Nefertiti se vrací: Vypukne nová „Tutmanie“?

V létě 2015 přišel britský egyptolog Nicholas Reeves s novou teorií ohledně Tutanchamonovy hrobky. Pokud geofyzikální prospekce s využitím radaru prokáže, že se za jejími stěnami skrývají další místnosti, vypukne nové šílenství. Spočívá v nich slavná Nefertiti? Nebo snad Tutanchamonova matka Kia?

Miroslav Bárta 25.10.2015
Stélka zachycující Achnatona a Nefertiti ve chvíli odpočinku s dcerami. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Stélka zachycující Achnatona a Nefertiti ve chvíli odpočinku s dcerami. | foto: Berlínské muzeum
Stélka zachycující Achnatona a Nefertiti ve chvíli odpočinku s dcerami.

Od objevu Tutanchamonovy slavné hrobky nás dělí prakticky sto let. Hrobka panovníka, který působil v letech 1332 až 1323 před Kristem v Egyptě na sklonku vlády 18. dynastie, byla objevena krátce po skončení první světové války v roce 1922. V tom roce měl za sebou britský archeolog Howard Carter mnoho relativně úspěšných let archeologických prací v Údolí králů. Přesto něco chybělo.

Cílem jeho usilovného prohledávání údolí byl totiž objev některé z chybějících královských hrobek panovníků „nové říše“. Podle tradice toto pohřebiště skryté hluboko ve skalách založil slavný Amenhotep I., který dokázal spojit Egypt v jednu zemi a začít budovat takzvanou novou říši, jež po několik století dominovala tehdejšímu světu.

Konec trpělivosti a nosič vody

Georgu Herbertovi, pátému hraběti z Carnarvonu, ale pomalu docházela trpělivost. Sponzorování Carterových vykopávek trvalo několik let, stálo spoustu peněz a zatím nevedlo k žádnému skutečnému objevu, přestože Carter během těchto archeologických sezon učinil mnoho historicky a egyptologicky významných objevů. Byla to poslední sezona, kterou byl Carnarvon ochoten financovat – i přesto, že bylo zřejmé, že některé královské hrobky skutečně stále chyběly a šance je v údolí objevit byly poměrně značné; tím spíš, že v místech, kde se Carter rozhodl pracovat, již dříve nalézal drobné předměty s Tutanchamonovým jménem, a dokonce jámu s rituálně pohřbeným balzamovacím vybavením, jež rovněž patřilo Tutanchamonovi, respektive pocházelo z mumifikace jeho těla.

Dokumentace unikátní hrobky a nálezů, následná konzervace a přemisťování objektů zabraly Carterovi dalších několik let a nedlouho nato, v roce 1939, Carter zemřel

Carter měl několik týdnů na to, aby přišel s něčím, co by jeho mecenáše uspokojilo. A osud se nakonec přiklonil na jeho stranu, i když potřeboval trochu příslovečného štěstí. Málokdy se totiž zmiňuje opomíjený fakt, že k objevu hrobky nakonec významně přispěl místní chlapec, který v Údolí králů pracoval na Carterových vykopávkách jako nosič vody. Při vykládce džbánů totiž musel vždy vyhrabat jamky pro jejich špičatá dna, a jednoho dne tak narazil na první stupeň schodiště vedoucího ke vchodu Tutanchamonovy hrobky. Sotva si asi uvědomil, co tím uvedl do pohybu...

Carter 24. listopadu slavnostně vstoupil do hrobky a na dotaz Carnarvona měl údajně pronést: „Vidím nádherné věci.“ Nevyloupená královská hrobka egyptského panovníka byla objevena.

