Německo: Miliardy „v luftě“ aneb Jak nenakupovat drony

V atmosféře nadšení, jež provázela vývoj bezpilotního letounu Euro Hawk, se jaksi „opomnělo“, že bez speciálního povolení nesmí do vzduchu.

Německý ministr obrany Thomas de Maiziere, považovaný donedávna za nástupce Angely Merkelové, vyšel z aféry Euro Hawk s pošramocenou pověstí. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Německý ministr obrany Thomas de Maiziere, považovaný donedávna za nástupce Angely Merkelové, vyšel z aféry Euro Hawk s pošramocenou pověstí. | foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, zdroj commons.wikimedia.orgČeská pozice
Německý ministr obrany Thomas de Maiziere, považovaný donedávna za nástupce Angely Merkelové, vyšel z aféry Euro Hawk s pošramocenou pověstí.

Ve sféře armádních zakázek je, zdá se, možné prakticky cokoli. Lidé si již zvykli, že je obvykle provází neprůhlednost, nesmyslné prodražování, korupce či technické problémy. Ale vyhodit řádově miliardy korun za letoun, který ani nesmí do vzduchu? A nepřevzít za to politickou odpovědnost? Vítejte v Německu roku 2013.

Německý ministr obrany Thomas de Maiziere (CDU) může mluvit o velkém štěstí. Právě, byť s velkými šrámy, přestál největší krizi svojí dosavadní politické kariéry. Opozice do jednoho z nejbližších spojenců Angely Merkelové tepala, jak se dalo. Kvůli nákupu bezpilotních letounů Euro Hawk pro Bundeswehr, který s velkým popraskem zkrachoval letos na jaře, dokonce narychlo svolala ve Spolkovém sněmu vyšetřovací výbor. Všechno marné, pozicí vlády odhalení zatím nijak neotřásla.

Co zjistí vyšetřovací výbor?

Parlamentní vyšetřovací výbor, který v minulých dnech zasedl ke kauze Euro Hawk, vstoupí do dějin jako zatím nejkratší v historii. Na výslech dvou desítek svědků a jejich konfrontaci s narychlo posbíranými dokumenty měli zákonodárci pouhých šest pracovních dní. Do zasedací místnosti v prázdninově opuštěných prostorách Spolkového sněmu přišla poskytnout vysvětlení celá řada dřívějších i současných armádních a politických špiček včetně exministrů obrany Rudolfa Scharpinga (SPD) a Franze Josefa Junga (CDU) či bývalých generálních inspektorů (vrchních velitelů) Bundeswehru Haralda Kujata a Wolfganga Schneiderhana.

Svoji konečnou zprávu by měl výbor předložit a parlament projednat začátkem září, těsně před volbami. Měl by se v ní zabývat celou historií projektu Euro Hawk a nikoli jen pochybeními současného ministra v posledních dvou letech.

Za krach projektu totiž zřejmě nenese odpovědnost jen Thomas de Maiziere, ale ve větší či menší míře i jeho předchůdci. Ti se na ministerstvu obrany střídali v posledních letech jako na běžícím pásu. Poslední z nich, velká naděje německé politiky Karl-Theodor zu Guttenberg (CSU), se musel narychlo poroučet kvůli plagiátorské aféře.Za krach projektu zřejmě nenese odpovědnost jen Thomas de Maiziere, ale ve větší či menší míře i jeho předchůdci

Ironií osudu měl do resortu, rozkývaného rychlým zavedením profesionální armády, vnést znovu stabilitu a řád právě současný ministr Thomas de Maiziere. Měl k tomu veškeré předpoklady. Těšil se výborné pověsti, nasbíral bohaté zkušenosti ve vedení kancléřského úřadu a ministerstva vnitra. Platil za velmi blízkého a loajálního spolupracovníka, možná následníka kancléřky Merkelové. Na obranu nastoupil s ambiciózními reformními plány, bez ostychu z pověstně mocného a početného úřednického aparátu. Nyní se zdá, že si na něm vylámal zuby.

Krásný, ale nepoužitelný

Bezpilotní letoun typu Euro Hawk je bezpochyby krásný stroj, chlouba moderní techniky. Pro Německo měl být dalším důkazem jeho soběstačnosti a stoupající váhy na mezinárodním poli. Patnáctitunový kolos se čtyřicetimetrovým rozpětím křídel měl být hrdou kombinací amerického letounu a nejmodernější evropské sledovací techniky (od koncernu EADS) a dodávat Bundeswehru exkluzivní informace, například z oblastí, kam vysílá svoje vojáky do zahraničních misí. Armáda měla dostat jeho prototyp plus čtyři další stroje.

Drone měl vydržet ve vzduchu bezmála 30 hodin bez tankování, podobně jako jemu příbuzný typ letounu Global Hawk RQ-4B, který výrobce Northrop Grumman dodává americké armádě. Měl také podobně jako jeho američtí „příbuzní“ zaznamenávat z bezpečné výšky až 20 kilometrů vše, co se děje na ploše desítek kilometrů čtverečních – včetně dislokace vojenské techniky (radarů, raket apod.), pohybů jednotek či SMS zpráv a hovorů z mobilních telefonů. Měl být také prvním krokem k vývoji čistě evropského dronu.

