Nemáme zájemce o práci, zoufají si české firmy

Česko má ve srovnání s EU nejnižší nezaměstnanost, ale nejvyšší podíl volných pracovních míst na jejich celkovém počtu. Přední příčka v evropském srovnání proto není nic, co by nám mohla Evropa závidět.

Vojtěch Wolf 6.6.2017
Pracovní trh. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pracovní trh. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Pracovní trh. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Český trh práce je na tom dlouhodobě více než dobře, ve srovnání s Evropskou unií dokonce nejlépe. Česko ale drží i jedno problematické prvenství. Podle údajů Eurostatu máme nejvyšší podíl volných pracovních míst na celkovém počtu pozic v ekonomice. Hlad tuzemských firem po zaměstnancích je tedy největší z celé osmadvacítky.

Rekordní podíl 3,1 procenta znamená přibližně 159 tisíc volných pracovních míst z celkových asi 5,13 milionu pozic. V průběhu posledních tří let vzrostl dokonce o více než dva procentní body a opět to bylo nejrychlejší tempo v celé EU. Na konci roku 2013 to bylo jen necelé jedno procento. Ukazuje se tak, jak je situace na českém trhu práce napjatá.

Není co závidět

„Růst počtu volných pracovních míst signalizuje, že ekonomika v rámci svého růstu začíná narážet na limity, co se kapacit týče,“ říká Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.

Další riziko ale může být v samotném zvyšování mezd, které by mohlo vést k růstu cen v ekonomice, a tedy vyšší inflaci.

Přední příčka v rámci celoevropského srovnání tak není nic záviděníhodného, zejména pokud jde o dlouhodobější jev. „Vyšší hodnota tohoto podílu totiž naznačuje nějakou nerovnováhu: firmy nejsou schopny naplnit volná místa buď proto, že nabízejí příliš nízké mzdy, nebo v důsledku špatné struktury uchazečů o práci z hlediska vzdělání, praxe a dovedností. Ani jedno není dobře,“ upozorňuje analytik České spořitelny Michal Skořepa. Jak ale dodává, mzdy jsou problém, který lze vyřešit během několika měsíců, řešení nedostatečné kvalifikovanosti ale bude trvat roky.

Další riziko ale může být v samotném zvyšování mezd, které by mohlo vést k růstu cen v ekonomice, a tedy vyšší inflaci. „Tento stav zvyšuje podnikům mzdové náklady a může se promítat i do vyšší inflace,“ potvrzuje hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. A dodává, že současná situace nepochybně vede k tomu, že ve většině regionů může pracovat téměř každý, kdo práci chce. Samostatnou otázkou pak je, zda všichni, kdo hledají novou práci, dosáhnou na místo odpovídající jejich kvalifikaci.

Zoufalí zaměstnavatelé

Za skokovým růstem klíčového ukazatele je tak nepochybně dnešní zoufalá situace zaměstnavatelů, pro které je stále těžší najít vhodné zaměstnance pro nově vytvářená místa. Ta vznikají ruku v ruce s rostoucí ekonomikou.

Kromě Česka dosahují vysokého počtu volných pozic státy, jako je třeba Německo. Naopak málo jich je v zemích s vysokou nezaměstnaností, například v Řecku či Portugalsku.

„České firmy mimořádně těžko hledají vhodné zaměstnance na celou řadu pracovních pozic, od kvalifikovaných odborníků po nekvalifikované práce ve výrobě a logistice,“ říká Jiří Halbrštát, manažer náboru společnosti ManpowerGroup. Podle průzkumu jeho společnosti je přitom v Česku až 30 procent firem, které nemohou obsadit volná místa.

Faktem je, že firmy nejsou od počátku roku 2012 povinny hlásit úřadům volné pracovní pozice. „Teď už jsou ale možná mnozí tak zoufalí, že postupně začali hlásit opět všechny volné pozice, a tím se jejich počet náhle zvýšil,“ vysvětluje skokový nárůst evidovaných volných pracovních míst v Česku analytik Skořepa.

Volná místa jdou ruku v ruce s nízkou nezaměstnaností. Kromě Česka dosahují vysokého počtu volných pozic státy, jako je třeba Německo. Naopak málo jich je v zemích s vysokou nezaměstnaností, například v Řecku či Portugalsku.