Dokumentace unikátní hrobky a nálezů, následná konzervace a přemisťování objektů zabraly Carterovi dalších několik let a nedlouho nato, v roce 1939, Carter zemřel. Paradoxně dodnes nevyšla kompletní nálezová zpráva o hrobce a nálezech jako takových, v podstatě je z hrobky publikována jen velmi malá část nálezů, a odborníci tak mohou veškerou dokumentaci, jinak vesměs nedostupnou, studovat pouze v archivu Griffithova ústavu při Oxfordské univerzitě nebo v naskenované podobě na jeho webu.

Stěhování z Théb

„Tutmanie“, která vypukla, prakticky dodnes neustala. Tutanchamonova doba dosud skrývá mnohá tajemství, jež vědce ještě budou trápit. Jedním z nich je nyní i otázka, zda se v Tutanchamonově hrobce nalézají další, dosud neprozkoumané prostory.

Jako jeden z dnes nejslavnějších egyptských panovníků se Tutanchamon kupodivu ve své době příliš neproslavil. Byl synem slavného heretika na egyptském trůnu Achnatona a jedné z Achnatonových sester nebo sestřenic.

Jako jeden z dnes nejslavnějších egyptských panovníků se Tutanchamon kupodivu ve své době příliš neproslavil. Byl synem slavného heretika na egyptském trůnu Achnatona a jedné z Achnatonových sester nebo sestřenic.

Achnaton, potomek jednoho z největších panovníků 18. dynastie a východního Středomoří Amenhotepa III., zdědil po otci velké politické břemeno – musel se vyrovnávat se stále rostoucí mocí a vlivem Amonových kněží, kteří prostřednictvím Amonova kultu ovládali značnou část života tehdejší společnosti, disponovali obrovským majetkem, který spravovali ve jménu boha Amona, neměli povinnost platit daně do státní pokladny a měli obrovský vliv na politiku země, a tedy i na osobu panovníka a jeho rozhodování. Tomu chtěl Amenhotep IV. učinit konec. Rozhodl se proto ve čtvrtém roce vlády přestěhovat své hlavní město z Théb do oblasti dnešní Tell el-Amarny a vybudovat ho na zelené louce.

S ním do tohoto nového centra odešli mnozí věrní úředníci a vysocí hodnostáři země. Chrámy boha Amona a ostatních egyptských bohů nechal zavřít a jejich majetky zkonfiskoval. Jediným bohem se stal Aton, sluneční kotouč, jehož výlučným knězem se stal panovník sám, často ovšem společně se svou manželkou Nefertiti (v překladu „Kráska, která přichází“). Amenhotep IV. rovněž přijal nové jméno, Achnaton, vládl celkem sedmnáct let a byl původně pohřben v Amarně. Jeho tělo však nakonec bylo převezeno do Údolí králů, do hrobky číslo 55, kde se našly i jeho fyzické ostatky.

Právě díky Achnatonovým ostatkům víme, že Tutanchamon, který nakonec nastoupil na egyptský trůn po období několika let naprostých zmatků v zemi, byl synem Achnatona a pravděpodobně jeho vedlejší manželky jménem Kia. Na trůn usedl ve věku devíti let, a je tedy zřejmé, že musel být předmětem mnoha politických bojů, jež následovaly poté, kdy za nevyjasněných poměrů mizí ze scény jeho otec Achnaton.

Nečekaná smrt

Tutanchamon (původně se jmenoval Tutanchaton, tedy „Žijící podoba boha slunce Atona“) si vzal za manželku svou nevlastní sestru Anchesenpaaton. Jeho velkými mentory byli hodnostář Aje a vojenský velitel Haremheb.

Starší teorie předpokládaly, že Tutanchamon byl ve věku kolem dvaceti let zavražděn v důsledku politických třenic na královském dvoře

Z nálezů v Tutanchamonově hrobce vyplývá, že měli dvě děti, které však zemřely předčasně – jedno v pátém až šestém měsíci a druhé v devátém měsíci těhotenství. Jejich fety se totiž našly v Tutanchamonově hrobce. Sám Tutanchamon zemřel rovněž za nevyjasněných okolností. Do historie se však zapsal zejména tím, že ve třetím roce své vlády opustil Achetaton a vrátil se s dvorem zpět do Théb, znovu otevřel chrámy bohů včetně těch, jež patřily Amonovi, a kněžím vrátil jejich majetek.