V atmosféře nadšení, která vývoj jedinečného stroje a vytvoření s ním spojených pracovních míst provázela, se jaksi „opomnělo“, že velké bezpilotní letouny musejí mít speciální povolení, aby vůbec mohly vstoupit do německého civilního leteckého prostoru. Nejsou totiž vybaveny automatickým systémem proti kolizím, který by je v krizové situaci odklonil od dráhy letu a zabránil srážce s jiným letadlem.Velké bezpilotní letouny nejsou vybaveny automatickým systémem proti kolizím

Vzhledem k tomu, že jsou řízeny pilotem ze země, který může spojení s dronem kdykoli ztratit, se jedná o opravdu závažný nedostatek, který by za nepříznivých okolností mohl vyústit v ohrožení stovek lidských životů. Hlavní nebezpečí kolizí s dronem hrozí při startu a přistání, v době, kdy se pohybuje mimo svoji vysokou (a relativně bezpečnou) letovou hladinu. 

Hrozba srážky či pádu přitom není žádné sci-fi. Velké americké bezpilotní letouny (Global Hawk, Predator, Reaper) mají ve srovnání s ostatními stroji vzdušné flotily výrazně vyšší nehodovost. Předloni se jeden ze strojů Global Hawk zřítil v Afgánistánu, loni v americkém Marylandu. Naštěstí do neobydlených oblastí. Při slavnostním předvádění prototypu Euro Hawk v létě 2011 ztratil prý pilot se strojem letícím přes Atlantik satelitní spojení hned dvakrát, přičemž se dron údajně v obou případech odchýlil ze své trasy (pro testování prototypu vydali Němci zvláštní časově omezené povolení). A ve znepokojujícím výčtu by bylo možné dále pokračovat.

O problému se vědělo

Mnoho zasvěcených muselo o problémech Euro Hawku dobře vědět dlouhé měsíce, ne-li létaZ německého pohledu přišel bod zlomu letos v květnu. Lhostejno, zda byl o problémech Euro Hawku dříve informován či nikoli, musel ministr de Maiziere rychle rozhodnout o osudu projektu, do kterého spolková vláda během 12 let nasypala bezmála 700 milionů eur (18 miliard korun). Mohl se pokusit získat přibližně stejnou částku pro zisk nutného technického dovybavení a povolení, nebo celý projekt stopnout. Ani jedna z možností nebyla ideální – a de Maiziere se rozhodl pro tu druhou. Stamiliony eur tak vyletěly komínem. Slabou útěchou je, že sledovací technika od EADS, která stála asi polovinu z celkové částky, Němcům zůstane. Není ale jasné, zda ji budou moci využít například v jiných typech letadel.

Zničující vizitku vystavil ministerstvu obrany a armádě Spolkový účetní dvůr, nejvyšší státní orgán, který kontroluje hospodaření státních institucí. Jeho pracovnice, která vystoupila před parlamentním vyšetřovacím výborem, zdůraznila, že miliardový projekt od počátku provázelo chaotické řízení, špatné odhady rizik, chybějící kontrola a zamlčování rostoucích nákladů.

Samotný účetní dvůr se o celou věc začal zajímat před necelými dvěma lety a odpovědní úředníci prý spolupráci s ním záměrně bojkotovali. Podle nově zveřejněných dokumentů přitom mnoho zasvěcených muselo o problémech Euro Hawku dobře vědět dlouhé měsíce, ne-li léta. Na nekorektní chování resortu obrany si stěžuji i lidé z průmyslu – ministerstvo se prý ani nepokusilo krizovou situaci řešit s dodavateli, někteří z nich se o konci projektu dozvěděli až z médií.

Thomas de Maiziere se od jarního vypuknutí kauzy snažil chovat jako chytrá horákyně. Nejprve tvrdil, že o problémech Euro Hawku nevěděl vůbec nic, nakonec skončil u verze, že komplikace znal, ale považoval je za řešitelné. Jeho mlžení a vykrucování, stejně jako evidentní manažerské selhání, mu každopádně na veřejnosti velmi uškodilo. Uvidí se, zda ve své funkci bude po volbách pokračovat.Příklad německého Euro Hawku ukázal, že vyřešit příslušná povolení může být fatální problém...

S drony se počítá

S novými drony ale německá armáda i přes současnou blamáž do budoucna pevně počítá. Ráda by brzy získala jejich ozbrojené varianty Reaper či Heron (první je americké, druhý izraelské provenience) a ze třetiny financuje i vývoj systému NATO pro sledování pozemních cílů (Alliance Ground Surveillance, AGS). V jeho rámci chce 14 členů aliance (včetně České republiky) nakoupit pět strojů Global Hawk. Ty by měly operovat ze základny v sicilském městě Sigonella, odkud už například díky speciálnímu souhlasu Italů vzlétaly americké špionážní drony do války v Libyi.

Státy, které se na programu podílí, by drony rády nasadily i ke sledování nad Evropou – například pro monitorování průběhu přírodních katastrof. Příklad německého Euro Hawku však jasně ukázal, že vyřešit příslušná povolení může být fatální problém...

Počet příspěvků: 2, poslední 8.8.2013 05:49 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.