Nejperspektivnější energetický zdroj? Účinnost.

Trendy dle Mezinárodní energetické agentury: škrtání dotací fosilních zdrojů, čistá energie a preference účinnosti. V Česku je to naopak.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Když natolik konzervativní instituce, jako je Mezinárodní energetická agentura (International Energy Agency, IEA), ve své čerstvě vydané prognóze pojmenované Výhled světové energetiky 2013 vyzývá k ukončení státních dotací fosilním zdrojům energie, a naopak k podpoře zdrojů alternativních, věští to zlom v tradičním nahlížení na energetický vývoj. Druhým přelomovým rysem je uznání energetické účinnosti jako plnohodnotného a konkurenceschopného energetického „zdroje“. Prognóza ji dokonce označuje za „hlavní alternativní palivo“.

Podle očekávání IEA bude energetická účinnost do roku 2035 nejperspektivnějším investičním odvětvím. Budou do něho směřovat největší investice v očekávané výši 8,1 bilionu dolarů. Což je devětkrát víc než předpokládané investice do jaderné energetiky, jimž IEA předpovídá částku 0,9 bilionu dolarů. Do rozvoje obnovitelných zdrojů by mělo za tu dobu doputovat 6,1 bilionu dolarů.

Jak překonat cenový hendikep

Současný stav energetického trhu je ovšem s touto prognózou v rozporu. Podpora fosilních paliv loni ještě vzrostla a u všech sledovaných států dohromady činí dotace 544 miliard dolarů ročně. A na rozdíl od obnovitelných zdrojů energie, do nichž se investovalo pětkrát méně prostředků, podpora fosilních paliv dosud nevzbuzuje – alespoň v Česku – velké diskuse. EIA ovšem doporučuje členským státům výrobu domácí čisté energie dále rozvíjet a postupně zvyšovat podporu, aby v roce 2035 vzrostla na 220 miliard dolarů.

Zlepšení může přinést jen rozvoj efektivnějších a integrovaných energetických trhů, a především důraz na zvyšování energetické účinnosti

EIA sdružuje 28 států, které jsou však zodpovědné za čtyři pětiny světové poptávky po energii. Jsou mezi nimi značné regionální rozdíly, které se projevují především v rozdílnosti cen zemního plynu a elektřiny – nejdramatičtěji v členských státech Evropské unie a Japonska. Evropský a japonský průmysl vynakládají na elektřinu v průměru dvojkrát více než průmysl v USA.

Podle analýzy IEA mohou náklady na energii zásadním způsobem ovlivnit konkurenceschopnost energeticky náročných odvětví. Ty ve svém celku tvoří pětinu přidané hodnoty průmyslu, čtvrtinu zaměstnanosti a 70 procent průmyslové spotřeby energie. Prognózy EIA sice předpokládají, že se regionální rozdíly v cenách zemního plynu budou postupně snižovat, ale vývoj cen elektřiny do roku 2035 zůstane pro průmysl EU a Japonska nadále nevýhodný. To se musí promítnout do snížení jejich podílu v exportu energeticky náročných výrobků.

Zlepšení může přinést jen rozvoj efektivnějších a integrovaných energetických trhů, a především důraz na zvyšování energetické účinnosti.

Energetický záchranný imperativ

Evropským východiskem je podle EIA podstatné zrychlování tempa zvyšování energetické účinnosti. To se projeví ve zvyšování konkurenceschopnosti, energetické bezpečnosti a ve zpomalení změn klimatu. Zavedení takové nové energetické politiky může podle evropského centrálního scénáře do roku 2035 snížit současnou spotřebu energie EU na polovinu.

I navzdory očekávanému průměrnému ročnímu dvouprocentnímu tempu zlepšování energetické účinnosti nebude potenciál energetické účinnosti ani zdaleka vyčerpán – nevyužity zůstanou až dvě třetiny tohoto potenciálu. Podle IEA je nutné urychleně odstraňovat překážky investicím do energetické účinnosti. A ze všeho nejdřív přestat dotovat ceny fosilních paliv.

Zatímco neosobní energetická agentura myslí na domácnosti, český Senát a současná vláda v demisi se vydaly obrácenou cestou a hodily občany přes palubu

Realizace těchto opatření pomůže i drobným spotřebitelům tím, že jim sníží náklady na energii. Pro evropské domácnosti je to obzvlášť důležité, protože platí jedny z nejvyšších cen energie na světě.

České energetické Zvonokosy

Zatímco neosobní energetická agentura myslí na domácnosti, český Senát a současná vláda v demisi, které by měly mít na zřeteli blaho českého občana, se vydaly obrácenou cestou a hodily občany, kteří sami od sebe chtěli přispět energetické účinnosti, přes palubu.

