Němci revidují energetiku, snad i u nás ubude hrozeb blackoutů

Berlín hodlá omezit stavbu větrníků. Hlavně by se ale měly snížit i nebezpečné přetoky elektřiny do Česka.

Jan Žižka 16.11.2013
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Když se zástupci německých stran CDU/CSU a SPD při koaličních jednáních dohodli na „kroku vzad“ a omezení velkolepých plánů na budování obřích větrných parků, v centru pozornosti bylo pochopitelně jasné poselství: Náklady na obnovitelné zdroje už nemají být tak vysoké. „Nákladová exploze musí být zkrocena,“ prohlásila kancléřka Angela Merkelová. Ještě před rokem by možná české zastánce zelené energie taková slova ze „vzorového“ Německa překvapila, dnes už snad nikoho příliš neudiví.

Minimálně stejně důležité je ale i druhé poselství, které předběžná dohoda německých stran vyjednávajících o koalici přináší. Není možné budovat obří větrné parky rychleji než potřebné přenosové sítě. Odborníci na to upozorňují už delší dobu. Náhlé přetoky elektřiny z německých obnovitelných zdrojů v minulých letech zvyšovaly riziko blackoutů nejen ve Spolkové republice, ale i v Česku, Polsku či na Slovensku právě proto, že Německo nemá dostatečnou přenosovou síť mezi severem a jihem země.

Když na celý problém Češi (zvláště tuzemský provozovatel sítě ČEPS) či Poláci upozorňovali, Berlín ho zpočátku spíše zpochybňoval, později připouštěl a nyní dává jasně najevo, že nehodlá situaci sousedních zemí komplikovat. Tím možná opět nepotěší ty tuzemské idealisty, kteří v minulosti tvrdili, že problém je na české, nikoliv na německé straně.

Šéf RWE Peter Terium varoval, že riziko blackoutů v celé Evropě dále vzroste poté, co bude Německo vypínat další jaderné elektrárnyJe nutné dodat, že problém není jen ve větrnících. Nejméně příznivé situace lze nyní očekávat v situacích, kdy kvůli „příznivému“ počasí stoupá zároveň výkon solárních instalací i větrných elektráren. A šéf RWE Peter Terium varoval, že riziko blackoutů v celé Evropě dále vzroste poté, co bude Německo vypínat další jaderné elektrárny. Právě ty totiž zajišťují základní zatížení přenosových soustav.

Dále je třeba připomenout, že i při omezení plánů zůstává další budování obnovitelných zdrojů v Německu relativně ambiciozní. Změna má spočívat v tom, že v roce 2020 nebude instalovaný výkon ve větrnících budovaných na moři (o ty teď jde především) na úrovni 10 gigawattů, ale 6,5 GW. Plány pro rok 2030 se sníží z 25 GW na 15 GW. Celková podpora pro větrníky se zredukuje, což v případě fotovoltaiky zatím neplatí. Straničtí vyjednavači ale potvrdili dřívější vládní rozhodnutí, podle něhož solární instalace ztratí nárok na dotace ve chvíli, kdy jejich celkový instalovaný výkon dosáhne 52 gigawattů. Zatím je na úrovni 35 GW, takže v Německu je ještě prostor pro nějakých osm „fotovoltaických Temelínů“.

Na druhé straně mají Němci značné potíže s výkupem pozemků pro budování přenosových sítí. Takže úplnou jistotu, že se v tomto ohledu srovná krok s boomem obnovitelných zdrojů, pořád nemáme.

Elektrické hranice

Sílící německý realismus a snaha sousedních zemí odolávat rizikům přetékající elektřiny nicméně vytvářejí kombinaci, která určité naděje přináší. ČEPS chystá vybudování dvou velkých ochranných transformátorů (takzvaných PST – phase shifters) na hranicích s Německem, které mají tok elektřiny usměrňovat. Jestliže se dříve zdálo, že jde o velký problém ve vztazích mezi Berlínem a Prahou, které se jinak v současnosti vyvíjejí velmi nadějně, je podle diplomatických zdrojů už i v této záležitosti přece jen patrné větší vzájemné pochopení.

Pro Němce nejsou ochranné transformátory ničím výjimečným, sami je instalovali zvláště na svých západních hranicíchPro Spolkovou republiku koneckonců nejsou zmíněné transformátory ničím výjimečným, sami Němci je instalovali zvláště na svých západních hranicích. A Berlín, jak již bylo uvedeno, přitom má zájem na vyřešení všech komplikací kolem své velké energetické změny – nazývané Energiewende –, jejíž dosavadní průběh už téměř nikdo nepovažuje za hladký.

Nadějným signálem je také stále efektivnější spolupráce provozovatelů soustav typu právě českého ČEPS s německými či polskými partnery, která umožňuje kritické situace lépe zvládat.

Nějaké přílišné nadšení by ale přesto nebylo namístě. I kdyby se podařilo lépe zvládat přetoky elektřiny – i díky mezinárodní spolupráci na mimořádných opatřeních typu změn rozložení toků elektřiny, přepínání vedení, snižování výkonu některých elektráren a jejich nahrazování jinde –, pořád tu zůstává ekonomický problém. Proč by měla státní společnost ČEPS, tedy potažmo čeští poplatníci, platit taková opatření za vlastní peníze? Problém je ale v tom, že veškeré dohadování o platbách za tranzit elektřiny přes cizí území zatím na evropské úrovni vyšumělo do ztracena.

Počet příspěvků: 18, poslední 3.12.2013 06:07 Zobrazuji posledních 18 příspěvků.