Starší teorie předpokládaly, že Tutanchamon byl ve věku kolem dvaceti let zavražděn v důsledku politických třenic na královském dvoře. Novější teorie naopak vycházela z toho, že byl sražen bojovým vozem při jedné z vyjížděk a na následky těžkých poranění hrudníku, žeber a nohy do několika dní zemřel.

Dnes se předpokládá, že jeho smrt byla výsledkem akumulace významné genetické zátěže jako důsledku endogamní politiky egyptských panovníků

Dnes se předpokládá, že jeho smrt byla výsledkem akumulace významné genetické zátěže jako důsledku endogamní politiky egyptských panovníků, kteří si brali za manželky své vlastní sestry nebo sestřenice. K tomu přistupovalo významné oslabení Tutanchamonova organismu v důsledku několika onemocnění malárií (jde zatím o nejstarší dokázaný výskyt této nemoci) a vážného zranění.

Panovník tak umírá relativně nečekaně a zanechává po sobě vdovu, která se pokouší uniknout ze sevření dvorské politiky tím, že žádá chetitského panovníka, aby se mohla provdat za jednoho z jeho synů. Šupiluliuma I. se dlouho rozhoduje a posléze na egyptský dvůr posílá jednoho ze svých synů Zananzu. Jeho výprava je během svého putování do Egypta přepadena a Zananza zavražděn.

Můžeme jen spekulovat, zda na tom měli podíl tehdejší členové egyptské elity. Nakonec si Tutanchamonovu vdovu bere za manželku kněz Aje. Po jeho krátké vládě trvající přibližně čtyři roky nastupuje na trůn vojevůdce Haremheb, který zakládá slavnou 19. dynastii ramessovců.

Nová teorie

V létě 2015 přišel s novou teorií ohledně Tutanchamonovy hrobky britský egyptolog Nicholas Reeves, který v současné době působí na univerzitě v Arizoně. Pod názvem Pohřeb Nefertiti? byla publikována v rámci edice studií zabývajících se amarnskými hrobkami.

Reeves vyšel z detailních dat, která měl k dispozici díky projektu španělské společnosti Factum Arte, jež naskenovala Tutanchamonovu hrobku a pořídila její věrnou trojrozměrnou kopii

Reeves vyšel z detailních dat, která měl k dispozici díky projektu španělské společnosti Factum Arte, jež naskenovala Tutanchamonovu hrobku a pořídila její věrnou trojrozměrnou kopii. V roce 2014 tato firma data v detailním rozlišení zveřejnila. Reevese zaujala pravidelná porušení viditelná na severní a západní stěně pohřební komory, jež naznačovala, že by se mohlo jednat o zazděné vchody vedoucí do dalších místnosti.

Na základě toho Reeves předpokládá, že na západ od komory je další zazděný sklad, patřící k Tutanchamonovu pohřbu, zatímco prostora nebo prostory na sever od pohřební komory mohou patřit k původnímu plánu hrobky, jež byla postavena pro jiného egyptského panovníka. K jejímu využití jako konečného místa uložení Tutanchamonových ostatků došlo proto, že nebylo vyhnutí.

Podle staroegyptského pohřebního rituálu totiž muselo být tělo zesnulého nabalzamováno a uloženo do hrobky nejpozději sedmdesátý den po pohřbu. Reeves, jenž patří mezi přední znalce amarnské doby, využil skutečnosti, že v egyptologii stále panují zásadní neshody ohledně toho, zda již byla objevena mumie Achnatonovy manželky Nefertiti, či nikoliv, a případně o kterou ze známých bezejmenných královských mumií by se mohlo jednat. Nesnáze egyptologů vyplývají i z toho, že nejsou spolehlivě známa těla ani Nefertitiných rodičů, ani jejích dětí, takže genetické potvrzení potřebné genealogie není bohužel možné.

