Největší letošní bezpečnostní výzvy závisejí na Donaldu Trumpovi

Bezpečnostní hrozby představuje Rusko, americko-čínská celní válka, Korejský poloostrov, Blízký východ, Smlouva INF, kyberútoky či migrace do Evropy.

Donald Trump prochází kolem Vladimira Putina na summitu G20 při srocení... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Donald Trump prochází kolem Vladimira Putina na summitu G20 při srocení... | foto: ČTK/AP
Donald Trump prochází kolem Vladimira Putina na summitu G20 při srocení...

Pro Evropu i celý svět by mohl být letošní rok bezpečnostně bouřlivý. Asertivní Rusko, další migrační vlny, prohloubení krizí na Blízkém východě, celní a obchodní války, internet věcí a prezident USA Donald Trump jsou hlavní rizika, s nimiž se zřejmě bude třeba vyrovnat. Největší bezpečnostní výzvy ve světě uváděné analytiky světových think tanků se týkají nebo přímo závisejí na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nepředvídatelných rozhodnutích a mohou ovlivnit nejen samotné USA, ale i jejich evropské spojence včetně České republiky.

Ve stínu mezinárodních událostí zůstaly výsledky zvláštního vyšetřovacího týmu Roberta Muellera prověřujícího ruský vliv na prezidentské volby v USA. Přesvědčivé důkazy o tajných dohodách Ruska s Trumpovým volebním týmem v prezidentské kampani v roce 2016 by s podporou demokraty ovládané Sněmovny reprezentantů mohly dopadnout i na Trumpa. Podle amerického think tanku Atlantic Council by mohly rozštěpit Republikánskou stranu a vést k ústavní žalobě na Trumpa, což by USA nasměrovalo ke krizi s dopady na zahraniční politiku.

Více na obranu

Téměř pět let po ruské anexi Krymu není konec konfliktu na Ukrajině v dohledu. Ruská podpora separatistů v Donbasu je nadále příčinou sporu Moskvy a Západu. A nejnovější střet v Azovském moři v listopadu, kdy Rusko zaútočilo na ukrajinské lodě, zajalo její námořníky a zablokovalo přístup do Kerčského průlivu, jej ještě vyostřilo. Incident ukázal, že Moskva je ochotná proti Ukrajině použít vojenskou sílu a v podstatě si nic „nedělá“ z případných následků a reakcí mezinárodního společenství.

Stejně ruský postoj lze očekávat v případě Azovského a Černého moře, Arktidy, kde chystá velké vojenské cvičení, Afghánistánu, Sýrie, když prezident Trump nařídil odchod amerických sil a Korejského poloostrova, kde Moskva může hrát významnou roli ve sbližování obou Korejí. Významné budou i ruské akce v kyberprostoru a kroky v (ne)zachraňování smluv s USA o jaderném odzbrojení.

Americký prezident Donald Trump tlačí na Tokio stejně jako na své evropské spojence z NATO, aby více dávalo na obranu – nakupovalo moderní zbrojní systémy a významně ustoupilo v americko-japonské dohodě o volném obchodu jako „platba za ochranu“

„Nesmlouvavá transakční diplomacie“ amerického prezidenta Trumpa v podobě obchodních a celních válek, kterými hrozí, může mít mnoho dopadů. Napětí mezi USA a Čínou je zřejmě nejvyšší minimálně za 20 let. Současné „příměří“ podle analytiků nevydrží a Robert Manning z amerického think tanku Scowcroft Center for Strategy and Security se domnívá, že Trump zvýší cla na dovoz veškerého čínského zboží do USA až na 25 procent.

To nejen poškodí čínský průmysl a ještě více zpomalí její ekonomiku, ale může i vést ke globální ekonomické a finanční krizi. Zejména pokud „vybuchne“ čínská dluhová bomba. A zostřit se může i situace v Jihočínském moři, které chce Čína kontrolovat.

Překvapit může i Japonsko, protože Trump tlačí na Tokio stejně jako na své evropské spojence z NATO, aby více dávalo na obranu – nakupovalo moderní zbrojní systémy a významně ustoupilo v americko-japonské dohodě o volném obchodu jako „platba za ochranu“. Trump rovněž hrozí uvalením 25procentního cla na dovoz automobilů, což se japonským politikům nelíbí. O vážných problémech ve vztazích obou zemí vypovídají výzvy japonských nacionalistů, aby Japonsko kvůli zajištění své bezpečnosti začalo vyvíjet jaderné zbraně.

Tlak na Jižní Koreu

Navzdory dalšímu připravovanému summitu amerického prezidenta Trumpa se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem se napětí na Korejském poloostrově zřejmě zvýší. Pchjongchjang nemá žádný důvod přistoupit na „denuklearizaci“ nebo zveřejnit úplný seznam svých jaderných zařízení a množství štěpného materiálu, což podle analytiků zablokuje další vyjednávání s USA.

