Nejambicióznější plán pro českou armádu v novodobé historii

Náčelník generálního štábu Aleše Opata a jeho spolupracovníci by chtěli do roku 2027 posunout schopnosti české armády, proto plánují projekty za sto miliard korun. Je ale otázkou, zda se jim podaří přesvědčit politiky.

Česká armáda - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Česká armáda - ilustrační foto | foto: J.Vostárek
Česká armáda - ilustrační foto

Početnější, moderně vybavená a akceschopná, tak by bylo možné shrnout vizi české armády pro blízkou budoucnost. Podle náčelníka generálního štábu Aleše Opaty i jeho spolupracovníků jde o nejambicióznější plán modernizace české armády v novodobé historii. Na zhruba sto projektů – nákupy nové techniky a vybavení i modernizaci současné – chtějí do roku 2027 až sto miliard korun. Je však otázkou, zda přesvědčí politiky, kteří budou o finančních zdrojích pro armádu rozhodovat.

„Víme, co chceme a co potřebujeme k zajištění obrany naší země,“ prohlásil rozhodně a přesvědčivě Opata. Do roku 2027 by chtěl posunout schopnosti české armády na kvalitativně vyšší úroveň. Připouští však, že to nebude jednoduché. „Jde o jeden z nejambicióznějších plánů v novodobé historii,“ konstatoval šéf sekce rozvoje sil Ivo Střecha a jeden z jeho spolupracovníků.

Podle něho bude spočívat především v nákupech nové a modernizaci dnešní techniky pozemních a vzdušných sil. „Tak, aby armáda byla schopná reagovat na současné a samozřejmě i budoucí hrozby,“ prohlásil Střecha, přičemž upozornil, že půjde celkem o více než sto projektů. A dodal: „Není to jen o nákupu nového železa, ale také o modernizaci toho starého.“

Koncepce výstavby Armády ČR

Velení armády chce vycházet z platné Koncepce výstavby Armády ČR, na které pracoval Opatův předchůdce v čele generálního štábu Josef Bečvář, a s drobnými úpravami pokračovat v nastoleném směru. Rychle viditelnými investicemi do obrany mají být projekty s okamžitým dopadem. Do roku 2020 obsahují nákupy 5500 balistických vest, 14 500 přileb, 4100 přístrojů pro noční vidění nebo ručních zbraní a další výstroje. „Máme na to zhruba dva roky, jde o základní taktickou výstroj,“ řekl Opata.

Velení armády chce vycházet z platné Koncepce výstavby Armády ČR, na které pracoval Opatův předchůdce v čele generálního štábu Josef Bečvář, a s drobnými úpravami pokračovat v nastoleném směru

Za další klíčovou oblast považuje náčelník generálního štábu Opata výstavbu nových jednotek. Podle něho má vzniknout například výsadkový pluk, velitelství kybernetických sil a informačních operací nebo jednotka o velikosti praporu, která by se starala o přijetí a logistickou podporu spojeneckých jednotek na našem území. Zejména výsadkový pluk okolo jádra současného 43. výsadkového praporu bude na české podmínky unikátní. Nebude se totiž dělit na prapory, ale na menší jednotky – roty.

V důsledku absence praporního mezistupně vznikne jednodušší jednotka s výrazně vyšším počtem rot, a tedy bojovníků, početnější bojovou podporou a větším zabezpečením. Armáda tak podle Opaty získá efektivní jednotku velmi rychlé reakce, kterou navíc půjde dlouho udržovat v akci. Za zcela zásadní pak považuje přezbrojení současné 7. mechanizované brigády na nová pásová obrněná bojová vozidla pěchoty. Cílem je mít do několika let moderní „těžkou“ brigádu pro operace NATO.

Čtyři klíčivé projekty

Řada projektů není nových, o většině bezpečnostní experti a politici i veřejně mluví několik let. Opata považuje za klíčové především čtyři – pásové obrněnce, děla, vrtulníky a radary. Armáda požaduje až 210 nových obrněnců v několika verzích, které nahradí zastaralé a dosluhující BVP-2. Přezbrojena jimi má být především 7. mechanizovaná brigáda a sloužit mají následujících 30 let. Z požadovaných sto miliard má tato zakázka tvořit více než polovinu. Dalším klíčovým nákupem mají být nová děla, která nahradí samohybné houfnice Dana.