Senátem nedávno schválený zákon na podporu některých zdrojů energie zcela zrušil podporu drobným energetickým technologiím, které mohly výrazně omezit spotřebu elektřiny z energetických sítí, jako jsou střešní solární panely, obecní výrobny bioplynu z kejdy či větrné elektrárny. Zato zcela protismyslně podpořil fosilní zdroje, které spolu s uhlím takzvaně spoluspalují štěpku, nebo výstavbu spaloven komunálních odpadů, z nichž by se většina mohla recyklovat a podobně. Místo na podporu malých čistých zdrojů půjde státní podpora kolosům, které naši energetiku otáčejí proti smyslu doporučeného vývoje Mezinárodní energetickou agenturou. Pokračováním v takovéo energetické politice se trendům IEA nebudeme s to ani přiblížit.

Přitom v řadě států včetně Slovenska se mohou občané podílet na výrobě čisté energie naprosto spontánně. Vyrábějí solární energii především pro vlastní spotřebu. Co nespotřebují, pošlou do sítě. V noci a v době malého slunečního svitu odebírají elektřinu ze sítě jako každý druhý. Odebraná i do sítě dodaná energie se měří. Jednou za rok se obě hodnoty porovnají. Dluží-li občan, musí rozdíl mezi odebranou a do sítě dodanou elektřinou zaplatit. Ale když jeho solární panely vyrobily přebytek, státní úředník poděkuje a nezaplatí výrobci nic.

Tento geniální samoregulovaný systém (net-metering) snižuje nežádoucí výrobu elektřiny z centrálních fosilních zdrojů, minimalizuje administrativu a solárníka vede jen k přiměřeným investicím, neboť se mu vyplácejí jen na pokrytí vlastní spotřeby elektřiny. Stát to vůbec nic nestojí. Přesto tento jediný smysluplný pozměňovací návrh v naruby postaveném novém zákoně o podporovaných zdrojích energie ministr průmyslu a obchodu v demisi Jiří Cieńciała zhatil.

Potřebná, kam se podíváme

To, co předváděly vlády Petra Nečase a Jiřího Rusnoka, Poslanecká sněmovna i Senát s podporou fosilních zdrojů, a naopak s podceňováním energetické účinnosti, bude muset nová politická reprezentace napravit. Jinak Českou republiku čekají špatná strategická a energetická rozhodnutí, před nimiž IEA rozhodně varuje. Zvyšovat energetickou účinnost je nezbytné, kam se podíváme.

Bez dlouhodobé strategie pro zvyšování energetické účinnosti využijeme potenciál odvětví, jako je průmysl, doprava a budovy, pouze z jedné třetiny

Je třeba připravit funkční strategie pro jednotlivá odvětví, jako je průmysl, doprava nebo budovy. Bez dlouhodobé strategie a postupných cílů pro zvyšování energetické účinnosti využijeme potenciál uvedených odvětví pouze z jedné třetiny. Nejhůře jsou na tom budovy, kde bez promyšlených programů podporujících energeticky úsporné renovace hrozí využití pouze necelé jedné pětiny celkového potenciálu zvyšování energetické účinnosti.

Ředitel Šance pro budovy (aliance oborových asociací, které podporují energetické úsporné stavebnictví) Petr Holub upozorňuje: „Aktualizovaný návrh Státní energetické koncepce ČR připravený ministerstvem průmyslu a obchodu nové trendy v energetice spíše opomíjí a význam energetické účinnosti nelogicky marginalizuje.“

IEA zdůrazňuje čtyři pragmatická řešení pro zvýšení konkurenceschopnosti a současné snížení emisí:

  • zvyšování energetické efektivity;
  • omezení výstavby a provozování neefektivních uhelných elektráren;
  • minimalizaci úniku metanu při těžbě ropy a zemního plynu;
  • a zejména ukončení státních dotací pro využívání fosilních paliv.

Zároveň doporučuje členským státům rozvíjet výrobu domácí čisté energie a zvýšit její podporu až na 220 miliard dolarů v roce 2035. To je ovšem méně než polovina současných dotací, které se nyní vynakládají na fosilní energii.

Agentura zároveň upozorňuje, že snaha zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky neznamená přestat snižovat emise skleníkových plynů.

Nenechat se udolat drahým uhlím a naftou

Své šance srazit závislost na drahé ropě, plynu a uhlí se musí Česko okamžitě chopit, aby nezaostalo mezi zeměmi, které na drahých fosilních palivech nakonec vykrvácejí. Změny lze nejlépe docílit po britském vzoru. Ve Velké Británii se politici ve velkém konsenzu zavázali k pravidelnému snižování závislosti na stále dražších fosilních zdrojích.

Své šance srazit závislost na drahé ropě, plynu a uhlí se musí Česko okamžitě chopit

Experti Hnutí Duha po britském vzoru připravili legislativní návrh (vycházející z jejich Velké výzvy), který si slíbila osvojit ČSSD, coby vůdčí strana horko těžko připravované koalice, a podpořit jej míní jak do opozice směřující TOP 09, tak poslanci KSČM. Takzvaný fosilní zákon by měl tímto způsobem mít 109 hlasů jistých. Podporu zákonu podle předvolebních ujištění zváží i Hnutí ANO 2011 se 47 mandáty.

Naděje, že se Česko ze svého klientelistického bloudění po velkých energetických podnicích zpracovávajících uhlí vydá po trajektorii nabízené Mezinárodní energetickou agenturou, je reálná.