Německo chystá zákon proti platové diskriminaci žen

Němky odmítají stejně práce, ale za nižší hodnocení než muži. Německá ministryně pro rodinu a ženy Manuela Schwesigová (SPD) proto nabídla v prosinci jako první krok nový zákon. Není však příliš ambiciózní.

Žena na mateřské dovolené-ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Žena na mateřské dovolené-ilustrační foto | foto: Shutterstock
Žena na mateřské dovolené-ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Rovné příležitosti? Jak se to vezme. Ženy teoreticky můžou vykonávat stejnou práci a pobírat stejné platy jako muži. V praxi si ale často volí jiný druh povolání i úvazků. Výsledkem je, že průměrně vydělávají mnohem méně peněz. Podle Eurostatu činí rozdíl mezi celkovými ročními příjmy mužů a žen v EU 41 procent.

Je to dáno tím, že ženy celkově tráví v placeném zaměstnání kratší dobu, častěji přerušují profesní dráhu kvůli péči o děti nebo nemocné příbuzné, ale i tím, že mají nižší hodinové mzdy – v evropském průměru o 16, v Německu (podobně jako v Česku) dokonce o 22 procent. Německá ministryně pro rodinu a ženy Manuela Schwesigová (SPD) proto nabídla v prosinci jako první krok nový zákon. Má šanci na úspěch? A má vůbec smysl?

Tvrdá kritika

Sociálnědemokratický návrh není na první pohled nijak ambiciózní. Sama Schwesigová jej označila pouze za jeden z nezbytných dílků mozaiky opatření, která mají zlepšit pracovní podmínky žen. Podle plánovaného zákona by zaměstnavatelé museli při vypisování nových pracovních postů zveřejňovat minimální výši plánované mzdy a poskytovat ženám informace, kolik v průměru vydělávají na podobných postech jejich mužští kolegové.

Zástupce hospodářských svazů a řadu ekonomických komentátorů návrh zákona rozohnil. Alfons Frese jej v berlínském deníku Tagesspiegel označil za „záchvat slepého akcionismu“.

V případě velkých nerovností by ženy mohly svého zaměstnavatele i zažalovat. Firmy nad 500 zaměstnanců a státní úřady by navíc měly povinnost vést o spravedlivém odměňování statistiky a vymýšlet do budoucna strategie, jak případnou diskriminaci odstranit.

Zástupce hospodářských svazů a řadu ekonomických komentátorů návrh zákona rozohnil. Alfons Frese jej v berlínském deníku Tagesspiegel označil za „záchvat slepého akcionismu“, Olaf Gersemann v pravicovém listu Die Welt za typický projev vládní nedůvěry k trhu a jejího „regulačního optimismu“.

Statistiky neodrážejí realitu

Kritici se shodují, že výsledky normy budou malé a nová nařízení přinesou podnikům a úřadům zejména spoustu omezení a nové byrokracie. Zdůrazňují, že pro zvýšení zaměstnanosti žen a jejich lepší ohodnocení je mnohem důležitější budovat zařízení pro péči o děti či seniory a motivovat ženy ke vstupu do lépe placených technických oborů.

Statistiky nedokážou zachytit, zda ženy mají přístup do vedoucích postů, nebo narážejí na skleněné stropy, ochotněji mění výši platu za větší flexibilitu či vyjednávají-li o své mzdě hůře než jejich mužští kolegové

Ze statistik totiž vyplývá, že ženy berou méně především proto, že se častěji než muži uplatňují třeba v hůře placených oblastech služeb, školství či sociální péče, mívají méně zkušeností a méně často zastávají vedoucí posty. Když se započtou tyto „objektivní“ důvody, smrskne se rozdíl mezi platy mužů a žen na jednotky procent. A kvůli tomu přece není nutné vymýšlet nové normy a zbytečně zatěžovat firmy, myslí si odpůrci návrhu ministryně Schwesigové.

Problém spočívá v tom, že suchá čísla zcela neodrážejí realitu. Jak v týdeníku Die Zeit upozornila Christina Bollová z Hamburského institutu pro světové hospodářství (HWWI), jednoduchá vysvětlení neexistují. Statistiky nedokážou zachytit, zda ženy mají přístup do vedoucích postů, nebo narážejí na skleněné stropy, ochotněji mění výši platu za větší flexibilitu či vyjednávají-li o své mzdě hůře než jejich mužští kolegové.

Ulehčení situace

O posledním svědčí řada zkušeností z praxe. „Opravdu se střetáváme s faktem, že ženy si říkají o nižší mzdu než muži,“ zdůrazňuje lektorka a koučka Jana Klampflová, zakladatelka české společnosti GENDER Consulting. Zejména po rodičovské dovolené jsou prý ženy na trhu práce vnímané jako ohrožené osoby ve znevýhodněném postavení, mají nižší sebevědomí a čelí řadě stereotypů.