Řada projektů není nových, o většině bezpečnostní experti a politici i veřejně mluví několik let. Náčelník generálního štábu Aleš Opata považuje za klíčové především čtyři – pásové obrněnce, děla, vrtulníky a radary.

Modernizace dělostřelectva také není novým tématem. Armáda chce 52 nových děl v aliančních standardech, tedy ráže 155 milimetrů. Jejich životnost má být 25 let. Měly by být schopné automatického zamíření či automatického i poloautomatického nabíjení a vystřelit minimálně čtyřikrát za minutu. Strategickou zakázkou má být diskutovaných dvanáct víceúčelových vrtulníků, což nabírá zpoždění. Navíc ji z podnětu ministryně obrany v demisi Karly Šlechtové (za ANO) prošetřuje vojenská policie.

Na jaře Šlechtová avizovala, že tendr na dodávky strojů ministerstvo obrany vypíše v létě a předchozí nejvyšší velení armády kritizovala, že požaduje vrtulníky, které „ani neexistují“. Podle generála Střechy je ale víceúčelovost strojů novým trendem, zejména u armád „české velikosti“, které si nemohou dovolit několik specializovaných typů strojů. „Parametry jsou definovány. Vím minimálně o pěti vrtulnících, které s takovými parametry existují,“ prohlásil Opata.

Oddálený nákup

Nákup osmi mobilních radarů MADR pro českou armádu za zhruba 3,5 miliardy korun od izraelského výrobce Elta Systems se komplikuje a oddaluje, i když byl už před podpisem smlouvy. Nejnovější ránu špičkovému vybavení známému například z izraelského systému protiraketové obrany Iron Dome zasadil nedávno verdikt bezpečnostního výboru NATO.

Nákup osmi mobilních radarů MADR pro českou armádu za zhruba 3,5 miliardy korun od izraelského výrobce Elta Systems se komplikuje a oddaluje, i když byl už před podpisem smlouvy. Nejnovější ránu špičkovému vybavení známému například z izraelského systému protiraketové obrany Iron Dome zasadil nedávno verdikt bezpečnostního výboru NATO.

Podle Air and Missile Defence Command and Control Security Acreditation Board (ASAB) není možné, aby byl do aliančního systému zapojen systém, který není z členské země NATO. Důvodem jsou případná bezpečnostní rizika, která s sebou nesou necertifikované softwarové systémy. „Jde o certifikaci, a to není věc, která by tu nikdy v minulosti nebyla,“ konstatoval Opata a radary označil za jeden z klíčových projektů, které armáda potřebuje. A je přesvědčen, že se situaci nakonec podaří vyřešit.

Mezi další připravované projekty patří lehké obrněné vozidlo pro jednotky chemické, biologické a radiační ochrany. Jde o 80 kusů speciálně upravených vozidel Iveco. Spekulovalo se, že byl projekt zastaven. Opata to ale odmítl s tím, že se čeká na poslední posudky. Velení armády by rovněž chtělo nové samohybné minomety nebo pontonové mostní soupravy a počítá s nákupem dalších dvou transportních letounů CASA, které nahradí dosluhující Jak-40.

Údery na pozemní cíle

Zajímavý je projekt dílčí modernizace tanku T-72M4 CZ. „Je to problémový projekt z minulosti. Díky dílčí modernizaci systému řízení palby armáda udrží tankové schopnosti do roku 2026,“ naznačil Střecha. Podle Opaty do té doby budou muset politici rozhodnout, jak pokračovat s tankovým vojskem. Systém řízení palby tanků využívá dnes zastarávající termovizní kamery, které se nevyrábějí, a proto musejí být nahrazeny novým systémem.

Do roku 2025 chce armáda také vybrat nové drony, které už nebudou jen k průzkumu, ale ponesou i zbraně. Podobně nadzvukové stroje Gripen mají být díky novému vybavení a výzbroji schopné úderů na pozemní cíle.

Do roku 2025 chce armáda také vybrat nové drony, které už nebudou jen k průzkumu, ale ponesou i zbraně. Podobně nadzvukové stroje Gripen mají být díky novému vybavení a výzbroji schopné úderů na pozemní cíle. Nahrazen má být také protiletadlový raketový komplex 2K12KUB. Současné čtyři palebné baterie mají nahradit rovněž čtyři baterie, ale nového systému.

„Tuto oblast chceme řešit komplexně, tedy nákupem něčeho nového,“ uvedl generál Jaromír Alan, šéf sekce plánování schopností. Nákup protiletadlového kompletu krátkého dostřelu SHORAD přijde zhruba na deset miliard korun. Současné komplety původně ruské výroby jsou už několik let za svou životností.