Ve snaze vytěžit alespoň nějaký politický kapitál by se Trump mohl pokusit přimět Jižní Koreu, aby zvýšila svou finanční podporu – Soul nyní hradí 50 procent nákladů spojených s přítomností amerických sil na poloostrově. Trump by mohl pohrozit vysokými cly.

Korejská lidově demokratická republika (KLDR) podmiňovala zřeknutí se svého jaderného programu ukončením spojenectví Jižní Koreje s USA a zdá se, že nehodlá svůj postoj změnit – neudělá nic pro demontáž svých jaderných zařízení. Demokraté v americkém Kongresu budou tlačit na Trumpovu vládu, aby předložila důkazy o „pokroku“ ve vyjednávání s KLDR. A Trump by si podle analytiků mohl „konečně uvědomit“, že s ním Kim Čong-un hraje svou hru, a proto nastal čas vrátit se k „plamenné“ rétorice z minulosti.

Ve snaze vytěžit alespoň nějaký politický kapitál by se Trump mohl pokusit přimět Jižní Koreu, aby zvýšila svou finanční podporu – Soul nyní hradí 50 procent nákladů spojených s přítomností amerických sil na poloostrově. Trump by mohl pohrozit vysokými cly.

Nové taktické jaderné zbraně

Trumpův záměr odstoupit od americko-ruské Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), která vyřadila celou třídu jaderných zbraní, vrcholí. Na začátku února totiž vyprší 60denní lhůta Washingtonu Moskvě, aby změnila svůj postoj a začala dodržovat podmínky této smlouvy.

V reakci na ukončení Smlouvy INF začnou USA i Rusko vyvíjet nové taktické jaderné zbraně a modernizovat arzenál. Zánik INF by se zřejmě promítl i do dalších smluv, především o strategických raketách. Ohrožena také bude Smlouva o nešíření jaderných zbraní (NPT), především pokud jde o její signatáře, kteří jaderné zbraně nemají.

Podle odborníka na vývoj jaderných zbraní, jejich kontrolu a odzbrojení Petra Suchého z brněnské Masarykovy univerzity to Rusku i USA umožní obrátit pozornost k nárůstu schopností a kapacit raket středního doletu v Asii. Uvádí se především Čína, kterou na rozdíl od USA a Ruska žádná smlouva o raketách středního a krátkého doletu ve zbrojení neomezuje, na což už dlouhou dobu Moskva i Washington upozorňují. Podle Suchého klíčové bude, zda USA a Rusko v důsledku této situace ukončí soupeření a budou postupovat společně.

Analytici předpokládají, že v reakci na ukončení Smlouvy INF začnou obě země vyvíjet nové taktické jaderné zbraně a modernizovat arzenál. (USA, Rusko, Čína i Indie hodlají zavést hypersonické zbraně.) Zánik INF by se zřejmě promítl i do dalších smluv, především o strategických raketách. Ohrožena také bude Smlouva o nešíření jaderných zbraní (NPT), především pokud jde o její signatáře, kteří jaderné zbraně nemají.

Jak jsem už zmínil, v Japonsku se ozývají hlasy k vývoji vlastních jaderných zbraní, spekuluje se o tajné dohodě Saúdské Arábie s Pákistánem – o „tichém“ nasazení pákistánské jaderné brigády na ochranu Saúdské Arábie v sílícím napětí s Íránem.

Írán a Sýrie

Evropské úsilí o záchranu íránské jaderné dohody, od které loni USA odstoupily, podle analytiků Atlantic Council pravděpodobně neuspěje. Navíc se evropské společnosti budou příliš obávat Trumpových sankcí, než aby něco v Íránu podnikly.Krach obchodu posílí íránské stoupence tvrdé linie, čímž se stane vojenský střet Íránu a jeho spojenců s Izraelem, Saúdskou Arábii a USA, ať úmyslný či neúmyslný, ze střednědobého hlediska nevyhnutelnější.

Evropské úsilí o záchranu íránské jaderné dohody, od které loni USA odstoupily, pravděpodobně neuspěje. Navíc se evropské společnosti budou příliš obávat Trumpových sankcí, než aby něco v Íránu podnikly.

V Sýrii se zdálo, že se vleklý a komplikovaný konflikt do jisté míry uklidnil. Ještě loni na podzim to vypadalo, že režim prezidenta Bašára Asada s iránskou a ruskou pomocí zvítězí v boji s opozicí a válka proti Islámskému státu, který kus země zabral, se chýlí ke konci, přičemž zahraniční hráči budou udržovat křehkou rovnováhu v různých částech země.

Podle Roberta Malleyho z amerického think tanku Crisis Group však jediný Trumpův telefonát v polovině prosince tureckému protějšku Recepu Tayyipu Erdoganovi, v němž mu oznámil stažení amerických jednotek ze Sýrie, křehkou rovnováhu zničil. Pravděpodobné další krvavé boje Turecka, syrských Kurdů a Asadova režimu vyvolají znovu chaos, což povede k oživení nějaké formy islamistického kvazistátu.