To Reevesovi umožnilo navrhnout, že v zazděných prostorách by mohla být pohřbena sama Nefertiti. Severní stěna pohřební komory v Tutanchamonově hrobce totiž zachycuje zesnulého panovníka při oživovacím rituálu otevírání úst, který provádí Aje. Reeves vidí tuto scénu jinak: postavu panovníka má za Nefertiti a v Ajově postavě spatřuje Tutanchamona.

Hlavním kritériem pro tuto interpretaci mu byl umělecký detail zachycující koutky úst panovníka, jež jsou provedeny ve stylu spojovaném výhradně s Nefertiti. Jisté nesrovnalosti prozrazuje i detailní ikonografický rozbor výzdoby hrobky, naznačující, že její původní výzdoba byla provedena v amarnském stylu, zatímco inkriminovaná severní stěna prošla fází oprav v postamarnském období, tedy době, kdy byl do hrobky uložen panovník Tutanchamon.

Rozdílnosti se projevují zejména v použití pomocné pracovní sítě, podle níž staří Egypťané rozkreslovali proporce lidských postav. Zatímco v amarnské době to byla čtvercová síť o 20 čtvercích na výšku postavy, v postamarnském období to bylo čtverců 18. Problém v aplikování této teorie spočívá v tom, že postava zesnulého panovníka na severní stěně, kde se má skrývat vchod do dalších prostor, by tak odpovídala amarnské době, zatímco postava panovníka na jižní stěně době postamarnské.

Nefertiti? Nebo Kia?

Kromě toho, že Reeves článek publikoval v řádném vědeckém časopise, umístil jeho elektronickou verzi na vědecký server Academia. Účinek teorie na sebe nenechal dlouho čekat – vědecká komunita byla zčásti překvapena, reagovat však musela zejména egyptská vědecká komunita.

Většina egyptologů zůstává k teorii Nicholase Reevese skeptická, protože opravdové důkazy chybějí. A ještě je také možné, že skutečné tělo Nefertiti již více než sto let odpočívá v káhirském Egyptském muzeu.

Egyptský ministr pro památky Mamdúh el-Damátí ustavil během horkého léta komisi odborníků, v níž byl i Nicholas Reeves. Komise na konci září odletěla do Luxoru, kde se několik dní přímo na místě zabývala archeologickým vyhodnocování 3D skenů hrobky, její specifickou výzdobou a věrohodností Reevesovy teorie. Výsledkem byla tisková konference, na které el-Damátí prohlásil: „Jsem přesvědčen, že v Tutanchamonově hrobce se skutečně mohou nacházet další prostory... Pokud je to pravda, čeká nás objev, který předčí objev Tutanchamonovy hrobky.“

Většina egyptologů ale zůstává k Reevesově teorii skeptická, protože skutečné důkazy chybějí a ještě je také možné, že skutečné tělo Nefertiti již více než sto let odpočívá v káhirském Egyptském muzeu. Pak by se za severní zdí mohla ukrývat Kia, skutečná Tutanchamonova matka.

V tyto dny a týdny probíhá formální řízení, na jeho konci bude další etapa v prověřování teorie – v hrobce bude provedena geofyzikální prospekce s využitím radaru, který by měl ukázat, zda se za jejími stěnami skutečně skrývají další místnosti. Pokud by tomu tak skutečně bylo, můžeme očekávat, že vypukne podobné šílenství, jako tomu bylo v listopadu roku 1922, když byla po několika tisíciletích znovu otevřena Tutanchamonova hrobka. Na pokračování příběhu si však musíme ještě počkat.

Schéma Tutanchamonovy hrobky (KV 62)

Počet příspěvků: 3, poslední 2.11.2015 01:48 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.