Armádní nákupy.

Třístupňové velení

Armáda připravuje rovněž přechod z dvojstupňového na třístupňové velení. Strategickou úroveň bude mít na starosti generální štáb, operační úroveň bude spadat pod dvě operační velitelství a taktická úroveň se bude týkat jednotek. „Cílem je zvýšit reakční schopnosti armády. V podstatě je to podobné jako ve velkých nadnárodních firmách,“ řekl Opata.

Armáda připravuje rovněž přechod z dvojstupňového na třístupňové velení. Strategickou úroveň bude mít na starosti generální štáb, operační úroveň bude spadat pod dvě operační velitelství a taktická úroveň se bude týkat jednotek.

Hlavním cílem v personální oblasti je pak podle generálů doplnit bojové útvary a rozšířit aktivní zálohu. „Daří se nám ročně přijmout až dva tisíce nových vojáků. Máme, co nabídnout, a chceme zájmu veřejnosti využít,“ předestřel Opata. Na konci loňského roku měla česká armáda necelých 24 tisíc profesionálních vojáků. Do roku 2025 by měla podle plánu mít až 30 tisíc vojáků a pět tisíc příslušníků aktivní zálohy.

„Vážím si každého, kdo se rozhodne dobrovolně vstoupit, a v případě potřeby bránit svou vlast,“ vzkázal Opata. Připustil však, že se armáda při změnách bude muset vyrovnat s nepříznivou demografickou situací. Zatímco v uplynulých letech narůstala o zhruba tisíc mužů a žen ročně, prognózy jsou skeptičtější a noví rekruti často starší.

Rozhodující je efektivita

Bezpečnostní situace v Evropě se zhoršuje. Je možné, že bude třeba dávat na obranu podstatně více finančních prostředků. Politiky k tomu přinutí realita, říká vojenský expert a publicista Lukáš Visingr.

ČESKÁ POZICE: Které projekty modernizace české armády jsou v tuto chvíli nejdůležitější?

VISINGR: V uplynulých 20 letech byly nejvíce zanedbávány pozemní síly na obranu území České republiky. Nejaktuálnější je nákup nových bojových vozidel pěchoty, je také nezbytné dotáhnout do konce pořízení izraelských radarů i koupit raketové systémy protivzdušné obrany. Navíc je třeba modernizovat dělostřelectvo a vyřešit otázku taktických automobilů. U letectva jsou na prvním místě víceúčelové vrtulníky, poté bychom měli pořídit letku bitevních helikoptér a po roce 2020 se podívat na taktické transportní letouny a bojové drony.

ČESKÁ POZICE: Plán je jedna věc, ale peníze, v tomto případě až sto miliard korun, musejí dát politici. Lze je k tomu přesvědčit?

VISINGR: Existuje slib předsedů většiny parlamentních stran, že do roku 2025 by dvě procenta hrubého domácího produktu měla být postupně splněna. Nejsem však velký fanoušek tohoto způsobu počítání. Částka je spíše orientační, a samozřejmě i závazek člena NATO, ale nesmíme se fixovat jen na ta procenta. Bezpečnostní situace v Evropě se zhoršuje a nečekám její zlepšení. Je možné, že bude třeba dávat na obranu podstatně více finanční prostředků.

Politiky k tomu přinutí realita, s níž nebudou moci diskutovat. Musíme se starat nejen o samotnou výši částky, ale i o to, aby se účelně využívala. Budu mít raději rozpočet ve výši 1,8 procenta HDP, ale s efektivním uplatněním, než rozpočet 2,4 procenta HDP, ale využívaný zoufale. Pro obojí existují v Evropě příklady.

ČESKÁ POZICE: Okolo roku 2025 se i čeští politici budou muset rozhodnout, co dál s tankovým vojskem...

VISINGR: Tanky T-72M4 CZ mají životnost asi do roku 2030, kdy již musíme mít nové tanky. Určitě však nestačí 30 kusů, z nichž navíc všechny nejsou v provozu, protože země naší velikosti potřebuje minimálně sto, ale spíš dvě stě tanků. Co se týče typu, jsem proti nákupu repasovaných Leopardů nebo jiných koncepčně překonaných typů. Armáda ČR by konečně měla mít nové a skutečně vyspělé tanky.