Bezpečnostní hrozby 2019.

Nárůst akcí v kyberprostoru

Zhoršení situace v Libyi a konfliktu v Sýrii a krize v Kamerunu, Nigérii a jižním Súdánu mohou odstartovat nové migrační vlny do Evropy. Mezi nejsledovanější ale bude patřit vývoj ve Venezuele, protože kvůli masivní imigraci z ní kolabují ekonomiky i infrastruktury v Brazílii, Kolumbii a v Surinamu. Venezuelská ekonomika se navzdory obrovským zásobám ropy ocitla v krizi. Z 31 milionů obyvatel kvůli chudobě a hladomoru uprchly do sousedních zemí tři miliony a OSN očekává, že do konce roku 2019 to bude 5,3 milionu.

Lze i očekávat nárůst špionáže, útoků a akcí v kyberprostoru. Masivní rozšíření technologií 5G a internetu „věcí“ by podle expertů mohlo zvýšit kybernetickou kriminalitu včetně hackerských útoků na infrastrukturu s dalekosáhlými následky včetně výpadků energií a katastrof.

Prezident Nicolás Maduro odmítá přiznat chyby i větší zahraniční humanitární pomoc. V lednu mu sice začalo druhé funkční období, ale jeho domácí oponenti ani velká část světa nepovažují Madurovo znovuzvolení za platné. Podle analytiků by Organizace amerických států (OAS) mohla požádat Radu bezpečnosti OSN o vojenský zásah, jenž by zbavil Madura moci, protože ohrožuje mír v oblasti. Prezident USA Trump se pak snaží získat finance na vybudování ochranné zdi na jižních hranicích USA, a aby tento záměr prosadil, blokuje financování federálních úřadů.

Lze i očekávat nárůst špionáže, útoků a akcí v kyberprostoru. Masivní rozšíření technologií 5G a internetu „věcí“ by podle expertů mohlo zvýšit kybernetickou kriminalitu včetně hackerských útoků na infrastrukturu s dalekosáhlými následky včetně výpadků energií a katastrof.

Evropští spojenci z NATO na konci roku ztratili v Trumpově vládě zastánce – ministra obrany Jamese Mattise. Otázkou je, zda se Evropě podaří jeho nástupce Patricka Shanahana, potažmo Trumpa, přesvědčit, že plní, k čemu se zavázali, především zvýšit výdaje na obranu. Trump totiž loni vystrašil evropské spojence „odchodem“ USA z NATO, nebudou-li více přispívat na svou obranu.

Smlouvu INF nelze nahradit

Rusko bude chtít ovlivnit reakci západních zemí na zánik Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), říká odborník na vývoj a kontrolu jaderných zbraní Petr Suchý z brněnské Masarykovy univerzity.

ČESKÁ POZICE: Nakolik je zánik smlouvy INF vážný?

SUCHÝ: Smlouva INF a jí nastolený řád fungoval 30 let, proto je nepochybně jednou z největších bezpečnostních výzev. Jde o důsledek zhoršování vztahů Západu a Ruska a bez optimalizace nebude možné ji krátkodobě nahradit. Posiluje to skepsi, zda kontrola zbrojení bude pokračovat.

ČESKÁ POZICE: Lze tedy očekávat další závody ve zbrojení?

SUCHÝ: Pro západní státy jsou kroky týkající se vývoje nových střel a modernizace arzenálu obtížnější než pro Rusko. Případné modernizační kroky budou vyvolávat debaty v členských státech NATO. Rusko podobně jako v případě debat o protiraketové obraně ve střední Evropě nebo o střelách středního doletu v osmdesátých letech vyvine značné úsilí k jejich ovlivňování. Určitě sáhne po vlivových operacích, aby proces případné modernizace, zejména rozmístění nových nosičů, byl co nejkomplikovanější.

ČESKÁ POZICE: Nebyl by zánik Smlouvy INF pro některé země záminkou k vývoji jaderných zbraní?

SUCHÝ: Bez ohledu na Smlouvu INF, která omezovala rozmísťování systémů USA a Ruska, byl vývoj a nárůst nosičů této třídy u jiných aktérů v uplynulých 30 letech poměrně intenzivní. Do budoucna nelze zcela vyloučit rozšíření neoficiálního jaderného klubu o další státy. V Japonsku nebo Jižní Koreji jsou občas slyšet hlasy volající po vlastních jaderných zbraních. Podle mne však jde o postoj marginálních skupin. Získání jaderných zbraní Íránem by mohlo vést některé státy, třeba Saúdskou Arábii, k opatření si vlastních.

Počet příspěvků: 1, poslední 3.2.2019 03:15 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.