Povinnost zveřejnit, kolik je zaměstnavatel svému budoucímu pracovníkovi ochotný nabídnout, kterou nyní plánují v Německu, by situaci mnohých žen (ale i mužů) ulehčila

Jejich příjem je navíc často brán spíše jako „doplňkový“. Nadále se prý počítá s tím, že živitelem rodiny je především muž, i když to v době rozpadu tradičních vazeb a partnerských vztahů často neplatí.

Povinnost zveřejnit, kolik je zaměstnavatel svému budoucímu pracovníkovi ochotný nabídnout, kterou nyní plánují v Německu, by podle Klampflové situaci mnohých žen (ale i mužů) ulehčila. „U přijímacích pohovorů je často kladena otázka: Jakou mzdu si představujete? Ze své konzultační praxe musím říct, že toto patří pro žadatele o práci k nejnepříjemnějším otázkám,“ vysvětlila pro ČESKOU POZICI Klampflová.

Zásah do volné soutěže

Uchazeči se často obávají, aby si neřekli příliš málo a u nízké mzdy nezůstali, ale zároveň ani příliš moc, aby o šanci místo získat nepřišli. „Velmi těžko hledají své optimum a tato část rozhovoru je stresující, protože vyvolává pochybnost, jak to s tím platem vlastně je, nebo jak to mohlo být,“ říká Klampflová. A dodává: „Zveřejňování výše mezd je férové jak pro ženy, tak pro muže, každý by měl vědět, na jakou mzdu může dosáhnout a za jakých podmínek.“

Řada německých zaměstnavatelů a komentátorů plánovanou regulaci považuje spíše za zásah do volné soutěže firem a omezení možností efektivního řízení

Řada německých zaměstnavatelů a komentátorů ale plánovanou regulaci považuje spíše za zásah do volné soutěže firem a omezení možností efektivního řízení. Tvrdí, že život se nedá vměstnat do tabulek, že každý pracovník je jedinečný a že je třeba jej ohodnotit podle osobního výkonu.

Obávají se, že by zveřejňování výše platů mohlo zhoršit vztahy na pracovišti. Ministryni Schwesigovou, která se na jaře chystá porodit své druhé dítě a poté začít novou normu energicky prosazovat, proto čeká ve vládní koalici s křesťanskými demokraty zřejmě ještě tuhý boj.

Nová opatření

Podle Jany Klampflové je rozdíl v platech jen „vrcholem“ a jedním z viditelných projevů nerovnosti mezi pohlavími. A zdůrazňuje: „V České republice existuje dlouhodobý trend spíše zlehčování genderové tématiky a všech aspektů, které obnáší.“

A vysvětluje: „Nejde totiž jen o otázku muži versus ženy, nebo ještě hůře mylně chápáno ženy proti mužům, ale je to otázka vývoje společnosti, rolí, postavení, rodinné politiky, vzdělávání, uplatnění na trhu práce, životních voleb a prožívání života. Nese v sobě pochopení aspektů historického, sociologického, psychologického i politického kontextu.“

Na trhu práce by se měla uplatnit opatření pro snadnější slaďování práce a rodiny, flexibilní úvazky a hodnocení zaměstnance nikoli podle času, který stráví v zaměstnání, ale podle jeho výkonu

Klampflová je přesvědčena, že by společnost měla být lépe poučena, jak toto hledisko často i podprahově zasahuje do výchovy, vzdělávání a běžných osobních i profesních životů. Důležité je to podle ní proto, aby se společnost ubránila stereotypním a zjednodušujícím způsobům myšlení, a přijímání „starých“ zvyků a způsobů chování, které jsou již v dnešní době překonané.

Na trhu práce by se podle ní měla uplatnit opatření pro snadnější slaďování práce a rodiny, flexibilní úvazky a hodnocení zaměstnance nikoli podle času, který stráví v zaměstnání, ale podle jeho výkonu. Zároveň je podle ní třeba zdůrazňovat přínos a efektivitu různorodých pracovních kolektivů a cíleně podporovat sebehodnocení osob, které jsou ohroženy nezaměstnaností.

„Sebevědomí a rozvoj soft skills dovedností, mezi které mimo jiné patří asertivní komunikace, je opomíjenou oblastí vzdělávání v ČR obecně,“ myslí si Klampflová. Přitom je podle ní klíčovou podmínkou pro úspěšný rozvoj profesního i osobního života.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.