dlouho přežít bez pomoci zvenku – jak bylo zmíněno, někdo jim musel pomáhat, dodávat zbraně, zajišťovat bydlení, automobily či falešné doklady.

Zschäpeové i Wohllebenovi hrozí, že budou odsouzeni a že se už z vězení nikdy nedostanou. Proto se na poslední chvíli snaží zachránit, co se dá. Stylizují se do role obětí, vyslovili i částečné politování nad ztrátami lidských životů.

Otázkou ale je, zda se vše podaří objasnit. Spoluobvinění a svědci často mlží a vzájemně si odporují. Wohlleben, který podle obžaloby patřil mezi klíčové spojence NSU, svůj podíl na násilných činech rezolutně popřel. A také, že by teroristům poskytl vražednou zbraň, že by o zabíjení věděl. Ve své výpovědi před soudem, kterou na rozdíl od Zschäpeové v prosinci sám přednesl, se ale netajil, že je dlouholetým příznivcem ultrapravicové ideologie a zůstává jí věrný dodnes.

Zschäpeové i Wohllebenovi hrozí, že budou odsouzeni a že se už z vězení nikdy nedostanou. Proto se na poslední chvíli snaží zachránit, co se dá. Stylizují se do role obětí, vyslovili i částečné politování nad ztrátami lidských životů. Zschäpeová vnímá svou „morální zodpovědnost“, Wohlleben tvrdí, že vždy odmítal násilí a soucítí s pozůstalými po zavražděných.

Jejich výroky ale po tolika měsících vzdorovitého mlčení působí vykalkulovaně a nepravděpodobně. Stejně jako skutečnost, že oba odmítli odpovídat na doplňující otázky v soudní síni a nechali si je poslat, aby je v souladu s novou verzí události mohli „správně“ zpracovat jejich advokáti.

Očekávání výsledku a zdůvodnění

Další soudní stání jsou zatím naplánovaná do září. Lze tedy předpokládat rozsudek ještě letos. Zásadní překvapení již pozorovatelé neočekávají. Některé dílčí skutečnosti ale ještě objevit mohou – stejně jako v dosavadním průběhu procesu.

S napětím se očekává zejména konečný výsledek procesu a jeho zdůvodnění. Jisté je, že svým významem přesáhne rámec jedné, byť velmi závažné kriminální kauzy.

Ramelsbergerová připomíná, že například jeden z obviněných až při svém svědectví přiznal, že NSU stojí za dosud neobjasněným útokem v Norimberku, při němž byl zraněn mladý Turek, a vyšetřovatelé si jej do té doby se Zschäpeovou a spol. nespojovali. „Velké nové poznatky se ale už nedají očekávat, protože Zschäpeová stejně jako její spoluobviněný Wohlleben dělají vše, aby se prezentovali, že o ničem nevěděli,“ uzavírá novinářka.

S napětím se očekává zejména konečný výsledek procesu a jeho zdůvodnění. Jisté je, že svým významem přesáhne rámec jedné, byť velmi závažné kriminální kauzy. „Tvrdý rozsudek by jistě byl signálem – zejména v době, v níž se i v Německu přiostřuje debata o uprchlících a radikalizuje ultrapravicová scéna,“ myslí si Litschko.

„Poselství by bylo: podívejte se, my trestáme pravicově teroristické násilí s plnou silou zákona,“ říká, ale dodává, že aby mohla společnost pravicovému extremismu čelit, bude potřebovat mnohem více než jeden soudní rozsudek – zejména zaměření na prevenci či podporu demokracie.

Pojítko s NPD

V případě teroristické buňky NSU je pojítkem mezi ní a NPD obviněný Ralf Wohlleben

Proces s NSU a svědectví, která před ním zazněla, by také mohly mít vliv na druhé zásadní soudní řízení proti ultrapravici, které se v Německu aktuálně odehrává – na spor o zrušení extrémistické Národně demokratické strany Německa (NPD). Experti upozorňují, že Ústavní soud bude mimo jiné zvažovat, jak aktivně a za použití jakých prostředků se strana v minulosti snažila o potírání demokratického právního státu.

NPD by v tomto směru mohlo výrazně ublížit, že řada jejích stoupenců a dřívějších i současných členů má problémy se zákonem. V případě teroristické buňky NSU je pojítkem mezi ní a NPD zmíněný obviněný Ralf Wohlleben, který svého času patřil v Durynsku k hlavním osobnostem zemské organizace. Ústní projednávání kauzy NPD bude v Karlsruhe zahájeno letos v březnu.

Počet příspěvků: 1, poslední 7.2.2016 11:38 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.